F. Houžňák 18.5.2020 8:07

Učil jsem se o tom na gymnasiu, na to si pamatuju. Na základní škole možná taky, ale na to si nepamatuju, ale tehdy už jsem to znal z knížek. A protože nechci lhát, napsal jsem to tak, jak jsem to napsal. Máte ještě nějaké hloupé otázky, unterschwellig naznačující, že jsem blb?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 18.5.2020 10:39

Já si na to nepamatují ani z průmyslovky. V té době se dějepis soustřeďoval na glirifikaci sovětského svazu a role našich bolševiků. Jiná témata pro tehdejší výklad historie nebyla zajímavá. Jinak zdaleka ne všichni absolvovali nějakou střední školu. Trvám na svém původním tvrzení, že o zločinech nacismu na našich židovských spouobčanech je obecně mnohem menší povědomí, než o zločinech na "pravověrných" Češích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 18.5.2020 11:19

Trvejte si, na čem chcete. Vzdělanější, resp. ti, co kladli na vzdělání důraz a těšilo je, věděli, různí vintrové na to kašlali a teď tvrdí "voni nám to neřekli" a "nikdy se o tom nemluvilo". Maně mě napadá věta ze Švejka "Směje se vlastní blbosti a pitomosti, ...", znáte to.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 18.5.2020 12:15

Vy vůbec nereagujete na to, co jsem napsal. Já nepíšu, že to nikdo nevěděl, ale že to nevěděla a dosud neví většina společnosti. I já bych vám posloužil jedním (mým vlastním) citátem: když nejsou argumenty, nahradí je nadávky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 18.5.2020 12:40

Kde vidíte jakou nadávku? A z čeho soudíte, že musím otrocky reagovat na všechno, co píšete?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Houžňák 18.5.2020 8:10

Člověk, který tvrdí, že může přísahat, že na základní škole během jeho devíti let návštěvy o nějakém tématu nepadlo ani slovo, je buďto lhář, nebo křivopřísežník, nejspíš obojí. U vás mě to nepřekvapuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 16.5.2020 20:47

Doplněk: Kdyby ovšem Němci zvítězili, pak by velkou část z nás čekala Sibiř nebo kulka. Heydrichův projev znám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 17.5.2020 1:46

To jsou jen kecy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Babička 17.5.2020 3:39

Spíše poněmčení.Kdo chtěl mohl se stát němcem.

Důvod, že toho češi nevyužívali ve velkám, bylo, že němec musel do války.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 17.5.2020 7:48

Obecně vzato, je chyba posuzovat všechny dle svého okolí.

A že by nacistům vyznávajícím rasové teorie a na Čechy nijak příznivě pohlížející stačilo pouhé chtění stát se Němcem?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.5.2020 20:52

Jinými slovy, chovali jsem se stejně jako jiné národy v podobné situaci, tedy především národy záp. evropy. Ačkoliv ony žádným Mnichovem neprošly. Všude byla v odboji jen menšina.

Kde byl větší teror, - Polsko, SSSr, byl zákonitě i vyšší odboj, neměli moc co ztratit.

O těch kolabornatech už je to takový standard, jenom se neřekne, kolik mezi nimi bylo Němců, Maďarů a dalších národností, pak by to pro nás nevyznělo tak negativně.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 17.5.2020 7:07

Pane Stirsky - dobře napsáno! BRAVO!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.5.2020 18:49

Zajímavé by bylo zjistit, co vás ponouklo kváknout do diskuse tento generalizující nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 17.5.2020 8:19

Pane Hrdličko, nepochybně lze zmínit diskutérův chabý úsudek, na čem ale osobně neshledávám ničeho zajímavého... Přátelsky zdravím!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 21:23

To nebylo nutné. Dnes chápeme židovství jako národnost, až do roku 1970 to bylo hlavně náboženství děděné po matce. Židovství patřilo mezi několik málo historicky povolených českých náboženství a mělo samostatné matriky. Němci historické údaje přepsali na děrné štítky a s pomocí mechanických počítačů (i od americké firmy IBM) převedli podle jasných pravidel na seznamy žijících potomků lidí z matrik. Seznamy byly předány vedení židovských obcí a to už samostatně určovalo osoby do transportů podle kvót. Zbytek pokryly civilní úřady a policejní knihy hlášení pobytu, kde se uváděli i příbuzní a další údaje. Tam už záleželo na míře aktivity úředníků. Ale protože oficiálně nešlo o likvidaci lidí, ale o osidlování Polska, nešlo až o tak velký morální konflikt někoho určit do transportu. Podle podobných seznamů se posílali čeští studenti na totální nasazení do bombardovaných německých továren a tam znal rizika každý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Babička 17.5.2020 3:42

Váš cíl, za vyvraždění židů mohou američané

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 17.5.2020 7:47

... a jak to bylo se Židy na Slovensku, víte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 17:25

Tak snaha byla. Ale když slovenská armáda předala Němcům na počátku povstání bez boje drtivou většinu výzbroje, jako desítky tanků a letadel, desítky tisíc moderních pušek, pistolí, granátů a dalšího vybavení, desítky tisíc slovenských vojáků šli rovnou do zajetí. Na německé straně se tato fáze protipovstaleckých operací jmenovala Operace sběr brambor. Povstalcům zůstalo jen 200 děl a necelých 20 tisíc z většiny prvoválečných pušek. Proto také povstání skončilo hlavní boje už po několita týdnech s nástupem podzimu a ze zbylých partizánů přešlých do hor málokdo přežil následnou zimu v letních uniformách. Význam byl hlavně symbolický, protože inspiroval povstání i v dalších zemích.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Liptovský 16.5.2020 17:38

Ach... Aký ste chytrý...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 19:24

Já to taky znám ze školy jinak. Je otázka, zda to šlo udělat lépe. Armáda podléhá civilnímu velení a to bylo tehdy na Slovensku silně pronacistické. Podle plánu se mělo čekat ještě několik měsíců, ale pár partizánských oddílů už operovalo a jejich akce vedly ke převelení německé armády na Slovensko. Dále propovstalecké armádní velení spoléhalo na převládající skrytou loajalitu důstojníků k Československu, což byla lichá naděje. Pro Slováky byl hlavní samostatný národní stát a nacismus jen taková dočasná ošklivá bradavice na něm. Návrat do dob Československa tedy velkou podporu neměl. To vše vedlo k několika dnům lavírování slovenských důstojníků mezi stranami v kontrastu s rychlou německou protiakcí.

I tak bylo nakonec povstalců přes 100 tisíc, násobně více než Němců. Ale bez vybavení, odsouzeni k rychlému konci. Pravděpodobně je lepší vést taková povstání silově, jako vojenský převrat. Předem vyslat na velitelství jednotek ozbrojená komanda, co nespolupracující velitele nahradí. Propaganda to i tak může vydávat za nadšené připojení armády k revoluci. V duchu československých demokratických tradic armády byl dán důraz na dobrovolnost a to se ve složité situaci šeredně nevyplatilo.

Ve výsledku byli nepočetní Němci na Slovensku tak posíleni slovenskou výzbrojí, že Sověti hlavní úder přesměrovali na Polsko. Stranou bojů se elitní jednotky SS mohly několik měsíců zcela nerušeně věnovat vypalování více jak stovky vesnic podezřených z kontaktů s partizány. Pro srovnání, v Protektorátu bylo zničeno 8 obcí, včetně Lidic. Slovensko bylo nakonec osvobozeno jen několik dní před Prahou, 1. května 1945. Významný podíl na tom mělo Rumunsko, které ukončilo spojenectví s Německem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Hrdlička 16.5.2020 18:50

To nebylo schválně, ale ve zmatku předčasného povstání a dezorientace velitelů (+ leknutí se odpovědnosti v některých případech).

Nemá cenu si tady vzájemně zesměšňovat pamětihodné události.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Spálený 16.5.2020 20:39

To se mýlíte. Slovenští povstalci byli hrdinové. Bohužel i více jak 100 tisíc hrdinů se špičkovým vybavením může totálně rozdrtit slabší nepřítel, když je vedou nerozhodní velitelé.

U nás došlo k povstání živelně, kdy na Němce vlítli strejdové s šutry a jednou pistolí. Mnohý budoucí řádně schválený velitel-hrdina-komunista často dorazil na místo až po kapitulaci německé posádky. Ale to bylo možné až po pádu Berlína.

I tak třeba Praha vděčí za mnohé vesnicím, co zastavily tanky posil SS pomocí zátarasů, a Rudé armádě, co je pak rozstřílela. A i Vlasovcům, co v posledních okamžicích války změnili stranu a pomohli Čechům, jako to podobně udělali pro Slovensko Rumuni. Každý z nich byl hrdina, co překročil svůj stín. Těžko hrdinství poměřovat. Ale zároveň jsou tu fakta o reálném dopadu jejich činů a ty už určit lze. Neříkat celou pravdu je nebezpečné, lež pak sama bobtná a roste. Nakonec se od předních českých politiků dozvíte, že má Rudá armáda nulové zásluhy na osvobození Prahy a Plzeň osvobodili Američani. Když zrovna Rudá armáda u Prahy opravdu bojovala, zatímco právě v Plzni Američani odmítli vstoupit do města, dokud Němci nekapitulují. Německý velitel města se následně sám zastřelil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 16.5.2020 22:22

Speciálně k těm puškám - armáda slovenského štátu měla za standardní zbraň pěšáka československou prvorepublikovou pušku vz.24. Ty byly tehdy plně na výši doby.

Vůbec měla výzbroj podědenou po ČSR. Malé výjimky byly u dělostřeleckého materiálu a tanků a u letecké techniky. Tam v podstatě šlo o cca 30 Bf-109 verzi E, F a G a pár kusů jiných - He-111, Savoia Marchetti SM-84 a směs nevelkého množství cvičných, kurýrních a spojovacích letadel německé a kořistní provenience.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 16.5.2020 17:39

Proc sem motate dejiny Slovenskeho Statu?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Victorin 17.5.2020 7:12

Tichý, proslul jste zde nechytrostí již dříve, ale nešť: Zkuste pochopit, že Slovensko bylo nedílnou součástí, v článku zmiňovaného Československa!... Pochopeno?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tichý 17.5.2020 8:18

Victorine, stale mne udivuje Vase prevysoke IQ 144. Vy sam tu jinde pisete, ze je nutno oddelovat mrtve Cechy od Slovaku, protoze ti si ustavili svuj Slovensky stat. A mne napadate za to, ze vytykam nejakemu narodovci vnucovani Slovaku? :-D

Tech 144 nebude IQ, to bude znamenat mg Valia :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek