Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
FEJETON: Věc víry
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
A. Alda 5.1.2017 14:16Nemáte pravdu, paní Boublíková. Jsou náboženství, které v posmrtný život nevěří. A jsou náboženství, které slibují věřícím, že se můžou posmrtnému životu vyhnout. Pro naprostou většinu předkřesťanských náboženství byla typická víra v podsvětí, nikoli však v další život. Na východě pak věřili ve znovuzrození (tedy návrat), což také není posmrtný život. Ve skutečný posmrtný ŽIVOT v dějinách věřili asi jen Židé, Germáni a Indiáni. |
|
|
P. Vaňura 5.1.2017 19:46A co EGYPŤANÉ???? Kvůli čemu budovali honosné hrobky včetně pyramid??? |
|
|
J. Lukavsky 5.1.2017 14:55Re: Nejde o to, která víra má pravdu "Věda zatím ani neví, co se děje centimetr pod naší lebeční kostí. Například, do jakých struktur v mozku se ukládají informace, které si pamatujeme celý život, o tom nemá nikdo ani páru." Magnetická rezonance vidí které části mozku pracují při té či oné činnosti docela dobře. A ukládání do paměti už je také probádáno lépe nežli pára nad hrncem. |
|
|
P. Boublíková 5.1.2017 11:30Re: Nejde o to, která víra má pravdu P.S. ohledně vzniku života jsem vám psala už dřív, s tím fakt nemám vůbec problém. Klidně si dokážu představit, že na Zemi ( nebo jinde) vznikl i opakovaně. |
|
|
J. Vintr 5.1.2017 11:40Re: Nejde o to, která víra má pravdu Představit si člověk může cokoliv. Jiná věc, jestli se to opravdu mohlo stát nebo jestli se to opravdu stalo. Pokud na to neexistuje praktický důkaz. |
|
|
A. Alda 5.1.2017 14:23Teoreticky to jistě možné je, avšak prakticky nenacházíme žádnou indicii přibližující tuto úvahu realitě. Například na naší členité planetě bychom v případě takové snadnosti vzniku života museli mít více linií z různých počátků v různých dobách a různých místech... avšak nejsou. Ani ty tuny meteoritů nám zatím nepřinesly žádný důkaz toho, že by i někde jinde v naší soustavě vznikl nějaký život. A z jiných soustav jsme také zatím žádné signály takového jevu nezachytili. Nevylučuji ale, že je to možné - ostatně sám Ježíš řekl, že má i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. |
|
|
V. Vaclavik 5.1.2017 13:52Re: Nejde o to, která víra má pravdu "K čemu je člověku dobrá víra, že není ničím jiným než uspořádanou hmotou" Kazda vira je pro zivot cloveka skodliva, protoze clovek neni zrozeny k tomu, aby veril, ale aby rozumem poznaval a jen poznane mu pomaha k vetsimu dobru. Vira, rozumime nejaka nabozenska, je zivotu skodliva, protoze minimalne upozaduje, stavi rozum cloveka na druhe, podradne misto za viru, nebo dokonce primo rozumove poznavani sveta potira, nahlizi jej jako skodlive. Vira nemuze jinak, nez podkopavat, podryvat rozum, a to velice zaludne. Pripodobnil bych to plynu dioxidu uhelnateho, ktery vznika pri spalovani a clovek se ho muze nadychat a nerozpozna to (neni nijak citit) a udusi se, aniz treba i pochopi, co se to s nim deje. Co clovek svym rozumem poznava neni vira a to co rozumem poznat nemuze, nebo jeste nemuze, neni pozitivni vira v nabozenskem smyslu, ale jen neco jako k poznani prozatim odlozene, popripade kdyz jde o veci jako odkud se vzala existence, se to proste necha otevrene, tedy rozpoznava se, ze to neni lidskemu rozumu otevrene. Racionalni filozofie tyto nepoznatelne zalezitosti, ci veci, nazyva axiomy, axiomaticke, coz jsou racionalne rozpoznane nutne zaklady vseho vedeni, ktere je nutne prijmout jako dane, protoze bez jejich prijeti zadne vedeni neni mozne. Zakladnim axiomem poznani je tak fakt, ze 'existence existuje', a ze 'existuje lidske vedomi', ktere si je toho vedome. Tyto dva fakty, axiomy vedeni, neni mozne nijak zpochybnit, poprit, je nutne je prijmout jako zaklady veskereho poznani. A vezmeme-li to z druhe strany, veskere nase vedeni, poznani sveta tyto axiomaticke pravdy predpoklada, stoji na jejich rozpoznani, a to i presto, ze nekdo muze tvrdit opak. Jsou proste lide, kteri vam zaprou nos mezi ocima, lide s rozhrkanou mysli, vedecti sibri a podvodnici, uplne stejne jako jsou takovi lide v politice. Veda vubec neni proti takovym lidem imunni, uplne stejne jako ta politika. Mimochodem, to o tech axiomech je lepe popsane v pracich Ayn Randove, kdybyste se o tom ch |
|
|
V. Vaclavik 5.1.2017 13:52Re: Nejde o to, která víra má pravdu Mimochodem, to o tech axiomech je lepe popsane v pracich Ayn Randove, kdybyste se o tom chtel dozvedet neco vic, sirsi souvislosti cele te veci. Mrknete na aynrand.cz kde prodavaji knihu jejiz obalku mam mimochodem jako svoji ikonu zde. |
|
|
A. Alda 5.1.2017 14:29Objektivismus Ayn Randové spolu s dialektickým materialismem Karla Marxe jsou jedinými materialistickými filosofickými systémy, které mají smysl a které stojí za to studovat. Ovšem objektivismus se vyhýbá ve svém vykladu hranicím, takže je neúplný. Pohybuje se jen v "otevřeném intervalu", jehož konce ho nezajímají, protože konec, aby byl popsán, musí být popsán z obou stran. Když to tedy hrubě zjednoduším. |
|
|
V. Vaclavik 5.1.2017 16:43Re: Objektivismus Ayn Randové spolu Jeji Objektivisticka filozofie dle meho nazoru jde presne az kam muze racionalne jit. Nevim ovsem co mate na mysli tim 'hornim koncem', kde ten dolni jsou ty axiomy poznani. |
|
|
V. Vaclavik 5.1.2017 16:47Re: Objektivismus Ayn Randové spolu Ta filozofie prece nema za cil vedecke poznani sveta ve smyslu prirodni filozofie, tedy fyziky. V te je vedeni samozrejme otevrene, porad je co osvetlovat, ale ta filozfie ziti cloveka na teto zemi je uplna, tedy zakoncena (na tom hornim konci, na tom spodnim velice dobre vysvetluje, proc tam ta hranice poznani je a proc ji racionalni clovek respektuje). |
|
|
J. Vintr 5.1.2017 14:18Re: Nejde o to, která víra má pravdu Blábolíte naprosté nesmysly. Ve skutečnosti je minimálně 90% "poznání" jednotlivce záležitostí víry, že to tak je. Za celý život máte příležitost si sám prakticky dokázat jen nepatrný zlomek věcí, které berete za samozřejmé. |
|
|
V. Vaclavik 5.1.2017 16:49Re: Nejde o to, která víra má pravdu Jenze to neni vira v nejake vymyslene nesmysly na urovni pohadek pro male deti. Pletete hrusky a jablka, protoze mozna nevite, co nabozenska vira obnasi, v cem spociva. |
|
|
J. Vintr 5.1.2017 17:02Re: Nejde o to, která víra má pravdu Myslíte, že třeba teorie vzniku Vesmíru, vzniku života, vývoje člověka a řada dalších "všeobecně uznávaných vědeckých teorií", které nejdou dokázat exaktním pokusem, nemůžou být také jen pohádky? |
|
J. Sova 5.1.2017 17:38Re: Nejde o to, která víra má pravdu Vědecké teorie na stejné úrovni jako biblické pohádky? Numeri 21,7 Lid přišel k Mojžíšovi a přiznával: „Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, aby nás těch hadů zbavil.“ Mojžíš se tedy za lid modlil. Hospodin Mojžíšovi řekl: „Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu.“ Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal naživu. |
|
|
J. Vintr 5.1.2017 19:52Re: Nejde o to, která víra má pravdu Například i dnešní vysoce rozvinuté zdravotnictví používá léčebné postupy, které nejsou exaktně zdůvodněné ... |
|
|
J. Vintr 5.1.2017 23:20Re: Nejde o to, která víra má pravdu Ona možná nevěří "nepodloženě", ale ty podklady se tu a tam ukáží být nepravdivé. A moc si vědu neidealizujte, vědci jsou vesměs lidé jako jiní a dělají svou práci hlavně pro peníze. Proto také třeba většina vědců " věří" na globální oteplování, způsobené člověkem ... |
|
|
P. Princ 5.1.2017 16:13Re: Nejde o to, která víra má pravdu Vaší poslední větou přisuzujete vědě že nepodloženě věří, což ona opravdu ale opravdu nečiní. |
|
|
J. Sova 5.1.2017 10:00Na spornost ontologického důkazu poukázali již jeho současníci. Ontologickým důkazem jde dokázat existence čehokoliv. Pěkné vysvětlení je na stránkách Kojota: https://kojot.name/2010/04/26/846466-ticheho-analyza-anselmova-ontologickeho-dukazu-bozi-existence/ Je to důkaz něčeho zcela jiného - u víry padá IQ strmě dolů. I kdyby se jednalo u důkaz Boha deistického, cestu k Bohu biblickému je velmi dlouhá. I Pascal, který se tak mýlil ve své "Pascalově sázce", napsal "Jak je daleko od poznání Boha k tomu, začít jej milovat." |
|
|
P. Remeš 5.1.2017 12:31Re: Na spornost ontologického důkazu Ontologický důkaz by šlo obhajovat pouze za předpokladu, že si pod pojmem Bůh budu klést vysoce obecný pojem Bytí. Pak skutečně platí ona tautologie, že na rozdíl od existence všech věcí na světě, které mohou být, ale také být nemusejí, bytí (Bytí = Bůh) nutně je ... |
|
|
A. Alda 5.1.2017 14:52Již dlouho před Anselmem zde byl Boëthius se svým Credo, via absurdum. |
|
|
P. Princ 5.1.2017 16:08Re: Již dlouho před Anselmem zde byl Boëthius Ehm..., Credo Quia Absurdum vyplývá z kontextu díla jiného učence, což tomuto výroku nikterak neubírá na obludnosti. |
|
|
J. Klepal 5.1.2017 9:35opakování hloupostí Aston se nevyhnul, přestože jako autor sci-fi by měl mít blízko ke kritickému myšlení a vědecké metodě poznání, dvěma stále se vracejícím a dávno vyvráceným představám. Jedna se týká jeho věty "V souladu s těmito závěry uvažuji i já a připadá mi směšná představa, že celá ta mnohost makrosvěta a mikrosvěta je dílem náhody, jako kdyby někdo nasypal kolečka a pérka do pytle, zaklepal jím a vysypal hodinky." Z toho lze usoudit, že zavrhuje mnoha důkazy podpořený princip přírodního výběru, před kterým dává přednost ničím neprokázané existenci chytrého hodináře, přitom o náhodu ve vývoji přírody vůbec nejde. Druhý se týká morálních principů, o kterých bylo opět prokázáno, že k náboženství nemají žádný vztah. Např. ateistické desatero inteligentního designéra nevyžaduje. Zde je: Nedělej ostatním to, co nechceš, aby oni dělali tobě. Ať děláš cokoli, snaž se nezpůsobovat bolest. Jednej s ostatními lidmi, živými bytostmi a se světem obecně s láskou, upřímností, poctivostí a úctou. Nepřehlížej zlo a nevyhýbej se konání spravedlnosti, ale vždy buď ochoten odpustit otevřeně přiznanou a upřímně litovanou křivdu. Užívej si života s radostí a údivem. Vždy se snaž naučit něco nového. Všechno vyzkoušej; pokaždé si prověř své myšlenky na faktech a buď ochoten zavrhnout i své oblíbené přesvědčení, pokud se s fakty neshoduje. Nikdy se nesnaž cenzurovat nesouhlas a nevyhýbej se mu; vždy respektuj právo ostatních s tebou nesouhlasit. Vytvářej si nezávislé názory na základě vlastního rozumu a zkušeností; nikdy se nenechej slepě vést ostatními. Nad vším se zamysli. |
|
|
P. Remeš 5.1.2017 9:43Re: opakování hloupostí Problém "ateistického desatera" je v otázce, kdo stojí za jeho závazkem. Z jaké autority toto "desatero" říká "nedělej", "snaž se", "jednej"? Proč by měl člověk něco nedělat, snažit se o něco, nějak jednat, když není žádné instance, která by měla nárok tímto způsobem člověka oslovovat ??? |
|
|
P. Boublíková 5.1.2017 9:48Re: opakování hloupostí Je to tlak evoluce a zákon zachování druhu. |
|
|
P. Remeš 5.1.2017 9:54Re: opakování hloupostí Není vůbec žádný důvod, proč by si člověk nemohl říct, že na tlak evoluce zvysoka kašle a zachování druhu je mu totálně fuk. Evoluce ani "zákon" o zachování druhu neříká žádná kategorická prohlášení typu: "Je správné ... dělej ... musíš". Použijeme-li té metafory, pak evoluce či zákon o zachování druhu mluví pouze podmínečně: "Chceš-li se chovat podle přirozeného výběru, pak ... " Žádná autoritativní morální instance v evoluci samozřejmě není přítomna. |
|
|
P. Boublíková 5.1.2017 10:03Re: opakování hloupostí Však taky dost lidí na ty "morální" (ve skutečnosti zachování druhu podporující) zásady kašle. Autorita samozřejmě není v evoluci přítomna, ale pokud nikdo nebude dodržovat "nezabiješ" alespoň ve vztahu k "bližním" (blízkým osobám), tak vyhyneme. |
|
|
P. Remeš 5.1.2017 12:33Re: opakování hloupostí Ano, to je pravda. Ale to zakládá pouze hypotetické tvrzení: "Nechceš-li, abychom jako druh nevyhynuli, dodržuj přikázání nezabiješ". Morálka, jak ji obecně chápeme a jak ji niterně prožíváme, má ale kategorický charakter: "Dělej to a to ... nedělej to a to". A tady každé ateistické desatero selhává. |
|
|
A. Alda 5.1.2017 14:46No ale nebude-li dodržovat "nezabiješ" k ostatním než svým příbuzným, zbaví své potomky nepříbuzné konkurence. Zabíjení je z hlediska evoluce velmi užitečné, neboť vytváří prostor pro vlastní potomky a zmenšuje potravní konkurenci. Příkaz "nezabiješ" je antievoluční. |
|
|
P. Boublíková 5.1.2017 15:37Re: No ale nebude-li dodržovat "nezabiješ" k ostatním než svým To není pravda - příbuzenské křížení neboli incest není vůbec evolučně výhodné. Zabíjení konkurence jako boj o zdroje proto musí mít nějaké limity. |
