Tak zní podtitul antologie povídek New weird, kterou nám předkládají editoři Ann a Jeff VanderMeerovi. Kromě čtrnácti úvodních povídek obsahuje i zajímavou internetovou diskusi na téma, co to vlastně new weird je, dále několik teoretičtěji zaměřených článků a nakonec jako prémie je tu i povídka na pokračování, jak ji na dané téma napsalo sedm požádaných autorů. Jde tedy o snahu komplexněji vymezit tento poněkud vágní pojem.

New weird u nás známe především díky dílu Chiny Miévilla, který bývá označován za vlajkovou loď tohoto podžánru. Zde uvedená povídka Jack už česky vyšla v souboru Miévillových kratších prací Čekání na Jakea. Novokrobuzonské prostředí, přetvoři, dusné tajemno. Miéville si dokázal vytvořit vlastní nezaměnitelný styl, má bohatý slovník a překvapující fantazii – u jeho přetvorů jde o jakousi až alchymistickou práci s lidským tělem, je to zajímavý ekvivalent kyborga v hard SF. Z u nás známějších autorů tu ještě nalezneme Clivea Barkera, jehož povídka Města v horách má bizarní nápad ve skoro reportážním podání, Michaela Moorcocka s příběhem z třetí světové války, stylizovaným jako pocta Isaaku Babelovi a jeho Rudé jízdě a několik dalších: Jaye Lakea, K. J. Bishopovou, Iana R. MacLeoda, přičemž Příběh mistra mlynáře posledně jmenovaného byl u nás už rovněž publikován. Některé texty jsou sledem bizarností příliš chtěných, příliš vyumělkovaných, jiné působí jako noční můra neklidného spáče. Použity jsou tu nejrůznější styly – od barokní rozmáchlosti po žurnalistickou strohost. Leckdy ovšem teatrálnost, obřadnost, ba pompéznost obrazů v sobě skrývá nebezpečí nechtěné směšnosti; toho si byl vědom už E. A. Poe, který k řadě svých nejslavnějších povídek vytvořil parodické parafráze. I v povídce Hlava Matky Lampreyové na nás autor Simon D. Ings pomrkává, když uvádí na scénu lejnotlouky, oživlé výkaly, smrt obávaného mága způsobenou svědivým práškem, atd. A není sám, humorný či satirický tón mají i příběhy Jeffreyho Forda Reparata a Alistaira Rennieho Vykuchávač potkává Světlo, Jež Nikdy Nesvítí. Rennie přichází se zábavnou teorií o zhroucení vesmíru a rovněž těží z kontrastu, kdy je květnatý styl vyprávění shazován dlaždičskou mluvou dvou tajemných hrdinek.

Weird znamená zvláštní, bizarní, nadpřirozený, záhadný, new weird je tedy nové záhadno. Zásadní je míšení žánrů, zdá se, že science fiction, fantasy a horor posedávaly na bidýlku v různých časopisech tak těsně vedle sebe, až došlo k propojení: „Když přišla revoluce, jako první museli ke zdi elfové, namísto nich chceme na stránkách knih nekonečnost vesmíru jako ze science fiction filmu.“ (Stephanie Swainstonová) Zmínka o filmu není náhodná, pro new weird je důležitý detail, přiblížení, zvětšení, střih – všechno filmové techniky. Ale ani to není v literatuře nové, přišli s tím už James Joyce a Virginia Woolfová ve dvacátých letech minulého století. V internetové diskusi se objevuje povzdech, že mainstreamová literatura vykrádá prvky SF, ale to není nic divného, vždyť podle mínění mnohých už ve SF světě žijeme. Naopak zase platí, že žánrová literatura se obohacuje hlavním proudem, a právě na hnutí new weird je to docela dobře vidět. Ne všechny povídky v této antologii mi byly po chuti (předpokládám, že si víc pochutnám na výboru New space opera, který vydalo stejné nakladatelství téměř současně), ale to není vůbec podstatné; podstatné je, jestli mají tito autoři co říct. A to rozhodně mají. Na závěr ještě jednou S. Swainstonová: „Dobří spisovatelé budou pokračovat v tom, co dělají, nehledě na označování, a přetrvají celou tu módu (pokud tedy skutečně existuje a je-li to móda).“

Hodnocení: 80%.

New Weird
/The New Weird/
VanderMeer, Ann (ed.) - VanderMeer, Jeff (ed.)
Nakladatel: Laser-books
Překladatel: Pavel Bakič, Jiří Engliš, Adéla Kalousková, Karel Makovský, Andrea Peprlová, Richard Podaný, Jana Rečková, Radim Rouče, Roman Tilcer, Ivar Tichý, Milan Žáček
Obálka: Edward Miller
Redakce: Tomáš Jirkovský, Helena Šebestová, Martin Šust
Rok vydání: 2008
Počet stran: 384
Rozměr: 130 x 200
Provedení: paperback
Cena: 289.00 Kč