1.6.2024 | Svátek má Laura


Diskuse k článku

DOBA: Proč nás lidi nemají rádi

Všem je jasné, že cca 13tisícový měsíční plat doktoranda, který má za sebou vysokoškolské studium, a je mu kolem 25 let je malý.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Jurax 6.4.2023 8:43

Jojo, toť vskutku vysoká věda. High science!

Nebo great? Každopádně přímo k nezaplacení!

Čímpak se tahle odbornice bude po absolutoriu živit? Celkem pochybuju, že by se o odbornici tohoto profilu firmy popraly.

L. Harvánek 6.4.2023 9:16

Také mi to vrtá hlavou. Ale ono vystudovat VŠ takovéto sxperty, je asi snažší, než se vyučit nějakému pořádnému řemeslu. Ale zacxhovejme klid, některá neziskovka po nich s radostí sáhne.

A. Teply 6.4.2023 12:22

Jenom se nepleťte - firmy musí produkovat ESG reporty (environmental, social and corporate governance).

Zatím banky, letos velké firmy, a za 3 roky každý živnostník.

Bez takových "odborníků" se tyto reporty neobejdou...

J. Vorlický 7.4.2023 20:30

Ne. Já si myslím, že si z nás někdo dělá legraci.

J. Jurax 8.4.2023 11:38

Nedělá.

Když pohledáte po netu, naleznete i onačejší skvosty, za něž lze obdržet bakaláře, ba i magistra.

D. Polanský 6.4.2023 8:11

Ono to právě o dělání vědy je! Vysokoškolští učitelé chtějí mít vysoké platy, aby nebyli příliš nuceni vědeckou práci dělat. Ztrácí se motivační faktor. To je podobné, jako když jsou vysoké sociální dávky, ty jsou pak demotivační z hlediska hledání práce.

K. A. 6.4.2023 8:49

Já bych Vám oponoval. Právě ten motivační faktor v podobě peněz úplně zlikvidoval úroveň vědy. Vědci jsou většinou silně motivováni svým zájmem o obor. Pokud je ale odměňujete na základě grantů a hodnocení podle publikací, tak se začnou honit za těmi penězi, ale i za úspěchem, protože ten jim umožňuje získat pozici v systému, tak jde úroveň vědy rapidně dolu. Dnes existuje nadprodukce nekvalitních textů, což souvisí se systémem odměňování. V době odpovídající tarifové mzdy a minimálního měření výkonosti byly vědecké výsledky lepší. Už si toho všimly farmaceutické firmy. Zjistily, že čím dál víc publikovaných statí v oboru chemie a lékařství jsou naprosto k ničemu, protože jejich výsledky při ověření neplatí.

K. A. 6.4.2023 8:50

I když možná jste svůj příspěvek myslel podobně jako já :)

L. Písařík 6.4.2023 11:06

A co teprve až do těch oborů nastoupí Ajka?

J. Novak 6.4.2023 8:08

Mohou jit do soukrome sfery.

A pokud se neuzivi ani tam, tak je jejich vzdelani zcela zbytecne a stavajici plat az moc vysoky.

F. Navrátil 6.4.2023 8:05

Penez pro zaměstnance a studenty fakult humanistických oborů by bylo dostatek, kdyby nebyly tyto obory předimenzovány na možnosti padesátimiliónového státu. Nehledě k tomu, že z části produkují absolventy, kteří jsou zaměstnavatelní výhradně ve státní správě nebo v parazitických neziskovkách.

R. Nešpůrek 6.4.2023 7:43

“Veliteli, proč nás lidé nemají rádi ?”

B. Rudolf 6.4.2023 7:22

Jako hodně mladý jsem si myslel, že to, co společnost, ve které žiji, nejvíce potřebuje, je vědecko-technický pokrok. Pak jsem postupně pochopil, v čem jsem žil (v reálném socialismu), a do hodnotového koše jsem přidal atributy jako spravedlnost, otevřenost, věcnost a podobně.

Po pádu komunismu jsme "byli krmeni" ideologií, že to, co nás v jeho období trápilo, nebyla nesvoboda, ale plánovaná ekonomika. Pokrok naší společnosti byl viděn v přechodu k tržnímu hospodářství, v nadvládě nadnárodních korporací, v psaní co nejméně srozumitelných smluv, v bankovním socialismu, v likvidaci drobných dlužníků. Myslím si, že povinnost postavit se proti tomuto ideologickému zlu a manipulacím měli a mají hlavně humanisticky vzdělaní lidé. Zatím ji plní jen částečně.

B. Rudolf 6.4.2023 7:44

Myslím si, že hlavním problémem naší společnosti není nedostatečný vědecko-technický vývoj, ale spíše to, že sama neví, co se sebou. Říká se, že 99% majetku planety vlastní 1% jejích obyvatel. Ekonomická výkonnost vzrostla za posledních 30 let řádově 100 krát (možná vícekrát), ale naše pracovní doba se za tu dobu nejen nezkrátila, ale prodloužila o nadpracování půl-hodiny na oběd. A v hrůze ze zadlužování státu prodlužujeme věk odchodu do důchodu. Bydlení pro mladé rodiny je stejně málo dostupné, jako bylo před třiceti lety. Myslíte si, že na vině za tyto absurdity je nedostatečný vědecko-technický pokrok? Podle mého názoru je na vině nějaká podstatná chyba v našem pohledu na žádoucí fungování lidské společnosti. Možná více chyb. Kdo jiný by měl hledat nový pohled na žádoucí způsoby organizace lidské společnosti než pracovníci humanitárních oborů?

J. Jurax 6.4.2023 8:24

Bohové nás ochraňujtež před tím, aby nový pohled na žádoucí způsoby organizace lidské společnosti hledali pracovníci nikoliv humanitárních, ale humanitních oborů. Historie učí, že naleznou leda kulové, ale je-li jim popřáno sluchu, je z toho průser.

Koneckonců významný zelený magor Timmermans je humanitně vzdělaný odborník na francouzskou literaruru a náš Fiala je humanitně vzdělaný politolog.

I. Polák 6.4.2023 9:45

Šmarjá to je deja-vu, to už jsme si jednou trpce prožili. To vážně žijeme v Matrixu? Vy tu opravdu bojujete za genderová studia? Vždyť my tu nemáme latinsko-americké studenty a afroameričany, abychom kvůli nim nezřízeně podporovali humanitární studia. Většina našich studentů nepovažuje matematické vědy za diskriminující pavědy. Emigranti s diplomem z ČVUT měli vždy na západě dveře otevřené, tak o co tu vlastně jde?

R. Langer 6.4.2023 17:39

Vy jste se úplně zbláznil! 8-o

S. Sedlák 6.4.2023 4:03

Pochybuji, že lidé berou v úvahu, co dělaly humanitní školy a co dělali absolventi před padesáti a více lety. Jim postačuje, co dělají v posledních deseti letech.

Věda se za pár šupů dělat nedá. To je fakt. V jejich případě to je ovšem dobře. Kdo chce návrat marxistů a nárůst počtu pohlaví??

M. Grundmann 6.4.2023 2:14

Nedostatek lidí, kteří vystudovali humanitní obory, nijak nepocítíme. Navíc díky Evropské unii můžeme poslat naše studenty studovat do zahraničí. Studovat cizí jazyky je daleko rozumnější v zahraničí, kde se těmito jazyky mluví.

Osobně si myslím, že máme i teď pořád nadbytek odborníků ve společenských vědách. A bez sociologů, filosofů, znalců cizích kultur apod. se v dnešní době snadno obejdeme a v případě potřeby si je velmi snadno znovu vychováme. Máme historické štěstí, že je v současné době tato společensky nebezpečná skupina obyvatel tak slabá. V 15. století intelektuálové kolem Karlovy univerzity rozvrátili české království a vyvolali husitské války. Stejně negativně působili i v nedávné minulosti. Nemyslím si, že by nám většina těchto oborů jednou chyběla.

J. Jurax 6.4.2023 8:37

V 15. století intelektuálové kolem Karlovy univerzity rozvrátili české království a vyvolali husitské války, pravíte.

Že by až tak?

A jak nahlížíte třeba na Martina Luthera, Ulricha Zwingliho či Jana Kalvína? Ti též rozvrátili jednotu víry a dodali ideologický podšprajc třicetileté válce, co rozvrátila střední Evropu ...

J. Vorlický 7.4.2023 21:00

A může za to hlavně král Václav IV, který si od Jeronýma a Husa nechal nakukat nesmysly o ,,českém národě". (Die Uebertragung dieses Modells auf Prag missachtate die Tatsache, das ,,natio bohemica" nicht nur ,,tschechisch" bedeutete, weil sich die Deutschen ebenfalls als ,,Böhmen" betrachteten.) Dodám zdroj, bude-li třeba. A na takových omylech Palacký založil svůj výklad svých česky psaných dějin??!!

M. Grundmann 7.4.2023 22:16

Univerzity zejména humanitního typu jsou chronickým zdrojem neklidu a rozvratu. A když se o něco později myšlenky intelektuálů začaly šířit díky knihtisku, vypukly náboženské války a nakonec příšerná třicetiletá válka.

Různý milión chvilek se vytvářel všude po Evropě.

Osobně jsem přesvědčen, že by se měla udělat kritická analýza významu určitého typu vzdělání i metod vzdělávání. Školství je nejkonzervativnější částí společnosti. Učitelé učí podobným způsobem, jako se učilo před 2500 lety v Řecku, a dokonce i obsah učiva je někdy podobný. Kdy se konečně nahradí tradiční přednášky něčím modernějším ? Kdy se zruší nesmyslné diplomové práce ? Film Marečku, podejte mi pero je věrným obrazem běžné střední školy. Místo zamyšlení se nad smyslem školy jako takové se celý systém zakonzervoval a učitelům se výrazně přidává. Pokles prestiže učitelského povolání po celém světě není náhoda. A myšlenky některých západních pedagogů, že škola nemá učit znalosti, ale má učit, jak se samostatně učit a myslet, je jenom cestou do pekel. Podobně jako snaha učit rozlišovat dezinformace od kvalitních informací.

L. David 6.4.2023 0:36

Naše země má oproti skutečné potřebě nejméně desetinásobek filosofů, historiků, sociologů, politologů a všech možných dalších podobných "vědátorů", a proto je pak těžké najít inženýra v technických oborech, ale také zámečníka, zedníka, instalatéra ......

Každý začínající student by si měl rozmyslet, zda se chce v průběhu života živit skutečně prospěšnou prací, nebo si pěstovat za státní peníze svého koníčka. V takovém případě se ovšem nesmí divit, že na přebujelé stádo mnohdy zbytečných profesí nezbývá státu příliš mnoho peněz.

J. Hudec 6.4.2023 1:49

Jaký poměr filosofů, historiků, sociologů a politologů a všech možných dalších podobných "vědátorů" naše země potřebuje, to odhadnout neumím, ale nějaké potřebuje zcela jistě. O studentech těchto oborů se z médií prakticky nic nedozvíme, protože je mediálně zcela překrývají různí ti "genderoví" a podobní magoři, které, podle mého názoru, nepotřebujeme vůbec.

To je odpověď na otázku pana Vlka, proč je lidi nemají rádi.

Studovat nějaké LGBT bláboly je samotřejmě daleko jednodušší než třeba strojařinu. Nicméně strategie západní civilizace "všichni budou vysokoškoláci" logicky vede k poklesu jejich průměrné kvality, ovšem statisticky to jistě vypadá dobře - 100% s VŠ, tomu se říká vzdělaná populace!

EU uhání směle vpřed slepou uličkou.

V. Mokrý 6.4.2023 6:26

:-)

V. Mokrý 6.4.2023 6:25

R^

B. Obojzivelnik 6.4.2023 10:17

Myslím, že tento stav dost ovlivnily i firmy, které vyžadují vysokoškolský papír pomalu i od uklízečky a je jim jedno, jestli je to papír z ČVUT, z "práv v Plzni" nebo z nějakého oboru s diplomkou z Ferdy Mravence. Prostě papír jako papír, ale papír musí být.

Pak je celkem jasné, že se všichni snaží dostat k papíru co nejjednodušším způsobem.

M. Jurištová 6.4.2023 12:10

Naprostý souhlas. Na těchto fakultách je příliš mnoho studentů, je otázka jestli a jak jsou zaměstnatelní. Obávám se, že počty různých neziskovek, kde se dá v těchto oborech uplatnit, jsou už dávno za únosnou mezí. Myslím, že každý absolvent by si měl po vystudování položit otázku, jestli chce na společnosti parazitovat, nebo jí přinášet nějakou skutečnou hodnotu. Vím o čem mluvím, také jsem se před více než deseti lety rozhodovala jestli do dotované neziskovky (no neber to financuje to EU, napřed longitudinální výzkum a pak se uvidí, určitě najdeme nějaký společensky výživný problém....). Nakonec jsem se rozhodla nebýt parazitem.

J. Vorlický 7.4.2023 21:31

A to vypadáte na blondýnku;-)!