H. Rybnická 16.5.2020 20:09

Protože vysílání parašutistů, byla spíše politická akce, tak trochu aby se londýnští v suchu sedící politici zviditelnili. Často nepřipravená, adrsy které tito lidé dostávali byly v okamžiku potřeby jíž zaniklé atd. BYla to nezodpovědnost, posílat lidi do takové nejistoty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 20:04

Vynikající rozbor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Navrátil 16.5.2020 19:37

Přesně o tom mluvím. Vy jste převzal pohled obhájců zločinů na území Protektorátu. Můžete prosím nějak vysvětlit, proč se přes běsnění, mučení, popravy a výslechy nepodařilo po dlouho dobu proniknout do široké sítě pečující o parašutisty po atentátu na Heydricha? S udáním na své kamarády musel přijít až parašutista Čurda. Doporoučil bych vám číst více podkladů, než jen propagandistické články příznivců Sudetoněmeckého Landsmantschaftu a vzpomínky gestapáků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 19:24

Já to taky znám ze školy jinak. Je otázka, zda to šlo udělat lépe. Armáda podléhá civilnímu velení a to bylo tehdy na Slovensku silně pronacistické. Podle plánu se mělo čekat ještě několik měsíců, ale pár partizánských oddílů už operovalo a jejich akce vedly ke převelení německé armády na Slovensko. Dále propovstalecké armádní velení spoléhalo na převládající skrytou loajalitu důstojníků k Československu, což byla lichá naděje. Pro Slováky byl hlavní samostatný národní stát a nacismus jen taková dočasná ošklivá bradavice na něm. Návrat do dob Československa tedy velkou podporu neměl. To vše vedlo k několika dnům lavírování slovenských důstojníků mezi stranami v kontrastu s rychlou německou protiakcí.

I tak bylo nakonec povstalců přes 100 tisíc, násobně více než Němců. Ale bez vybavení, odsouzeni k rychlému konci. Pravděpodobně je lepší vést taková povstání silově, jako vojenský převrat. Předem vyslat na velitelství jednotek ozbrojená komanda, co nespolupracující velitele nahradí. Propaganda to i tak může vydávat za nadšené připojení armády k revoluci. V duchu československých demokratických tradic armády byl dán důraz na dobrovolnost a to se ve složité situaci šeredně nevyplatilo.

Ve výsledku byli nepočetní Němci na Slovensku tak posíleni slovenskou výzbrojí, že Sověti hlavní úder přesměrovali na Polsko. Stranou bojů se elitní jednotky SS mohly několik měsíců zcela nerušeně věnovat vypalování více jak stovky vesnic podezřených z kontaktů s partizány. Pro srovnání, v Protektorátu bylo zničeno 8 obcí, včetně Lidic. Slovensko bylo nakonec osvobozeno jen několik dní před Prahou, 1. května 1945. Významný podíl na tom mělo Rumunsko, které ukončilo spojenectví s Německem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.5.2020 18:50

To nebylo schválně, ale ve zmatku předčasného povstání a dezorientace velitelů (+ leknutí se odpovědnosti v některých případech).

Nemá cenu si tady vzájemně zesměšňovat pamětihodné události.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.5.2020 18:49

Zajímavé by bylo zjistit, co vás ponouklo kváknout do diskuse tento generalizující nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 17:59

To je potřeba rozlišovat. Vlastní nacismus neměl v Německu velkou podporu, šlo hlavně o obyvatele pohraničí. Ale v ekonomické krizi získal velkou podporu jako radikální socialistický směr. Tomu odpovídala i velká podpora žen s nově nabytým volebním právem. Konzervativní socialistické směry byly oslabené úbytkem mužů ve první světové a také jejich neschopností krizi rychle ukončit. Křesťanské strany byly s nacisty v koalici proti komunistům, což byla další velká radikální socialistická strana. Národní socialismus byl skutečně proti věčné světové revoluci komunistů umírněný koncept. Ovšem Němci se neumí omezit v rozletu, takže jejich "omezený, jen národní" socialismus najednou vyžadoval dobýt celou Evropu. Byla v tom touha z minulosti, dlouhodobě neúspěšná snaha Němců vyrovnat se největším státům světa, která trvá snad už od dob bojů s Římany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 16.5.2020 17:50

A ja myslel, ze vy Rusove, mate slovo nacismus zakazane, protoze z nej na mile daleko kouka ten vas socialismus. Proto jste taky valcili s "fasismem", prestoze na vychodni fronte bylo Italu pomalu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Matura 16.5.2020 17:47

A teprve co se dělo v Německu. Statisíce SSmanů, gestapáků, vrahů z wehrmachtu, kteří přešli do státní správy a v klidu se dočkali důchodu. Nacističtí generálové wehrmachtu bez problémů přešli do vedení Bundeswehru a NATO. Klídek, pohodička.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 16.5.2020 17:39

Proc sem motate dejiny Slovenskeho Statu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 16.5.2020 17:38

Ach... Aký ste chytrý...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vrabec 16.5.2020 17:26

Ty Židy horlivě udávali jejich Čeští sousedé.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 17:25

Tak snaha byla. Ale když slovenská armáda předala Němcům na počátku povstání bez boje drtivou většinu výzbroje, jako desítky tanků a letadel, desítky tisíc moderních pušek, pistolí, granátů a dalšího vybavení, desítky tisíc slovenských vojáků šli rovnou do zajetí. Na německé straně se tato fáze protipovstaleckých operací jmenovala Operace sběr brambor. Povstalcům zůstalo jen 200 děl a necelých 20 tisíc z většiny prvoválečných pušek. Proto také povstání skončilo hlavní boje už po několita týdnech s nástupem podzimu a ze zbylých partizánů přešlých do hor málokdo přežil následnou zimu v letních uniformách. Význam byl hlavně symbolický, protože inspiroval povstání i v dalších zemích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Matura 16.5.2020 17:22

Proč se potom mezi obětí odsunu počítají i ti, kteří odešli ze světa dobrovolně z vlastní vůle? Viz příspěvek výše:

"Dodám údaje od česko-německé komise historiků k počtům obětí odsunu Němců z Československa po válce: 20 tisíc, z toho 11 tisíc sebevražd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 16.5.2020 17:11

No - "génie" - rád ba som vedel, v čom bolo SNP "legrační"... Asi tým, že v ňom zahynuli tisíce vojakov a partizánov... No - ľutujem vás... Trepete hlúposti...

Ale - prečo by sme vás mali ľutovať...? Váš problém...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 16.5.2020 17:05

Potreboval - zatiaľ... A samostatnosť Slovenska bola rovnakou fatamoragánou ako samostatnosť Čiech a Moravy ... V Prahe bol Heydrich, v Bratislave Ludin...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.5.2020 17:00

Nemáte pravdu, měl jsem známou (Donatova Vera), která již zemřela a té v době Mnichova bylo 16 let a prchali s rodinou ve 3 ráno z teplicka a stejně po nich sudetští Němci házeli kamení a vyhrožovali jim. Mluvila čistou němčinou a do konce života měla většinu kamarádek v Německu, ale protože odmítla změnu národnosti, tak jí během "přemlouvání" zlomili obratel a provedli další skvělé věci. Jsem z otcovo stran sudeťak, ale tvrdit, že Češi nebyli vyhnání, tak to by mě nenapadlo. Myslím, že pro sudetské Němce by bylo nejlepší, kdyby usilovali o "vyhození" Mnichovské dohody z německého právního řádu a uznání hranic Německa s ČR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 16:48

Většina umřela hladem. Ono je zabilo hlavně úplné centrální plánování v ruských chaotických podmínkách. Vlastního násilí už bylo výrazně méně. Jen hladomor na Ukrajině hladce přebije všechny popravy NKVD dohromady. Ona taková i poprava vyžaduje lidi a materiál, který se musí plánovaně shromáždit v určitém čase a místě, což byl pro Sověty ve větším množství neřešitelný problém. Třeba plánované zauralské továrny tak přivítaly německý vpád na Ukrajinu jako základové desky. Až dodávky od Spojenců umožnily rozjet výrobu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 16.5.2020 16:32

Ešte medzitým bola taká "maličká epizóda" - pre autora - volala sa Slovenské národné povstanie (keď už hovoríme o Československu)... Pravda - nedala sa porovnať s trojdňovou epopejou Povstáni českého lidu...Ale vari trošku prispelo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 16:26

My to moc hodnotíme dnešním pohledem klidné doby. Nelze právní dokumenty odtrhnout od reálné situace v Sudetech. Moji prarodiče měli vztah k různým oblastem německého osídlení. Babička jezdila na prázdniny k prarodičům do vesničky u Litoměřic, byla předávána na hranicích, rodiče s ní do Říše nesměli. Její prarodiče byli jediní Češi ve vesnici. Tehdy klidná oblast, Němce dost uklidnilo prakticky kompletní vysídlení českých sousedů. Ale rodině byl zabaven nedaleký obchod přes řeku v Terezíně v Protektorátu, aby tam nerušeně mohli být vyvražováni Židé a čeští vlastenci. Děda pocházel z hor u Jáchymova, kde bývaly stříbrné a později uranové šachty. To byla hodně neklidná oblast a rodina si útěkem do Plzně zachránila holý život. Dědu následně nuceně nasadili v Německu, jeho lágr vybombardovali, on přes hrozbu trestem smrti utekl zpět do Plzně a připojil se k povstání. Jeho skupinu vedl strýc, po kterém šlo v Praze gestapo, protože byl důstojník ve výslužbě. Logicky děda pro Němce moc dobrého slova neměl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 16.5.2020 15:55

Dle otce jejich vodíkové pumy Andreje Sacharova má Stalin na svědomí 20 000 000 lidí - Áda Hitler byl břídil.. Podobně se o těchto zrůdnostech páchaných v Rusku vyjadřoval i Alexandr Solženicyn a další.. Jak to tam vypadalo popsal krásně i Boris Pasternak v Doktoru Živagovi ( ani pro Nobelovu cenu nesměl ).

A dnes to není o moc lepší - bývalého vicepremiéra Borise Němcova odpráskli pod okny Putinova Kremlu v Moskvě.. A nebyl sám, kdo tak v té despocii dopadl..

https://maryska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=210361

https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Dmitrijevi%C4%8D_Sacharov

http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/andrej-sacharov-od-car-bomby-k-nobelove-cene-miru/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 15:46

Dodám údaje od česko-německé komise historiků k počtům obětí odsunu Němců z Československa po válce: 20 tisíc, z toho 11 tisíc sebevražd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 15:28

Fakta:

Především pak nacistická říše nevydala dekret, který by Čechoslováky k odchodu do vnitrozemí nutil. Naopak. Podle československo-německé smlouvy z 20. listopadu 1938) nejen obyvatelé německé národnosti, ale také Češi, kteří se v pohraničí narodili do 1. ledna 1910, jejich manželky, děti a vnuci včetně manželek získali automaticky říšské občanství. Čeští "starousedlíci" mohli optovat pro československé státní občanství bez nutnosti se z pohraničí vystěhovat. Počet těchto českých obyvatel narostl od roku 1910 asi na 275 000, ale pro opci se podle citovaného historika rozhodlo jen asi 125-133 tisíc. Mnozí se totiž obávali, že přijdou o majetek (většinou šlo o polnosti a zemědělská hospodářství či o domky horníků a různých živnostníků). Ale ani ti, kdo optovali, o nic nepřišli a skoro všichni zůstali v pohraničí až do konce války. Zmíněná smlouva z 20. listopadu zaručovala Čechům, kteří odešli do vnitrozemí, volný odvoz bytového zařízení a dalšího movitého majetku a postup přitom upravovala mezivládní dohoda z 23. listopadu 1938. Pro státní zaměstnance, pokud si odvoz majetku nezařídili sami, byl při československém ministerstvu dopravy ustaven útvar, který měl na starosti STAS čili státní akci stěhovací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 15:26

K tomu lze ocitovat hlas pamětníka: "Vládne fikce, že Češi byli ze Sudet po Mnichovu vyhnáni. Tvrdí to nejen různé organizace, kluby, média, ale i 190 českých historiků (!), kteří ve svém Stanovisku z roku 1991 píší o ‚násilném vystěhování českých obyvatel ze Sudet po Mnichovu'. Jaké to vůbec bylo s tím násilným vystěhováním? V zářijových a říjnových dnech 1938 utíkaly ze Sudet tisíce Čechů. Převážnou část jich tvořili státní zaměstnanci ČSD, pošt, soudů, berních úřadů, kteří byli do německých oblastí posíláni v rámci národnostní politiky československé vlády, aby posílili tamější českou menšinu nebo ji vytvořili. Tito lidé ztrátou československé svrchovanosti nad územím Sudet ztratili své zaměstnání, a tak ještě před příchodem německé armády odcházeli do vnitrozemí, aby založili novou existenci. Nebyli vyhnáni. Šli sami. Mezi nimi byli také ti, kteří odcházeli z obavy před německými represáliemi za své vyhraněné národnostní postoje. Konečně poslední skupinu tvořili Češi, kteří byli německou správou ze Sudet vykázáni. Tedy vyhnáni. Proti těm, kteří odešli předem ze své vůle, však tvořili nepatrnou menšinu."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 16.5.2020 14:36

Oprava: 24 tisíc Čechoslováků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 16.5.2020 14:35

Podle oficiálních neruských zdrojů prošlo gulagy od roku 1918 celkem 18 milionů vězňů. Ty samé zdroje uvádějí 1,6 milionu mrtvých, z toho 245 tisíc Čechoslováků. Těch 20 milonů zavražděných jste sebral tedy kde?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 14:24

Ne. Cítili se Čechoslováky, to je velký rozdíl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 16.5.2020 14:12

A co gulagy v SSSR, vážení ? Co těch cca 20 milionů zavražděných lidí - a to i našich, které naháněli již v den " osvobození " 9. května 1945 Koněvovi a Stalinovi pochopové z NKVD PO CELÉ NAŠÍ ZEMI A ODVLÉKALI JE NA SIBIŘSKÁ JATKA DO SSSR-Ruska..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.5.2020 14:02

Jj, souhlas, že 14.3.39 těžko komukoliv vyčítat, situace byla tehdy příšerná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

S. Novák 16.5.2020 13:45

V. Heidlerová..jsem starý jako Vy a moc se divím, jak takovou pitomost můžete napsat. Válku, stejně jako Vy jsem jako dítě zažil, tu hrůzu pamatuji.

Dám Vám vybrat....buĎ žít pohodově v Husákově "totalitě", pracovat, žít, postavit dům, mít radost ze života, nebo po dlouhých útrapách a mučení v koncentráku vyletět komínem nebo skončit na Sibiři! Tak si vyberte dámo a dejte mi vědět, prosím !

• reagovat
• nahlásit příspěvek