Jerry Oltion: Navatar
Jedna UI a jeden chlapec si nakonec - po letech - splní svůj sen. Povídka, stylově patřící spíše do padesátých let minulého století, při jejímž čtení jsem si připomněl Bradburyho zastavení o jabloňových sadech na Marsu, má daleko do drsných a až ponurých akčních příběhů, které dnes zaplňují stránky časopisů i knih.

Ellen Klagesová: Suterénní magie
Žít s macechou v jednom domě není nic příjemného. Ale děvčátku pomůže jedna černošská kuchařka a služebná. Komorní příběh tří a jedné poloviny osob se vrací k jednomu ze tří kořenů americké fantasy - černošské magii.

Laird Barron: Sekvence Imago
Tři podivné obrazy probouzejí v lidech ještě podivnější pocity - od odporu a nenávisti až k neklidu a potřebě shlédnout celou trojici a pochopit, v čem spočívá jejich podstata, co sdělují a proč všichni, kdo po nich touží, záhadně umírají. Velmi ponurý příběh, v němž záhady a tajemství vyplňují 105 procent textu.

Paolo Bacigalupi: Flétnová dívka
Lenní paní pro svoje pobavení - a hlavně pro svůj zisk - upravila dvě dívky - sestry jako hudební nástroje. Děj sledujeme očima jedné z nich, postupně začínáme chápat otroctví, do kterého byla uvržena, i její reakce na to, co se děje okolo ní.

David D. Levine: Pověst o zlatém orlu
Poslední z orlů - geneticky upravených a kyborgizovaných kapitánů kosmických lodí je umístěn (vlastně umístěna, byla to orlice) do diamantové a zlaté schránky v podobě krásné dívky. Její nový majitel, syn zkrachovalého hazardního hráče, by ji rád opět zabudoval do vesmírného korábu. Poetický příběh o lásce - lásce dvou lidí, lásce k životu i lásce k lidem, je podán stylem klasických legend.

Druhé číslo Magazínu F&SF pokračuje v linii, kterou Martin Šust nastoupil při pořádání prvního sešitu. Polytematické zaměření, jindy obvyklé úskalí mnoha pořadatelů výběrů, tu díky Martinovi i studnici, ze které čerpá, umožňuje velmi komplexní čtenářský prožitek.

Vůbec nejsilnějším příběhem tu je Sekvence Imago. Ponurý příběh, od začátku do konce plný napětí, překvapení a drsných momentů, který znepokojení hlavního hrdiny přenáší na čtenáře úplně a bezezbytku, je velmi působivý a je nepochybnou jedničkou tohoto sešitu. Laird Barron umí čtenáře vtáhnout do příběhu a předat mu jeho atmosféru, a v tomto směru mi Sekvence Imago připadla lepší, než Kingovy horory - není tak roztahaná a dává nám méně možností uniknout někam ven, kde slunce svítí a je pohoda.

Sekvence Imago je natolik nadprůměrný a působivý příběh, že až překrývá ostatní. Není to ale až tak jejich vina - po dlouhé době jsem při psaní recenze nemusel u jednotlivých povídek pracně vzpomínat, o čem vlastně jsou a co se tam děje, i ony nechávají svoji stopu v paměti. Flétnová dívka je, ač se to na první pohled  nezdá, příběhem dospívání. Lidie během krátké chvíle přestane být poslušným dítětem a promění se - alespoň psychologicky - v dospělou ženu. Povídku posouvá nahoru velmi dobře propracovaný post-post-moderní feudální svět, v němž se odehrává. Některé momenty jsou sice jen načrtnuty, jiné ale popsány velmi podrobně, dohromady tvoří velmi kompaktní kulisu, která je svým způsobem stejně působivá, jako příběh samotné Lidie.

Suterénní magie se - kupodivu - nenachází v suterénu kvality. Americká fantasy má tři zdroje a kořeny - samozřejmě magickou tradici evropských přistěhovalců, především Angličanů (z ní těžil hodně E. A. Poe), magii původních obyvatel (krásně integrovanou s ostatními Neilem Gaimanem v Amerických bozích) a velmi různorodou magii, kterou si s sebou přinesli černoši do otroctví (na ni nepřímo navazovala Octavia E. Butlerová). Ellen Klagesová si vybrala právě tu černošskou, podává ji jako lidovou moudrost, ochrannou magii, a její nositelka je v tomto příběhu mezi dospělými postavami jedinou kladnou. Příběh neměřme měřítky literatury pro dospělé, je stylizován jako dětský, a v této kategorii je solidním nadprůměrem.

Pověst o zlatém orlu je stylově vystavěna opravdu jako pověst či legenda, která poklidným vyprávěním obaluje malé zrnéčko pravdy. Autor tu projevil velmi dobrý cit pro tento vyprávěcí styl, pointa je proto víceméně očekávatelná - ale tak to v legendách má být, stejně tak jako tam mají být sny a touhy, které má posluchač hluboko v sobě a díky kterým je naladěn na podobnou notu. Navatar se snaží o něco podobného, i když to je spíše popisem naplněného dětského snu. Styl vyprávění i jeho kulisy ale patří do SF tvorby padesátých let minulého století střižené s dětskou didaktickou povídkou, a na rozdíl již připomenutého Bradburyho příběhu nehýří kvalitou. Tak ostatně dopadá prakticky vždy, když autor hard SF zkouší psát poeticky. A opět nechybí doprovodné texty - úvod Martina Šusta, dvě povídání Petra Kotrleho - o Ursule K. Le Guinové a o Veniss Uderground, Martina Foreta o Sandmanovi a Mirka Žambocha o Resnickově Návratu Santiaga.

Magazín Fantasy&ScienceFiction 2/2006
obálka: Cory a Catska Ench (k Sekvence Imago)
Triton (se svolením Spilogale, Inc.), 2006
143 stran, 125 Kč, brožované
ISBN 80-7254-807-7