17.5.2024 | Svátek má Aneta


Diskuse k článku

DOBA: Proč nás lidi nemají rádi

Všem je jasné, že cca 13tisícový měsíční plat doktoranda, který má za sebou vysokoškolské studium, a je mu kolem 25 let je malý.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Loula 7.4.2023 20:23

Já bych tady ocitoval z jednoho blogu Miloslava Macka (viditelnýmacek).

Napsal asi toto: V Paříži stávkují popeláři. Stačí dva tři dny jejich stávky, a je to v ulicích vidět, a za 14 dní stávky začne kolabovat život města. A ted si představte, že začnou stávkovat politologové. Za jak dlouho si jejich stávky veřejnost všimne, pokud vůbec?

L. Beneš 7.4.2023 11:07

Chcete tvrdit pane autore, že všechny ty různé pseudo-humanistické vědy, které kvetou na našich vysokých školách, jsou tím správným prostředkem pro tak žádoucí pokrok v civilizovaném státě, který se chce dostat na přední místa mezi moderními a rozvinutými státy? V řadě podceňovaných řemesel a povolání by ti tam vegetující pseudovědátoři byli pro pokrok vlasti větším přínosem.

S. Rádl 7.4.2023 9:13

Nechci a nemohu hodnotit potřebnost některých humanitních oborů, i když je můj kamarád profesorem jednoho z nich na UK.

Problémem je počet škol, fakult, kateder, a v důsledku i jejich zaměstnanců a částečně i studentů. Příkladem je bezesporu potřebný obor japanologie, který musí každý rozumný stát mít (v současné době ještě víc sinologie). Jenže opravdu potřebujeme tuto katedru na 4 vysokých školách? Pokud to tedy není fake news. Proč nevybudovat takovou katedru na jedné prestižní universitě a dosáhnout tam světového věhlasu? Jistě by to stálo méně peněz než mít 4 neviditelné katedry. A argumenty o konkurenci jsou v současném provázaném světě opravdu úsměvné.

M. Strnad 6.4.2023 22:10

Málo také mluvíme o tom, že mladí lidé po maturitě uvažují mnohdy prvoplánově o tom, jaké další studium je nejméně náročné. Proto humanitní směry praskají ve švech a technické nebo přírodovědecké si pak nemají z čeho vybírat.

J. Prečuch 6.4.2023 19:07

I skladnik ve sroubarne si muže přečíst Vergilia v originálu .

P. Urban 6.4.2023 18:59

Jinak genderová věda sama o sobě není špatná. Mnozí tomu asi nebudou věřit, ale analýza genderových vzorců ve Ferdovi Mravencovi může být zajímavá. A obohatit náš pohled o faktor, který může být leckdy důležitější, než se na první pohled zdá.

Jsou tu dva problémy.

Za prve, musí jít o vědu. Která má odhalovat nové souvislosti. Ne o ideologii. Která má potvrzovat souvislosti dopředu požadované.

Za druhé, pokud deset odborníků těží žílu, na kterou stačí dva, tak je jasné, že většina bude buď krást nebo rubat hlušinu.

L. Beneš 7.4.2023 11:16

Po pročtení deseti fundovaných (pseudo)vědeckých prací lze často s úspěchem sepsat takovou práci jedenáctou. A tímto způsobem postupuje řada těch (pseudo)vědců při zpracování prací směřujících k udělení titulů docentů či profesorů. Je totiž počet publikovaných prací kritériem pro úspěšnou habilitaci. Užitečnost takových prací lze srovnat jen se studiemi zabývajícími se stanovením, kolik čertů se vejde na špičku jehly.

V. Loula 7.4.2023 20:28

Tato otázka, kolik andělů - ne čertů - se vejde na špičku jehly, skutečně staletí zaměstnávala znalce a filosofy, a byly napsány spousty prací na toto téma.

V. Loula 7.4.2023 20:12

Kdysi dávno při studiu na MatFyzu jsme napsali kolektivní studentskou vědeckou práci, do které přispěli i asistenti, a dokonce i profesoři MatFyzu. Práce se jmenovala "Vliv slintání žížal na rezavění zemské osy", a mohu dosvědčit, že šlo o skutečně vědecký elaborát, protože jsme použili jak poznatky z biologie o složení výměšků žížal, tak poznatky z metalurgie, tak z astrofyziky o precesy a nutaci zemské osy.

Škoda, dneska bychom s touto prací bez problémů habilitovali.

P. Urban 6.4.2023 18:35

S technickým a humanitním vzděláním je to podobné, jako s klasickou a abstraktní malbou.

Pokud někdo maluje klasicky a neumí to, je mazal. Pokud někdo maluje abstraktně a neumí to, je nepochopen. Klasická i abstraktní malba je umění. Kdo umí umí, a styl si může zvolit. Kdo neumí a chce být úspěšný, musí volit abstrakci.

Když inženýr postaví most a ten most spadne, je to špatný inženýr. Nemůže se vymlouvat na nějaká místní specifika, protože to je něco, s čím měl jako inženýr počítat. Podobné limity jsou v humanitních vědách méně ostré. Nebo vůbec chybí. V humanitních oborech tedy občas nějaký ten most spadne. A to nejen ve výzkumu, ale i při jeho praktických aplikacích. Humanitní vzdělanec by si toho měl být vědom. A absenci tvrdých mantinelů vyvažovat vlastní pokorou.

Velká část (možná většina, možná viditelnější menšina) absolventů humanitních oborů ale tuto pokoru postrádá. Využívá myšlenkové svobody, které technické obory nenabízí. Ale výsledky této svobody interpretuje, jako kdyby šlo o výsledky oborů technických. Jako kdyby postuláty společenských věd byly stejně exaktní, jako Archimédův zákon.

To je ovšem poměrně osvědčený způsob, jak i z původně smysluplného popisu reálných jevů a problémů udělat nebetyčnou blbost.

Zároveň platí to, co pro ty malíře. Kdo umí umí, a může si obor zvolit. Kdo neumí a chce být úspěšný, měl by se stát učencem vědy společenské.

B. Liborek 6.4.2023 21:46

Bez mostu nepřejedete řeku ale bez těch kydů, co lezou z těch mraků absolventů filosofických fakult se obejdete:-)

L. Beneš 7.4.2023 11:24

Snad je zde vhodné připomenout, že slovo inženýr (ingénieur) je odvozeno od fr. slova ingénieux tj. důmyslný, vynalézavý, hlubokomyslný - jinými slovy - něco nového tvořící na rozdíl ode dnes zjednodušeně vnímaného anglického slova engineer = (původně) strojník, což významově stojí poměrně níže.

V. Loula 7.4.2023 20:18

Líbí se mi vaše přirovnání s mosty. Je tady ale jeden problém. Když spadne most stavebnímu inženýrovi, tak jde do báně. Když spadne "most" humanitnímu inženýrovi, tak on pád toho mostu vydává jako očekávanou a potřebnou věc a udělá si z toho pádu mostu zásluhu a tvrdí, že ten most vlastně vědomě projektoval tak, aby spadl.

R. Polášek 6.4.2023 18:33

V humanitních oborech mají lidi, lidově řečeno jako pracovní nástroj hubu. Ale stejný pracovní nástroj mají taky všelijací politici, propagandisté a ideologisté. Proto je logické, že režim či politická strana, kteří potřebují ty politiky, propagandisty, ideologisty a podobné, si je přednostně dělají všelijakými koryty a korýtky z lidí z humanitních vysokoškolských oborů. Z vysokoškolských proto, protože studenti a absolventi jsou tradičně odtrženi od reality a dají se tak snadno zverbovat a zblnout. A z humanitních oborů proto, protože v nich jsou vyučeni v používání stejných pracovních nástrojů - slova a huby, jaké se používají v té politice, ideologii a propagandě. Zatímco kdyby chtěli lákat studenty a absolventy ztechnických oborů, tak ty by museli nejdřív rekvalifikovat z techniky na humanitní.

V. Mokrý 6.4.2023 18:58

Ano -

okecávací obory / absolventi pro praktický život většinou nepoužitelní

S. Ševeček 6.4.2023 17:00

k čemu jsou nám UI ?

J. Brunner 6.4.2023 16:58

R^

P. Brich 6.4.2023 16:56

Nejprve by se musely humanitní studijní obory zredukovat jen na ty, které jsou k něčemu a nesloužíjen k lehoučkému životu bez reálných potřebných výstupů. Tzn. odplevelit!!

Z. Koutecký 6.4.2023 13:21

Pane V.Vlku, prohlédněte si laskavě platové tabulky pedagogických pracovníků platné od roku 2023 a zjistíte, že tabulkové platy jsou pro akademické pracovníky na všech státních vysokých školách stejné a pohybují se od cca 38 do 57 tisíc Kč/měs. Záleží jen na vedení té které fakulty jaký mzdový fond si vyhádá, kolik asistentů, docentů a profesorů si nabere a jak mezi ně ten fond rozdělí. Není to nic nového, to už tu bylo za socíku, i když učit na FF obor "Genderové studie" bude asi podstatně méně náročné než třeba na LF neurologii.

L. Beneš 7.4.2023 11:27

Velmi správně.

D. Ondrejkovič 6.4.2023 13:19

Překládat do češtiny slovo Gender pojmem Pohlaví, je podobně pošetilé, jako překládat Butterfly coby Létající máslo, případně "Mazanou lišku" jako "Lubricated Fox". Ale řada dezinformátorů na tomhle nesmyslu samozřejmě staví. Jako například v tomto článku. Směšování fyzického pohlaví (která byla, jsou a vždy budou pouze dvě) a genderu je buď projev totální nevzdělanosti, anebo poťouchlého úmyslu.

P. Kubáč 6.4.2023 13:34

Mohl bych poprosit o překlad slova Gender do češtiny.

A. Teply 6.4.2023 15:19

Vaše teorie je sice hezká, ale podle hodnoty "gender" v praxi dochází k selekci, která dosud byla dle pohlaví:

- na který záchod jít / který nový vytvořit

- do které věznice umístit (mužská / ženská)

- mezi kterými sportovci soutěžit (muži / ženy)

M. Sedláček 6.4.2023 15:51

A kde jsou v článku nějaké ty dezinformace?

S. Ševeček 6.4.2023 17:04

nová kategoroe trestných činů podle prdmiéra Fialy:

nesprávné mázory.

S. Ševeček 6.4.2023 17:03

jaký máte plat na té huniverzitě ?

R. Langer 6.4.2023 17:34

Ta sedla! ;-D

V. Čermák 6.4.2023 19:41

R^

J. Vorlický 7.4.2023 19:53

Příměr s Butterfly není vůbec správný. Zatímco slovo pohlaví je odkaz na mužské nebo ženské rozmnožovací orgány (a tím říkat, kdo je muž a kdo žena), slovo gender (v angličtině) má širší význam, nejen pohlaví.

Na otázku what is neuter? = belonging to the gender which is neither maculine nor feminine. Tedy střední rod. Příklad děcko. Děcko má sice orgány, ale zatím nemohou sloužit jako ženské, ani jako mužské; tedy střední. So,a child could say of itself - I am of the neuter gender. Na pasech však i pro děti (nemám teď k ruce) myslím bude - sex (female or male).

M. Husovice 6.4.2023 13:04

"objevilo se obrovské množství různých podivných kateder a tzv. vědeckých oborů, za kterých a od jejichž absolventů padají neuvěřitelné návrhy" (citace) - kdysi za komunistů byla směrná čísla pro studijní obory, což samozřejmě dnes není realizovatelné. Stát by měl ty studijní obory potřebné pro chod státu upřednostňovat a ty nepotřebné (mnohdy až bizardní) upozaďovat. Vznik těch bizardních oborů se dotuje do počátku 90-tých let, kdy dohnat Západ v počtu vysokoškoláků za každou cenu byl prioritou před kvalitou. Je to vidět na každém kroku vysokoškoláci i maturanti neumí český pravopis, vzdělání je povrchové, jde hlavně v mnoha případech jen o "papír"