Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
HISTORIE: Jenom z úst nevypusť, že jsem se bál... (I.)
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
ok 30.1.2008 14:58Re: Jak by to asi tak bylo přesně tak, autor článku zapoměl na letectvo |
|
|
ok 30.1.2008 15:01Re: Re: Jak by to asi tak bylo a navíc při taktice bleskové války by dříve či později došlo k proražení linie a obsazení vnitrozemí. Ale armáda v horách by se držela hodně dlouho, to zas ano - pokud by se držela do francouzského-britského-ruského útoku, mělo by to smysl. |
|
|
Jura Jurax 30.1.2008 15:14Re: Re: Re: Jak by to asi tak bylo No - na blitzkrieg v roce 1938 ještě Němci neměli výzbroj - slabé tanky a mimimum štuk. |
|
|
Jenda 30.1.2008 16:28Re: Re: Re: Jak by to asi tak bylo Ale jiste. Mozna by se drzela az to francouzsko britskeho utoku. Jenom vam jaksi nedochazi na koho by to ti frantici s britama utocili. |
|
|
doktor 30.1.2008 13:58Fakta říkají, že souhlas s odstoupením těch částí ČSR, kde žila nadpoloviční většina českých Němců, dala československá Hodžova vláda spolu s presidentem Benešem už 21.ZÁŘÍ 1938. Kapitulovala ovšem jen vláda - k ratifikaci partlamentem, jak to vyžadovala ústava ČSR, nedošlo. Hodžova vláda odstoupila, když se dozvěděla, že Hitler žádá území, kde byli čeští Němci v převaze už před 28. říjnem 1918! Nová vláda generála Syrového sice vyhlásila mobilizaci, ta ale neměla žádný význam. Syrového vláda však NEZRUŠILA předchozí kapitulaci vlády Hodžovy. Souhlas vlády a prezidenta s Mnichovem tedy nebyl kapitulací před Hitlerovými požadavky - k té došlo o 9 dní dřív. Že bychom se tehdy byli - díky nedokončenému (to se plánovalo až na rok 1943) pohraničnímu opevnění, které navíc vůbec nepočítalo s řádným opevněním hranice s Rakouskem - mohli účinně bránit, je fabulace a fikce. Jak si Hitlerovi generálové vážili svých odpůrců, kteří to nevzdali a BOJOVALI, jsme mohli vidět na poraženém Polsku. Tedy: kapitulace před Hitlerem nevznikla schválením Mnichovské PROVÁDĚCÍ KONFERENCE, ale souhlasem čs. vlády se záborem Sudet 21.září 1938. Vlády Anglie a Francie nás pak zradily ještě jednou - když netrvaly na v Mnichově smluveném PLEBISCITU na smíšených územích, a na aktivaci komise ze zástupců v Mnichově zůčastněných států, která vše měla kontrolovat. Beneš tedy nejednal zbaběle, ale státnicky prozíravě. Co si myslel o nelegitimním odstoupení Sudet a stejně nelegitimním souhlasem s mnichovskou konferencí (ani ten nebyl ratifikován parlamentem), si můžeme jen domýšlet. Z hlediska tehdejšího mezinárodního práva byla naše kapitulace 21.září i 30. října platná. |
|
|
RL 30.1.2008 16:16Re: Fakta Malinký rozdíl mezi námi a Polskem přece jenom byl a to ve výzbroji. Němci měli sice výborná letadla a tím pádem by měli vzdušnou převahu, ovšem jen letecky se válka vyhrát nedá jak se později i přes Goringovu nadutost ukázalo v Anglii. A Německá pozemní armáda měla srovnatelnou nebo horší výzbroj o tancích nemluvě. |
|
|
janoryna 30.1.2008 13:11za všechno může beneš za mnichov, kdy ho jeho političtí a vojenští poradci přesvědčili, že situace je beznadějná. Za únor 1948, kdy ho tzv. demokratičtí politici předhodili Klémovi a sami zatím v příjemné kavárně čekali jak to dopadne. nesvádějte své maléry na jednoho, co naši rodiče a dědové dělali v té době. kdo volil v 1946 KSČ ? beneš to nebyl, byli jsme to my, lid československý. |
|
|
mira 30.1.2008 21:59Re: za všechno může beneš jedním slovem: bludy. |
|
|
xxx Kubeš 30.1.2008 12:54K Benešovi Jsem mu dodnes vděčen za to, jak před válkou rozhodl.A chytrolýni, kteří tu dobu nezažili a dnes hlásají bludy, jsou mi volní. |
|
|
gogo 30.1.2008 13:24Re: K Benešovi jestli neměl být podpis KUBESCH |
|
|
westík 30.1.2008 15:13Re: K Benešovi myslím, že nikdo,ani autor článku, v r.1938 nebyl na světě,anebo v takovém věku a postavení,aby mohl reálně posoudit situaci. Obecně si myslím, že soudy lidí o tom, co se mělo udělat a jak, odrážejí hranice jejich možností,neexistují pravdivé dějiny,ale pouze názory lidí o nich.,což tady předvádí autor. Posuzovat situaci vzniklou před 80 léty dnes může každý trouba podle své povahy. |
|
|
mira 30.1.2008 21:57Re: Re: K Benešovi Proč urážíte druhé? Jde o svobodnou diskusi na velmi vážné téma - jednání jednoho člověka, který ovlivnil život mnoha generací včetně naší. Jestli Vy toto házíte za hlavu a minulost je Vám scheiss egal, tak mně tedy nikoli. Už proto, že kdo nezná svou minulost si ji nejspíš zopákne. |
|
|
Jura Jurax 30.1.2008 12:40A ještě dost pochybuju, že by ve Francii a Británii byly masové demonstrace na podporu ČSR. Vždyť oni nechtěli jít do války za malou zemi, o které nic nevědí, jatka Velké války byla ještě v živé paměti, Francie měla Maginotovu linii a Velká Británie Kanál, takže se cítily bezpečny, pan Hitler slíbil, že nic jiného nebude chtít a koneckonců ctihodný lord Runciman potvrdil, že perfidní Čechové utlačovali, ponižovali, ano i týrali ubohé sudeťáčky a u moci byli pacifisté a taky jejich armády nebyly připraveny. A politici naslouchali hlasu lidu a ten do války nechtěl. Usmířit Hitlera (appeasement) bylo heslo dne. Aby táhl na východ na Stalina . A když Hitler napadl Polsko, bylo pozdě. Zesílil o naše zbraně a náš průmysl, byl veliký Vůdce a Německo šlo za ním. Francie i Británie byly slabé, jak se za rok projevilo (Norsko, Francie, pak Balkán a Řecko) a SSSR měl s Hitlerem spojeneckou smlouvu (a ukousl si kus Polska). Možná by někdo demonstroval - ale taky možná i proti nám. Fašisté byli ve Francii (cagoulardi) i Británii(Britská unie fašistů - British Union of Fascists; BUF - Oswalda Mosleyho či Britští fašisté - British Fascists; BF - Nesty Websterové). A SSSR oslabený čistkami by nám nebyl schopen pomoct, i kdyby opravdu chtěl (což je diskutabilní) - neměli jsme společné hranice, Poláci by se celkem pochopitelně tvrdě bránili Rudé armádě a přes Rumunsko byl nevhodný terén a jedna špatná železnice. A je otázkou, zda by se nám případná pomoc od sovětů nevymstila - byli bychom ti, kdož pouští Stalina do Evropy, a Hitler by získal svatozář obránce Evropy proti bolševismu. |
|
|
Pavel41 30.1.2008 14:15Re: A ještě Také bych rád dodal k tomu úvodu "co mohlo být" - daleko fundovaněji tuhle otázku rozvedl např. O.Knitl v knize Český sen (vydáno tuším před třemi - čtyřmi roky): vychází z rozhodnutí "jít do toho" (a ovšem zatčení E.Beneše) a celkem slušně analyzuje vzniklou fikci v celoevropských souvislostech... Doporučuji přečíst místo jalových "hrdinských" výkřiků a optikou následujících šedesáti let ovlivněných pokusů buď svádět vše na Beneše v protikladu heroického odhodlání "národa"nebo naopak (vlastně zase jen "benešování" - viz p.Doležal) glorifikovat jeho postup jako jedině možný... Nejhorší jsou, myslím, v tomto směru "historici" |
|
|
Mistr Jan Hus 30.1.2008 12:26Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve všech směrech. Naše armáda byla víceméně potěmkinova vesnice. |
|
|
Jura Jurax 30.1.2008 12:41Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve Buď blbě provokujete, nebo osvědčujete totální nevědomost o tématu. Možná i obojí. |
|
|
Lojza 30.1.2008 13:46Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve Jaká byla vaše armáda, to vskutku netuším. Ale československá armáda byla dle slov mého dědy (štábního kapitána v těch létech) schopna udržet se několit týdnů až měsíců. |
|
|
hudry 30.1.2008 14:29Re: Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve ... a pak co? Pohřbít kopce mrtvých a začít se s hrdostí statečného národa učit německy ? |
|
|
Lojza 30.1.2008 15:08Re: Re: Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve No dostal jste mne. Já zapomněl, že za protektorátu se naši předkové učili čínsky. |
|
|
hudry 30.1.2008 18:45Re: Re: Re: Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve Mluvíte z cesty a uhýbáte od problému.Pokud by se naše tehdejší armáda postavila na "statečný" odpor, tak by protektorát byl vyhlášen o pár dní později - podle vašeho štábního dědy (který tomu jistě rozuměl lépe) možná o pár týdnů až měsíců, byť za cenu velkých (a zbytečných!!!) obětí. Takže Němci by tu byli a němčinu nařídili tak jako tak. Proto nevím proč sem potrouble mícháte tu čínštinu, vnoučku ... |
|
|
Jura Jurax 30.1.2008 15:12Re: Re: Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve Hm - jako třeba Poláci? Nebo Řekové? |
|
|
RL 30.1.2008 16:20Re: Re: Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve Takže je lepší zatnou zuby a někomu dělat posluhu..?? |
|
|
hudry 30.1.2008 19:01Re: Re: Re: Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve To jistě ne. Nejsprávnější je opásat se granáty a skočit hrdinsky pod nepřátelský tank. To je strašně naserete, takže se dají hned na útěk. A nezapomeňte při tom vykřikovat nějaké vhodné heslo, např. "Za Žižkůůůů !!!" nebo "Na Berlín !!!" |
|
|
tdriver 30.1.2008 19:23Re: Re: Re: Re: Re: Za tehdejší situace nebyla jiná možnost ! Wehrmacht naší armádu převyšoval ve Ještě že tak racionálně neuvažovali Rusové. To bychom dnes ty příspěvky psali německy. |
|
|
Schumacher 30.1.2008 12:25Podepsaní poslanci upozorňují, že odtržení území bez souhlasu Národního shromáždění je podle platného práva velezradou. Domnívám se, že tomu tak je. |
|
|
Pepa 30.1.2008 12:19vzdát se je často lepší Je zajímaví, že tyhle úvshx o tom jestli se vzdát nebo ne vedou spíše civilisté po válce. Vojáci vždy v historii nejdříve vyhodnotí situaci a pak buď bojují nebo se vzdají - podle toho co je pragmaticky lepší. Ústup z bojiště či kapitulace bez boje je totiž lepší než předem prohraná válka - tak to bylo vždy v dějinách vojenství. Češi se vždy vyznačovali dobrým úsudkem kdy je lepší bojovat a kdy vyjednávat - díky tomu máme nepřetržitou 1000letou státnost. Když jsem se rozhodli bojovat, pak to stálo zato a nebyly to parodie na válku jako poslká obrana v roce 1939. Také bychom měli brát do úvahy, že v tehdejší Evropě převažovali diktátorské a polodiktátoské režimy, pro něž válka byla přirozená (např. Polsko). |
|
|
Jura Jurax 30.1.2008 13:09Re: vzdát se je často lepší Češi se vždy vyznačovali dobrým úsudkem kdy je lepší bojovat a kdy vyjednávat - díky tomu máme nepřetržitou 1000letou státnost. Asi jste se učil jiné dějiny než já. A jinak - ... vojáci vždy v historii nejdříve vyhodnotí situaci a pak buď bojují nebo se vzdají ... tedy ne vždy (Sparťané u Thermopyl, Stará garda u Waterloo, obránci Leningradu), ... ústup z bojiště či kapitulace bez boje je totiž lepší než předem prohraná válka ...Finové ve čtyřicátém roce tohle patrně nevěděli, obránci Malty taky ne. Rovněž Churchill v osamocené Británii v druhé polovině roku 1940 tak neuvažoval. A hlavně - z článku zřejmo, že českoslovenští vojáci bojovat chtěli. A ještě ... v tehdejší Evropě převažovali diktátorské a polodiktátoské režimy, pro něž válka byla přirozená (např. Polsko) ... no budiž, nechce se mi počítat státy a počty obyvatel a dumat, kdo byl větším diktátorem, ale že by pro ně všechny byla válka nutně přirozená, je poměrně neobvyklý výklad pojmu diktatura či polodiktatura, a ještě specielně pro Polsko ... |
|
|
Pepa 30.1.2008 13:23Re: Re: vzdát se je často lepší Takže popořadě: Británie: byla v jiné geopolitické situaci, měla diplomatickou a vojenskou podporu demokratických států, zejména USA. Takže vyhodnotila situaci jako jít do války a bylo to správné. Finsko: Nebylo obklíčeno nepřátelským státy. V jeho prospěch hrál terén (bažiny, jezery, husté lesy) , sovětská armáda po stalinských čistkách a vojenská a diplomatická podpora Německa. Malta: ostrov, podpora spojenců. Tehdejší geopolitická situace Česka byla taková, že jedinou možností byla kapitulace. Jinak tvrzení, že válka vede k zocelení mravů bránící se země je dost sporné - viz mravní marasmus u nás po Bílé hoře resp. po třicetileté válce. |
|
|
Jura Jurax 30.1.2008 13:43Re: Re: Re: vzdát se je často lepší Tehdejší geopolitická situace Česka byla taková, že jedinou možností byla kapitulace. Netvrdím, že nemůžete mít pravdu, ale není to tak jasné. Načetl jsem hromadu kněh a článků o tématu s celkovým resumé, že shoda není a dobře vyargumentovat lze oba krajní postoje. Soukromě soudím, že jsme se spíš bránit měli, ale jsem dalek toho prohlašovat tohle za objektivně správné, ba dokonce jediné správné stanovisko. Na to toho málo vím. Jinak - Finové sice měli na své straně terén a zimu, ale my měli opevnění (byť ne zcela dokončená) a místy i ten terén a byli jsme nepoměrně lépe vyzbrojeni než Finové v Zimní válce. Malta - ostrov, jistě; ale bylo období, kdy mohl být obsazen bez podstatného odporu; dodnes se vedou spory, proč se tak nestalo, Británie - měla diplomatickou podporu USA, vojenskou jen skrytě a omezeně (protiponorkové patroly). Hovořím o stavu před bitvou o Anglii a po porážce Francie - Anglie by se mohla s rajchem pragmaticky dohodnout místo války - její kolonie Němci neohrožovali a dost dobře nemohli - jejich loďstvo bylo slabé. Naopak samotná Anglie nemohla ani snít o invazi na kontinent. A byla zranitelná ponorkovou blokádou. A nebýt obav ze Stalina, operace Lvoun by Anglii vážně ohrozila. Taky to mohl být pat řešitelný dohodou. A USA se dostaly do války s Německem tak, že Německo jim vyhlásilo po Pearl Harboru válku - nikoliv opačně. |
|
|
Mirek F. 30.1.2008 14:14Re: Re: Re: Re: vzdát se je často lepší Ovšem Británie měla rovnocenné stíhačky, nejlepší protitankový příkop na světě Ohledně Finů je to taková pinkaná |
