M. Malovec 26.10.2019 10:24

Co dodat? Že gauner zůstane gaunerem i kdyby se při Stardance na nás šklebil z první řady.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Štípek 26.10.2019 10:22

Přesné, a taky to svědčí o tom, že jim Klaus, z jiného světa, musel pít krev.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 26.10.2019 9:44

.. mnozí Chartu 77 nepodepsali právě kvůli tomu, že jim vadili ti, kteří ji už podepsali před nimi. Například Jiří Hájek, jeden z prvních mluvčích Charty. A mnozí další..

"Z projevu Jiřího Hájka při projednávání návrhu zákona č. 231/1948 Sb. v Národním shromáždění 6. října 1948.

Zákon, který máme před sebou, je zákonem na ochranu moci a vlády širokých vrstev lidových v čele s dělnickou třídou, moci a vlády velké většiny proti záškodnictví, sabotáži a zradě jednotlivců. Chrání naše hospodářské plánování, naše sociální vymoženosti, náš kulturní rozvoj, naše hranice i naše spojenectví se Sovětským svazem a ostatními bratrskými národy, jež je zárukou naší bezpečnosti, chrání pokrokový charakter našeho života i mírovou politiku našeho státu. Proto bude Komunistická strana Československa hlasovat pro zákon na ochranu lidově demokratické republiky."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Stan 26.10.2019 9:38

Podepsat tenkrát chartu nebylo jednoduché, pokud jste neměli známého chartistu, tak jste mohli podepsat leda toaletní papir. Chartisté o normální obyčejné lidi nestál...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 26.10.2019 9:28

..o ty, kteří šli bručet, bylo dobře postaráno díky Nadaci Charty 77, ovšem pouze v Praze a okolí. Ještě než stihli vyfasovat v Ruzyni tepláky, už se o nich mluvilo na RFE nebo VOA. Na venkově po takových naštvaných ani pes neštěkl, natož nějaká finanční podpora(Augustin Navrátil..) a zamávali s nimi jako se starým hadrem. Při troše štěstí sehnali práci v kamenolomu(Pitaš..) aby je nemohli zavřít pro příživnictví, žádná plynová kotelna.

V listopadu 1989 to v OF fungovalo asi tak, že kdo se postavil proti lidem nadirigovaným z centra, byl bleskově odstaven.. moje zkušenost z okresního města.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 26.10.2019 9:16

Není kotelna jako kotelna. Většina z nás si automaticky představí domovní kotelnu, kde se staráte o přísun uhlí do kotle, vybíráte popel, taháte popelnice, dýcháte kouř a jste černí od mouru. Až se potom dozvíte, že Dientsbier st. byl zaměstnán v plně automatizované plynové kotelně, kde v podstatě ve směně "dohlížel na budíky" a měl tím pádem dostatek času na to aby psal svá literární díla a pamflety.

A nebyl jediný.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Drobný 26.10.2019 9:11

A vy jste zřejmě ta moudrá, hotová studnice pravdy. Kdyby těm disidentům šlo o princip, tak se nebudou rvát o koryta, někteří u nich vydrželi do dnes a ne vždy je to ku prospěchu věci. Tak jako se po válce spousta lidí hlásila k partyzánům a odboji, stejně tak je to i s těmi disidenty. Tolik kotelen snad ani v republice nebylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 26.10.2019 9:09

Takový Pavel Kohout, dříve básník a spisovatel oslavující socialismus a myšlenky komunismu, se stal disidentem poté, co od majitele, Československého státu, dostal výpověď z bytu společně s přidělením náhradního bytu. Bydlel totiž v Salmovském paláci, Hradčanské nám. č. 1, pravé křídlo, první patro, většinu ostatní části budovy tehdy užívalo velvyslanectví Švýcarska. A to víte, mít na vizitce adresu Hradčanské nám. č. 1 a měnit ji na sídlištní...???

Dnes je v Salmovském paláci expozice Národní galerie a Švýcaři jsou v Pevnostní 588/7 ve Střešovicích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Grigar 26.10.2019 9:08

..tož neváhejte a podrobte jeho jednotlivá tvrzení kritice, palbě argumentů. Čím nebo kým začnete? V čem se mýlí? Už se těším..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 26.10.2019 8:59

Trochu nepřesné. Disidenty potřebovala především Státní bezpečnost. Ve skutečnosti nikdo bolševický režim neohrožoval, ale ty tisíce dobře placených lidí potřebovaly nějakou záminku, aby je řežim platil. Proto vytvářeli pomocí volavek "nepřátele režimu", aby měli koho honit. Když bylo rozhodnuto, že režim odhodí přežilou bolševickou ideologii a nechá proběhnout "revoluci", bylo samozřejmě nutné zajistit dopředu spolehlivé "kádry", které převezmou po pádu režimu moc. A protože si režim chtěl napříště hrát na demokracii, bylo nutné, aby si tyto vybrané lidi zvolil do svého čela lid. K přípravě takových kádrů právě posloužil disent. Vybraným lidem se pomocí jejich činnosti v disentu a okatého pronásledování režimem vytvořil nimbus neohrožených bojovníků proti režimu, které lidi po převratu rádi akceptovali v politice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 26.10.2019 8:01

Autor relativizuje. Problém s Grétou nebo Minářem je ten, že se nám podsouvá, že člověk bez minulosti vzhledem ke svému mládí, je nepopsaný list, který bude křišťálově čistý. Takoví lidé nejsou. Naopak je třeba opatrnosti př hodnocení každého člověka, protože každý děláme věci dobré i zlé, jde jen o to, abychom dokázali svoje chyby a selhání zpracovat. Ambici aktivně měnit společnost má jen menší část lidí, podle kritiků to občas vypadá tak, že společnost se dělí na lidi, kteří něco dělají a neumí to a na ty, kteří vědí jak se mají věci dělat, ale z neznámých důvodů pouze kritizují. Autor se zařadil do druhé skupiny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Mertl 26.10.2019 7:27

Rockové nedochůdče se přihlásilo ke kydání hnoje, vida.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Oharková 26.10.2019 7:10

A vy jste kdo, že to máte takhle zmáknuté. Taky jste mohl podepsat Chartu, jít do kotelny na neurčito a potom žádat posty. Moc dobře se vědělo, kdo je kdo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Oharková 26.10.2019 7:06

Zblblé výmysly zblblého človeka.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 26.10.2019 6:21

A nejenom Šabatová.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 26.10.2019 6:18

Partička pražských disidentů, tedy chlapců co spolu mluvili ( už od 50let ), vlastně obsadila hlavní média, státní úřady a měli na začátku vyhráno. Mnozí se tam i přes své potomky, rodinu/příbuzenstvo drží dodnes. A tak případní pokračovatelé Masaryka, Švehly, Bati, neměli a nemají moc šancí dostat prostor se prosadit. Bohužel !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 26.10.2019 6:08

Nepovídej ? Povídej !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nový 26.10.2019 5:52

chudí a zapomenutí....například Šabatová....onehdá jsem mluvil s jedním chartistou a ptal jsem se ho, proč národ chartisty tak nenávidí, když je reprezentuje tahle paní, odvětil, že se stydí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Huml 26.10.2019 5:39

Jo, prasivka prasiva jaksi zapomela, asi z prirozene posranosti, zminit se o dnesni vlade plne komunistu a agentu z prognostaku, tedy Zeman, Babis, IVK smeti Weigl, Kellner a jim podobni prevlekaci kabatu. Fuj, chartiste se vzepreli, ale poserove dnes propaguji konnservatismus?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Hendrych 26.10.2019 5:22

Ty prašivko prašivá ...bo nic jiného nejsi autore.

Hodně slušně řečeno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rychetsky 26.10.2019 2:00

"Do čela Charty se prosadili Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek. Ve velké většině bývalí přesvědčení komunisté."

Ne ve velke vetsine, ale zde pul na pul.

"V listopadu 1989 byla Charta a chartisté na vrcholu popularity. "

Proc myslite autore, ze tomu tak bylo? Myslite, ze opravdicky kvuli tomu, ze to byli "...prostě lidé, kteří si přejí uchvátit moc a vliv za každého režimu...", nebo spise proto, ze je ten rezim tak strasne stval, ze mu to verejne rekli a byli za to ochotni i treba jit brucet? Kdyz mi ostatni jsme v te dobe tupe trceli v SSM a chodili ty bolseviky volit?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rychetsky 26.10.2019 1:25

To je tedy celkem odporny clanek, plosne smazavajici prispevek chartistu spolecnosti. Autor pise: "K čemu tedy po listopadu 89 došlo? Rozradovaní disidenti se okamžitě nacpali do vedoucích funkcí ve velké části exekutivního spektra."

Pan autor nejak zapomnel, ze mezi r. 77 a 89 uplynulo dlouhych dvanact let, kdy si disidenti po certech uzili runzych forem sikany. A podobne i fakt, ze podpis na Charte byl dobrovolny. Ani ti reformni bolsevici, kteri prohrali v 68. a do disentu byli matkou stranou jaksi postrceni, nemuseli podepisovat. Mohli zacit hlubokym odprosenim. Mohli praskat. Mohli nic nepodepisovat a byt na tom tak ve svych karierach mozna i o dost lepe. Za bolsevika se dalo udelat asi tisic jinych kroku, nez celkem statecne podepsat Chartu 77.

Stanislavu Devatych, takovych ultrahrdinu a supermanu a es, bylo v te republice dohromady tak 5. Podobne jako Masinu. Nackove a bolsevici se o jejich redukci dobre postarali.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vlk St 26.10.2019 0:51

Jak je to jednoduché. Dle pana autora. Jak já mu to jeho myšlení závidím. Jak to všechno ví! Ve skutečnosti jen semlel pár politicky populárních hesel. Aby ta práce měla smysl, nesměl by zapomenout na KGB a Slánského proces, na to že v roce 1968 byla naděje na maximálně nějakou "demokratizaci" , že lidi byli v té době nadšení pro "lidskou tvář". To, že Císař se údajně plazil, nemá žádnou výpovědní hodnotu. Reformní komunisté museli ze hry . A blábol o vzniku CH 77 může napsat jen ten, kdo v té době držel hubu a krok a klaněl se prověrkovým komisím jako náš dnes statečný a moudrý autor . Viz Blesk a rothovir- " V 60. letech hrál se skupinou Donald a později se stal prvním diskžokejem v Československu a dokonce se osobně setkal s členem skupiny Beatles Johnem Lennonem a jeho družkou Yoko Ono.Většina chartistů nikdy žádné funkce neměla a dnes umírají docela chudí a zapomenutí. Jako kdysi bojovníci proti nacismu. Potomci bývalých stalinistů, dnes milovníci genderů a oteplovači jsou jen špinavá bublající pěna.

• reagovat
• nahlásit příspěvek