Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
APOLLO: Zdánlivě marný závod o Měsíc
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Bures 23.7.2019 18:52Chyba, údajně vyslali družici a údajně prvního kosmonauta. I o tom jsou pochybnosti a azbuci zvládali maskirovku líp. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 18:39Ano, a proto byl Shuttle raketoplán, protože startoval (také) pomocí vlastních motorů, kdežto Buran žádné motory nemající byl definičně kosmický kluzák vynášený jako náklad raketou Eněrgija. |
|
|
V. Liptovský 23.7.2019 18:33Koroljov kontra Gluško... Podľa niektorých ruských historikov, zaoberajúcich sa históriou letov, vzájomná nevraživosť týchto dvoch konštruktérov mala hlbšie korene - Gluško vraj bol jedným z udavačov, ktorí Koroljova koncom tridsiatych rokov dostali Koroljova do "sarašky". A je to dosť pravdepodobné - z podobných dôvodov napokon boli popravení pravdepodobní konštruktéri "kaťúš" Langemak a Klejmanov. Udavačstvo v tom čase kvitlo. To len na okraj. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 18:33A hlavně byly ty motory opakovaně použitelné. Proto raketoplán, protože startoval (také) pomocí vlastních motorů. |
|
J. Tolman 23.7.2019 18:32Re: Úctu však zaslouží všichni... Rusům se podařilo získat počáteční náskok tím, že jejich kosmický program probíhal v přísném utajení a svět o něm neměl potuchy, dokud nebyl postaven před hotovou věc. Když to Američanům došlo a začali jednat, Rus neměl šanci. Hodně to připomíná Japonské úspěchy na počátku války v Pacifiku, které skončily krátce poté, co se Američané probudili. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 18:28Ale kdepak omyl. Pan Novák Vám to vysvětluje správně. Situace od poloviny sedmdesátých až do rozběhu programu raketoplánu a do začátku stavby ISS byla prostě jiná. Sověti měli náskok v orbitálních stanicích a dlouhodobých pobytech ve vesmíru. To neztratit stopu platí až pro situaci po rozpadu SSSR trvající dodnes. Byť paradoxně kromě Číňanů jsou ruské Sojuzy od ukončení letů raketoplánů dnes přesně osm let a dva dny jedinou možností, jak dostat lidi na orbitu a tedy na ISS. A ještě tak řekněme nejmíň půlrok to nebude jiné. Ovšem Američané mají rozjeto víc projektů pilotovaných lodí, jež se blíží nasazení v horizontu roku až dvou, kdežto v Rusku to optimisticky nevypadá. Nová loď Federacija se rodí pomalu a těžce a její nosná rakety Irtyš a Angara taky. Optimistický plán je pilotovaný let na přelomu let 2023 a 2024. |
|
|
B. Hamal 23.7.2019 18:20Úctu však zaslouží všichni... Sovětům se podařilo vyslat do vesmíru jako prvním družici a poté kosmonauta a toto světové prvenství už jim nikdo nevezme. Teprve potom Američané, znepokojení úrovní ruské technologické úrovně, údajně vysadili na Měsíci první kosmonauty, což dodnes čelí ve světě i v Americe mnoha pochybnostem. Dnes, po 50ti letech, jsou Američané odkázáni při přepravě svých členů posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici na ruské Sojuzy. |
|
|
J. Tolman 23.7.2019 18:16Re: Buran nebyl raketoplán Raketoplán nepřistával s třemi hlavními motory, ale s pomocí aerodynamiky křídla. Tři hlavní motory sloužily hlavně při startu, kde jim z počátku pomáhaly dva pomocné startovací moduly (boostery) na tuhé pohonné hmoty. Motory se také používaly na přibrzdění raketoplánu při sestupu do atmosféry. |
|
M. Prokop 23.7.2019 18:13Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Ano, tehdy a v kosmu ano. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 18:12Re: Ano, přesně tak, a ještě bych připomenul, že Rusové experimenovali u Buranu s vysunovacími proudovými motory, které by pracovaly při návratu Buranu na zem a tak by z plachtáku udělaly proudové letadlo, sice s mizernými aerodynamickými vlastnostmi (pohyb v atmosféře nebyl cílem ani raketoplánu ani Buranu, spíš to bylo nutné zlo), ale při přistání by Buran měl výrazně lepší manévrovací schopnosti než raketoplán. |
|
|
M. Prokop 23.7.2019 18:12Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Americký raketoplán byl problém, ale, ISS by v dnešní podobě bez něj nebyla a také toho nadělal podstatně více, než Buran. |
|
|
J. Tolman 23.7.2019 18:10Re: Přesně tak. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 18:05Re: Buran nebyl raketoplán Nezlobte se, ale nemáte pravdu. Raketoplán i Buran startovaly jako raketa a přistávaly jako kluzák. To, že raketoplán přistával se třemi hlavními motory, byly ekonomické důvody, aby se ty motory daly opakovaně - po repasi samozřejmě - použít, se samotným letem to nemělo nic společného, hlavní kyslíko-vodíkové motory stejně při přistání byly nepoužitelné. Jednak je bez pozemní přípravy nešlo restartovat, ale hlavně neměly pohonné hmoty, protože hlavní nádrž se odhazovala a shořela v atmosféře. Takže, jestli hlavní motory byly na návratovém modulu nebo na startovacích raketách, je naprosto lhostejné, Američané volili umístění na návratovém modulu výhradně z ekonomických důvodů. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 17:57Takže mj. Buran NEBYL kopií Shuttlu, jak se leckdo dodnes pokouší tvrdit. Systém, který jej dostal na orbitu, byl zásadně odlišný - raketa Eněrgija byla jednorázová, na zem se z ní k opětovnému použití nevracelo nic, a naopak Buran byl jen její mrtvý náklad bez vlastního pohonu. Takže mimochodem ekonomika jeho provozu by byla patrně ještě horší než u Shuttlu, zato ale raketa Eněrgija byla použitelná i pro jiný náklad než Buran. Při prvním letu ostatně nesla modul nazvaný Poljus. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 17:47Dohnat a předehnat si pamatuju už jako pachole. Řekl to Chruščov. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 17:45Ano. Zejména hrála roli široce rozvinutá průmyslová základna. A Vámi zmíněných víc peněz a lepší organizace. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 17:34No, víte,pan Loula má prostě pravdu. Technologický zázrak a ekonomická katastrofa. Smiřte se s tím. Stejně jako s faktem, že Orion a po Obamově záseku z něj odvozený menší MPCV je proti raketoplánu technologický krok zpátky. Nicméně budou výrazně levnější a patrně i spolehlivější, neboť sázejí na klasické, prověřené technologie a přistání je též klasické, padák a žbluňk jako u dávného Apolla.. A ano, raketoplán letěl mnohokrát - taky jen proto, že kromě něj USA jinou možnost, jak dostat do vesmíru lidí, prostě neměli a koneckonců dodnes nemají. A ano, přispěl svou nosností cca 20 až 24 tun na nízkou orbitu k výstavbě ISS. Jenže tutéž nosnost na nízkou orbitu dokážou i jiné rakety, třeba ruský Proton a americké Atlas a Delta v patřičných verzích. Nezastupitelný byl raketoplán jen v tom, že mohl snést z orbity teoreticky až 14,5 tuny; prakticky snesl nejvic tuším něco přes 9 tun. A taky bez něj by patrně nebyla možná oprava a údržba Hubbleova dalekohledu - aspoň jsem to někde četl. A mimoto zdaleka ne všechny západní satelity vynesl raketoplán. Specielně mám dojem, že družici systému GPS ani jednu (kvůli jejich drahám) a meteorologické satelity taky ne; ale zde si nejsem zcela jist a nechce se mi to hledat. Znalejší nechť mne opraví a doplní. |
|
|
J. Tolman 23.7.2019 17:34Buran nebyl raketoplán Stále se v diskuzích objevuje tvrzení, že Rusové vyvinuli raketoplán, podobný americkému. Je dobré připomenout, že tzv. ruský raketoplán Buran nebyl raketoplán, ale pouze kosmický kluzák. Buran totiž neměl to, co z kluzáku udělá letadlo, tj. motory. Pokud by někdo tvrdil, že na fotkách Buranu viděl trysky motorů, tak šlo pouze o brzdící a manévrovací motory pro použití v kosmu, kam ho ale dopravila nosná raketa. Mmch. vývoj raketovým motorů raketoplánu, které raketoplán dopravily do kosmu a spalujících vodík a kyslík, byl nejnáročnější části vývoje amerického raketoplánu. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 17:26Re: Píšu - klika. Vhodný čas, vhodná konfigurace soulodí,... |
|
|
J. Fridrich 23.7.2019 17:13Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Tak na závěr - Pět Amerických raketoplánů fungovalo od dubna 1981 do roku 2012, tedy 31 roků a byly ve Vesmíru 1 330 dní, oblétly zemi více než 21 000 krát, počet startů do Vesmíru byl 135 krát, letělo na na jejich palubě 849 astronautů a vynesli do Vesmíru 66 družic a sond.. Rozebírat pro vás vědecké a ekonomické přínosy Amerických raketoplánů je zcela zbytečné.. Tak takto vypadá dle vás " ekonomická katastrofa "... Tak by to nenazval snad ani soudruh L.I.Brežněv a jeho následovníci v SSSR a Rusku až po cara Putina... |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 16:55No, stát se to třeba na Apollu 8, které ssebou nevezlo LM, tak by nehoda byla fatální. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 16:39Re: Váš další omyl : Vůbec jsem se nechystal argumentovat ruskými motory - ač se bez nich americká kosmonautika neobejde. A to včetně soukromé. Když už jste se ale otřel o ruské RD-180, tak ty mají tah ve vakuu 4,15 MN, zatímco "motor soukromé americké společnosti" Merlin 1D dává 934 kN a Musk jde cestou N-1, tedy spojování 3x9 motorů v 1. stupni. Ne - zatímco se USA uzemnily ukončením projektu Saturn-Apollo a s představou raketoplánu jen zíraly nahoru, SSSR vypouštěl orbitální stanice, prodlužoval dobu pobytu na orbitě (nevědělo se, jak dlouho může člověk fungovat v beztíži, aby ho návrat do 1G nezabil), postavil Mir a sovětští kosmonauti ho trvale osídlili - takže díky SSSR byl kosmos trvale obydlen. Nebo aspoň LEO - ovšem dosud se víc nepovedlo. V té době raketoplány mohly uskutečnit nejvýš doutýdenní mise oproti několikměsíčním sovětským, v 84. Reagan vyhlásil stavbu orbitální stanice, která měla být hotova za 10 let a stát 8 GUSD, o 4 roky později ji pojmenoval Freedom, cena se zvedla na 25 G a start posunul o 3 roky, v 91. Bush sr. přizval Japonce a Kanaďany, cena se zvedla na 30 G a o dattu se radši nemluvilo, protože NASA změnila kompletně koncepci stanice, v 93. jo Clinton přejmenoval na Alpha a přizval Rusko a stanovil start na r. 97, v 98. Rsko bypustilo Zarju, 2000 Zvezdu - čímž vznikla obyvatelná stanice. Mezitím Američani létali na Mir, aby získali vůbec nějaké zkušenosti s delším pobytem v kosmu. A jak po pádu Columbie, tak od odstavení raketopánů, jsou to Rusové, kdo udržuje celou stanici na orbitě a obyvatelnou. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 16:12Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Byl to blábol jistého Chruščova, po němž to nejspíš spousta aparátčíků opakovala. Což nemění nic na tom, že v koncem 50 a v 60. letech to byly USA, kdo doháněl a předháněl v kosmu Sovětský svaz. JFK si nechal vypracovat zprávu, v čem ještě USA za Sověty nezaostávají, resp. v čem dosud SSSR nejspíš nevede a tedy budou stát na stejné startovní čáře - a poradili mu Měsíc. V době projevu ještě USA neuskutečnily ani suborbitální skok, natož aby se dostaly na orbitu. |
|
J. Lepka 23.7.2019 15:54Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. "Dohnat a předehnat" byl blábol jakéhosi komunistického ministra elektrotechnického průmyslu ČSSR někdy v polovině osmdesátých let, Kubát se tuším jmenoval. Ovšem na rozdíl od USA, které do technologií narvaly doslova megatuny dolarů a z jejichž poznatků čerpáme dodnes a ještě dlouho budeme, to soudruzi opět hodlali proplánovat v pětiletce. |
|
|
J. Lepka 23.7.2019 15:42Váš další omyl : Čímž umožnil zase Sovětům "dohnat a předehnat". Přesnější, výstižnější a realističtější by bylo: Pokusili se neztratit stopu, ale předběhli je Číňani, Japonci, Indové, Francouzi a v neposlední řadě, Izraelci a Novozélanďané. A nepokoušejte se, prosím, argumentovat motorem RD 180, jeho parametry, vznik a historii si každý dokáže dohledat sám a hlavně, jak prokazují moderní motory soukromých amerických společností, je sice levný, ale už zastaralý. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 15:31Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Souhlasím s vámi, pouze poznámku k těm počítačům. Na oběžné dráze a obecně mimo zemskou atmosféru je problém kosmického záření, které může narušit polovodičové přechody v chipech a pamětech, takže polovodičová elektronika běžně používaná na Zemi může být v kosmu nespolehlivá. Z tohoto důvodu se používají polovodičové prvky s masivnějšími přechody nebo propojením, dávají se do ochranných schránek a jeden čas se dokonce uvažovalo s návratem ke klasickým elektronkám - tam byl ale zásadní problém miniaturizace. co se týče frekvence letů, tak tam byl na začátku nerealný odhad potřeb - např. armáda svoje původní požadavky zredukovala skoro na nulu a co se týče vlastní konstrukce, tak plány raketoplánu vznikaly v době, kdy hlavním kriteriem byly tuny vynesené na oběžnou dráhu. Miniaturizace elektroniky přinesla zcela jiná kriteria, takže mimo Hubbla a modulů IIS byl raketoplán předimenzovaný. To vše se podepsalo na tom, že raketoplán nesplnil ekonomická očekávání. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 15:18Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Literatury na toto téma jsem přečetl dost, a nezbývá než opakovat: Americký raketoplán byl technologický zázrak a ekonomická katastrofa. Ruský Buran i měsíční raketa N1 byla technologická i ekonomická katastrofa. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 15:08Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. To nepochybně - a taky to byla obrovská klika, protože kdyby došlo k maléru jindy, nevrátili by se. Spíš než o předvídavosti s řízení projektu to svědčí o schopnosti Američanů improvizovat. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 15:05Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Nejen ekonomické předpoklady nesplnil - taky měl létat na orbitu měsíc co měsíc, ba i častěji, což se nikdy nesplnilo. Měl být velebezpečný, což nesplnil tragickým způsobem hned dvakrát. Po každém přistání musel do generálky, prakticky ho bylo nutné rozebrat a znova sestavit. Ani nápad, že by létal v podstatě jako letadlo, jenom s, řekněme, dvou-třítýdenní prohlídkou. Nesplnil nic z plánovaných cílů - a tomu se říká neúspěch. Jiná věc je, že ty plánované cíle byly v té době nereálné a raketopán byl nutně výsledkem mnoha a mnoha kompromisů - a taky technologicky nejsložitější mašina na světě. O nejpokročilejší technologii by se dalo pochybovat, když Challenger ještě na poslední cestě řídily počítače s feritovou pamětí... |
|
|
J. Fridrich 23.7.2019 14:19Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Byl raketoplán opakovaně použitelný prostředek dostávat až 7 astronautů - i vědců - a nejen Američanů do Vesmíru, nebo ne ? Dostal do Vesmíru nespočet stovek tun užitečných aparátů velmi prospěšných pro celé lidstvo a užitečných například k orientaci v letectví, námořní plavbě, ale i když jedete do nějaké Horní-Dolní Lhoty, nebo ne ? Mluvím o GPS a také o družicích, z nichž všechny země Světa čerpají své velmi přesné předpovědi počasí na celé naší planetě - a tedy i varují před hurikány, tajfuny a podobně.. Jeho přínosy jsou každodenní a obrovské, jen si to lidé NEUVĚDOMUJÍ.. Sovětská raketa N1 a okopírovaný raketoplán jednou letící do Vesmíru bez posádky byly ty velké EKONOMICKÉ PŘÍNOSY pro lidstvo a ruské občany do nynějška žijící v pro nás až nepochopitelných poměrech a podmínkách ? Nemluvím o Moskvě a Petrohradu.. Asi jste přehlédl, že raketoplány byly s posádkami a stovkami tun užitečného nákladu 133 krát.. Zkuste se nad tím zamyslet a vyhledat relevantní literaturu. |
