David M. Cornish si vytvořil vlastní svět. Vybavil ho příšerami, mytologií, přehršlí nových názvů a pojmů, mapami, vlastními ilustracemi, slovníčkem a – pro změnu – dětským hrdinou-outsiderem s podivným jménem. Tetování krví může úspěšně dobývat srdce čtenářů po celém světě...

Chlapec se jmenuje Rosamunda. Jméno je to poněkud nezvyklé a, jak už to bývá, determinuje ho k zesměšňování ze strany ostatních dětí v sirotčinci. Je v něm už jeden z nejstarších a měl by brzy začít „dospělý“ život. Hodně čte. Knihy, které bychom v naší době nazvali „dobrodružná fantasy“. V jeho životě je to do hrdinska zbarvená realita. Jeho zklamání, když si pro něj přijdou zástupci tzv. lampářů, o kterých se domnívá, že nikdy nic hrdinského nevykonají a jenom rozsvěcují a zhasínají lampy podél cest, je tedy pochopitelné. Rosamunda se vydává na cestu. Místo na lampářskou loď se omylem dostane na loď pašeráckou a dobrodružná cesta může začít. A ani nové povolání pravděpodobně nebude tak nudné, jak se Rosamunda domnívá.

Přeskočíme-li obvyklé fráze na obálce knihy („Hollywood chystá velkofilm na motivy I. dílu této trilogie“; „Úchvatné – Booklist“; „Nádherný, výjimečný příběh, vyčnívající z řady fantasy beletrie pro děti a mládež – School Library Journal“ aj.) a pustíme-li se do samotného příběhu, nejprve nás okouzlí autorské ilustrace. Frontispis tvoří vývěsní štít sirotčince, kde Rosamunda vyrůstá, následují propracované mapy, obrázek samotného Rosamundy – vše nasvědčuje tomu, že autor svým světem žije, že je tento svět propracovaný a pokud možno ucelený. Nedá se tvrdit, že by dosahoval kvalit Tolkienova světa, ale co se propracování týče, bez problémů snese srovnání s fantasy podobného ražení – Barkerovým Abaratem nebo Paoliniho Eragonem –, v některých věcech je i převyšuje.

První část trilogie lze jednoduše shrnout do věty „Rosamunda cestuje k lampářům“. Na začátku je čtenář s Rosamundou seznámen, na konci je naopak dohnán k tomu, aby byl zvědav, co se s naším hrdinným sirotkem bude dít dále. Rosamunda se prodírá podivuhodným světem s pro dětské hrdiny příznačným štěstím v neštěstí. Každou chvíli šlápne vedle, ale když je to potřeba, štěstí mu přeje a vyvázne lépe, než by bylo lze očekávat. Jeho cesta připomíná cestu helmy z povídky Martina D. Antonína Prchající helma. Zdánlivě o nic nejde. Jeden objekt se za celou knihu/povídku dostane z jednoho místa na jiné. Ale ten děj! Strhující, nacpaný nápady, autor využívá světa, který vytvořil, a žene čtenáře bez oddechu dál a dál. V knize je velmi málo hluchých míst, na cestě čekají nejrůznější nástrahy a za každým rohem se Rosamundovy vyhlídky mění, z nejhlubšího dna se odráží ke slunečným výšinám, aby se vzápětí ocitl opět na dně.

Za zmínku stojí Cornishův svět nazývaný Polokontinent. Kromě lidí jej obývají příšery, které se dělí na vrypouny (ty velké) a bahňáky (ty malé), na inkolidy (přirozené) a homunkulidy (vytvořené člověkem). Lidé a příšery spolu, aby byla nějaká zábava, bojují. Ale ne všechny příšery jsou příšerné a krvechtivé, stejně jako ne všichni lidé jsou dobří. Rosamunda to pomalu zjišťuje i sám a rozhoduje se, zda se přidá k fulgarce (fulgarové jsou chirurgicky upravení lidé, kteří bojují proti příšerám. Něco mezi zaklínačem Geraltem a Terminátorem) jako faktótum (tedy sluha a společník fulgara/fulgarky), nebo zda půjde za svým původním povolání a stane se lampářem.

Jak je vidět z předchozího odstavce, těch názvů je možná až příliš. Už když se čtenář podívá na Cornishovy mapy, něco se mu tam nezdá. Zčásti je to pravděpodobně způsobeno překladem, ale názvy míst jsou gulášem slov s latinskými, anglickými, litevskými, germánskými a bůhvíjakýmiještě základy, do toho jsou přimíchány názvy české. Nemluvě o záplavě nových pojmů (fulgar, faktótum, inkolid, homunkolid...). Není divu, že na konci je třeba přidat slovníček.

Tetování krví je kniha, která pohltí. Nenese – zatím – žádné hlubší poselství, ale pokud bychom chtěli mluvit o zábavnosti, tuto funkci splňuje naprosto. Těším se na další díl.

Tetování krví I - Začátek cesty
/Monster Blood Tattoo I - Foundling/
Cornish, D. M.
Nakladatel: Fragment
Překladatel: Drahomíra Michnová
Obálka: D. M. Cornish
Redakce: Helena Škodová, Alena Suchánková
Rok vydání: 2008
Počet stran: 352
Rozměr: 140 x 210
Provedení: hardback
Cena: 349 Kč