Je pravda, že se počet lékáren zvýšil a je pravda, že se asi zatím uživí. Jenže srovnání s rokem 1989 je zmatečné - tehdy byly lékárny státní a jejich zisk se neměřil. A také v nich byly fronty a některé léky byly podpultové (i recepty byly podpultové). Srovnání s Rakouskem beru, jen je třeba si uvědomit, že tam je jiná léková politika (kterou bychom mohli převzít, jenže to by se negativně projevilo na pacientech). Obecně se ale u nás užívá hodně léků zbytečně a je i hodně léků předepisováno zbytečně. Zavedení poplatku za recept by bylo vhodné, ale ještě lepší by bylo zavedení elektronického receptu, který by byl méně chybový, rychlejší, hůže falzifikovatelný i zneužitelný a hlavně by ostatní lékaři viděli, co ten který pacient bere, resp. bral. A nebylo by možné psát léky na někoho jiného (běžná praxe pro léčbu ukrajinců - vyšetření a léky se napíšou na jinou osobu, lékař dostane zaplaceno od ZP a ještě něco na ruku od bose).

 

Také máme regulaci - vedoucí lékárny musí být lékárník s 5 letou praxí. A protože majitel drží lékárníky docela nízka s platy, odcházejí tito k řetězcům, aby tam dělali vedoucí.

 

Noční služby se nedrží, protože jsou ztrátové. Zisk nestačí ani na plat lékárníka. Lékárny si nesmí přirazit. I velké  nemocnice drží otevřeno hlavně kvůli sobě. Obce a okresy totiž ruší příspěvky lékárnám na pohotovnostní službu. Někdy s tvrzením, že poblíž je jiná lékárna s pohotovostí. Navíc na zajištění non-stop provozu je potřeba relativně velké množství magistrů (jsou přeci zakázané přesčasy). Na 168 hodin týdně, je tak potřeba 5 minimálně magistrů, kteří jsou na výději. Dost lékáren má maximálně dva, tři. Tedy je třeba zaplatit externí atd. Pokud obce přispívají na pohotovost lékařskou, měli by přispívat na lékárenskou.

Znám lékárenský business docela podrobně. Jak uvádí MUDr. Pafko, 32% je maximální přirážka o kterou se musí podělit více subjektů. Jenže ty dvě třetiny pro lékárnu by byla optimální situace - leckdy zbývá pro lékárnu jen 1% a ona si nemůže přirazit více. Proč se to děje - inu pojišťovny platí pozdě (půl roku), leckdy nezaplatí celou dávku receptů (100 kusů) jen proto, že jeden jim připadá falešný, nebo mu chybí nějaká náležitost. Lékárny tedy platí svým dodavatelům se zpožděním (dříve na to prostě nemají), čímž pádem si nemohou vybírat mezi distributory a musí se spokojit s tím, kdo je ochoten počkat - za cenu vyšší marže. Navíc lékárna nemůže nebrat recepty nějaké pojišťovny (jako mohou doktoři), i když ví, že ty peníze uvidí možná za rok. Stěžování nepomůže, příště VZP zaplatí za trest ještě později! Cenu léků tedy nejvíce ovlivňuje špatná politika VZP, kdyby platila včas, tak by cena léků klesala sama o sobě. Dále ji ovlivňuje léková komise, která určuje kolik doplatky. Uvědomte si, že z prodejní ceny léku jde distribuci maximálně 1/4 (lékárně v potimálním případě 1/6). Většina jde výrobci/dovozci, který udržuje ceny na českém trhu výše než v jiných evropských státech! Proč by ne, když jsme ochotni to zaplatit. A z této vyšší částky pak uplácí, aby se lék předepisoval a úhrada nesnižovala. Věřím tomu, že lékárny by přistoupily na snížení marže, kdyby jim musely pojišťovny automaticky kompenzovat zpoždění.

který by pravděpodobně nenapsala ani jeho teta z Brandejsa, neboť léky, proplácené pojišťovnami a tudíž dle Ratha příčina bídné situace českého zdravotnictví jsou všechny, BEZ VÝJIMKY, předepisovány lékaři.

Tudíž by měla proběhnout důsledná kontrola každého lékaře, zda předepisuje léky v souladu s nejlepším vědomím a svědomím,  správnou variantu léku dle diagnozy , tedy v zájmu pacienta a nikoliv proto, že si to pacient přeje nebo že tenhle Propylaxomycin je nejnovější výrobek a pan obchodní zástupce mi dal tak pěkné plnicí pero...

Všechny léky, které nebyly prokazatelně předepsány tak, aby nebyly zbytečně čerpány prostředky z pojištění a přitom byla zajištěna péče o pacienta, kde nebyla zjištěna efektivita jejich podávání, ( zhodnocení, zda se pacient po podání léků vyléčil) atd. by mohly být lékařům předepsány k úhradě.

No a pokud byly všechny léky předepsány správně, tak pak je čas na snižování marží, pokud je to tedy opravdu nutné. Ovšem na základě jasných výpočtů, žádné demagogické kecy.