Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ŠKOLSTVÍ: Spolčení pohodlných hlupců
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Apea 27.1.2010 15:29Re: Jo, ale na jiných školách Lidé dobří, směšujete dvě věci. a) Ano, prumka bez matematiky je nesmysl a maturovat by se tam z ní mělo. Bývaly doby, kdy se na tomto typu škol matematika učila a maturovalo se z ní. b) Dnes se na řadě průmyslovek matematika neučí a nematuruje se z ní. To je empirický fakt a tudíž to nemá smysl popírat argumentací, že je to absurdní. |
|
|
Ludva 27.1.2010 9:11Celé školství je mimo Nejvyšší inteligenci mívá člověk v 17 letech, pak už jen trvale klesá. Je špatné, že tento potenciál se převážně využívá jen ke studiu, často do 25-30 let. Pak už je řada z nich tak vyčerpána, že ve skutečné práci už moc nepředvedou. Jeví se mi účelnější v některých profesích nastoupit v 18ti do zaměstnání a s jistou pomocí státu si doplňovat VŠ vzdělání průběžně podle potřeby. |
|
|
RomanL 27.1.2010 9:30Re: Celé školství je mimo ... zajímavá teorie... :-D |
|
|
Ludva 27.1.2010 10:33Re: Celé školství je mimo Ta teorie nabývá na síle, když víme, že na VŠ mají více studijních míst, než je počet žáků opouštějících základní školy. A jsou placeni od kusu. Chodit 18 let do školy a pak se přeškolit na instalatéra mi připadá trochu neproduktivní. |
|
|
Lojza 27.1.2010 9:52Re: Celé školství je mimo Zkuste nějaké zapojit do práce, zažijete nevídané! |
|
|
R 27.1.2010 10:38Re: Celé školství je mimo Není pravda o to té nejvyšší inteligenci v 17 letech. Mezi 15 až 25 lety má mozek nejvíc mozkových buněk a nejvíc pravidelných spojů mezi buňkami. V té době je nejlepší na takovou mechanickou "hlavoruční" dřinu, jako je učení s převahou šprtání, jako jsou některé na mechanické věci náročná programování, některé práce na počítači v 3D prostoru a podobně. Taky v té době mívá hodně originálních nápadů, protože mozek je mechanicky nejvýkonnější a zároveň nemá zažito ještě tolik podnětů z praxe. Časem mozek ztrácí buňky a původní "pravidelné" spoje vzniklé dopředu při růstu, ale pokud člověk mozek zaměstnává, vznikají v něm nové spoje dané zkušenostmi a životními poznatky. Starší člověk potom nad mladším vyniká v komplexních problémech, v uvádění teorií do praxe, v řešení věci, které mechanicky nejdou vypočítat nebo jen velmi přibližně a kde zapojení intuice a zkušeností je mnohem výkonnější a přesnější než jakýkoliv mechanický výpočet. Kdy je mozek nejlepší, se nedá říct, protože na některé věci je skutečně nejlepší dvacetiletý mozek, na jiné 30 - 40 letý a zase na jiné může být nejlepší 60 letý mozek. Člověk ale musí po celý život přijímat nové poznatky a mozek zaměstnávat, pokud jen vystuduje, diplom pověsí na zeď a dále potom jen chodí do hospody a čumí na telku nebo hulí trávu a podobně, je potom skutečně nejinteligentnější v těch cca 20 letech. |
|
|
Ludva 27.1.2010 11:13Re: Celé školství je mimo Máte pravdu, měl jsem na mysli vrozenou (fluidní) inteligenci, která dosahuje vrcholu v 15 - 30ti letech. Mimochodem Sternova definice IQ = mentální věk/fyzický věk x100 je použitelná jen u dětí právě proto, že po dosažení dospělosti se už vrozená inteligence příliš nemění. |
|
|
Anonym 27.1.2010 9:08Vážený pane Čermáku, nejsem dosud rozhodnut, zda podporovat povinnou maturitu z matematiky nebo ne. Ale jedno vímpoměrně jistě: s leností "nematematiků" nemáte tak docela pravdu. Vystudoval jsem tzv. přírodovědnou větev gymnázia, takže i já jsem povinně maturoval (v roce 1980) z matematiky. Nedělalo mi to potíže. Žádné. Nikdy jsem se doma matematiku neučil, a dodnes jsem toho názoru, že se ji naučit nelze. Kamarádil jsem však se spolužákem z humanitní paralelky. Tam se už za časů předlistopadových nemuselo z matematiky maturovat. Ale kamarád měl z matematiky mnohem horší výsledky než z jiných předmětů, a tak jsme čas od času oželeli pivko a koukli se spolu na matematiku, aby si udržel vyznamenání. A od té doby jsem si naprosto jist, že matematiku buď pochopíte nebo ne. Nelze se ji naučit. Můžete ji našprtat, abyste prolezli, a to třeba i u maturity. Ale nic víc. A v tom žádný přínos ve vzdělání nespatřuji. Dnes je ten "hloupý-nebo-lenoch" úspěšným podnikatelem a manažerem ve svém vlastním malém výrobním podniku. A bruslí úspěšně i v současné krizi. Nějak nikomu ani v praxi nevadí, že mu matematika moc nešla a že z ní nematuroval. P.S. Středoškolská matematika však, vážený pane, nejsou jen trojčlenky, rovnice a základní geometrie. Patří sem derivace a integrály, řešení rovnic pomocí matice, velmi složitá výroková logika (ne pouze průnik a sjednocení), matematická indukce a pod. Takže mi opravdu nevadí, když chirurg, který mě bude operovat, nebude mít maturitu z matematiky. I tak může být vynikajícím odborníkem ve svém oboru. A co navíc - ovládání sklapelu považuji za téměř rozhodující. |
|
|
kosmas 27.1.2010 9:23Re: Vážený pane Čermáku, Bezvýhradný souhlas ( maturoval jsem z matematiky v roce 1957 za 1, ale tehdy končila gymnaziální matematika kombinatorikou. Dnes by chtěly příslušné vysoké školy, aby se toho na středních školách odučilo co nejvíce, aby měly snažší práci.) |
|
|
Sumo 27.1.2010 9:40Re: Vážený pane Čermáku, To není tak úplně pravda, doktor bez logického myšlení je ňouma, který může dělat jen tu doktořinu a i tam je to jenom čekání na chybu. Opravdu dobří doktoři nemají problém s logickým myšlením, a tím pádem by zvládli i maturitu z matiky. Proč by měl o něco tak složitého, jako je tělo, pečovat někdo, kdo není ochoten a schopen udělat maturitu z matematiky. |
|
|
-pp-) 27.1.2010 11:49Re: Vážený pane Čermáku, Hm. Nedokázal doktor své schopnosti logického myšlení vystudováním medicíny? |
|
|
R 27.1.2010 11:00Re: Vážený pane Čermáku, "trojčlenky, rovnice a základní geometrie. Patří sem derivace a integrály, řešení rovnic pomocí matice, velmi složitá výroková logika (ne pouze průnik a sjednocení), matematická indukce a pod." Já si nedovedu představit odborníka, který by tyhle v podstatě jednoduché věci nebyl schopen se naučit a pochopit nebo aspoň polovinu z nich a přitom byl nějakým vyčnívajícím odborníkem. Snad jedině někdo pracující čistě jenom s textem, jako jsou právníci a podobně, nejspíš ale i v těchto oborech duševní schopnosti umožňující pochopení této jednoduché matematiky výrazně usnadňují práci i tam Neznám z toho akorát řešení rovnic pomocí matice, buď jsme to přeskočili nebo se to za naších dob jmenovalo jinak |
|
|
liberal shark 27.1.2010 11:08Re: Vážený pane Čermáku, Aritmetika, algebra, analytická geometrie, matematická logika, diferenciální a integrální počet - to jsou matematická kladívka, hřebíky a zednické lžíce :-). To by měl maturant zvládnout ... |
|
|
yenda 27.1.2010 8:26Matematiku zásadně ano. Protože když ne matematiku, tak potom jaký předmět(y) jsou ty správné? Dnešní pedagogové na střední škole, kterou znám jako rodič, jsou schopni tvrdit, že podstatná je komunikace. Ale i ta komunikace bez ovládání logiky, souvislostí a dalších dovedností majících podstatu v matematice, je mnohdy jenom plácání. Příklad: učitel angličtiny na oné střední škole rodičům maturitní třídy sdělil, že gramatika není tak důležitá, podstatné je, že se student umí domluvit.... Trochu jinak a z praxe: Kdyby novináři neměli tak chabé vzdělání v matematice (novinařina je typický obor, kde je mat. podceňovaná), uměli by se lépe a kvalifikovaně ptát politiků, proč se věci dějí tak a tak. Možná by je novináři (jako hlídací psy demokracie, zástupci sedmé velmoci atd..)pak mohli mnohem lépe ovlivňovat vývoj v našem státě. |
|
|
RomanL 27.1.2010 9:29Re: Matematiku zásadně ano. Protože když ne matematiku, tak potom jaký předmět(y) jsou ty správné? Tak to s tím domluvením dokážu pochopit, já také preferuji schopnost domluvit se před tím, než vím, jak to napsat. Je to podle mne logický postup při výuce řeči (a funguje to to od nemluvňat). ;-) |
|
|
Jenda 27.1.2010 11:33Re: Matematiku zásadně ano. Protože když ne matematiku, tak potom jaký předmět(y) jsou ty správné? Pokud se na domluveni soustredi ucitel ciziho jazyka tak je to celkem v poradku. Pokud cele skolstvi tak je to na ... dve veci. Vsichni maji kompetence v oblasti komunikace ... a nikdo nema o cem komunikovat. |
|
|
Helman 27.1.2010 8:06Soudruzi matematiku také nepotřebovali S autorem článku plně souhlasím. Diskuze mi ale připomíná situaci na bývalé Vokovické Sorboně, kde se soudruzi rozhodli zvyšovat své znalosti logiky a zavedli jí jako zápočtový předmět. Jenže takové složitosti jako sjednocení a průnik množit (což se v té době učilo v první třídě základní školy) nebyli schopni zvládnout a tak po jednom semestru tento předmět zase zrušili. Že je matematika královský předmět může pochybovat snad jen opilý carský důstojník. Nejsou to však jen kupecké počty, o kterých se tu mluví, které vám dovolí spočítat čárky na tácku. Má mnoho disciplin a zasahuje do všech lidských oborů. Hlupák přece nepotřebuje maturovat z žádného předmětu. Na co je čeština nebo cizí jazyk, toho se člověk nenají ani nenapije. Na škole jsem já neměl rád dějepis, to ale neznamená, že jsem ho později nepotřeboval, teda záleží na společnosti s kterou se člověk stýká. a to i na netu. |
|
|
Helman 27.1.2010 8:08Re: Soudruzi matematiku také nepotřebovali Omlouvám se za chybu, má být - sjednocení a průnik množin - :) |
|
|
A.S. Pergill 27.1.2010 8:01Matematika možná, ale zcela jistě ne to, co se na středních školách jako matematika vyučuje. Tj. učení se nazpaměť horám řešených příkladů, aniž by kdokoli (=většinou včetně příslušného pedagoga) chápal, jaký smysl mají jednotlivé prováděné úkony (většinou nejsou ani schopni ztotožnit jednotlivé značky s konkrétními pojmy). Netýká se jen nějakých "okrajových škol", ale podobným stylem se vyučuje matematika i na prestižních gymnáziích (z hlediska převisu zájemců a z hlediska úspěšnosti absolventů při přihláškách na VŠ). Matematika v současné podobě vyučovaná je typický "paměťový" předmět, jehož význam je nepatrný (vzhledem k tomu, že paměťové předměty ve středním školství převažují). Za zásadní problém považuji skutečnost, že matimatika popisuje pouze jakési pofidérní "vztahy", zatímco praxe většinou potřebuje algorytmy řešení (pokud existují řešené příklady, tak velice často má řešený příklad než hora schizoidních blábolů, které jsou před ním (a jsou často v rozporu s postupem použitým v tom příkladu). Jednoduchý příklad: Skutečnost, že odmocnina je číslo, jehož umocněním vznikne zadaná hodnota je téměř bezcenná, pokud nemám popsaný algoritmus jejího výpočtu (zde je to jednoduché, funkci SQR nebo SQRT má naprostá většina kalkulaček, ale jako ilustrace problému to snad stačí). V pedagogické praxi se běžně setkávám s absolventy matematických gymnázií, pro něž je neřešitelná úloha na dvě tři za sebou řazené trojčlenky (např. namíchání roztoku o určité koncentraci a aplikaci určitého množství účinné látky v něm). Většinou to skončí tím, že se zamotají do integrálů a derivací a po hodině zhasnou. Navíc existuje řada škol (nejen umělecké, např. i lékařské fakulty), kde je matematika naprosto nepotřebná (na LF se vyučuje statistika, pro kterou je ovšem stávající středoškolská matematika zcela bezcenná), a povinná maturita z ní by nás zbytečně připravovala o talenty, které by se z důvodu této idiotštiny nemohly rozvíjet. |
|
|
A.S. Pergill 27.1.2010 8:10Re: Matematika možná, Pokud matematika "padne", nastane dobrá příležitost pro vyčištění oboru od zbytečností a nesmyslností a přeorientování výuky na skutečně potřebné věci. Další věcí, která mě zaráží, je hrubá arogance matematiků: Oni navíc sklízejí plody své "práce" (či svých předchůdců), protože v rodičovském věku je generace, která prošla naprosto bezcennými "množinami", které byly do škol místo klasických počtů zavedeny přes odpor rodičovské i pedagogické veřejnosti, a vzniklo víc než dvacet ročníků, tedy v podstatě jedna generace, lidí, kteří získali k matematice odpor a navíc zjistili, že se bez ní obejdou (protože množinová matematika je naprosto bezcenná mimo zcela specializované odborníky, kterých může být v republice sotva stovka). A naprostá většina žáků se po výplachu množinami v další látce, na nich nesmyslně postavené, nikdy nezorientovala. Tady jsou potom kořeny toho, že se matematika učí stylem "nauč se nazpaměť stovky stránek popsaných řeckými písmeny a hieroglyfy, nikdo neví, co znamenají, nikdo neví, k čemu je to dobré, ale naučit se to musíš". |
|
|
yenda 27.1.2010 8:15Re: Matematika možná, Dlouhý příspěvek, proto reaguji pouze na první větu: To jak se mat na středních školách vyučuje, je právě odrazem toho, jakou (ne)vážnost požívá a to bohužel i u ředitelů středních škol. Mimochodem, dospěl jste k závěru? Ano, či ne |
|
|
RomanL 27.1.2010 9:19Re: Matematika možná, Opravdu si myslíte, že moderní lékař matematiku nepotřebuje? Africký šaman možná skutečně ne, ale chcete opravdu, aby vás takový člověk léčil? |
|
|
Haui1 27.1.2010 13:27Re: Matematika možná, Matematika není paměťový předmět. Ty hory příkladů, které jste měl doma vypočítat (a ne opsat), měly sloužit k ilustraci, jak se který problém řeší a proč se řeší tak a ne jinak. Máte nějaký matematický problém a měl byste být schopen si ho promyslet, jakými metodami ho budete řešit, abyste došel k výsledku. Proto i ti vaši absolventi selhávají u těch za sebou řazených trojčlenek, protože ve škole to opsali, nebo učitel nebyl schopen jim to řádně vysvětlit nebo byli líní se snažit o pochopení. Matematika se nedá naučit, ta se musí pochopit, což vyžaduje nemalé úsilí, které bolí. A proč bychom se trápili, raději prohlásíme matematiku za nežádoucí. Abych nebyl podezříván ze šprtání, kvůli matematiky jsem opakoval rok na vysoké škole :o)) |
|
|
Josef 27.1.2010 15:50Re: Matematika možná, Nemas tak docela pravdu. Napr. algebra jest velka cast stredoskolske i zakladni matematiky a byt v ni rychly a uspesny zavisi predevsim na schopnosti pamatovat si a mit v malicku vsechny operace. Podobne jako velka nasobilka, ta take visela na dobre pameti. |
|
|
Jenda 27.1.2010 15:56Re: Matematika možná, Pamet mam mizernou a dokud se matika omezovala na velkou nasobilku tak to bylo poznat. Pak uz jsem vsechny pametare strcil do kapsy. Ono toho v te algebre k pamatovani zas tolik neni. |
|
|
Aiko 27.1.2010 7:06My jsme na výtvarce měli matiku jen dva první roky, fyziku rok a chemii taky. Nač bysme z ní měli maturovat, zvlášť když jsme ji za ty dva další roky zapomněli? |
|
|
vltava 27.1.2010 8:57Re: My jsme na výtvarce měli matiku jen dva první roky, Třeba na to, abyste si uměla spočítat, o kolik přeplatíte hypotéku úročenou 4% a splatností 10 let. |
|
|
RomanL 27.1.2010 9:16Re: My jsme na výtvarce měli matiku jen dva první roky, Tak tak, ovšem je pravda, že tuto informaci by vám měl lichvář (eh, teda vlastně banka) poskytnout dopředu. ;-) |
|
|
Didi 27.1.2010 10:23Re: My jsme na výtvarce měli matiku jen dva první roky, A k čemu vám to číslo v reklamě uvedené bude, když si ho neumíte ověřit? |
|
|
Synbártl 27.1.2010 6:33Pak to dopadá jako v té anekdotě Povídají si dva, jak jdou obchody. První: je to bída. Nakupuji za 100, prodávám za 115 a z těch patnácti procent jakžtakž vyžiju. Druhý: já si nestěžuju. Nakupuji za korunu, prodávám za dvě a to jedno procento mě krásně uživí. |
