Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
APOLLO: Zdánlivě marný závod o Měsíc
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
V. Novák 23.7.2019 12:42Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Neff má naprostou pravdu - raketoplán nesplnil nic z požadavků, které splnit měl a na co byl plánován. To říkají i Ametičani, kteří tenkrát byli u toho. "Dohnat a předehnat" byl úkol, který stanovil JFK tím slavným projevem. A ani se tím netajil - "ne proto, že je to snadné, ale protože je to obtížné", žádný "posun znalostí" nebo "pokrok lidstva", jak se to obvykle zdůvodňuje. Prostě "Dohnat a předehnat SSSR v kosmu!". Letem Apolla 11 byl úkol splněn a okamžitě se objevily otázky "Proč tam lítat dál, vždyť už jsme tam byli (a Rusové ne)?". A proto celý program skončil jak skončil. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 14:05Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Myslím, že obrovský úspěch programu Apollo bylo řízení letu Apollo 13, který v podstatě havaroval a na Měsíci nepřistál. A přesto to byl uspěch, protože od 65 hodiny letu museli vyhodit celý letový plán a zbytek letu improvizova, a přitom řešili opravdu fatální problémy, jako nedostatek elektřiny, nedostatek kyslíku, nedostatek vody na chlazení elektroniky, čistění atmosféry od CO2, vypnutí a znovuzapnutí velitelského modulu, orientace podle Slunce a horizontu Země ( orientace dle hvězd nebyla použitelná). Prostě tady se ukázala síla organizace celého programu, že byli schopni toto zvládnout, třebaže v podstatě nic z připravených plánů nemohli použít. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 15:08Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. To nepochybně - a taky to byla obrovská klika, protože kdyby došlo k maléru jindy, nevrátili by se. Spíš než o předvídavosti s řízení projektu to svědčí o schopnosti Američanů improvizovat. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 16:55No, stát se to třeba na Apollu 8, které ssebou nevezlo LM, tak by nehoda byla fatální. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 17:26Re: Píšu - klika. Vhodný čas, vhodná konfigurace soulodí,... |
|
J. Lepka 23.7.2019 15:54Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. "Dohnat a předehnat" byl blábol jakéhosi komunistického ministra elektrotechnického průmyslu ČSSR někdy v polovině osmdesátých let, Kubát se tuším jmenoval. Ovšem na rozdíl od USA, které do technologií narvaly doslova megatuny dolarů a z jejichž poznatků čerpáme dodnes a ještě dlouho budeme, to soudruzi opět hodlali proplánovat v pětiletce. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 16:12Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Byl to blábol jistého Chruščova, po němž to nejspíš spousta aparátčíků opakovala. Což nemění nic na tom, že v koncem 50 a v 60. letech to byly USA, kdo doháněl a předháněl v kosmu Sovětský svaz. JFK si nechal vypracovat zprávu, v čem ještě USA za Sověty nezaostávají, resp. v čem dosud SSSR nejspíš nevede a tedy budou stát na stejné startovní čáře - a poradili mu Měsíc. V době projevu ještě USA neuskutečnily ani suborbitální skok, natož aby se dostaly na orbitu. |
|
M. Prokop 23.7.2019 18:13Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Ano, tehdy a v kosmu ano. |
|
|
J. Lepka 23.7.2019 20:11Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Akorát, že to Kennedymu, na rozdíl od Chruščova a jeho apologetů, vyšlo. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 22:05Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Být první v disciplíně, ve které s vámi nikdo další nezávodí, není vůbec těžké. |
|
|
L. Písařík 23.7.2019 23:18Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Není důležitý ten, kdo první vyběhne, ale ten, kdo první doběhne. Málokdo se ptá, kdo doběhl druhý. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 17:47Dohnat a předehnat si pamatuju už jako pachole. Řekl to Chruščov. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 21:59Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Dohnat, ale ne předehnat. Aby nebylo vidět, že máme holou zadnici. |
|
B. Carina 24.7.2019 17:15No ono to bylo jinak. Aspoň jak se mezi lidmi vyprávělo. :-) Nejprve se razilo "Dohnat a předehnat!" Potom jenom "Dohnat!" A nakonec "Neztratit stopu!" |
|
|
M. Prokop 23.7.2019 18:12Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Americký raketoplán byl problém, ale, ISS by v dnešní podobě bez něj nebyla a také toho nadělal podstatně více, než Buran. |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 22:04Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Buran neudělal vůbec nic. Pokud vím, tak s ním udělali jeden nepilotovaný let, pak ho ukázali na Aerosalonu v Paříži a dál ticho po pěšině ... |
|
|
B. Carina 24.7.2019 17:23Ticho nebylo, nějakou dobu sloužil v Moskvě jako restaurace. |
|
|
V. Novák 24.7.2019 13:45Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Jistěže by ISS nebyla v dnešní podobě. Tak by byla v jiné - bez té spousty "mostů" jak od Eifela a víc by se podobala MIRu. |
|
|
L. Písařík 23.7.2019 23:15Re: Vcelku neobjektivní agitka, vás nedůstojná p. Neffe. Na Měsíci bylo 12 astronautů, to znamená, že po Apollo 11 bylo ještě 5 úspěšných expedic a jedna - Apollo 13 - neúspěšná. Ten program zdaleka nekončil po Apollo 11. |
|
|
B. Carina 24.7.2019 17:27V plánu byly tuším ještě minimálně dva lety a byly pro ně připravené i nosné rakety Saturnu 5. Jedna byla použita v americkém projektu Skylab a druhá u mezinárodního Sojuz – Apollo |
|
|
J. Fridrich 23.7.2019 10:56Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A naopak, vítězství v lunárních závodech Američany vedlo k neúměrné sebedůvěře a následně k problematickému úspěchu s raketoplánem. Ten zdaleka nenaplnil očekávání a co do počtu obětí lze právem hovořit o fiasku." Ta slova o " problematickém úspěchu s raketoplánem " - ta jsou prostě od Neffa NEUVĚŘITELNÁ.. Tak jen popis toho, co byl - a co DOKÁZAL raketoplán-Space_Shuttle : https://cs.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle A tady jsou na linku níže uvedeny hlavní body toho, co raketoplány dokázaly - kdyby vynesly do Vesmíru jen Hubbleův vesmírný dalekohled a cca 28 dílů současné stálé vesmírné stanice-laboratoře ISS, tak to by JISTĚ STAČILO K MIMOŘÁDNÉ POCHVALE za tento skvělý počin - a ne k odsudku Neffa o " problematice " spojené s raketoplánem.. Neffe, velké zklamání.. https://www.astro.cz/clanky/kosmonautika/rekordy-a- zajimavosti-programu-space-shuttle.html |
|
|
V. Loula 23.7.2019 13:58Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Před lety byl v Letectví-kosmonautika uveřejněn několikadílný rozbor raketoplánu, jeho vývoje, použití a výsledků. To vše pod souhrnným titulkem "Raketoplán - technologický zázrak, ekonomická katastrofa". A přesně o tom to je. Raketoplán byl stavěn proto, aby se radikálně snížily astronomické náklady spojené s vynášením družic na oběžnou dráhu. A tento předpoklad raketoplán hrubě nesplnil. Takže ano raketoplán byl technologický zázrak a ekonomická katastrofa. |
|
|
J. Fridrich 23.7.2019 14:19Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Byl raketoplán opakovaně použitelný prostředek dostávat až 7 astronautů - i vědců - a nejen Američanů do Vesmíru, nebo ne ? Dostal do Vesmíru nespočet stovek tun užitečných aparátů velmi prospěšných pro celé lidstvo a užitečných například k orientaci v letectví, námořní plavbě, ale i když jedete do nějaké Horní-Dolní Lhoty, nebo ne ? Mluvím o GPS a také o družicích, z nichž všechny země Světa čerpají své velmi přesné předpovědi počasí na celé naší planetě - a tedy i varují před hurikány, tajfuny a podobně.. Jeho přínosy jsou každodenní a obrovské, jen si to lidé NEUVĚDOMUJÍ.. Sovětská raketa N1 a okopírovaný raketoplán jednou letící do Vesmíru bez posádky byly ty velké EKONOMICKÉ PŘÍNOSY pro lidstvo a ruské občany do nynějška žijící v pro nás až nepochopitelných poměrech a podmínkách ? Nemluvím o Moskvě a Petrohradu.. Asi jste přehlédl, že raketoplány byly s posádkami a stovkami tun užitečného nákladu 133 krát.. Zkuste se nad tím zamyslet a vyhledat relevantní literaturu. |
|
|
V. Loula 23.7.2019 15:18Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Literatury na toto téma jsem přečetl dost, a nezbývá než opakovat: Americký raketoplán byl technologický zázrak a ekonomická katastrofa. Ruský Buran i měsíční raketa N1 byla technologická i ekonomická katastrofa. |
|
|
J. Fridrich 23.7.2019 17:13Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Tak na závěr - Pět Amerických raketoplánů fungovalo od dubna 1981 do roku 2012, tedy 31 roků a byly ve Vesmíru 1 330 dní, oblétly zemi více než 21 000 krát, počet startů do Vesmíru byl 135 krát, letělo na na jejich palubě 849 astronautů a vynesli do Vesmíru 66 družic a sond.. Rozebírat pro vás vědecké a ekonomické přínosy Amerických raketoplánů je zcela zbytečné.. Tak takto vypadá dle vás " ekonomická katastrofa "... Tak by to nenazval snad ani soudruh L.I.Brežněv a jeho následovníci v SSSR a Rusku až po cara Putina... |
|
|
J. Vintr 23.7.2019 22:11Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Podle čeho se pozná "ekonomická" katastrofa? Jen díky raketoplánu se dostala na oběžnou dráhu spousta těles, které by tam jinak asi ani dostat nešlo. Také by asi jinak nešlo opravit některé satelity. Vyčíslit "ekonomický" přínos těchto věcí není jednoduché. |
|
|
J. Jurax 23.7.2019 17:34No, víte,pan Loula má prostě pravdu. Technologický zázrak a ekonomická katastrofa. Smiřte se s tím. Stejně jako s faktem, že Orion a po Obamově záseku z něj odvozený menší MPCV je proti raketoplánu technologický krok zpátky. Nicméně budou výrazně levnější a patrně i spolehlivější, neboť sázejí na klasické, prověřené technologie a přistání je též klasické, padák a žbluňk jako u dávného Apolla.. A ano, raketoplán letěl mnohokrát - taky jen proto, že kromě něj USA jinou možnost, jak dostat do vesmíru lidí, prostě neměli a koneckonců dodnes nemají. A ano, přispěl svou nosností cca 20 až 24 tun na nízkou orbitu k výstavbě ISS. Jenže tutéž nosnost na nízkou orbitu dokážou i jiné rakety, třeba ruský Proton a americké Atlas a Delta v patřičných verzích. Nezastupitelný byl raketoplán jen v tom, že mohl snést z orbity teoreticky až 14,5 tuny; prakticky snesl nejvic tuším něco přes 9 tun. A taky bez něj by patrně nebyla možná oprava a údržba Hubbleova dalekohledu - aspoň jsem to někde četl. A mimoto zdaleka ne všechny západní satelity vynesl raketoplán. Specielně mám dojem, že družici systému GPS ani jednu (kvůli jejich drahám) a meteorologické satelity taky ne; ale zde si nejsem zcela jist a nechce se mi to hledat. Znalejší nechť mne opraví a doplní. |
|
|
V. Novák 23.7.2019 15:05Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Nejen ekonomické předpoklady nesplnil - taky měl létat na orbitu měsíc co měsíc, ba i častěji, což se nikdy nesplnilo. Měl být velebezpečný, což nesplnil tragickým způsobem hned dvakrát. Po každém přistání musel do generálky, prakticky ho bylo nutné rozebrat a znova sestavit. Ani nápad, že by létal v podstatě jako letadlo, jenom s, řekněme, dvou-třítýdenní prohlídkou. Nesplnil nic z plánovaných cílů - a tomu se říká neúspěch. Jiná věc je, že ty plánované cíle byly v té době nereálné a raketopán byl nutně výsledkem mnoha a mnoha kompromisů - a taky technologicky nejsložitější mašina na světě. O nejpokročilejší technologii by se dalo pochybovat, když Challenger ještě na poslední cestě řídily počítače s feritovou pamětí... |
|
|
V. Loula 23.7.2019 15:31Re: Nechce se mi ani věřit, že pan Neff napsal dnes toto - " A Souhlasím s vámi, pouze poznámku k těm počítačům. Na oběžné dráze a obecně mimo zemskou atmosféru je problém kosmického záření, které může narušit polovodičové přechody v chipech a pamětech, takže polovodičová elektronika běžně používaná na Zemi může být v kosmu nespolehlivá. Z tohoto důvodu se používají polovodičové prvky s masivnějšími přechody nebo propojením, dávají se do ochranných schránek a jeden čas se dokonce uvažovalo s návratem ke klasickým elektronkám - tam byl ale zásadní problém miniaturizace. co se týče frekvence letů, tak tam byl na začátku nerealný odhad potřeb - např. armáda svoje původní požadavky zredukovala skoro na nulu a co se týče vlastní konstrukce, tak plány raketoplánu vznikaly v době, kdy hlavním kriteriem byly tuny vynesené na oběžnou dráhu. Miniaturizace elektroniky přinesla zcela jiná kriteria, takže mimo Hubbla a modulů IIS byl raketoplán předimenzovaný. To vše se podepsalo na tom, že raketoplán nesplnil ekonomická očekávání. |
|
|
O. Musil 23.7.2019 9:42Podle mě byla velmi důležitá Koroljovova předčasná smrt v roce 1966. On byl možná jediný, kdo dokázal prosadit plány inženýrů v Kremlu a v armádě. Navíc to byl skvělý konstruktér a měl i neuvěřitelně štěstí, což bylo při letech do vesmíru vždycky potřeba. Je paradoxem, že jeho smrti značně přispěl pobyt v gulagu, který mu zařídil milovaný vůdce Stalin. Vrátil se s velmi podlomeným zdravím a následky trpěl do konce života. |
