Sobota 24. května 2025, svátek má Jana
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

SPOLEČNOST: Liberalismus a monopoly

Považuji se za liberála. Alespoň ekonomického. Znamená to totéž, jako bych věřil ve všemocnou „neviditelnou ruku trhu?“ Mám za to, že v jistém smyslu ano, v jistém smyslu ne. Přirozeně, sdílím ony základní liberální poučky, že „stát je špatný hospodář“, že „se silným státem roste byrokracie, náklady i pokušení ke korupci“ či že „stát, coby podnikatel, postrádá potřebnou růstovou motivaci“. Ti však, kdo věří v samoregulující roli svobodné společnosti, věří nutně v její bezhříšnost, resp. v její evoluční trend k bezhříšnému jednání. Věří, že subjekty na trhu budou platit své náklady za negativní externality, aniž by museli a aniž by to oslabilo jejich ekonomickou motivaci. Věří také, že tržní subjekty nabídky nebudou vždy chtít prodat za nejvyšší (resp. dlouhodobě nejziskovější) cenu a tržní subjekty poptávky nebudou vždy kupovat za nenižší možnou cenu. Tímto předpokladem bezhříšnosti pak skalní liberálové paradoxně zpochybňují základní postulát volného trhu: křivku nabídky a poptávky. A nakonec, věří, že subjekty na trhu nebudou mít monopolistické tendence, ba co víc, že sama společnost (ze své podstaty) nepokouší ke shlukování, tedy že neodměňuje bonusem bohaté (například, že neexistuje „efekt sněhové koule“).

Jsem toho mínění, že pokud bych věřil v (alespoň evoluční) bezhříšnost společnosti, zůstávám sice také liberálem, ale zároveň i jakýmsi bizarním „komunistou“. Vzpomeňme na izraelské kibucy. Zde se podařilo egoistického ducha společnosti eliminovat: Dokud existovalo komunitní nadšení, bratrská náklonnost a vlastenecká identita, tento druh svérázného židovského „komunismu“ byl funkční, aniž by oslabovala ekonomická motivace tržních subjektů. Později začaly kibucy upadat, neboť dobrovolnost nahradila byrokracie a rigidní propojenost společnosti a státu.

Společnost je však obvykle entitou hříšnou, má monopolistické tendence a na úrovni jednotlivých tržních subjektů působí neustálý sklon k monopolizaci, k manipulaci okolím, k narušování systému rovných příležitostí. A socialismus (resp. totalitní komunismus) vzniká, když se tento rakovinný systém vymkne kontrole. Co z toho plyne? Že socialismus a ochrannou moc monopolů může zničit opět jen silný stát? Ano, pokud se ve svobodné společnosti lidé shlukují, aby vytlačili z trhu ty slabší, musí – od jisté hranice - zasahovat stát, např. antimonopolní úřad.

Problémem je, že monopolizace se projevuje i na mnohem subtilnějších úrovních, než se zprvu zdá. Zmínil jsem tzv. efekt sněhové koule. Například politická strana, která se přiblíží procentuální klauzuli na vstup do parlamentu (či která se jinak dostatečně zviditelní), vydává za další jednotku práce pro svou popularitu menší náklady než vydávala dříve, tedy než začal efekt sněhové koule působit. Nebo jiný příklad: Chce-li se neznámý autor prosadit s objektivně kvalitním textem v prestižním časopisu, musí překonat hodně překážek. To jeho zavedenější kolega prosadí obdobný text s větší pravděpodobností a významná osobnost pak uspěje téměř s jistotou, ba co více, o její text projeví možná zájem i jiná média, případně za úplatu. Zavedená politická strana, zavedená firma či zavedený autor čerpá z pozitivních externalit efektu sněhové koule a v každé další soutěži má tržní výhodu oproti (objektivně) stejně kvalitním (ale méně úspěšným) kolegům. I sama přirozená dynamika společnosti k nerovnému boji nutně vede: dosáhli by stejných úspěchů Beatles, kdyby se byli narodili a pak se svým projektem přišli, například v KLDR?

Chci tím říci, že společnost je veskrze monopolistická, a to nejen explicitně, ale i implicitně. Pokud se tedy někteří antimonopolisté pokouší zavést dokonalé rovnostářství, nejenže dosáhnou přesného opaku (státního monopolismu), ale navíc bojují s větrnými mlýny samotných přirozených sociologických atributů.

Je tedy boj proti monopolizaci agendou liberální? Má stát více zdanit hypermarkety a přerozdělit jejich progresivní „nadhodnotu“ večerkám? Má ztížit podmínky vítězným politickým stranám a přidat křesel těm, kteří do parlamentu sotva prošli? Má z koncesionářských poplatků či daní financovat nekomerční veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice? Progresivní zisky všeho druhu, jinými slovy efekty sněhových koulí, vznikají, jak jsme si ukázali, ve svobodné společnosti doslova na každém kroku. Proto tolerování monopolizace i boj proti monopolizaci je agendou liberální. A taktéž je obojí i agendou socialistickou. Není možné opovědět jednoznačně, vždy jen v kontextu systému. Explicitní monopolismus může společnost minimalizovat svou etickou vyzrálostí. Obdobně se může subjekt rozhodnout k jiné motivaci, než je pouhá vidina zisku, může odstranit negativní externality, ač se mu to finančně nevyplatí, a nakonec tedy může odolat monopolistickému spolčení. Leč společnost dokonale etická není, nezbývá tedy než antimonopolní rámec rovněž zákonem nařídit. Implicitní monopolismus však stát regulovat nemůže: není (a priori) etické progresivně zdaňovat, není možné zaručit neúspěšným politickým stranám stejný vysílací čas ve veřejnoprávních, notabene komerčních televizích, nelze zakládat státní komise, které rozhodnou, že můj text je stejně kvalitní jako text prezidentův, a proto musí být oba otištěny. A nemůže nařídit rozhlasové stanici, jak hodnotnou hudbu vysílat, ale může menšinový žánr financovat z poplatků koncesionářů.

Antimonopolní opatření mají své místo, podobně jako jiné regulace, pakliže nevěříme v bezbřehý libertarianismus. Do jisté míry může legitimní role zákazů, příkazů i antimonopolních opatření ve společnosti růst, pokud „národní“ etika klesá. Tato přímá úměra má však své limity.

http://tombi21.blog.cz

Jan Kovanic
24. 5. 2025

Opouštíme s přítelkyní Karlou Pačinkovu huť.

Lika
24. 5. 2025

Parky

Aston Ondřej Neff
24. 5. 2025

Stát by si měly vytýkat cíle za hranicí obyčejnosti.

Lubomír Stejskal
24. 5. 2025

V jednom dnu došlo na dvou místech světa ke dvěma incidentům

Kateřina Lhotská
24. 5. 2025

Europoslanec Tomáš Zdechovský se rozhodl vyřešit kauzu „Z“.

Aston Ondřej Neff
21. 5. 2025

Rusové jsou ochotni vraždit neomezenou dobu.

Aston Ondřej Neff
22. 5. 2025

V jistém smyslu jde o vzkaz voličům.

Gustav Sitař
21. 5. 2025

Média hlavního proudu se připojila ke kritice Bidenova Bílého domu

Jan Ferenc
21. 5. 2025

Číňané sebrali českým e-shopům 10 až 15 % jejich tržeb.

Jan Bartoň
22. 5. 2025

Kritika se silou už velmi podobá kritice Ruska.

Lidovky.cz, ČTK
24. 5. 2025

Do francouzského Cannes na jihovýchodě Francie se každé léto sjíždí hosté filmového festivalu a...

Lidovky.cz, ČTK
24. 5. 2025

Ve čtvrtfinále šokovali, když vyřadili favorizovanou Kanadou. O další úspěch se dánští hokejisté...

Lidovky.cz, ČTK
24. 5. 2025

Plzeňští fotbalisté učinili poslední úspěšný krok k nasazení do předkol Ligy mistrů. V závěrečném...

Lidovky.cz, ČTK
24. 5. 2025

Ústecká čtvrť Předlice je místem bídy a diskriminace mnohých Romů, na sex se zde prodávají i...

Lidovky.cz, ČTK
24. 5. 2025

V Česku přibývá řidičských oprávnění s omezením na cestu po blízkém okolí řidiče, pro řízení jen za...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz