V. Novák 23.7.2019 12:48

Re:

Důležitý byl převrat, při němž místo vychytralého sedláka Chruščova, který znal to o krávě, držce a dížce, nastoupil celoživotní aparátčík a politruk Brežněv, přesvědčený, že stačí zadat stranický úkol.

Tudíž nedal peníze a divil se, že inženýři stranický úkol nesplnili...

V USA zamázl Saturn-Apollo Nixon a zdržel tím americký kosmický výzkum o spoustu let. Čímž umožnil zase Sovětům "dohnat a předehnat".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 23.7.2019 15:42

Váš další omyl :

Čímž umožnil zase Sovětům "dohnat a předehnat".

Přesnější, výstižnější a realističtější by bylo: Pokusili se neztratit stopu, ale předběhli je Číňani, Japonci, Indové, Francouzi a v neposlední řadě, Izraelci a Novozélanďané.

A nepokoušejte se, prosím, argumentovat motorem RD 180, jeho parametry, vznik a historii si každý dokáže dohledat sám a hlavně, jak prokazují moderní motory soukromých amerických společností, je sice levný, ale už zastaralý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novák 23.7.2019 16:39

Re: Váš další omyl :

Vůbec jsem se nechystal argumentovat ruskými motory - ač se bez nich americká kosmonautika neobejde. A to včetně soukromé. Když už jste se ale otřel o ruské RD-180, tak ty mají tah ve vakuu 4,15 MN, zatímco "motor soukromé americké společnosti" Merlin 1D dává 934 kN a Musk jde cestou N-1, tedy spojování 3x9 motorů v 1. stupni.

Ne - zatímco se USA uzemnily ukončením projektu Saturn-Apollo a s představou raketoplánu jen zíraly nahoru, SSSR vypouštěl orbitální stanice, prodlužoval dobu pobytu na orbitě (nevědělo se, jak dlouho může člověk fungovat v beztíži, aby ho návrat do 1G nezabil), postavil Mir a sovětští kosmonauti ho trvale osídlili - takže díky SSSR byl kosmos trvale obydlen. Nebo aspoň LEO - ovšem dosud se víc nepovedlo.

V té době raketoplány mohly uskutečnit nejvýš doutýdenní mise oproti několikměsíčním sovětským, v 84. Reagan vyhlásil stavbu orbitální stanice, která měla být hotova za 10 let a stát 8 GUSD, o 4 roky později ji pojmenoval Freedom, cena se zvedla na 25 G a start posunul o 3 roky, v 91. Bush sr. přizval Japonce a Kanaďany, cena se zvedla na 30 G a o dattu se radši nemluvilo, protože NASA změnila kompletně koncepci stanice, v 93. jo Clinton přejmenoval na Alpha a přizval Rusko a stanovil start na r. 97, v 98. Rsko bypustilo Zarju, 2000 Zvezdu - čímž vznikla obyvatelná stanice.

Mezitím Američani létali na Mir, aby získali vůbec nějaké zkušenosti s delším pobytem v kosmu. A jak po pádu Columbie, tak od odstavení raketopánů, jsou to Rusové, kdo udržuje celou stanici na orbitě a obyvatelnou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.7.2019 18:28

Ale kdepak omyl. Pan Novák Vám to vysvětluje správně. Situace od poloviny sedmdesátých až do rozběhu programu raketoplánu a do začátku stavby ISS byla prostě jiná. Sověti měli náskok v orbitálních stanicích a dlouhodobých pobytech ve vesmíru.

To neztratit stopu platí až pro situaci po rozpadu SSSR trvající dodnes. Byť paradoxně kromě Číňanů jsou ruské Sojuzy od ukončení letů raketoplánů dnes přesně osm let a dva dny jedinou možností, jak dostat lidi na orbitu a tedy na ISS. A ještě tak řekněme nejmíň půlrok to nebude jiné. Ovšem Američané mají rozjeto víc projektů pilotovaných lodí, jež se blíží nasazení v horizontu roku až dvou, kdežto v Rusku to optimisticky nevypadá. Nová loď Federacija se rodí pomalu a těžce a její nosná rakety Irtyš a Angara taky. Optimistický plán je pilotovaný let na přelomu let 2023 a 2024.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lepka 23.7.2019 20:22

Re:

O kosmických stanicích jsem se vůbec nezmiňoval, přesto souhlasím s vámi, že Rusové riskovali dřív a poslali své pokusné králíky na pokusný orbitální pobyt i bez základních informací, co to s člověkem udělá, oni vůbec rádi riskují a mnoho obětí jejich pokusů by při odpovědném zabezpečení prostě nezahynulo. Je to opět o penězích a samozřejmě propagandě, kdy se prostě muselo startovat k výročí kdejaké politické události, bez ohledů na následky.

A stopu začali ztrácet už v době úmrtí Koroljova, který měl neomezené politické krytí a proto mohl prosadit své, nesporně geniální projekty, což se už nikomu z následovníků nezdařilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.7.2019 22:24

Aha, riskovali a pokusné králíky - jistě nehovoříte o astronautech z Apolla, že ne?

A zodpovědné zabezpečení - počtěte si někde o těsnících kroužcích SRB u Challengeru a nemožnosti kontroly stavu tepelného štítu u Columbie. A ovšem taky o padáku na Sojuzu 1 a ventilu na Sojuzu 11.

"a poslali své pokusné králíky na pokusný orbitální pobyt i bez základních informací, co to s člověkem udělá". Ano. Určitě neměli ani základní informace z předchozích letů (Sojuz 9 18 dnů). První posádka Saljutu 1 byla ve vesmíru 23 dnů, akorát že při návratu zahynula (díky předčasné otevřenému ventilu - Sojuz 11).

Američané na Skylabu dva roky po Saljutu 1 už jistě pokusní králíci nebyli - věděli, že to s Rusy nic neudělalo (a taky už předtím lítali v roce 1965 čtrnáct dnů - Gemini 7). A Wiki praví, že "Délkou pobytu (28, 59 a 84 dní) vytvořili kosmonautické světové rekordy, překonané po čtyřech letech (1978) posádkou sovětského Sojuzu 26.".

Víte, nemusíte mít rád Rusy a Rusko, ale do kosmonautiky bych to nemíchal. Zatemňuje to úsudek.

A s tím úmrtím Koroljova máte jistě pravdu, a na Měsíc neměli, ale zase se trochu zahojili programy Saljut a Mír.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 23.7.2019 9:24

Re: Rusové prostě neměli von Brauna a Obertha.

Von Braun byl nepochybně hodně důležitý, ale Američani k tomu také hodně přispěli. Jak technicky, tak finančně a organizačně. Na tohle Rusi také neměli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 23.7.2019 17:45

Ano.

Zejména hrála roli široce rozvinutá průmyslová základna. A Vámi zmíněných víc peněz a lepší organizace.

• reagovat
• nahlásit příspěvek