M. Šejna 16.5.2020 14:35

Podle oficiálních neruských zdrojů prošlo gulagy od roku 1918 celkem 18 milionů vězňů. Ty samé zdroje uvádějí 1,6 milionu mrtvých, z toho 245 tisíc Čechoslováků. Těch 20 milonů zavražděných jste sebral tedy kde?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 16.5.2020 14:36

Oprava: 24 tisíc Čechoslováků.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 15:46

Dodám údaje od česko-německé komise historiků k počtům obětí odsunu Němců z Československa po válce: 20 tisíc, z toho 11 tisíc sebevražd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fridrich 16.5.2020 15:55

Dle otce jejich vodíkové pumy Andreje Sacharova má Stalin na svědomí 20 000 000 lidí - Áda Hitler byl břídil.. Podobně se o těchto zrůdnostech páchaných v Rusku vyjadřoval i Alexandr Solženicyn a další.. Jak to tam vypadalo popsal krásně i Boris Pasternak v Doktoru Živagovi ( ani pro Nobelovu cenu nesměl ).

A dnes to není o moc lepší - bývalého vicepremiéra Borise Němcova odpráskli pod okny Putinova Kremlu v Moskvě.. A nebyl sám, kdo tak v té despocii dopadl..

https://maryska.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=210361

https://cs.wikipedia.org/wiki/Andrej_Dmitrijevi%C4%8D_Sacharov

http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/andrej-sacharov-od-car-bomby-k-nobelove-cene-miru/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 16:48

Většina umřela hladem. Ono je zabilo hlavně úplné centrální plánování v ruských chaotických podmínkách. Vlastního násilí už bylo výrazně méně. Jen hladomor na Ukrajině hladce přebije všechny popravy NKVD dohromady. Ona taková i poprava vyžaduje lidi a materiál, který se musí plánovaně shromáždit v určitém čase a místě, což byl pro Sověty ve větším množství neřešitelný problém. Třeba plánované zauralské továrny tak přivítaly německý vpád na Ukrajinu jako základové desky. Až dodávky od Spojenců umožnily rozjet výrobu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 17:59

To je potřeba rozlišovat. Vlastní nacismus neměl v Německu velkou podporu, šlo hlavně o obyvatele pohraničí. Ale v ekonomické krizi získal velkou podporu jako radikální socialistický směr. Tomu odpovídala i velká podpora žen s nově nabytým volebním právem. Konzervativní socialistické směry byly oslabené úbytkem mužů ve první světové a také jejich neschopností krizi rychle ukončit. Křesťanské strany byly s nacisty v koalici proti komunistům, což byla další velká radikální socialistická strana. Národní socialismus byl skutečně proti věčné světové revoluci komunistů umírněný koncept. Ovšem Němci se neumí omezit v rozletu, takže jejich "omezený, jen národní" socialismus najednou vyžadoval dobýt celou Evropu. Byla v tom touha z minulosti, dlouhodobě neúspěšná snaha Němců vyrovnat se největším státům světa, která trvá snad už od dob bojů s Římany.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 20:04

Vynikající rozbor

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 16.5.2020 12:35

Možná bych jich nebylo tolik, kdyby nevyhnali Němci 250 000 Čechů do vnitrozemí a 5 let nevykrádali České země pro válečné úsilí nové árijské říše, vedle zmíněného systematického vyvražďování.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 15:26

K tomu lze ocitovat hlas pamětníka: "Vládne fikce, že Češi byli ze Sudet po Mnichovu vyhnáni. Tvrdí to nejen různé organizace, kluby, média, ale i 190 českých historiků (!), kteří ve svém Stanovisku z roku 1991 píší o ‚násilném vystěhování českých obyvatel ze Sudet po Mnichovu'. Jaké to vůbec bylo s tím násilným vystěhováním? V zářijových a říjnových dnech 1938 utíkaly ze Sudet tisíce Čechů. Převážnou část jich tvořili státní zaměstnanci ČSD, pošt, soudů, berních úřadů, kteří byli do německých oblastí posíláni v rámci národnostní politiky československé vlády, aby posílili tamější českou menšinu nebo ji vytvořili. Tito lidé ztrátou československé svrchovanosti nad územím Sudet ztratili své zaměstnání, a tak ještě před příchodem německé armády odcházeli do vnitrozemí, aby založili novou existenci. Nebyli vyhnáni. Šli sami. Mezi nimi byli také ti, kteří odcházeli z obavy před německými represáliemi za své vyhraněné národnostní postoje. Konečně poslední skupinu tvořili Češi, kteří byli německou správou ze Sudet vykázáni. Tedy vyhnáni. Proti těm, kteří odešli předem ze své vůle, však tvořili nepatrnou menšinu."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.5.2020 17:00

Nemáte pravdu, měl jsem známou (Donatova Vera), která již zemřela a té v době Mnichova bylo 16 let a prchali s rodinou ve 3 ráno z teplicka a stejně po nich sudetští Němci házeli kamení a vyhrožovali jim. Mluvila čistou němčinou a do konce života měla většinu kamarádek v Německu, ale protože odmítla změnu národnosti, tak jí během "přemlouvání" zlomili obratel a provedli další skvělé věci. Jsem z otcovo stran sudeťak, ale tvrdit, že Češi nebyli vyhnání, tak to by mě nenapadlo. Myslím, že pro sudetské Němce by bylo nejlepší, kdyby usilovali o "vyhození" Mnichovské dohody z německého právního řádu a uznání hranic Německa s ČR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 20:10

Nechci Vás rozrušit, ale jak a kdy se ta rodina na to Teplicko dostala?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Renjascu 16.5.2020 23:16

No představte si, ze tam celá rodina po generace žila, byla totiž v Čechách a po válce se většina rodiny vrátila na Teplicko, jen ona přesídlila za mužem na Karlovarsko, tak jednoduché to bylo. Jak říkám, mí polosoukmenovci by měli opustit postoj ubliženého dítěte a začít se věnovat vymazání Mnichovské smlouvy a uznání hranic s ČR. Udělají tak pro své bývalé krajany aspoň něco důležitého a pomohou tak smazat svůj většinový postoj, který vedl ke zničení ČSR a utrpení mnoha bývalých spoluobčanů. Ti pak možná uvěří, že to se smířením myslí vážně. Pak nejen papalaši, ale i běžní občané budou ochotni usilovat o upřímné a skutečné usmíření. Přepisováním dějin či vytrháváním jednotlivostí z kontextu tehdejší situace v ČSR a Evropě se nic nezmění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Matura 16.5.2020 17:22

Proč se potom mezi obětí odsunu počítají i ti, kteří odešli ze světa dobrovolně z vlastní vůle? Viz příspěvek výše:

"Dodám údaje od česko-německé komise historiků k počtům obětí odsunu Němců z Československa po válce: 20 tisíc, z toho 11 tisíc sebevražd.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Josovič 17.5.2020 9:27

Paní Rybnická. Váš příspěvek je lež jako věž-

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 15:28

Fakta:

Především pak nacistická říše nevydala dekret, který by Čechoslováky k odchodu do vnitrozemí nutil. Naopak. Podle československo-německé smlouvy z 20. listopadu 1938) nejen obyvatelé německé národnosti, ale také Češi, kteří se v pohraničí narodili do 1. ledna 1910, jejich manželky, děti a vnuci včetně manželek získali automaticky říšské občanství. Čeští "starousedlíci" mohli optovat pro československé státní občanství bez nutnosti se z pohraničí vystěhovat. Počet těchto českých obyvatel narostl od roku 1910 asi na 275 000, ale pro opci se podle citovaného historika rozhodlo jen asi 125-133 tisíc. Mnozí se totiž obávali, že přijdou o majetek (většinou šlo o polnosti a zemědělská hospodářství či o domky horníků a různých živnostníků). Ale ani ti, kdo optovali, o nic nepřišli a skoro všichni zůstali v pohraničí až do konce války. Zmíněná smlouva z 20. listopadu zaručovala Čechům, kteří odešli do vnitrozemí, volný odvoz bytového zařízení a dalšího movitého majetku a postup přitom upravovala mezivládní dohoda z 23. listopadu 1938. Pro státní zaměstnance, pokud si odvoz majetku nezařídili sami, byl při československém ministerstvu dopravy ustaven útvar, který měl na starosti STAS čili státní akci stěhovací.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 16:26

My to moc hodnotíme dnešním pohledem klidné doby. Nelze právní dokumenty odtrhnout od reálné situace v Sudetech. Moji prarodiče měli vztah k různým oblastem německého osídlení. Babička jezdila na prázdniny k prarodičům do vesničky u Litoměřic, byla předávána na hranicích, rodiče s ní do Říše nesměli. Její prarodiče byli jediní Češi ve vesnici. Tehdy klidná oblast, Němce dost uklidnilo prakticky kompletní vysídlení českých sousedů. Ale rodině byl zabaven nedaleký obchod přes řeku v Terezíně v Protektorátu, aby tam nerušeně mohli být vyvražováni Židé a čeští vlastenci. Děda pocházel z hor u Jáchymova, kde bývaly stříbrné a později uranové šachty. To byla hodně neklidná oblast a rodina si útěkem do Plzně zachránila holý život. Dědu následně nuceně nasadili v Německu, jeho lágr vybombardovali, on přes hrozbu trestem smrti utekl zpět do Plzně a připojil se k povstání. Jeho skupinu vedl strýc, po kterém šlo v Praze gestapo, protože byl důstojník ve výslužbě. Logicky děda pro Němce moc dobrého slova neměl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 16.5.2020 12:52

takže když odečtemě Židy, tak u nás vstalo z mrtvých 197 tisíc osob?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 16.5.2020 13:20

Ti Židé se cítili jako Češi, i když mnozí mluvili německy / např. Josef II. to po nich vyžadoval, když zmírnil jejich pronásledování/.

Oddělováním židů přijímáme árijský narativ. Díky TGM proběhl poslední pogrom v Čechách v prosinci 1918. ( Mimochodem, židé měli poměrně vyšší zastoupení mezi našimi letci i mezi vojáky, kteří pomáhali Montymu porazit Rommela.)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Lukešová 16.5.2020 13:26

Pro Židy se jednalo o srdeční záležitost, chtěli si to s Němci alespoň nějak vyřídit, když je vyhlazovacich táborech němečtí nacisté kosili po miliónech...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Rybnická 16.5.2020 14:24

Ne. Cítili se Čechoslováky, to je velký rozdíl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.5.2020 10:25

A kdepak se pro Reich nemakalo? A kde a jak to měli kritizovat Spojenci? Tohle je sice v posledních 30ti letech oblíbené tvrzení, ale v systému organizace to měli okupanti všude velice dobře podchycené, aby se nemohlo moc sabotovat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Salajka 16.5.2020 13:33

Chcete asi říci, že darebák není ten, kdo terorizuje a vraždí druhé, zvlášť když si nechává ty, které použije jako otroky. Darebák je ten, kdo podlehl a přizpůsobil se faktické situaci.

Hledáte-li kolaboranty, dívejte se na Quislinga v Norsku,švédskou aristokracii, švýcarské bankéře, Francii maršála Petaina. V počtu vyvražděných Židů předčili Slovensko Maďaři po změně vlády, kterou nařídil Hitler. Jediný, kdo nepodpořil Adolfa v tažení proti Rusku byl, jestli se nemýlím, Franko.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.5.2020 22:33

Nicméně na východní frontě bojovala španělská dobrovolnická divize - Divizión Azul, tedy Modrá.

Ale Franco, ač s Německem do jisté míry sympatizoval, moudře se přímému spojenectví vyhnul. To jej a jeho režim taky po válce zachránilo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 16.5.2020 17:05

Potreboval - zatiaľ... A samostatnosť Slovenska bola rovnakou fatamoragánou ako samostatnosť Čiech a Moravy ... V Prahe bol Heydrich, v Bratislave Ludin...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 16.5.2020 10:17

Dědu někdo v době války udal, že obchoduje se Židy. Ten se bál výslechu, a že nevydrží mučení a prozradí další osoby, tak se na Kladně v cele oběsil. Babička když si šla po jeho tělo a věci, tak ji esesák řekl, že tu věc nebude dál vyšetřovat, protože má plný stůl udání od Čechů, že to nestíhá prošetřovat. Proto věc jejího manžela považuje za uzavřenou. To, že Češi z protektorátu udávali jak mourovatí je věcí známou a pokrčovali v tom době komunismu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek