16.5.2024 | Svátek má Přemysl


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Rejzek 16.3.2024 14:26

Proč bourat a ničit to ,co je funkční a osvědčené. Každý dnes ví , že výše penze je závislá na výši odvedených peněz do pojištění a odpracovaných let.. Pokud někomu v aktivním věku nevadilo, že málo bere-odvádí, dnes musí být spokojený s malou penzí.

Je ostudou státu, že na penze nemá peníze. Řešení lze hledat u "vejminkářů" ,důchodců na gruntech. Když hospodář předal majetek potomkům, ti pak měli povinnost se o stařečky starat až do smrti. Pokud by tak nový hospodář nečinil, tak by si v hospodě od něj každý soused s odporem odsedl. To však Jurečkovi a vládě nevadí, do hospody se sousedy nechodí, neb mají vlastní hospodu, kde morálka neplatí.

L. Kuča 16.3.2024 14:52

To není ostudou jakéhosi imaginárního státu, ale ostudou národa, především těch generací do důchodu odcházejících. Celá desetiletí se tu pěstoval ekonomický kolektivismus a vypjatý společenský individualismus (a to nejen za socialismu). Děti začaly být brzy vnímány jako tíživý výdaj a překážka rozletu, lidi rádi natahují ruku ke státu, ale jinak, čest výjimkám, myslí hlavně sami na sebe a jakákoliv společenská soudržnost se beznadějně vytrácí. "Stát" je jen způsob organizace společnosti, ten není schopen vnímat něco jako je ostuda a je to jen prázdná schránka, kterou vposledku vyplňují lidé. Dnes jsou většinou místními celebritkami lidé, kteří hlavně uměli "vydělat prachy", často bez ohledu na to, jak toho dosáhli. Až zase začnou být lidé, kteří se nestarají o své nemohoucí rodiče v opovržení, a to bez ohledu na jejich kariéru a postavení, pak budu mít pocit, že se společnost uzdravuje.

V. Petr 16.3.2024 17:46

Ano! Mimochodem, v mé generaci, jakož i v generaci mých rodičů bylo běžné, že se žena vzdávala kariéry kvůli dětem. A samozřejmě, bylo méně rozvodů!

J. Rejzek 16.3.2024 21:46

Já si jako důchodce užívám toho, co mi generace mých rodičů zanechala. Bydlím v "králíkárně", kterou otec dostal, když se upsal fabrice. Jezdím na chatu, také dílo mých rodičů. Chata stojí u přehrady, kterou tehdy vybudoval stát. Také chodím do nemocnice z té doby . Voda , kterou piji a v které se koupu k nám teče dlouhým tunelem z jiné přehrady, také dílo státu té doby.

A nyní marně přemýšlím co bych řekl dětem, že jim jako naše generace předá.

V. Mokrý 16.3.2024 22:54

[>-]

R^R^!

L. Kuča 16.3.2024 23:16

Tak to máme každý jinak. Mí rodiče příliš nepřemýšleli o budoucnosti a na budování moc nebyli. Naprostá většina věcí z mého dětství už neexistuje, nebo už je využívána pro jiný účel. (Dokonce i ta vodní infrastruktura už je u nás jinak.) Snad jen silnice jsou furt na stejném místě, stejně jako ony nyní tepelně zaizolované různobarevné králíkárny, s nimiž naštěstí nemám nic společného (kdo je stejně jako já "hifista", pochopí). Takže já se nyní jen pokouším rekonstruovat alespoň v některých detailech autenticky 100 let starý maloměstský dům na okraji památkové zóny. Myslím, že lidí, jejichž život se po hmotné stránce reorganizoval od základů je víc než dost. Dětem bych raději předal kromě znalostí hlavně nějakou existenciální moudrost a zkušenosti, budou-li ochotny naslouchat. A především vědomí své vlastní mizivé nepatrnosti. Ne tváří v tvář nadnárodním korporacím, jejichž zanedbatelnost není významně menší. Ani v porovnání s miliardami galaxií rozprostřenými v monumentálním prostoru, jehož velikost jde daleko za schopnosti naší představivosti. Ale hlavně v konfrontaci s Ním, jehož slovem povstaly tyto světy a který nás nekonečně převyšuje nejen mocí, ale především kvalitou. Vezmeme-li za výchozí bod možnost plně v Něj složit svou důvěru, pak věřím, že že si mohou odnést do své další existence mnohem víc, než ten, kdo podědil fabriku s tisícovkami zaměstnanců. Já vím, že tohle uvažování se už hodně dávno nenosí.... Ona jinak od devadesátek šla republika celkově dost nahoru, jen v poslední době to srazila postupná triáda krizí 2009-covid-válka. A tupá aktivistická politika EU jednoznačně směřuje k tomu, abychom se už poté nemohli znovu zvednout a místo toho byla země vystavena pozvolnému chátrání.

P. Hatina 17.3.2024 5:32

Mimochodem, že píšete o těch gruntech, oni s tím ti stárnoucí hospodáři počítali, než ten grunt předali, tak si ty podmínky vejminku pěkně nechali sepsat advokátem jako smlouvu s mladejma a pak se neplnění mohli domáhat aj soudně.

Což bohužel dneska s vládou - fungovať nemůže, na to že vláda smí zákony měnit, jsou i právníci i soudci krátcí.

Ale jinak ten systém vícegeneračních rodin včetně vejminků , fungoval poměrně dobře . Jenomže

a) zase každá rodina neměla grunt, kterej je všechny živil.

b) a pak se vlastně ten systém rozpadl když se lidé přemístovali do měst a pracovali ve fabrikách. Nemluvě o bydlení, jenom z platu už se ty tři generace uživit nemohly

J. Eichler 16.3.2024 13:11

Moje největší výhrada k tomuto článku: starobní důchod není sociální dávka, ale pojistné plnění.

V. Petr 16.3.2024 14:39

Jenže na rozdíl od pojistného plnění v tom stát přerozděluje a okrádá ty, co odvedli nejvíce!

L. Peleška 16.3.2024 12:57

Důchody jsou špatně nastavené. Solidární, nikoliv zásluhové! Nechť dnešní generace ví, že důchod bude malý, třeba třetina minimálního platu? Ať si šetří od píky! A jak? Stát by měl vytvořit souběžný fond, kam by přispíval stát a zaměstnavatel. Nebo do zlata, deset gramů zlata u výrobců stojí 15 tis Kč? Tak 30 gramů zlata v trezorech stvoří za 45 let kilo a půl? To je dohromady přes dva milióny a spolu s druhým partnerem čtyři, možná pět miliónů? Namísto dovolené v Egyptě pro rodinu cesta půjčeným autem do Bulharska a úspora dvaceti gramů zlata je na Světě? Anebo fond státu, který si uspořené peníze “půjčí” a bude úročit, jako by si je půjčil od bank? To může být ještě zajímavější?

V. Mokrý 16.3.2024 13:02

NO JÓ,

když dnes má přednost užívat si, nebýt skromný -

potom ať se stará stát, že !

A. Pakosta 16.3.2024 12:35

A ještě jednou věcí jste mne velmi překvapil, pane autore: Vyjádřit se o ženě na mateřské dovolené v tom smyslu, že "ji živí někdo jiný", to je podle mne naprostá zhůvěřilost! Taková žena přece vykonává práci z nejzáslužnějších - stará se o budoucnost národa! Naopak to, že stát "ocení" zásluhy takové ženy o rok časnějším odchodem do penze, považuji za nedostatečné.

Ale abych Vás jen nehaněl - základní myšlenku Vašeho článku považuji za správnou a podnětnou. A tedy s Vámi (až na uvedené výhrady) souhlasím.

V. Mokrý 16.3.2024 12:41

1**

L. Harvánek 16.3.2024 12:31

Důchod je sociální dávka určená pro ty, kteří se sami uživit nemohou? Pak ale neschopnost se uživit je vlasně dědičná. Protože dnes už tu máme dokonce třetí generaci těch, kteří nepracují a živí je sociální dávka. Byť se nenazývá důchodem (v některých případech v mírně pozměněné podobě: invalidním důchodem). Zato ale těch sociálních dávek (vlastně nedůchodů) je hned několik.

V. Mokrý 16.3.2024 12:41

!!R^

V. Petr 16.3.2024 14:41

R^R^R^

C. Berka 16.3.2024 12:19

Mnoho nesmyslů. Tak třeba jeden z nich: "Taková sociální štědrost je možná u ropných emirátů, jejichž ekonomika je založena na prodeji nerostných surovin, ale ne v ekonomice založené na průmyslu a vysoké přidané hodnotě konečných výrobků." - Být zaměstnán a vyrábět výrobky není totéž. Spousta zaměstnání je "neproduktivních" a zdroje jiných či státu využívá.

Porodnost je bezpochyby nízká, ale mnoho pologramotných dětí státu moc nepřinese- možná spíš výdaje. takže prostý vyšší počet potomků by neměl být kriteriem. A když srovnáme porodnost s Japonskem či Jižní Koreou :

Jižní Korea v posledních letech vykazuje nejnižší míru porodnosti na světě. Ukazatel, který udává průměrný počet dětí, jež žena za svůj ženy zplodí, momentálně dosahuje na úroveň 0,78. Oficiální prognózy korejského statistického úřadu navíc tvrdí, že do roku 2025 se tento ukazatel propadne až na 0,65.

Vysoký podíl starých lidí znamená po čase vysoký podíl lidí, kteří zemřou. Je to přechodný stav.

A do toho úvahy o kratším pracovním týdnu, úvahy o robotizaci, kdy mnohá povoélání budou částečně nebo zcela nahrazena+ AI, která prý nahradí programátory, možná i advokáty nebo soudce ;-) .

L. Kuča 16.3.2024 14:33

Pokud porodnost nevzroste, v čem bude přechodnost onoho stavu? Situace bude úplně stejná, jen s nižším základním počtem obyvatel. A tak stále dál, až do úplného vyhynutí.

Ś. Svobodová 16.3.2024 12:04

Podle Eurostatu opouští zdraví člověka po 60tém roce. Nastupují nemoci a problémy, které ho omezují. V reálném světě nelze žádat po zaměstnavateli, aby držel místo a platil věčné nemocenské zaměstnancům se stále ubývajícími fyzickými i mentálními schopnostmi. V tomto kontextu je důchod spíš nemocenskou dávkou.

I. Patta 16.3.2024 9:37

Autore, zkuste psát o věcech a problémech, které znáte. To, co zde čtu, jsou čisté dezinformace. Uvedu několik Vašich omylů a následně je opravím. 1) Starobní důchod je ze své definice sociální dávkou. Odpověď: Hrůza. Tím dáváte rovnítko mezi pracující a sociálně vyloučené. Ve skutečnosti: Starobní důchody jsou dividendy z investic do výchovy dětí (definice). Cituji J. Rusnoka: "Příspěvkem do PAYG (státní důchodový systém v anglické zkratce), nejsou peníze ale řádně vychované děti. Takže řešením pro PAYG je neplatit dávky těm, kteří do systému nepřispěli." 2) Současný stav sociálního zabezpečení je,... demotivující a dlouhodobě neudržitelný. Odpověď: Problém je v preferování falešné zásluhovosti (financování důchodu rodičům), před zásluhovostí skutečnou (výchova dětí, které v dospělosti přímo financují důchody svých rodičů). Díky vadnému účetnictví také důchody ne-rodičů, tj. bezdětných důchodců (v roce 2023 vytunelovali bezdětní důchodci 68,4 miliard korun z dividend rodičů, kteří nejen pracovali, ale navíc vychovali tři a více dětí). 3) U nás člověk od narození až do promoce,... není živ z vlastní práce, ale z práce ostatních. Odpověď: Pokud pocházíte z rodiny sociálně vyloučené, tak máte pravdu. V případě že Vaši rodiče pracovali, tak Vás živili oni a nikdo jiný. Aktuálně stojí rodiče jen v penězích výchova jednoho dítěte 1,8 - 2,8 milionu korun.

J. Nevrkla 16.3.2024 9:30

Já mám spíše obavu, že časem nebude práce ani pro mladé lidi živící své děti, natož pro důchodce. Nekonkurenceschopný průmysl jde pomalu ale jistě do kytek, už ani o ajťáky není moc velký zájem, na neziskovky přestávají být peníze, ty dáme raději amikům na neviditelné stíhačky.

V. Mokrý 16.3.2024 9:31

;-D

R. Konečný 16.3.2024 9:39

Kde jste byl na tom, že o ajťáky není zájem? Já jsem náhradu za kolegu odcházejíícho letos do důchodu (skoro v sedmdesáti) hledal skoro dva roky.Nejsoui řidiči autobusů i náklaďáků, řemeslnci, slaboproudí elektromechanici atd atd.

I. Patta 16.3.2024 9:49

Máte pravdu, že nejsou lidi na práci (a bude hůř). Důvod je jednoduchý. Ekonomické myšlení premiéra V. Klause odstartovalo v České republice k 1. 1. 1993 holokaust. Podrobnosti v kapitole Holokaust včera a dnes v knize Ekonomům to myslí černobíle. S časovým odstupem jedné generace nám schází každoročně na 60 000 mladých kvalifikovaných pracovníků.

V. Mokrý 16.3.2024 9:59

R^ !!

T. Diblík 16.3.2024 11:08

Použití příšerného slova HOLOKAUST v uvedeném významu plně odpovídá autorovi, s mezioborovým vysokoškolským vzděláním, praxí od technika po ministerského radu a rodinou se čtyřmi dětmi, který se v 54 letech začal zabývat problémy vyspělého sociálního státu. Stal se posluchačem přednášek na Fakultě sociálních věd a přibral postupně studium demografie, aplikované psychologie a rozšířil si své znalosti z ekonomie o mikroekonomiku rodin a makroekonomii.

I. Patta 16.3.2024 11:19

No vida, také autor. Bohužel dokáže jen opisovat. Mám doma obraz od malíře Diblíka s motivem z Malé strany, nebyl to náhodou Váš předek?

T. Diblík 16.3.2024 11:32

Nemůžu napsat přímo, co si o tom zneužití slova holokaust myslím.

Nevím, že by malíř Diblík byl mým předkem. Ale v rodokmenu se jméno František Xaver Diblík vyskytuje.

I. Patta 16.3.2024 12:10

S tím holokaustem děláte účet bez hostinského. Pokud jste z Prahy, můžete si knížku vypůjčit v městské knihovně. Po přečtení té kapitoly, případně knížky, se budete na svět kolem sebe dívat úplně jinýma očima.

Děkuji za odpověď na téma malíř Diblík.

R. Langer 16.3.2024 14:36

To nemění nic na tom, že to slovo použité v tomto kontextu je nesmysl. :-P