J. Plzák 2.6.2022 11:12

Kurdové jsou především volné spojení dvou klanů, Barzani a Talabani, které jakmile mají trochu volného, že je zrovna nikdo nemlátí, začnou se mlátit sami mezi sebou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vlček 2.6.2022 10:43

Pane Hlubučku, s vaším článkem se dá celkově souhlasit, až na dvě věci. Západ se dle vás "snaží imperialistickým snahám ve světě čelit diplomacií a penězi"?

Za prvé, chce-li západ čelit imperialistickým snahám někoho druhého, měl by se v první řadě vzdát svých imperialistických tendencí a snah, což platí především pro USA.

Za druhé, bylo by velice správné a namístě, kdyby západ konflikty ve světě řešil diplomacií, případně i penězi, namísto přilévání oleje do ohně dodávkami zbraní, čímž pouze udržuje válku v chodu, bez ohledu právě na zmiňované ztráty životů, na kterých západu očividně vůbec nezáleží.

Kde bylo diplomatické snažení západu, když na Ukrajině probíhalo zabíjení a útoky na rusky mluvící ukrajinské občany ze strany ukrajinských fašistů, podporovaných místními oligarchy, s tichým souhlasem ukrajinské vlády?

To měl být ten fungující stav státu, zasloužící si právoplatné místo mezi demokratickými státy Evropy? Jestli může být někdo vzorem pro ostatní státy, pak jsme to my, Češi a Slováci, kteří všem předvedli civilizovaný rozchod z původního Československa, s vytvořením dvou samostatných, mezi sebou přátelsky fungujících států.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 2.6.2022 1:59

Tedy, dovolil bych si opravit dosti podstatný omyl autora. My jsme totiž "po porážce Rakouska v první světové Rakousko-Uhersko NEROZBILI. To by asi měl vědět že už před námi se odtrhlo Uhersko (a nárokovalo si Slovensko jakožto Horní Uhry), a taky si rakouští Němci vyhlásili Rakouské Německo - jehož část území měly tvořit zase České země, s jasným záměrem se později připojit k Německu. Vlastně si už v tom roce 1918 mohli střihnout to, co o 20 let dokončil Hitler.

Jaké z toho vyplývá poučení pro Evropu? No že s velkými národy byly potíže, ještě větší než s těmi malými..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Baloun 1.6.2022 20:51

Vlámům a Valonům není v ničem bráněno. Belgie se roku 1993 změnila ve federac a v současné době ji spojuje jen osoba panovníka.

Řešení tohoto typu (federalizace) byla ovšem pro Ukrajinu neskousnutelné. jako téměř všechny nově se vynořivší státy trpí jejich obvyklou dětskou nemocí. Snu o velké zemi. Prošlo si tím po svém vzniku Bulharsko, Chorvatsko, Srbsko a další země. Stejně tak Ukrajina vezoucí se na vlně nacionalismu nechce na svém území žádné odlišnosti, autonomní menšiny...

A nemá jich zrovna málo - maďarská, rumunská, srbská, rusínská a v neposlední řadě ruská. jak správně píše autor, ČR využila historické nabídky a svoje území etnicky homogenizovala. Ukrajina se pokouší o totéž.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Vaněk 1.6.2022 20:48

Ale kdepak - žádné, že Západ neví, co si počít... Celé dějiny jsou totiž o tom, jak destabilizovat nejen státy, ale celé regiony, vyvolávat konflikty, války a následně tyto kolonizovat pomocí demokratůry... To je pravá podstata tzv. "úspěchu" euroamerické civilizace - zotročovat a krást.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Čermák 1.6.2022 19:44

Neměnné není Nic. Tak i Skutky Zla, vyjmenované v Desateru jsou korigované Ježíšovými přikázáními, samozřejmě jen pro ty, kteří v něj Věří, tedy pro věřící Křesťany. A že se meze Zla posouvají můžeme sledovat v přímém přenosu. Takže Neměnnost Hranic států je také fikce, stejně jako Neměnnost všeho ostatního. Zakonzervovávat jakoukoliv Neměnnost je Chyba, která plodí buď Dobro ( klidné rozdělení Česka a Slovenska, nebo Zlo , Bazírování na Neměnnosti U -R...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kostelanský 1.6.2022 18:39

Kardinální problém Ukrajiny, resp. ukrajinských politiků je, že její státnost a tradice státu jsou založeny na nepravostech. A na nepravostech nelze vybudovat fungující právní stát. Dalo by se říct, že Ukrajina nemá dobrou "karmu", a z velké části si za tu zlou karmu může sama. Ukrajinští politici jsou známí jako notoričtí porušovatelé smluv, když se z nějakých důvodů pro ně stanou nevýhodné.

Už když se dělil Sovětský svaz, tak byl v Nejvyšším sovětu SSSR přijat zákon o jeho rozdělení. Podle něj měli v jednotlivých republikách proběhnout referenda o tom, zda jejich občané jsou pro samostatnost. Součástí zákona byl také paragraf, že v autonomních republikách mají také proběhnout referenda, zda se chtějí osamostatnit nebo být formální součástí dosavadních republik.

Autonomní republiky měli v Sovětském svazu dlouhou tradici už od jeho vzniku. Většinou se týkala národnostních menšin, a v daném autonomní republice pak měli i vlastní sovět - dnes se tomu říká parlament. Struktura Sovětského svazu byla taková, že zde bylo 15 federativních republik (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Litva, Lotyško, Estonsko, Moldavsko, Arménie, Gruzie, Ázerbajdžán, Turkmenistán, Tádžikistán, Uzbekistán, Kazachstán a Kirgyzstán) a uvnitř některých byli ještě autonomní republiky.

Na Ukrajině sice proběhlo referendu o její nezávislosti, ale neproběhlo referendum o nezávislosti Krymu, který tehdy byl autonomní republikou. Ukrajincům se jednoduše nelíbila představa, že by se Krym mohl osamostatnit. Když si později na Krymu uspořádali vlastní referendum, tak ho ukrajinské orgány zrušili a zrušili i autonomii Krymu.

Ukrajinští politici si pak zvykli řešit věci po svém - kašlat na smlouvy. Plus si k tomu osvojili taktiku vydírání. Tak se stalo, že se Ukrajina rozhodla jednostranně zrušil smlouvu a pronájmu ruské námořní základny na Krymu a její odevzdání do rukou USA. Ten zbytek je už notoricky znám.

Poznámka: součástí budování ukrajinské státnosti je i nevyšetření masakru 40 Rusů v roce 2014 v Oděse.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Dvořák 1.6.2022 16:21

Velké množství tzv. národně osvobozeneckých revolucí bylo podporováno ze SSSR, dnes z RF. Tyto "osvobozené" země pak vesměs dopadly jako Venezuela. Nedávno tu byl publikován (myslím na Novinkách) rozhovor s ruským hercem, který situaci vystihl: dokud nezačali na východě Ukrajiny hecovat dovolenkáři, probíhalo tu soužití obou etnik bez problémů.

Za první republiky také nebyly v oblasti Sudet nějaké rozpory mezi Němci a Čechy (u oné pomyslné hranice žijeme). Pokud nepřišel Hitler a Henlein. A výsledek - utrpení na obou stranách.

Švýcarsko - jeden z nejstabilnějších států je tvořen čtyřmi národnostmi, značně odlišnými.

Naopak Jugoslávie byla držena vcelku silnou rukou Titovou. Jakmile odešel, došlo k rozdělení. To se ovšem nelíbilo Srbsku, které si dělalo patent na hlavní slovo. A tak postupně napadlo všechny nově vzniklé republiky, Slovinsko jako první. Strašný střet mezi Srby a Chorvaty - a přitom mají společný jazyk - srbochorvatštinu. Kosovo mělo statut autonomní oblasti, ten mu však byl odejmut, tak se to začalo bouřit. A srbské běsnění - masakry v Sarajevu a Srebrenici.

A dodnes všichni, kdo stojí za tzv. republikami Luhanskem a Doněckem, odsuzují to, že se Kosovo osamostatnilo. Divné?

Národnostní princip není nic jiného než záminka nějakého agresora, aby mohl uchvátit nějaké území.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. A. 1.6.2022 16:10

Problém je i v tom, že právo na sebeurčení spolu s právem na migraci dává dohromady právo na invazi. Kdyby se Evropa ze všech těch konfliktů poučila, tak musí škrtnout jak multikulturalismus, tak masovou migraci, ale dělá přesný pak. Člověk ani neví, jestli je taková blbost možná, takže ho napadá slovo "záměr".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 1.6.2022 13:42

https://www.topcz.net/porazce-od-ruska-se-jiz-pripravuje-nova-valka/

Na přední straně scény NATO ujišťuje, že bylo posíleno „Putinovým šílenstvím“. Ukrajina, mohutně vyzbrojená Západem, vede protiofenzívu a tlačí „útočníka“ zpět. Na mezinárodní úrovni přinášejí sankce své ovoce. Finsko a Švédsko, které se cítí ohroženy, se rozhodly připojit k Severoatlantické alianci. Rusové brzy svrhnou „diktátora“ v Kremlu.

Tomuto velkolepému vyprávění odporují fakta. Na frontu se dostane jen asi třetina západních zbraní. Ukrajinská armáda je však vyčerpaná. Téměř všude ustupuje a několik výbojů na celkovém obrazu nic nemění. Dvě třetiny západních zbraní, zejména těch nejtěžších, jsou již k dispozici na černém trhu na Balkáně, zejména v Kosovu a Albánii, které se staly hlavními místy pašování v této oblasti. Západní sankce představují riziko hladomoru, nikoliv však v Rusku, ale ve zbytku světa a zejména v Africe. Turecko a Chorvatsko jsou proti vstupu nových členů do NATO. Je možné je přesvědčit, ale za cenu radikálních politických změn, kterým se Západ vždy bránil.

Straussova vláda shromáždila v Marrákeši 85 států, aby naplánovala další válku v Sahelu. Zbraně za desítky miliard dolarů, oficiálně určené pro válku na Ukrajině, se již hromadí na Balkáně, než budou dodány džihádistům z Daeše.

• reagovat
• nahlásit příspěvek