Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

1.5.2024 | Svátek práce

Diskuse k článku

SPOLEČNOST: Vzdělání bez ceny

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

Jenda 3.10.2009 18:55

Re: Pořádek ve školních brašnách???

Ono tedy abych rekl pravdu ... co je vam do toho co a jak usporadane maji skolaci v brasnach?

Jura Jurax 3.10.2009 22:00

Re: Pořádek ve školních brašnách???

Ehm - do patnácti let je žáček de iure nesvéprávné dítě a učitel odpovídá prakticky za všechno, takže právo na kontrolu brašny má.

Na středních školách nevím, nejsem právník, ale přikláněl bych se k tomu, že to právo má mít taky. Protože za ty děti odpovídá, i když už mají občanky, protože rozum ještě nemají ...

občan 4.10.2009 10:44

Re: Pořádek ve školních brašnách???

myšleno to bylo tak, že učitel není jen podavač informací, nýbrž v ideálním případě moudrý, cílevědomý a hlavně důsledný člověk, který přebírá zodpovědnost za celkový rozvoj svých žáků. A úprava sešitů, rukopis a celkový postoj ke škole, k předmětu a sám k sobě o něčem prostě vypovídá a učiteli je do toho hodně. To samé je oblečení či postoje, názory či celkové chování. Aby bylo jasno, jsem liberál. Až moc velký, proto už neučím ...Ale na tom, co jsem napsal neliberálně trvám a doporučuji totéž každému učiteli a rodiči.

Jenda 4.10.2009 11:57

Re: Pořádek ve školních brašnách???

Jiste. Uprava sesitu presne tak jak to vyhovuje uciteli, o tom co vyhovuje zakovi vubec nejde. Kdyz si ucitel kdysi vyzkousel, ze jemu se nejlip uci kdyz pouzije pet druhu podtrzeni, tak se bude podtrhovat peti zpusoby a ne aby nekoho napadlo pouzit treba barvicky. Nebo se nedejboze ucit z ucebnice. Rukopis ... pro nas dysgrafiky opravdu uzasna vec ke kontrole, to bych se byval mohl se svym prasopisem na vedeni sesitu vys.at uplne. Nema smysl stvat se s necim co mi kazdy pancitel trhne vejpul.

občan 4.10.2009 14:01

Re: Pořádek ve školních brašnách???

trochu jsme si neporozuměli. Příklad - učil jsem fyziku naprosto natvrdlou dívčí třídu. V podstatě neprůchodná věc. Dobrá, všechny dívky si koupily pastelky, pastely, křídy, tužky, pravítečka, které měly na hodinu mít vždy a hlavně je používat. Každá měla za úkol se mé hodině do té míry věnovat, že svým způsobem, dle svého temperamentu, tvořila vlastní obrázkovou učebnici fyziky. A občas musely udělat partičky a zpracovat nějaké téma na velkou plachtu papíru, který byl pak veřejně vyvěšen. Musely i jiné věci. Osobně asistovat při pokusech, v podstatě šou, neboť kampak na dívky přes mozek a vzorečky ...Musely i trochu hrát divadlo a zpívat ...samozřejmě k tématu. Vše bylo samozřejmě vyžadováno a kontrolováno, třídní schůzky jednou měsíčně !!

Kurňa, hafo práce, ale aspoň některé na to snad s láskou vzpomínají ...a nejsou takové ignorantky a alibistky jak u žen v technických záležitostech často vidíme ...

Takhle jsem nějak tu kontrolu úpravy sešitů myslel ...

Karla 4.10.2009 19:24

Re: Pořádek ve školních brašnách???

Ono, Jendo,škola vychovávala i k hygieně,pořádku a zdraví. Dnes asi nehrozí, že se dítě pozvrací ze zapařené svačiny páchnoucí na dálku,protože rodina veTšinou dává prachy na pochoutky z automatu,ani mastné sešity už nejsou, protože studenti jednoduše nemají žádný, zato hrozí, že uklouznou a rozbijou si hlavy na všelijakém odpadu, který kolem sebe vrší, šlápnou si na rozvázané tkaničky...( vážně neučím na pomocné škole, tohle je dnes normální) A v brašnách může být tatínkova flobertka, maminčiny prášky, dědova sbírka mincí,lahev tequily na dopoledne, kilo trávy nebo jen polochcíplý potkan plný blech a svrabu...Vy vážně netušíte, co vše, kromě výuky,učitelé řeší.

Však se Scio a podobní s učiteli málokdy baví, jejich projekty kupuje a povinně rozdává MŠMT.

Jenda 4.10.2009 23:10

Re: Pořádek ve školních brašnách???

A nemyslite, ze je efektivnejsi je nechat rozbit si hu...usta potom co si slapnou na coool rozvazanou tkanicku, nez se je neustale pokouset prudit?

Mgr. Milda 3.10.2009 8:55

Vzdělání znamená vlastní iniciativu a námahu, ne nátlak zvenčí

typickým příkladem jsou u nás někteří snědí spoluobčané, absolvující pomocnou školu. Pocházejí z rodin, kde vzdělání je až na konci jejich žebříčku hodnot. Budeme-li na ně vyvíjet nátlak, budou oni vyvíjet reakci v opačném směru. Zcela jiná situace je třeba u Vietnamců. Jejich žebříček hodnot je zcela jiný, v něm zaujímá vzdělání jedno z předních míst. Jejich děti ve škole podle toho jednají, patří zpravidla k těm pilným a cílevědomým žákům, později studentům. Výchozí bod obou etnik je stejný- začínají z ničeho.

Zvýšit vzdělanost pak nepomůže jakákoliv reforma školství, jediná cesta k němu vede přes rodiny.

Zdeněk 3.10.2009 8:46

Inženýři lidských duší

Vážen.

Je naprosto nutné, aby 90% mělo středoškolské vzdělání, 75% vysokoškolské. Předeženeme všechny (pouze CCCP bylo lepší, tam byly středoškoláci všichni. Chodily do školy i ve středu). Byl vůbec někdy udělán průzkum, jaké je rozložení výše IQ ve společnosti? Kolik studentů na poctivou maturitu doopravdy má a kolik jich má nadprůměr, potřebný na absolovování VŠ ?

md 3.10.2009 11:57

Re: Inženýři lidských duší

Takové průzkumy samozřejmě existují, předpokládá se normální rozložení v populaci (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Inteligen%C4%8Dn%C3%AD_kvocient) přičemž podle definice IQ 100 představuje průměr v populaci (jinými slovy: i za sto let bude průměrné IQ zase přesně 100). Pokud se parametry rozložení IQ se v čase moc nemění, tak je jasné, že čím větší část populace by měla získat VŠ diplom, tím více ho budeme muset dávat i lidem s nižším IQ (promiňte mi toto zjednodušení a nadsázku, já vím že vztah IQ a inteligence není vůbec zřejmý )

občan 3.10.2009 12:48

Re: Inženýři lidských duší

velmi dobrý postřeh.

IQ ze samé své podstaty stoupat ani klesat (myšleno statisticky) nemůže. Ten koeficient či jak to nazvat je dán jakýmsi poměrem a vzájemným vztahem jedněch lidí k druhým. Se vzděláním nic společného nemá. A s bystrostí či inteligencí také ne. Ta se projevuje mimo či dokonce navzdory vzdělání.

Apea 3.10.2009 20:34

Re: Inženýři lidských duší

Kupodivu je to přeci jen trochu jinak, v ČR bych se výsledkem 100 nechlubila, byla bych pod místním průměrem. To, že sto odpovídá nějaké střední hodnotě je ideál, fakticky záleží na tom, kde a kdy byly testy kalibrovány.

Ale k meritu otázky. S IQ těch, co jsou na středních školách taková potíž není. Větší je s volními vlastnostmi a tím, co si přinesou z rodiny - a také s tím, jak je rodina podporuje. V ledačems by z těch dnešních žáků mohly střední školy dostat víc (s jinými prostředky a s jinou atmosférou ve školách, dobrých učitelů je kupodivu víc, než by člověk při pohledu zvenčí řekl) a nebála bych se těch osmdesáti procent na startu. Ale pak se musí počítat s dost velkou úmrtností a nesmí se ji předcházet snižováním nároků.

občan 4.10.2009 14:05

Re: Inženýři lidských duší

k prvnímu odstavci. IQ je přeci konstruováno tak, aby 100 byl průměr. Jinak něco nesedí ...

Jenda 4.10.2009 23:17

Re: Inženýři lidských duší

Jiste. Ovsem prumer kde a kdy?

Pokud nastavite testy aby vam davaly prumer 100 bodu celosvetove, tak vam budou v ruznych statech vychazet dost ruzne prumery. A kdyz naopak nastavite testy aby v kazdem state davaly prumer v ramci onoho statu 100 bodu, tak zas budou obtizne srovnatelne ty testy. A v kazdem state vam osobne vyjde jine IQ.

Nestranný pozorovatel 3.10.2009 8:45

Princip relevantnosti vzdělání pro budoucnost

Je to ještě složitější v oborech, které se rychle vyvíjí. Jak připravit studenty na budoucnost? Maximální rozsah znalostí o minulosti nezaručuje úspěch v budoucnosti.

A nejde jen o exponenciálně se rozvíjejíci technické obory. Například ekonomické vědy u nás učí i po dvaceti letech stále marxisté, zahledění do minulosti. Nějak nepostřehli změnu od socialismu ke kapitalismu. Inovace jsou pak propagovány byrokratem (bývalým funkcionářem SČSP) a podle toho to také s nimi v Česku vypadá.

Naše ekonomika je v konkurenčním vztahu s ostatními ekonomikami, nejsme izolovaný ostrov. Pokud není ekonomika země dostatečné úspěšná, nevyprodukuje dostatek finančních prostředků pro vzdělávání (plus vědu výzkum). Není tedy ani tak důležité, co studenti chtějí (oni to stejně většinou sami neví), ale co je potřebné pro inovace jako zdroj trvalého ekonomického růstu.

Jaké relevantní poznatky a dovednosti na školách učit nám bohužel neřekne ani pan Štefl a ani autor výše uvedeného článku.