Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
APOLLO: Zdánlivě marný závod o Měsíc
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Mařák 8.8.2019 6:04x y |
|
B. Carina 24.7.2019 17:27V plánu byly tuším ještě minimálně dva lety a byly pro ně připravené i nosné rakety Saturnu 5. Jedna byla použita v americkém projektu Skylab a druhá u mezinárodního Sojuz – Apollo |
|
|
B. Carina 24.7.2019 17:23Ticho nebylo, nějakou dobu sloužil v Moskvě jako restaurace. |
|
|
B. Carina 24.7.2019 17:15No ono to bylo jinak. Aspoň jak se mezi lidmi vyprávělo. :-) Nejprve se razilo "Dohnat a předehnat!" Potom jenom "Dohnat!" A nakonec "Neztratit stopu!" |
|
|
B. Carina 24.7.2019 16:42Existuje teorie, nikoliv konspirační, že Gagarin nebyl první člověk ve vesmíru. Podle této teorie by prvenství připadalo zkušebnímu pilotovi Iljušinovi, synovi slavného konstruktéra dopravních letadel. Některá historická fakta jí podporují. Jeho let nebyl zcela úspěšný. Kvůli technickým problémům se vrátil na zem po nevhodném počtu obletů pročež přistál na území Číny a při přistání se zranil. Byl několik měsíců v čínské nemocnici, což bylo Sovětským svazem přiznáno a zdůvodněno tím, že se tam léčil po autonehodě. Stalo se tak několik dní před letem Gagarina. Iljušin se účastnil výcviku prvních kosmonautů. Čínská lidová republika gratulovala Sovětskému svazu ke každému úspěchu v kosmonautice kromě prvního letu člověka do vesmíru. |
|
|
B. Carina 24.7.2019 16:18Ještě jeden aspekt byl přítomen v americkém uvažování o vypuštění satelitu jako první. Jak by reagovalo SSSR na přelet amerického tělesa nad svým územím. Podle tehdejšího mezinárodního práva nebyl vzdušný prostor státu shora omezen. Teprve později se jeho definice upřesnila tak, že sahá pouze do výšky které je možno dosáhnout stroji s využitím aerodynamikých sil. |
|
J. Vintr 24.7.2019 14:59Re: Úctu však zaslouží všichni... A jak tohle všechno víte? Protože to takhle Rusi něde zveřejnili? A vy jste se už někdy setkal s tím, že by Rusi nelhali? |
|
|
V. Novák 24.7.2019 13:45Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Jistěže by ISS nebyla v dnešní podobě. Tak by byla v jiné - bez té spousty "mostů" jak od Eifela a víc by se podobala MIRu. |
|
|
V. Novák 24.7.2019 13:42Re: Buran nebyl raketoplán Buran BYL raketoplán, vynášený na orbitu jako náklad a schopný lepšího manévrování na orbitě i během přistání, protože MĚL motory k tomu určené a taky dostatek paliva pro ně. STS byly jeho motory na dvě věci, protože paliva zbývalo jen na zahájení přistání - a pak už letěl jako kosmický kluzák. S mizerou klouzavostí. |
|
|
V. Novák 24.7.2019 13:38Re: Úctu však zaslouží všichni... Rusi problém s tím, že jejich rakety postavili Němci, neměli, protože na rozdíl od Američanů si svoje rakety postavili sami. Nic jiného jim ostatně nezbylo, protože Američani stáhli všechny skutečné odborníky a na SSSR zbyla třetí garnitura techniků bez invence. Ti zvládli uvést do provozu několik V-2 z náhradních dílů (celé rakety si taky odvezli Američani) a jinak nic. Proto je Sověti od dalšího vývoje odstřihli a mohli je tím pádem v 50. letech poslat domů, tedy k Američanům, protože věděli o sovětském programu prd. Ti schopnější dva... Jejich výslechem získala CIA dojem, že není třeba spěchat, že Sověti ani nedokáazali tyhle Němce vytěžit. Což byl bonus pro SSSR... |
|
|
V. Novák 24.7.2019 13:33Re: Úctu však zaslouží všichni... Mezinárodní geofyzikální rok. |
|
|
J. Vintr 24.7.2019 3:40Re: Nevím, které "dávno vyvrácené báje" máte na mysli, ale skutečnost je taková, že z Ruska moc nových věcí nepřišlo. Bolševický režim soustavně vraždil a zavíral lidí, kteří vyčnívali nad průměr a těm které nezabil nebo nezavřel do lágru, moc příležitostí něco udělat nebo vymyslet nedával. Velký pokrok, který Rusko udělalo po válce byl způsoben jednak americkou válečnou pomocí, jednak tím, co ukořistili v okupované části Evropy. |
|
|
L. Písařík 23.7.2019 23:18Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Není důležitý ten, kdo první vyběhne, ale ten, kdo první doběhne. Málokdo se ptá, kdo doběhl druhý. |
|
|
L. Písařík 23.7.2019 23:15Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Na Měsíci bylo 12 astronautů, to znamená, že po Apollo 11 bylo ještě 5 úspěšných expedic a jedna - Apollo 13 - neúspěšná. Ten program zdaleka nekončil po Apollo 11. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 22:31Víte, že už jste s těmi furt opakovanými a dávno vyvrácenými bájemi až srandovní? Ještě mi povykládejte o tom, že Polikarpov I-16 byl kopií Boeingu P-26 Peashooter, to je taky známá bajka ... Už jsem to tu napsal jednou - nemusíte mít rád Rusko a Rusy, ale do techniky to netahejte. Zatemňuje to úsudek. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 22:24Aha, riskovali a pokusné králíky - jistě nehovoříte o astronautech z Apolla, že ne? A zodpovědné zabezpečení - počtěte si někde o těsnících kroužcích SRB u Challengeru a nemožnosti kontroly stavu tepelného štítu u Columbie. A ovšem taky o padáku na Sojuzu 1 a ventilu na Sojuzu 11. "a poslali své pokusné králíky na pokusný orbitální pobyt i bez základních informací, co to s člověkem udělá". Ano. Určitě neměli ani základní informace z předchozích letů (Sojuz 9 18 dnů). První posádka Saljutu 1 byla ve vesmíru 23 dnů, akorát že při návratu zahynula (díky předčasné otevřenému ventilu - Sojuz 11). Američané na Skylabu dva roky po Saljutu 1 už jistě pokusní králíci nebyli - věděli, že to s Rusy nic neudělalo (a taky už předtím lítali v roce 1965 čtrnáct dnů - Gemini 7). A Wiki praví, že "Délkou pobytu (28, 59 a 84 dní) vytvořili kosmonautické světové rekordy, překonané po čtyřech letech (1978) posádkou sovětského Sojuzu 26.". Víte, nemusíte mít rád Rusy a Rusko, ale do kosmonautiky bych to nemíchal. Zatemňuje to úsudek. A s tím úmrtím Koroljova máte jistě pravdu, a na Měsíc neměli, ale zase se trochu zahojili programy Saljut a Mír. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 22:11Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Podle čeho se pozná "ekonomická" katastrofa? Jen díky raketoplánu se dostala na oběžnou dráhu spousta těles, které by tam jinak asi ani dostat nešlo. Také by asi jinak nešlo opravit některé satelity. Vyčíslit "ekonomický" přínos těchto věcí není jednoduché. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 22:05Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Být první v disciplíně, ve které s vámi nikdo další nezávodí, není vůbec těžké. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 22:04Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Buran neudělal vůbec nic. Pokud vím, tak s ním udělali jeden nepilotovaný let, pak ho ukázali na Aerosalonu v Paříži a dál ticho po pěšině ... |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 21:59Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Dohnat, ale ne předehnat. Aby nebylo vidět, že máme holou zadnici. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 21:54Re: Rozhodně by to šlo mnohem snadněji zfixlovat, než pět přistání na Měsíci. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 21:52Re: Úctu však zaslouží všichni... Rusi problém s tím, že jejich rakety postavili Němci, neměli, protože to na rozdíl od Američanů prostě nikdy nepřiznali. Stejně jako třeba to, kdo zkonstruoval "slavný" kalašnikov. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 20:57Re: Buran nebyl raketoplán Ty tři motory sloužily pouze při startu, k zabrždění před sestupem do atmosféry sloužily dva samostatné motory o menším tahu umístěné nad těmi třemi hlavními motory. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 20:53Re: Souhlasím. Gagarin byl ve vesmíru a Armstrong byl na Měsíci. Ale blbcům to nevysvětlíte. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 20:49Re: Úctu však zaslouží všichni... Myslím, že se mýlíte. V roce 1957 probíhal celosvětový Rok výzkumu Země a vesmíru (ono se to jmenovalo jinak, ted si nemohu vzpomenout), v rámci toho roku probíhala řada odborných konferencí a na jedné Rusové oznámili, že ještě v rámci tohoto roku vypustí umělou družici Země. Američané se samozřejmě pokoušeli svoji družici vypustit dříve než Rusové, ale měli tento problém: Měli dvě konstrukční skupiny, jednu pod letectvem a jednu pod námořnictvem, a jednu z těch skupin vedl Werner Braun. A Braunova skupina měla lepší raketu, ale Američané nechtěli, aby jejich první družici vypustil Němec (tehdy bylo ještě krátce po válce). Rusové samozřejmě utajovali kde co (jak ta raketa vypadá, její technické parametry atd, ale úmysl vypustit družici ještě v roce 1957 veřejně oznámili. |
|
J. Lepka 23.7.2019 20:22Re: O kosmických stanicích jsem se vůbec nezmiňoval, přesto souhlasím s vámi, že Rusové riskovali dřív a poslali své pokusné králíky na pokusný orbitální pobyt i bez základních informací, co to s člověkem udělá, oni vůbec rádi riskují a mnoho obětí jejich pokusů by při odpovědném zabezpečení prostě nezahynulo. Je to opět o penězích a samozřejmě propagandě, kdy se prostě muselo startovat k výročí kdejaké politické události, bez ohledů na následky. A stopu začali ztrácet už v době úmrtí Koroljova, který měl neomezené politické krytí a proto mohl prosadit své, nesporně geniální projekty, což se už nikomu z následovníků nezdařilo. |
|
|
J. Lepka 23.7.2019 20:11Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Akorát, že to Kennedymu, na rozdíl od Chruščova a jeho apologetů, vyšlo. |
|
|
P. Bures 23.7.2019 19:50Hele já jen upozorňuju, že když údajně Měsíc, tak musí být údajně i Gagarin, o obojím mají různí hňupi pochybnosti. Ale měli by být důslední a nevěřit ničemu :-) |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 19:08No jo no ... nemáte to lehký, ale léčitelné to snad je ... :-) |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 19:06No jo, mnoho věcí souvisí s jinými. Primárně byly sovětské rakety střelami, jež měly zasáhnout území USA, protože SSSR neměl bombardéry s takovým doletem, aby se byly schopny dostat z území Moskvou ovládaného až nad centrální USA a případně se i vrátit; technika tankování za letu nebyla ještě běžně užívána. Proto byly přednostně vyvíjeny balistické střely, proti nimž, když už byly vypuštěny, mimochodem na rozdíl od bombardérů nebyla tehdy možná žádná obrana. A proto byly taky přísně utajovány, neboť šlo o ryze vojenskou záležitost. A slavná semjorka, babička nosných raket dnešních sojuzů, je původně balistická mezikontinentální střela, jež byla pro lety do vesmíru opatřena třetím stupněm. Sekundárně sovětské atomové bomby byly těžké, proto Sověti vyvíjeli rakety s na tehdejší dobu velkou nosností. Američané to měli jinak, protože jejich B-47 a pak B-52 tento problém neměly; Američané měli k dispozici základny kolem SSSR v dostatečné blízkosti, takže měli v dosahu celé jeho území. Takže nekladli takový důraz na těžké mezikontinentální rakety. Takže na začátku kosmických závodů měli horší pozici nemajíce vyvinuty dostatečně kapacitní a spolehlivé nosiče. Takže ta Vaše paralela s Japonci není nepřípadná. V obou případech Američané soupeře pošetile podceňovali. |
