21.5.2024 | Svátek má Monika


Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Hoffman 8.6.2009 17:12

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Pokial by sme to nechali cele len na antimonopolny urad, tak v podstate ano. Pokial viem, tak v praxi je to kombinacia nastavenych limitov a posudenia antimonopolneho uradu. Presne tak ako pri mnohych inych normach. Znamena to, ze nemame stanovovat ziadne obmedzenia /nie len v ekonomickej oblasti/, pretoze nedokazeme byt sucasne presni aj objektivni?

Pozrite, zasadna otazka je, ci obmedzovanim moznosti vzniku monopolov neskodime ekonomike viac ako keby sme to nerobili. Vzhladom na moznost zneuzitia monopolu, na  pripadne dosledky padu monopolu /viz AIG, a to nie je ani monopol ale TBTF/  a na minimalne kratkodobu deformaciu trhu /hlavne cenovej optimalizacie/, ktora s monopolom moze nastat, si myslim,   ze protimonoplne zakony maju svoj zmysel. Vlastne by som bol aj za zakony proti TBTF a to na globalnej urovni. Osobne v monopoloch ani prilis velkych podnikoch nevidim ziadny prospech, ktory by dokazal vyvazit hore uvedene rizika. Ale rad sa necham poucit.

tris 8.6.2009 17:43

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

"viz AIG, a to nie je ani monopol ale TBTF"

Je docela otázkou, jestli lze AIG považovat za velkou firmu vzniklou na volném trhu. Nejsou náhodou pojišťovny docela tvrdě regulovány?

"a na minimalne kratkodobu deformaciu trhu /hlavne cenovej optimalizacie/, ktora s monopolom moze nastat" == To je otázka, jak definujete "deformaci trhu". Prostě vznikla díra na trhu a někdo ji vyplnil. Ta díra byla veliká a on byl šikovný, takže na tom vydělal hodně peněz. Je to deformace trhu nebo naopak funkční trh?

"Vlastne by som bol aj za zakony proti TBTF a to na globalnej urovni."

Tak co takhle začít deregulací bankovního, pojišťovnického a jiného odvětví? Jinak na některé projekty prostě potřebujete hodně kapitálu. Hodláte tedy tyto projekty zakázat?

V. Hoffman 8.6.2009 18:12

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

No, ako vidno, neboli. Urcite nie globalne a odkedy Clinton zrusil Glass Steahalla tak to nebolo moc valne ani lokalne v USA.

Jinak na některé projekty prostě potřebujete hodně kapitálu. Hodláte tedy tyto projekty zakázat? - Uprimne povedane, neviem. Osobne davam prednost vacsej bezpecnosti pred vyssou produktivitou, takze ano, ale vyargumentovat to tvrdymi cislami asi nedokazem. V kazdom pripade mam vyrazny pocit, ze nieco nie je v poriadku, ked stat musi zachranovat sukromnu firmu /AIG/, respektive ked nezachranenie /Bear Stern/ rozputa financnu a nasledne ekonomicku krizu bezprecedentnych rozmerov. Takze skutocne neviem, ci prinos takejto kumulacie kapitalu /v porovnani s vacsim mnozsttvom mensich podnikov/ vyvazi dosledky ich krachu.

S tou deregulaciou to beriem ako vtip, ja som skor za vacsiu regulaciu. Aj globalne. Deregulacia /aj deregulacia, aby som bol ferovy/ nas v spojeni so sekuritizaciou dostala tam kde sme.

Pokial mam hovorit za svoje vlastne podnikanie, nemam pocit, ze by mi konjunktura predchadzajucich rokov /ku ktorej mozno pomohli aj tie spominane projekty/ vyvazila vyrazny pokles dopytu a cien, ktory zazivam teraz.  

tris 8.6.2009 18:51

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

"No, ako vidno, neboli. Urcite nie globalne a odkedy Clinton zrusil Glass Steahalla tak to nebolo moc valne ani lokalne v USA." === Ale Glass-stegall je jenom jednou částí regulace, upřímně si nejsem úplně jistý, co to má společného s pojišťovnictvím? (měl jsem pocit, že se to týká bank? možná se mýlím)

"V kazdom pripade mam vyrazny pocit, ze nieco nie je v poriadku, ked stat musi zachranovat sukromnu firmu /AIG/, respektive ked nezachranenie /Bear Stern/ rozputa financnu a nasledne ekonomicku krizu bezprecedentnych rozmerov."

"Klíčové otázky jsou: "musí"? A druhá třeba: "Kdyby Bear Sterns zachránili, tak by se ekonomická krize nerozpoutala"?

S tou deregulaciou to beriem ako vtip, ja som skor za vacsiu regulaciu. Aj globalne. Deregulacia /aj deregulacia, aby som bol ferovy/ nas v spojeni so sekuritizaciou dostala tam kde sme. " ==== tohle teda není úplně k tématu - ale tady si protiřečíte. Regulace více než často zvyšuje náklady na vstup do odvětví - tzn. vede k monopolizaci. To je konkrétně vidět na bankovním sektoru. Pokud chcete větší stabilitu, zruště regulaci - pořád vám někdo bude krachovat (a lidi budou řvát jak trh nefunguje), ale málokdo bude "TBTF". Zaveďte regulaci společně s pojištěním vkladů, a TBTF budou všichni.

A k tomu "více regulace": Fannie Mae a Freddie Mac měly přímo nad sebou dedikovaný úřad, který nad nimi bděl. Fannie Mae díky implicitní vládní garanci měly na této krizi velmi významný podíl. Bush se honosil programem "American Dream" - aneb zvyšování vlastnictví bytů. Existovaly různé "red-lining" (antidikriminační) zákony při poskytování úvěrů. Rating na americké burze dělají pouze v podstatě státem schválené ratingové firmy. Chápu správně, že si myslíte, že kdyby takovýchto zákonů bylo víc (-více regulace), že by současná krize nenastala (nebo byla aspoň menší)?

V. Hoffman 8.6.2009 19:23

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

upřímně si nejsem úplně jistý, co to má společného s pojišťovnictvím? - Hm, teraz som sa trosku zmiatol. Musim si to pozriet, teraz mam vlastne pocit, ze investicne moznosti poistovni neboli ani tak regulovane ako u bank.  Ono tam toho bolo viac, vyrazne uvolnenie kapitalu potrebneho pre pakovy efekt, sekuritizacne cenne papiere, posilnene obchodovanie nakratko s pozicanymi akciami a ine.

Klíčové otázky jsou: "musí"? A druhá třeba: "Kdyby Bear Sterns zachránili, tak by se ekonomická krize nerozpoutala"? - Ad a) tvrdia to velke a zvucne mena a ja im v tom celkom verim. Dokazat sa to neda, mozeme uvazovat o tom, kto a ci vobec niekto by prevzal poistny kmen AIG, keby AIG padla. Pokial viem, konkurencia prejavila zaujem len o severoamericku diviziu zivotneho poistenia aj to za smiesne ceny. Pokial by tam doslo k zaniku existujucich poistnych zmluv, tak potom ano, musi. AIG je druha najvacsia poistovna a zaistovna na svete a s istym percentom poistnych udalosti /v pripade krachu AIG nekrytych/  sa musi pocitat.

Pokud chcete větší stabilitu, zruště regulaci - pořád vám někdo bude krachovat (a lidi budou řvát jak trh nefunguje), ale málokdo bude "TBTF". - Lenze to zase vychadza len z predpokladu, ze na neregulovanom trhu nemozu TBTF vznikat. Kedze kumulacia je vyhodna a  v bankovnictve a poistovnictve bezny zakaznik nedokaze ziskat dostatocne relevantne informacie /uz len z povahy  odvetvia/, vznik TBTF sa da len tazko vylucit. Nehovoriac o detaile, ze zrusenie regulacii znamena umoznenie vstupu aj vyslovene malicious subjektov, podvodne uctovnictvo  a  pranie spinavych penazi vo velkom rozsahu. Ono tie regulacie maju aj nejaky vyznam.

Zaveďte regulaci společně s pojištěním vkladů, a TBTF budou všichni - Ano, pokial by to platilo absolutne. Co tak 100% poistenie beznych vkladov a minimalne alebo ziadne poistenie terminovanych?

Ad F&F - No, a prave F&F vyliezli z celej krizsy velmi lacno, dotacia asi 20 miliard USD /v porovnani s balimi smiesne/ - pokrac.

V. Hoffman 8.6.2009 19:32

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

CRA subprimy si v ramci F&F prejavili len okrajovo, vlastne sa F&F  spravali podstatne zodpovednejsie ako velke investicne a komercne banky /europske aj americke/. Pokial ide o ratingovky, to zlyhanie bolo frapantne a musi sa riesit, to suhlasim.

Chápu správně, že si myslíte, že kdyby takovýchto zákonů bylo víc (-více regulace), že by současná krize nenastala (nebo byla aspoň menší)?

No, skor to druhe. Ono tam skutocne bol silny vplyv lacnych uverov FEDu a podpory byvania pre kazdeho, ale IMHO nebyt lahkej moznosdti preniest rizika v case a priestore /sekuritizacia/, zmierneniu pravidiel pre pakovey efekt /a naslednej zvysenej vulnerabilite podnikov na trhove otrasy/, praktickej strate kontroly vlastnikov nad manazmentom, by to nenadobudlo take rozmery.

Dakujem za diskusiu a prajem pekny den. 

tris 8.6.2009 21:14

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Ad F&F - nechtějte vědět, jaké účetnictví dělají, aby ztráty neměli. Ale já měl na mysli něco jiného - představte si, že by za tím nebyla garance vlády. Myslíte si, že by tolik lidí (konkrétně asijské země) investovalo takové strašné peníze do jejich dluhopisů? Netvrdím, že by krize bez státních zásahů nevznikla - ale za posledních X let najdete spoustu státních zásahů, které vedly k PROHLOUBENÍ krize. Mě vůbec není jasné, na základě čeho usuzujete, že více státních zásahů by znamenalo méně krize?

No - a Fed je konec konců taky státní zásah...

Já už jsem kdysi s někým podobnou diskuzi vedl - princip je v tom, zabránit lidem dělat špatná rozhodnutí. Pokud hodně lidí udělá špatné rozhodnutí, tak je z toho potom průšvih. Mě ale není jasné, jak z doporučení "více regulace - o více rozhodnutích rozhodují státní úředníci a nikoliv osoby, které následkem rozhodnutí obdrží zisk či ztrátu" vyplývá, že ta rozhodnutí budou lepší. Tato krize prý byla důsledkem nedostatku regulace - ale jak z toho vyplývá, že více regulace by znamenalo LEPŠÍ regulace?

V ekonomii se za ideální stav považuje neexistence externalit - tzn. pokud někdo provádí rozhodnutí, pak on nese všechny jeho následky. Realita samozřejmě takovému ideálu neodpovídá, ale regulace nás od toho ideálu naopak posouvá pryč - proč by pak měly být výsledky lepší?

Kolemjdoucí (J.Š.) 8.6.2009 17:14

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Jestliže tedy nelze monopol ani pořádně definovat, pak všechna předchozí tvrzení o nemožnosti vzniku monopolů jsou tvrzeními o něčem, co nemá smysl a sama tato tvrzení tedy postrádají smysl, že?

tris 8.6.2009 17:29

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

To je velmi dobrá připomínka :)

Asi by se to mělo formulovat trochu jinak - "antimonpolisté" tvrdí, že vznikne monopol, a je to špatné. Je to špatné z toho důvodu, protože firma dle mikroekonomické teorie bude dosahovat monopolního zisku, což je - asi - špatně. Následně pokračují s tím, že budou vznikat jen větší a větší firmy.

Na to pak zní odpovědi: 1) Ta samá mikroekonomická teorie říká, že monopol si také nemůže účtovat ceny arbitrárně, ale jeho zisk je docela slušně omezen. 2) Dokonalá konkurence neexistuje, převážná většina firem je schopna ovlivňovat cenu - tzn. jakýkoliv státní zásah proti monopolům bude nutně arbitrární 3) pokud existuje volný trh, je velmi nepravděpodobné, že by nějaká firma dokázala dosahovat dlouhodobě vysokých zisků jen z toho titulu, že je jediným dodavatelem (aneb - klidně může existovat jedna firma na nějakém relevantním trhu, ale nebude dlouhodobě dosahovat zisku, jak by to očekávala ona primitivní teorie - buď bude držet ceny nízko za účelem odrazení konkurence (a bude dosahovat zisku, protože je opravdu efektivní), nebo na chvíli zdraží, ale to rychle přitáhne konkurenci).

Takže odpověď je taková, že máte pravdu, nicméně tyto argumenty lze formulovat tak, aby pojem "monopol" nutně nepoužívaly, ale přitom odpovídaly na námitky těch, kteří prosazují antimonopolní úřad (tzn. přeložily jejich obvay do termínů, které dávají lepší smysl).

V. Hoffman 8.6.2009 17:44

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Vynikajuce, tak formulujte. Pretoze napriklad ja z kumulacie ekonomickej moci prilis dobry pocit nemam.

Kolemjdoucí (J.Š.) 8.6.2009 18:03

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Podobně nejasný, a tedy v podstatě nesmyslný a nepoužitelný je pojem užitku (zisku) ve výrazu "maximalizace užitku (zisku)" v případě, že tento užitek (zisk) je definován librály zcela subjektivně (Mises). Pak jakoukoliv činnost i nečinnost lze chápat jako subjektivně "užitečnou".

Finist 8.6.2009 17:11

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Tak dobře, že jste se dotknul jednoho problému - totiž co by vlastně mělo být účelem toho všeho. Ale k tomu ještě později.

Takže v celé ekonomické teorii existuje pro naše účely jedna jediná definice monopolu, která je nearbitrární a přesná - monopol je privilegium udělené státem. Všechno ostatní je nejasné, nekonkrétní nebo ryze arbitrární.

A co by tedy mělo být účelem toho všeho? Aby lidé dostávali výrobky a služby, které chtějí a jejich potřeby tak byly co nejvýhodněji uspokojovány. A na tom, jestli je bude lépe uspokojovat několik málo velkých firem nebo řada malých jim ani v podstatě tolik nezáleží.

A teď k té vaší definici "Monopol je subjekt, ktory ovlada taku cast trhu vo svojej oblasti podnikania, ze dokaze zasadnym sposobom ovplyvnovat celkove podmienky na trhu vo svoj prospech".  Když ovlivňuje ve svůj prospěch, tak imlicitně asi předpokládáte, že zároveň tedy ovlivňuje v neprospěch spotřebitelů. A tedy jeho spotřebitelé by měli začít pociťovat výraznou nespokojenost s těmi službami, které jim "monopol" dodává. Předpokládejme, že jsme na volném trhu. Znáte nějaké odvětví, kde by spotřebitelé byli se službami a produkty výrazně nespokojeni a dokonce víte, jak byste to dělal lépe? Bravo - právě jste našel díru na trhu. Napište mi o tom, seženeme nějaké finance a pustíme se do podnikání - a jestli byl váš odhad správný, tak z nás budou miliardáři.

Ve skutečnosti je jedinou možností, jak může nějaká firma "ovlivnit trh" v neprospěch spotřebitelů to, že získá od státu některá privilegia, které její konkurenti nemají. Jen tak se může stát, že by delší dobu "ovlivňovala podmínky na trhu ve svůj prospěch". Jinak to prostě nejde, nebo by se dříve či později našel někdo, kdo chce zbohatnout a využije nespokojenosti zákazníků.

V. Hoffman 8.6.2009 17:28

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Bravo - právě jste našel díru na trhu. Napište mi o tom, seženeme nějaké finance a pustíme se do podnikání - a jestli byl váš odhad správný, tak z nás budou miliardáři. - Prvotriedne! Znie to krasne a vlastne by nemal existovat ziadny problem. Az na to, ze dotycny monopol nebude sediet zo zalozenymi rukami a pozerat sa ako mu nicite byznis a pouzije vsetky ekonomicke paky /to len pre zjednodusenie, nehovorme o pakach politickych alebo, v pripade slabej statnej moci, o pakach pololegalnych az nelegalnych/ aby vas z trhu dostal. Od skomplikovania vasich dodavok prostrednictvom dlhodobych kontraktov s vasimi /a jeho/ dodavatelmi, az po masivny dumping a reklamnu kampan. To je REALITA.

Mimochodom, co to je výrazně nespokojeni a co znamena delší dobu. To su tiez len vagne kriteria, ktore vsak dost rozhodnu o osude vasich financii. Je pomerne jednoduche vytvorit konkurenciu v prostredi drobnych vyrobcov podla A. Smitha, ale ked chcete, dajme tomu, konkurovat Babisovmu imperiu, potrebujete uz radovo vacsie zdroje, krytie a vydrz. 

tris 8.6.2009 17:39

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

"Od skomplikovania vasich dodavok prostrednictvom dlhodobych kontraktov

s vasimi /a jeho/ dodavatelmi, az po masivny dumping a reklamnu kampan."

Na dumping je super odpověď: začnu to od něj kupovat - a prodávat se ziskem. Super, ne? Tohle udělala nějaká firma tuším ve 30. letech a dumpovací firma z toho málem zkrachovala...(už bohužel nevím, kde jsem to četl)... Dumping je hodně drahá strategie, která moc nefunguje. Nehledě na to, že pro spotřebitele je velmi pozitivní, tak proč se jí bránit?

Dlouhodobé kontrakty fungovat mohou jen tehdy, pokud existuje monopol na straně vašich dodavatelů.....což je ještě méně pravděpodobnější.... Ono právě těch případů "zneužití monopolního postavení", aniž by tam hrály významnou roli politické kontakty, bude hodně pomálu...

Finist 8.6.2009 18:02

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

To byl Herbert Dowe a bylo to ještě před první světovou

http://en.wikipedia.org/wiki/Herbert_Henry_Dow

Finist 8.6.2009 18:09

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Mimochodem pokud se bojíte predatory pricing, tak si ten příběh Dowa taky přečtěte:

"Dow's triumph has been used as an argument that predatory pricing is an irrational practice that would never work in the real world."

A opravdu neexistuje asi jedniný příklad, kdy by něco takového nějaká firma úspěšně použila. A to je REALITA.

V. Hoffman 8.6.2009 18:30

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

No, ale to je kapku nevhodny priklad:

The Dow company then turned the tables on the cartel by repackaging the bromine and exporting it to Europe, including Germany, at 27 cents a pound.

Tam predsa neexistoval dumping na jedinom trhu a islo o lahko exportovatelny tovar. Cize Nemci spravili sud na vodu, aby v nom Dowa utopili,  a nechali v nom same diery.  Nehovoriac o tom, ze Dow mal dostatok kapitalu aby nakupoval stovky tisic ton produktu a exportoval ho do cudziny. Pokial ide o priklady, pripomeniem vam prakticky zanik /netvrdim, ze to v danom pripade bolo az tak nevyhodne, ale bavime sa o priklade/ malych obchodikov s potravinami, ked sa rozbehli hypermarkety s uvodnymi akciovymi cenami. A osobne som stretol cloveka, co mal po meste stanky s grilovanymi kuratami, kym Tesco nespustilo hromadny predaj grilovanych kurciat za ceny, ktorym sa nedalo konkurovat. A europskych vyrobcov, ktori skrachovali kvoli lacnemu cinskemu tovaru tiez nebude prave malo.  

tris 8.6.2009 18:41

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Finist: Jo, to je ono :)

Hoffman: Dow sice měl dostatek kapitálu, ale vsadím jste, že i kdyby neměl, tak sehnat takový kapitál není zas až takový problém :)

Pokud jde o grilovaná kuřata, chápu správně, že podle vás Tesco prodávalo "pod náklady", a že následně výrazně zdražilo? A nebo bylo Tesco jednoduše efektivnější?

Máte pocit, že ty čínské firmy, které sem prodávaly, nejsou v zisku? Jak jste přišel na to, že se jedná o dumping?

V. Hoffman 8.6.2009 18:59

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Momentik, musim sa pozriet, ci niekde vzadu v supliku nemam zopar drobnych na skupenie trhu s bromom v USA a jeho reexport do Nemecka. Hmm..tak nie, asi som to niekde minul.;-(

Ad Tesco - no, ci islo priamo dumpingovymi cenami, to neviem, ale  nasledne urcite zdrazilo.:-P Ale tie stanky sa uz nevratili. Skor to mal byt priklad, ze velka firma dokaze male firmicky bez problemov vytlacit z trhu a obnova nie je az tak rychla a automaticka. A cim vacsia firma, tym vacsie moznosti ma.

Pokial ide o cinsky tovar - pozrite sa, toto je pomerne zasadny problem. Cinania maju podstatne nizsie naklady na pracovnu silu, ochranu zivotneho prostredia, bezpecnost prace a podobne  veci, v ktorych im jednoducho nedokazeme konkurovat /ibaze by sme sa prisposobili cinskemuy zivotnemu standardu, co tiez nie je prilis ziaduce/. Na druhej strane, pripada mi dlhodobo az sebevrazedne zbavit sa vlastnej produkcie a nechat sa zaplavit lacnym cinskym tovarom, pretoze dost silne rozmyslam, co vobec budeme moct casom za ten tovar ponuknut ako protihodnotu? Uz teraz je cinsko-americky obchod z velkej casti zalozeny na uverovani prostrednictvom kupy US statnych dlhopisov.

Ale nie, neviem dokolozit, ze slo priamo o cenovy dumping., cize ze sa slo pod naklady.

Finist 8.6.2009 19:10

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

No nemám už času nazbyt, tak díky za zajímavou debatu. Ale dovolím si doporučit ještě jedno čtivo:

http://www.capitalism.net/Capitalism/CAPITALISM_Internet.pdf

Na straně 389 na konci začíná povídání o "ekonomickém konceptu" monopolů a na straně 399 je pak povídání o predatory pricing a o tom, proč je to velmi nákladnou a ztěží efektivní - a proto nepravděpodobnou obchodní praktikou.

V. Hoffman 8.6.2009 19:24

Re: Já bych přidal jedno vysvětlení

Ja uz tiez musim koncit, este vam dole dopisem odpoved a idem prec. Dakujem za zaujimavy rozhovor.

Jan Daniel 8.6.2009 14:09

drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

Autor má velmi mezerovité znalosti z oblasti mikroekonomie a díky tomu je v zajetí oblíbených mýtů. Kapitalismus a volný trh nesměřuje samovolně k monopolizaci, to je pověra, která byla převzata snad z Leninova díla Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu a která se často používá k obhajobě státních intervencí. Výjimku tvoří pouze některá odvětví, charakterizovaná tím, že je v nich neomezený prostor pro úspory z rozsahu při jakémkoliv objemu produkce na relevantním trhu – tyto se nazývají tzv.“přirozeným monopolem“ (typicky telefonní služby, utilities). Navzdory většinovým představám společnosti však většina monopolů nespadá do kategorie přirozených, ale jedná se o monopoly uměle vytvářené a chráněné právě státem. Navíc i u přirozených monopolů se situace s technologickým rozvojem mění. Odvětví, která dříve směřovala k přirozenému monopolu jimi časem přestávají být (např.přirozený monopol v oblasti telefonních služeb je v době mobilních telefonů a dalších moderních prostředků komunikace poněkud omšelá myšlenka).

tris 8.6.2009 15:29

Re: drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

Ony i ty utilities - před zavedením "monopolní regulace utilities" v USA tam měli v mnoha městech několik dodavatelů plynu, elektřiny... ty společnosti strašně řvaly, že podléhají  až příliš tvrdé konkurenci a chtěly, aby byly regulovány jako monopol....

Pytel 8.6.2009 15:29

Re: drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

Tak já nevím. Asi jsem slepý. Každý boží den probíhá přímo před našima očima ta Marxova "centralizace" kapitálu. Velké banky požírají menší, malé automobilky zanikají uvnitř větších. O velké stavby se dělí několik gigantických společností, které před tím sežraly menší. Nábytek máme z IKEY. A to jsem záměrně vynechal ty oblasti s "přirozenými" monopoly, které jsou pochopitelně od začátku fakticky státní (ačkoli formálně mohou být rozděleny mezi několik soukromých společností)

Mimochodem, víte co je "zadlužování státu" proti kterému tolik protestujete? To je vlastně "privatizace státu"! Radujte se! Jo, dialektická jednota. Kolik z vás dělá u soukromé firmy, která je přímo a bezprostředně napojena na státní daňové výnosy?

tris 8.6.2009 15:42

Re: drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

Zadlužení stát je privatizace? Já myslel, že když stát víc utrácí - tak si tady stát víc říká, co chce? Takže přesně naopak, ne?

Bankovní systém: tvrdě regulovaný. Asi těžko případ pro "monopolizaci na volném trhu".

Nábytek: Že vy ho máte z IKEI je váš problém, alternativ je spousta včetně místního truhláře...

Automobilky: tak jednak asi těžko můžete mluvit o volném trhu (regulace na ntou), ale i tak - vy máte pocit nějakého monopolu?

Hmm...moc toho nezbylo, že?

Minutus 8.6.2009 22:10

Tvrdě regulovaný bankovní systém?

Právě to teď všichni pociťujeme na vlastní kůži, jak tvrdě byl regulovaný.

VVV 8.6.2009 16:00

Re: drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

Male automoboliky uvnitr vetsich?????? Minuly tyden se oddelily z velke GM za penize soukromniku Saturn a Hummer. Takze je to spis obracene, nebo ne?

Pytel 8.6.2009 16:31

Re: drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

No jó, vlastně. Když se rozpadá GM, tak Saturn, Hummer, Opel, Saab budou pozřeny jinými automobilkami, či-li soukromníky, a proto centralizace kapitálu do rukou stále menšího množství soukromníků neprobíhá. To jste chtěl říct? Určitě ne.

VVV 8.6.2009 17:23

Re: drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

Ne nechtel, ale pokud budou mali v budoucnu pozreni valkymi, musi byt nekonecne mnozstvi tech malych, jinak proces konci. Posledni mala firma bude pozrena velkou. Je jenom otazka, jestli se prave pomalym pohybem te velke firmy nevytvoti prostor pro novou, dosud neexistujici malou firmu. Nebo ta velka firma se rozdeli aby casti byly celkem hodnotnejsi nez celek (soucet casti je vetsi nez puvodni celek) a aby akcioonari/vlastnici meli vetsi vynos. To jsem chtel rici.

Minutus 8.6.2009 22:12

Re: drtivá většina monopolů v reálné ekonomice byla vytvořena právě státem

To asi nebude tak lehké odlišit, co bylo vytvořeno státem. Stát totiž slouží monopolům a upevňuje jejich pozice. Politici jsou korumpováni právě penězi monopolů nejvíce.