messenger 28.11.2006 13:50

Re: Snad by se ty fofrníky daly vylepšit tak,

No vsak co si myslite ze ten vetrnik je? Je to jeden obrovsky setrvacnik. To si vazne myslite ze se prestane tocit kdyz na minutu prestane foukat? Ty vetrniky maji obrovitanskou setrvacnost, roztaceji se motorem a vitr je pouze udrzuje v pohyby, ale nema moc velky vliv na pocet otacek.

Otacky se taky automaticky reguluji natocenim lopatek.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucius Malfoy 28.11.2006 13:59

Ehm ?

Nevím, u koho to kupujete, ale už to nekuřte ... Vítr nemá moc velký vliv na počet otáček ? Roztáčejí se motorem ?  Co chápete pod pojmem obrovitánská setrvačnost ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sýček 28.11.2006 14:06

Re: Ehm ?

Vraťte se do světa kouzel. Ze světa mudlů toho znáte opravdu málo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucius Malfoy 28.11.2006 14:39

Fakt ?

A co mám špatně ?  Dokážete mi jmenovat jeden moderní fofrník, který se roztáčí motorem ? Nebo mi chcete tvrdit, že otáčky vrtule nezávisí na rychlosti větru ? Nebo snad vám připadá, že trojice tenkých listů, optimalizovaná na minimum hmotnosti se dá nazvat setrvačníkem ? Pro úplnost,  to k tomu následujícímu příspěvku, doběh vrtule u E-70 z maximálních 22 otáček  za minutu je sedm minut při odbuzeném generátoru...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaromír 28.11.2006 15:04

Opět máte za 1

jednotka N/m bude tedy asi nesmysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucius Malfoy 28.11.2006 15:10

Re: Opět máte za 1

To asi opravdu bude .. Copak jste měl z fyziky ?  Míra točivého momentu je Nm, tlak je v Pascalech, tedy N/m2 ... Ale možná tu sdělíte publiku, co jste chtěl říct slovy ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Klingongrr 28.11.2006 19:06

Re: Re: Opět máte za 1

Pročítám tu diskuzi od začátku, ale jste jednoznačně nejlepší , někdo z praktickými zkušenostmi, který to umí správně sarkasticky napsat, na podobných diskuzích většinou chybí. Možná by stálo za to neco sepsat a poslat na NP.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaromír 28.11.2006 15:17

sorry Mm,

ale teď nám laskavě popište,  co se podle vás  stane, když se u 4 litrového naftoveho motoru při jmenovitém zakousne píst ve válci.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaromír 28.11.2006 15:18

Ale notak,

Nm.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucius Malfoy 28.11.2006 15:27

Re: sorry Mm,

Chcete mne asi dovést k tomu, kam se poděje energie roztočené vrtule, že ? Tak v okamžiku odstavení generátoru robot začne lopatky natáčet na maximální aerodynamické brzdění, dokonce na to mají fofrníky zálohované pomocné zdroje, kdyby vypadlo napájení. Rotor je pak navržený tak, aby došlo k jeho aerodynamickému zabrždění do maximálně 25 sekund. Rotor je navíc podle (německých) předpisů dvojicí na sobě nezávislých mechanických brzd. Takže odpověď  na vaši otázku zní, že energie rotoru se maří jednak v okolním vzduchu, jednak  v mechanismu brzdy. Kdybyste si chtěl spočítat, o jakou energii se jedná tak můžete lopatku považovat za hmotný bod o váze cca 4000 kg, umístěný na nehmotném průvodiči o délce sedmi metrů, otáčející se oněmi cca 22 otáčkami v minutě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

messenger 28.11.2006 15:39

Re: Fakt ?

Cili na kolik spadnou otacky kdyz vitr prestane foukat na minutu, jak jsem napsal?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucius Malfoy 28.11.2006 15:43

Re: Re: Fakt ?

Pod zátěží na nulu, bez zátěže na zhruba 18 za minutu, pokud se bavíme o případu, kdy byl rotor naplno roztočený a pitch robota jsme vyřadili z provozu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jaromír 28.11.2006 14:28

Zase trefa.

Osmdesatimetrova vrtule nemá žádnou setrvačnost a zastaví se naráz.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucius Malfoy 28.11.2006 15:05

Re: Zase trefa.

Jinak provozní brzdění trvá 14-17 sekund. Možná vás to překvapí, ale u vrtule je vysoký moment setrvačnosti ZATRACENÉ na závadu ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vlastimil 28.11.2006 14:04

Re: Snad by se ty fofrníky daly vylepšit tak,

Takže spolu s větrníky by se měly stavět i nádrže přečerpávacích elektráren. To se nám ty větrníky ale pěkně prodraží - chtěl bych pak vidět ty celkové výrobní náklady na 1 vyrobenou kWh !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

janoryna 28.11.2006 14:28

Re: Re: Snad by se ty fofrníky daly vylepšit tak, a kdo

povolí stavbu těch nádrží. ochránci jsou zásadně proti !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.majitel firmy na výrobu mo 28.11.2006 16:01

Skvělý nápad !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Sch.mobilních setrvačníků 28.11.2006 16:02

Re: Skvělý nápad !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I.L. 28.11.2006 13:22

Re: Vliv zavlažování na oteplování

Tohle je zajimavy dotaz. Hadam,  ze nikdo zadne propocty radeji neprovadel nebot by to politicky stejne nebylo pruchodne :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A.S. Pergill 28.11.2006 13:34

Re: Vliv zavlažování na oteplování

S tou párou je to ještě složitější, protože se za určitých podmínek mění na mikrokrystalky, které naopak tepelné záření odrážejí a planetu chladí. Modelovat se to moc nedá (málo vstupních dat), a tak se tomu všichni vyhýbají jako čert kříži.

Přitom bez zvládnutí tohoto problému je veškeré modelování klimatu na houby s octem, protože to CO2 může klidně kolísat v závislosti na teplotě ne jako příčina, ale jako důsledek (ohřátím oceánu se sníží rozpustnost CO2 ve vodě a ten přejde do atmosféry).

Dělat šílená opatření na základě výsledků z takovýchto modelů mohou skutečně jen lidé nevzdělaní s nulovou přirozenou inteligencí - prostě politikové.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

klimatolog 28.11.2006 13:37

Re: Re: Vliv zavlažování na oteplování

Pokud jde o modelování vlivu vodní páry a oblačnosti, trochu jste zaspal dobu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jana 28.11.2006 13:50

Re: Re: Vliv zavlažování na oteplování

Vycházím z předpokladu, že přirozený obsah CO2 se zdvihl lidskou činností z 0,03 obj.% na asi 0,04 %, t.j.o jednu setinu procenta. Naproti tomu vodní páry může být ve vzduchu až několik procent. V suché poušti jsou proto horké dny a chladné noci, velké teplotní rozdíly. Rozsáhlejší zavlažování pouštních oblastí určitě zvyšuje výpar a zmenšuje noční ochlazování. Při rostoucím zemědělství, musí být tento vliv stejně významný, ne-li významnější než vliv CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

klimatolog 28.11.2006 14:07

Re: Re: Re: Vliv zavlažování na oteplování

Lokálně a krátkodobě je spousta vlivů daleko silnějších než vliv skleníkových plynů. Když se Vám na noc zatáhne, teploty nejdou tak dolů, když je jasno, ochladí se víc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lapil 28.11.2006 14:14

Re: Re: Re: Vliv zavlažování na oteplování

No, na ta procenta pozor, růst z 0.03% na 0.04% je růst o třetinu neboli o 33%; té "vaší" setině říkají ekonomové a jim podobní procentní body.

(Jen cvičně - kdyby se mě někdo zeptal, tak řeknu že obsah CO2 v atmosféře je 3%, ne 0,03%; fakt nevím, ale teď hledat nepůjdu...)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

jana 28.11.2006 14:26

Re: Re: Re: Re: Vliv zavlažování na oteplování

Máte pravdu, že obsah CO2 vzrostl o 30%, ale skutečně je ho řádově 100x méně než vodních par. Ty způsobují spolu s dalšími plyny, že teplota Země je o cca 30 stupňů vyšší než by tomu bylo v případě čisté dusíkokyslíkové atmosféry. Dusík a kyslík jsou totiž dokonale propustné pro infračervené paprsky, na rozdíl od vodní páry a CO2.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

klimatolog 28.11.2006 14:36

Re: Re: Re: Re: Re: Vliv zavlažování na oteplování

To je jen hraní si s jednotkami. Co z toho plyne?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zdeněk 28.11.2006 12:50

Re: Bylo by moc príma, kdyby se skutečně oteplilo.

Globální změny klimatu neznamenají oteplování ale i OCHLAZOVÁNÍ. Je to vidět i na české republice, teplotní změny mezi zimou a létem se zvětšují.

Někdo tady dával odkaz na článek na oslu, to byla opravdu propaganda z druhé strany. Argumentovat tím že u nás lesů přibývá zatímco jinde ubývá je opravdu demagogie. V malé Asii pokázeli lesy a půda se spláchla, dnes tam již pšenici pěstovat nebudete. Až se spláchne půda v deštných pralesech tak tam bude POUŠŤ.

A nejde jen o to vysázet smrkové monokultury, které zničí kůrovec nebo vichřice. Jde o to změnit skladbu vysazovaných sromů.

ekologie je potřeba, ale v poněkud jiné rovině než jak nám předvádí pan Bursík.

• reagovat
• nahlásit příspěvek