Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
SPOLEČNOST: Hospodářská krize a globální oteplování
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
robert s. 14.3.2009 18:35Being an American of Czech descent Being an American of Czech descent I am in full agreement w/ Prez Klaus, Mr. Beisner, Innis,Ebell, etc. that the Algore crowd et al, act like the Red and Nazi commissars. They have to be stopped at all cost or they will inflict immense and wide spread global suffering reaching into many areas beside energy. Helas, the so-called MSM is parroting this nonsense daily. We have to use alternate means. |
|
|
robert s. 14.3.2009 18:34I am geologist and very glad I am a geologist and very glad to see cool-headed opposition to the GW igHere is my comment to these brief articles re: GW: http://www.onenewsnow.com/Culture/Default.aspx?id=445940 http://www.onenewsnow.com/Culture/Default.aspx?id=440562 I am a geologist and very glad to see cool-headed opposition to the GW ignorant fanatics. It is pure propaganda from the Left for control, power and (taxpayer's) money. Robert S., SLC, UT preposilam se souhlasem r.s. |
|
|
Ludva 14.3.2009 17:29Korelace Stejně dobrá korelace jako mezi globální teplotou a koncentrací CO2 je zřejmě i mezi počtem lidí na Zemi a koncentrací CO2 nebo teplotou. Počet lidí roste stejně neúprosně jako spotřeba fosilních paliv a globální teplota. Nedá se s tím udělat vůbec nic. Jen katastrofické snížení počtu obyvatelstva. To už je ale lepší to globální oteplení. Pokud to ovšem není zákonitý cyklus, kterým se Země očistí. |
|
|
von 14.3.2009 16:29Výborný článek - a byl by ještě "výbornějšíí" (bez ironie) , kdyby byl napsán jednodušším jakykem! Škoda - přeškoda. |
|
|
Forstmeister 14.3.2009 14:35Rád se nechám poučit Fotosyntéza, následek "slunečního záření", je lapidárně řečeno reakce, kdy vzniká celuloza (polysacharid C6H10O5 s vazbou přes kyslík). Asimilací fotosyntezou se pomocí katalytického chlorofilu váže CO2 do celulozy, disimilačně se pak uvolňuje O2. Vše se dá "molárně" propočítat a v přepočtu na roční přírůst třeba lesa, což činí okolo 6 m2 / ha přepočíst na 1m2 je 1.5 t včetně H2O. Disimilací se uvolní 3O2 z "mol". Abstrahuji zatím ostatní reagentní objekty (voda) a faktory. "Oteplovači", kolik tedy kg dioxidu uhlíku pohltí ročně hektar lesa a kolik uvolní O2? Ještě jeden dotaz. Grónsko od Vikingů kdysi dostalo název "Greenland" (zelená země), část se jich tam usídlila, chovala koně a věnovala se zemědělství (produkce CO2 a NH4). Pak je vyhnalo zaledňování. Nyní se prý grónské ledovce tratí, takže co? Není to klasická klimatická oscilace zapřičiněná jistou přírodní zákonitostí? Rád se nechám poučit. Můj názor. |
|
|
Forstmeister 14.3.2009 14:37Re: Rád se nechám poučit Oprava, na m3. Mea culpa. |
|
|
L.Metelka 14.3.2009 15:09Re: Rád se nechám poučit Green-land? To je to hned vedle Ice-landu? |
|
|
Glosator 14.3.2009 17:03Re: Rád se nechám poučit Ano, právě, a přesto tam kolem roku 1000 fungovalo zemědělství. |
|
|
L.Metelka 14.3.2009 17:42Re: Rád se nechám poučit Na Green-landu nebo na Ice-landu? Mimochodem - najděte si nějaké fotky ze současného Green-landu... |
|
|
para 14.3.2009 16:02Re: Rád se nechám poučit Pan Forst...Říkáte možná pravdu o tom, že se rád necháte poučit. Jestli opravdu rád pak k problému přistupte aktivně - pročtěte všechny dnešní odkazy /doporučuji ty od Lapina důkladně/, podívejte na tento graf http://www.who.int/globalchange/climate/summary/en/index.html Pročtě te si něco o variacích golfského proudu, o severoatlantické oscilaci, vlivu El Nina, skleníkovém efektu, fyzice atmosféry.... a budete na cestě za pravdou. Víc se slibovat nedá. |
|
|
M.Lapin 14.3.2009 14:19Už som o tom písal 8.3.2009, teda ešte raz Viaceré otázky boli na očakávanú novú Malu dobu ľadovú Predovšetkým je treba uviesť, že stredoveká Malá ľadová doba (16-19. st) neprišla ani náhle a ani nie bez predchádzajúceho vývoja. Zapríčinilo ju viacero faktorov. Na http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_variation si môžete nájsť, že prvé upozornenie bolo už okolo r. 1050, keď náhle zoslablo slnečné žiarenie (Oortovo minimum), na teplote v našej oblasti sa to ale vôbec neprejavilo, no zrejme značne pribudli polárne ľadovce, lebo po predchádzajúcom veľmi teplom období boli oceány relatívne teplé a v polárnych oblastiach padalo preto veľa zrážok. Zo zápisov (ság) Vigingov vieme, že začali mať veľké problémy tak na Islande ako aj v Grónsku. Ďalšie zoslabenie slnečného žiarenia bolo r. 1280-1350 (Wolfovo minimum), keď sa vyskytli studené periódy už aj inde a ľadoce naďalej pribúdali. Okolo r. 1450-1550 bolo Sprorerovo minimum slnečnej aktivity a toto už naštartovalo významnejšie ochladenie aj v Európe. Treba ale dodať, že aj pred týmto minimom bolo slnečné žiarenie značne slabšie ako teraz. Zároveň sa zmenila poloha Golfského prúdu na južnejšiu dráhu a výrazne pribudol plávajúci ľad okolo Islandu, v Nórskom a Barentsovom mori. Vyvrcholenie nastalo počas Maudnerovho minima 1645-1715, potom sa občas oteplilo a ďalší pokles teploty nastal počas Daltonovho minima r. 1790-1820, navyše r. 1815 vybuchla Tambora (asi najväčší vulkán posledných 1000 rokov). Po roku 1850 sa iba pozvoľna oteplilo, po roku 1920 rýchlejšie. Ak to prenesieme do súčasnosti, tak žiadne upozornenie na nastupujúce ochladenie zatiaľ nemáme. Úroveň slnečného žiarenia je vysoká. |
|
|
M.Lapin 14.3.2009 14:19Re: Už som o tom písal 8.3.2009, teda ešte raz Aj keby nastalo teraz nové Oortovo minimum, tak sa zrejme v strednej Európe vôbec neprejaví. Až po druhom alebo treťom poklese slnečnej aktivity môžeme uvažovať o nástupe novej Malej ľadovej doby, teda tak o 200-300 rokov. Rozdiel oproti minulosti je ale v tom, že teraz je oveľa silnejší skleníkový efekt atmosféry a naďalej bude zosilňovať. Takže, my klimatológovia žiadnu Malú ľadovú dobu teraz neočakávame, do konca tohto storočia určite nie. Nie sú na to splnené elementárne fyzikálne predpoklady. |
|
|
Vidlák 14.3.2009 12:48Pro pana Lapina Je naprosto lhostejné který internetový zdroj zveřejní současné anomální chování slunce. Nevěříte-li, podívejte se sám... |
|
|
M.Lapin 14.3.2009 13:09Re: Pro pana Lapina Ja som sa nevyjadroval k správaniu slnečnej aktivity ale ku grafu teploty vzduchu za posledné tisícročia. Rozdiel medzi maximom a minimom slnečnej aktivity v 11-ročom cykle sa prejavuje na zmene globálnej teploty približne v rozsahu 0,1 °C (dá sa to modelovať a aj zmerať). Ak by aj vznikol teraz taký stav, že Slnko vynechá dva cykly, tak globálna teplota z toho dôvodu klesne maximálne o 0,2 °C. Striedanie javov ElNiňo (teplo) a LaNiňa (chladno) sa prejavuje na zmenách globálnej teploty v rozsahu až 0,3 °C (dá sa to zmerať). Po dlhšom LaNiňa, teraz určite nastúpi ElNiňo (nevieme kedy, no nebude to už dlho trvať). Vzhľadom na to, že pokračuje aj zosilňovanie skleníkového efektu atmosféry, tak dôjde iba k zmierneniu rastu globálnej teploty do roku 2100 aj v prípade, že by Slnko vynechalo jeden alebo dva cykly. To je ale iba v štádiu hypotéz, nikto nevie spoľahlivo predpovedať, že ako sa skutočne vyvinie 24. a 25. cyklus solárnej aktivity. |
|
|
Vidlák 14.3.2009 14:04Re: Pro pana Lapina Ona sice s těmi slunečními minimy přišla i malá doba ledová, ale nešť. Mějte si svou oteplovací teorii. Ať Vám to vyjde. V opačném případě Vás, ekologicko-oteplovacími daněmi rozzuřený dav, roznese v zubech... |
|
|
para 14.3.2009 15:43Re: Pro pana Lapina... Vidláku máš pravdu jen v tom, že nynější minimum slunečních skvrn už trvá neobyčejne dlouho - nemáš ale pravdu, že je to v přímé souvislosti s nynější dlouhodobou změnou klimatu. Naposled bylo podobně dlouhé minimum skvrn v roce 1936 a poté opět následoval nárůst četnosti a ani v té době to neovlivnilo globální teplotu. http://www.who.int/globalchange/climate/summary/en/index.html Pro teplotu na Zemi podstatnější okolnost než počet skvrn kterému odpovídá aktivovaná slunešní magnetická činost je celkový sluneční zářivý tok. Ten mírně rosl od počátku století až od roku 1950 a od té doby stagnuje nebo jen mírně klesá - tedy i přes několik slunečních cyklů. viz http://www.chmi.cz/poboc/HK/OK/GW/SUNSPOT_CRU.png O tom, že lidé nemající soudnost jsou schopni i rabovat a chovat se podobně nedůstojně nepochybuji - jen to nic nemění na fyzikální podstatě problému skleníkového efektu a významné antropogení složky která se podílí na oteplování Země. Dnes zatím mnoho nevnímáme - jde spíš o náš postoj k zodpovědnosti za to v jakém prostředí budou žít další generace. Pro následující staletí totiž nevypadá prognoza vývoje vůbec dobře už s několika pohledů: surovin, energie, populační růst, klima, chemické znečištění... Bylo by snad správné to skrývat |
|
|
Honza42 14.3.2009 16:57Re: Pro pana Lapina... Právě z hlediska konečnosti zásob fosilních paliv je oteplovací hysterie nesmysl. Problém bude, že nebudeme mít čím topit, a ne že se upečeme. |
|
|
paa 14.3.2009 19:05Re: Pro pana Lapina... Honzo i na to možná dojde ale až pro ty v dalších populačních vlnách. Potíž s CO2 je mimo jiné ve zhruba 200leté prodlevě jeho působení a dalších navazujících aspektech.. Může to způsobit tání permafrostu a náhlý únik metanu pod ním po stotisíciletích naschromážděný by byl zlomem drastickým. Může to odstartovat rozpouštění hydridů metanu na mořekém dnš, posunutí golfdského proudu... vím toto jsou krajní spekulace. Fakt je ten, že biotop je závislý na teplotě srážkách typu proudění i oslunění a i na půdním složení a i jeden stupen půměrné teploty znamená hodně - někdy několik set kilometrů odlehlosti která je pak nepřekonatelná. Podívej se třeba na klimatickou mapu Čech a skus odhadnou tkde co poroste za století. Státy rovinaté nebo závislé na ledovcové vodě či monzunech to může potravinově vykolejit už brzo. sto let to je ale život jednoho vzrostlého smrku. Ten je ale adaptován srážkám i teplotě onoho místa - za století to bude jinak - už nyní je nutné jej v nížinách přestat vysazovat ... a podobných aspektů je řada. I ty JE co plánujeme musejí mít dost vody na chlazení. V Dukovanech už je pro rozšíření prognoza špatná Temelínu to snad vystačí. Bagatelizace toho, že jsme si všimly nástupu fenoménu GO by se mohla velmi vymstít - paniky rovněž. |
|
|
Emil XX 14.3.2009 12:13Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché Od tropického až po polární, všude žijí lidé. A pomalým změnám se přizpůsobí skoro každý a pokud ne, vynalezli jsme topení i klimatizaci. Představte si, že by na konci poslední doby ledové existovali "bojovníci proti změnám klimatu." Tehdy by měli pravdu, opravdu se "katastrofálně" oteplilo až na dvě podstatné věci. 1) Samozřejmě by nebyli schopni klimatické změny reálně ovlivnit, tak jako je neovlivní ani dnes drahé šakárny politiků z EU. 2) Klimatické změny po roce 15000 před Kristem odstartovaly nebývalý rozvoj lidstva. |
|
|
L.Metelka 14.3.2009 12:18Re: Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché ad 2) spíše se změnily oblasti vhodné pro rozvoj lidstva. Neandrtálci nad tou změnou zřejmě nejásali. Mamuti taky asi ne... |
|
|
Fišta 14.3.2009 12:48Re: Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché Mám u zadele mamuty, neandrtálce i vaše pseudoargumenty. Ekologisti všech zemí, vyližte si... |
|
|
L.Metelka 14.3.2009 12:52Re: Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché Já jen, že i takováto změna byla pro někoho dobrá, pro jiného špatná... |
|
|
Emil XX 14.3.2009 17:06Re: Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché Svého času jste slíbil dodat předpovědi vývoje klimatu v ČR. |
|
|
L.Metelka 14.3.2009 17:45Re: Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché Nikoli předpovědi, ale scénáře. Předpovědi neděláme. Ano, pracuje se na tom. |
|
|
Ladislav N :-))) 15.3.2009 1:08Re: L.Metelka IP: 89.24.6.xxx....Ano, pracuje se na tom. Trochu ekonomického vzdělání a pohledu na věc by vám neuškodilo... |
|
|
L,Metelka 15.3.2009 7:59Re: L.Metelka IP: 89.24.6.xxx....Ano, pracuje se na tom. V čem by nám ekonomie pomohla při sestavování scénářů, to tedy nevím. |
|
|
Emil XX 14.3.2009 17:14Re: Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché Neandertálci tou dobou už pravděpodobně (tj. pokud víme) neexistovali. Ale i pro pravěké lidi to znamenalo velkou změnu, museli se tomu přizpůsobit a přizpůsobili se. Nakonec z toho vzešlo zemědělství a jeho rozvoj vedl ke vzniku civilizace. Jedno klíčové období před několika tisíci lety mělo teplejší klima, než je to současné. Samozžejmě, Sahara např. postupně vyschla a soudí se, že právě ödtud pocházejí dle nejnovějších poznatků alespoň z části staří Egypťané. |
|
|
L.Metelka 14.3.2009 17:52Re: Na jaké klima jsme adaptovánï - to je jednoduché No, podle toho, co vím, nejmladší zbytky neandrtálského osídlení pocházejí z doby po skončení poslední doby ledové, odněkud ze západního Španělska. Nějaký čas tam dokonce žili společně s Homo sapiens. Jen byli hůře adaptovaní na nové podmínky a konkurenci Homo sapiens neustáli. Zatímco na podmínky doby ledové byli adaptováni líp než Homo sapiens a tam jasně v Evropě dominovali. Je tu někdo, kdo se v tom víc vyzná a mohl by to doplnit nebo upřesnit? |
|
|
Emil XX 14.3.2009 12:00Přejděme na atom a není co řešit, jsou tady samé plusy, pouze ideokogům, neovládajícím ani trojčlenku hrozí, že lidem dojde, že jsou V NEJLEPŠÍM PŘÍPADĚ k ničemu, jejich přínos je zpravidla záporný a někdy tak, že hodně. |
|
|
Kolumbo 14.3.2009 11:27Tím lineárním pohybem je především stálý růst počtu lidí na planetě. I ten podléhá cyklům, takže lkát nad tím, že opět někteří "umírají hladem" je v kontextu vašeho článku zvláštní. Druhým problémem je, že dnešní člověk považuje nejen za hubená, ale za tragická i léta, která by ještě před 25 lety považoval za opulentní a nedovedl by si ani představit, že by "na to měl". Krize je víc psychologický než materiální fenomén a má velice co dělat s nereálnými očekáváními. |
