29.5.2024 | Svátek má Maxmilián, Maxim


Diskuse k článku

DISKUSE: Co s těmi pomníky

Občas se v médiích, jako například zde, objeví zpráva o vztyčení či naopak odstranění nějakého pomníku, což mnohdy vede k emotivním komentářům tu danou věc obhajující, jindy zatracující.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
K. Křivan 9.3.2024 20:50

Byla to okupace. A nikdo nezakázal slavit po komunisticku. Jen na vás budou lidi plivat. Nic víc.

P. Hák 9.3.2024 13:27

No vidíte, tak teď je to s tím slavením jako za komunistů, jen se změnily světové strany. Jak české.

K. Křivan 9.3.2024 20:48

A kdo Vám brání slavit jak za komoušů ? Nikdo. Akorát budou lidi na vás plivat.

P. Hák 9.3.2024 21:38

No já slavím jako za komoušů - totiž tak, že neslavím... nemám oficiální oslavy v oblibě. Jinak ani za těch komančů nebyly oslavy na paměť "zápaďáků" vyloženě zakázané... jen se na to špatně koukalo. Jako teď.

A co se týká plivání, tam bych si nebyl tak jist. Máme u nás pomník jednoho západního letce a hroby rudoarmejců. Kytky se objevují tam i tam. Myslím, že tak je to správně.

K. Křivan 10.3.2024 8:47

" vyloženě zakázané... jen se na to špatně koukalo." My měli v Plzni příbuzné. Takže vím jak to bylo. Když jsi chtěl třeba na gympl, tak se koukalo jak slavíš. Sestřenice mé matky osvobození využila a vdala se za captaina US-Army. A žila s ním v Chicagu spokojeně a šťastně až do smrti. Takže její rodiče to měli pos..né. To se ti dnes už nestane.

P. Hák 10.3.2024 10:39

No vždyť říkám - oficiální zákaz nebyl, ale špatně se na to koukalo.

Byla rozdíl 50. a 80. léta. Dneska to připomíná ta 80. Přijímačky se sice zatím ještě nekádrují, ale z práce se už vyhazuje. Pokud byste chtěl nějak víc slavit osvobození východně od Rokycan a nelhat, v některých profesích by vás to asi flek stálo.

Jinak u nás byli lidi docela vděční, když ti hnusní mongoloidi vyhnali kulturní panskou rasu, která ještě na poslední chvíli postřílela pár neozbrojených civilistů. Nicméně v květnu uvědomělý starosta pořádá příjezd džípů s americkými vlajkami, které tu nebyly. Prostě už se zase lže.

F. Svoboda 9.3.2024 10:20

Takto promluvil pomatený člověk !!!!!!

M. Šejna 9.3.2024 10:29

Něco k tématu by nebylo?

Nebo jste psychiatr?

;-D

V. Mokrý 9.3.2024 10:35

:-)R^

P. Hák 9.3.2024 9:19

K těm pomníkům, ať už stavění nebo bourání.

Jeden z příběhů "Vražd v Midsomeru" se odehrává na jakési retro tancovačce, kde u venkovskéhom letiště celá vesnice zase bojuje Bitvu o Británii. No a seržant Jones to pozoruje se slovy "Proč to už nenechají být?"... (Historii mám rád, ale má zůstat historií.)

Už je to pár let, co jsem se bavil s Vietnamcem o Číně. Říkám, že je asi nemají moc rádi, když je Číňani v 70. letech napadli. On mávl rukou, že to je minulost, že dneska obchodují. S Američany že to mají stejně.

Přijde mi to o poznání zdravější, než se utápět v křivdách. Co se mělo vyřešit, dávno se vyřešilo. Lenin s Gottwaldem jsou z náměstí pryč desítky let. Pochopil bych i sešrotování tanků z pomníků v 90. (škoda, západní muzea by je koupila), ale bojovat 35 let vyhranou válku je laciné hrdinství.

J. Jurax 9.3.2024 13:40

No, specielně ten tank ze Smíchova blbečky na růžovo natřený neskončil ve šrotu, ale v muzeu v Lešanech. Jde o historicky cenný typ IS-2 druhé verze; na světě jich už moc není.

P. Hák 9.3.2024 13:47

Já měl na mysli jiné tanky.

https://www.fronta.cz/dotaz/tanky-na-pomnicich-v-ceske-republice

P. Pepax 9.3.2024 9:12

Rv no comment.

J. Nevrkla 9.3.2024 8:00

Tak jsme se dozvěděli, že stavět pomníky padlým příslušníkům wehrmachtu je ok, že stavět pomník rakouskouherským vládcům a maršálům je ok, že stavět pomník osvoboditelům od Němců, kteří nás chtěli poněmčit, odsunout či zlikvidovat a 350 tisíc Čechoslováků zabili, se nehodí, i když jich tu 150 tisíc při osvobozování padlo, že nejhorší byla dvacetiletá okupace po roce 68, i když byl v době normalizace autor malé dítě.

Že socialismus znamenal v celém socialistickém táboře ztrátu svobody a prosperity, je pravda. Ovšem vládli jsme si sami, revoluce v roce 89 nebyla míněna proti Rusku, tehdejší šéf Gorbačov byl tady naopak vnímán jako ten, kdo chce režim vést ke svobodě, ve všech socialistických zemích to bylo vnímáno jako boj proti vlastním představitelům. Dnes nás Brusel a Amerika řídí více než tehdy Sovětský svaz.

J. Kindl 9.3.2024 8:56

Vládli jsme si sami, se souhlasem SSSR a podle not SSSR.

J. Nevrkla 9.3.2024 9:28

Vládli tu komunisté podle komunistických not. Jako první je v polovině osmdesátých let začali pod vedením Gorbačova opouštět právě Rusové.

Je trapné sledovat, jak všechny své viny házíme na jiné a jak účelově pouze na ty, kteří se nám hodí, na Ukrajince ani Gruzínce ani náhodou, i když od Stalina, přes Chruščova až po Brežněva to byli oni. Proč? Nehodí se to? Trapné, ubohé.

V. Němec 9.3.2024 9:32

R^

Je známo, že Němci z pozdější NDR stříleli za války slepými. No a v 68. tady přijeli výhradně aziati z Vladivostoku, Ukrajinci si vyřídili modré knížky. ;-D

L. Harvánek 9.3.2024 10:58

Jen tak mimochodem bych chtěl sdělit, že srpen 1968 jsem zažil na vojně (měl jsem to za pár jako absolvent VŠ) a v prvním sledu opravdu přijeli asiaté. V kasárnách nás bylo necelá pětistovka, kdežto "osvoboditelů" celá bojeschoná divize. Později byli nahrazováni vojáky z Evropy a v našem městě (asi v roce l971) také pracovali na nějakénstavbě. Občas se dostali i do hospody, kam jsem také chodin na pivo a byli to Ukrajini sloužící i 3. či 4. rokem. A dost se jich k nám po roce 1990 vraceli kvůli práci. A jeden z nich, pracující na místní pile mi vozil palivové dříví a když jsme mu nabídli svačinu, vždycky přijal a byl z toho poučný rozhovor.

V. Němec 9.3.2024 9:29

Pravda, základní ideologické dogma jsme museli respektovat.

Dnešní dirigizmus ze strany EU, od politického a hospodářského nasměrování po regulaci všech možných detailů života, je ale mnohem tvrdší, než ten minulý.

[>-]

J. Jurax 9.3.2024 13:46

No a dnes si vládneme sami podle not z brusele. Tedy vládneme ... když to z brusele povolí. Je to holt změna.

P. Hák 9.3.2024 7:27

V roce dejme tomu 1975, 30 let po válce, se stavěly pomníky mj. proto, že někteří pořád ještě bojovali proti Němcům.

Dnes, 56 let po invazi Varšavské smlouvy a 33 let po odchodu posledních sovětských vojáků, mimochodem dobrovolném, je pro někoho pořád ještě smyslem života bojovat proti Rusům.

M. Kocián 9.3.2024 8:01

A pro ty na Ukrajině je to dokonce způsob, jak si život zachovat. A k tomu mimochodem – to jako že bychom jim měli líbat ruce, že po dvaceti letech okupace odtáhli dobrovolně?

J. Kindl 9.3.2024 8:58

Neodtáhli dobrovolně. Ekonomika je k tomu donutila.

P. Hák 9.3.2024 9:07

O Ukrajině jsem nepsal, komentář se týká pomníků u nás. Je to celkem jasně patrné z textu.

To líbání rukou je Vaše myšlenka, ne moje. Pokud ale nevidíte rozdíl mezi dobrovolným odchodem a nutností vytlačení v krvavém boji, asi by to chtělo se zamyslet. Ono to kladení rovnítek za každou cenu někdy budí dojem zaujatosti.

Co se týká stavění pomníků nebo bourání, v 90. letech se leccos vyřešilo. Je s podivem, že se najednou začalo znovu řešit po roce 2020. Přirozeným během času křivdy blednou a stávají se historií. Pokud se averze místo postupného zapomínání stupňuje a největší je u mladých, kteří nemají žádnou zkušenost s dotyčnou dobou, asi bych pochyboval o přirozeném vývoji.

M. Kocián 10.3.2024 7:59

Ta poznámka o Ukrajině patří k vašemu "...pro někoho pořád ještě smyslem života bojovat proti Rusům." Myslím, že to spolu souvisí - to Rusi pořád připomínají, co jsou zač.

Ten odchod byl asi tak dobrovolný jako odchod Mongolů z Evropy - když se říše hroutí, doma se bojuje o pozice a někdy i o přežití.

Ale souhlasím s tím, že bourání pomníků - jindy než v okamžicích revolučních změn - je hloupost a nejspíš i ubohost. Ostatně píšu to jinde.

P. Hák 10.3.2024 10:48

Rusko bylo celá 90. léta na kolenou, nikomu nic nedělalo, ani nemohlo, a stejně echtbojovníci vyváděli jako pominutí. I pak, když byly rusko-americké vztahy docela dobré a Rusko nabízelo základny pro intervenci v Afghánistánu, tady jela intenzívní protiruská propaganda.

V mém rodném městečku nebyla německá posádka. Když se hroutila Třetí říše, lidi začali vyvěšovat čs. vlajky a v rozhlase vyhrávat hymnu. Nestřílelo se, nebylo na koho ani čím. Přesto německým vojákům z blízkého města stálo za to odložit o dva dny útěk před Rudou armádou, náš zapadákov obsadit a postřílet pár neozbrojených civilistů.

Tolik k tomu rozdílu.

K. Křivan 9.3.2024 10:22

Omyl ! Je to způsob, jak si o život přijít.

Z. Jemelík 9.3.2024 1:50

Proč komunistům vadil Masaryk? V předvolební agitaci 1946 se stylizovali do postavení jeho pokračovatelů a ctili jej pak ještě pár let. Ale později si uvědomili, že byl hlavou "kontrarevočních" čsl. legií a navíc jako publicista psal proti bolševikům.

Jinak bourání pomníků není nic nového: je známo již z doby perského krále Dareia III (380-330 př.n.l.).

M. Grundmann 9.3.2024 1:33

Rudá armáda a Sovětský Svaz udělali pro český národ něco, co nikdo jiný nemohl, ani nechtěl udělat. Umožnili nám zbavit se našich nepřátel sudetských Němců a zachránit český stát v současné podobně. Bez odsunu sudetských Němců by pravděpodobně český stát dnes už neexistoval.

Často se traduje, že nás západní mocnosti v roce 1938 zradily. Velká Británie a Francie nikdy skutečně nebyly na naší straně ohledně sudetských Němců. Britové byli spíš na straně Němců, byli to také oni, kdo dohodli mnichovskou dohodu. A pro Francouze jsme byli pouze odrazové území pro budoucí válku s Německem. Toto území se pro ně nakonec stalo spíš zdrojem problémů než výhodou a tak nás hodili přes palubu.

Kdybychom po druhé světové válce byli součástí západního bloku, sudetští Němci by nebyli odsunuti nebo by se pravděpodobně do Sudet vrátili. Podobně jako nebyli nakonec odsunuti Maďaři ze Slovenska. Jenom díky nepřátelství Sovětského Svazu se Západem jsme měli dostatečnou politickou podporu pro odsun a po desítky let i ochranu před návratem odsunutých Němců.

Český národ je ve skutečnosti jediný, který na druhé světové válce skutečně vydělal. Zbavil se svého historického nepřítele, proti kterému měl minimální šanci uspět. A vše jenom díky Rusům a Sovětskému Svazu. 40 let komunismu není zas tak vysoká cena za stát, který díky Rusům dnes máme. Měli bychom jim za to děkovat každý den.

M. Černý 9.3.2024 4:09

No, to teda pěkně děkuju!