RECENZE: antologie Roboti a lidi
Vlado Ríša naplnil antologii Roboti a lidi těmito povídkami:
- Jaroslav Mostecký: Svíčkový báby
- Lucie Lukačovičová: Baudelaire, verze 2.0
- Anna Šochová: O Popelce
- Ondřej Neff: Že by chybka?
- Vlado Ríša: Šmejdi
- Radka Lukášová: Androidkám Prozac nepomůže
- Jaroslav Petr: Mýlit se je lidské
- Martina Šrámková: Dárek pro Pendera
- Stanislav Švachouček: Mladý muž a láska
- Jiří Walker Procházka: Crash test
Deset povídek českých autorů (či správněji autorek a autorů) se z různých úhlů dívá na roboty a lidi. Název antologie je velmi výmluvný, to "a" staví oba dva druhy na stejnou úroveň, a ti, kdo zastupují v této knížce Homo sapiens, jsou jednotlivci - jsou to tedy lidi, nikoliv lidé. Otevírák Jarka Mosteckého je v poloze, kterou Jarek umí z našich autorů snad nejlépe, je to hororový příběh par excellence, od počátku laděný do temných tónů, odehrává se na hřbitovech a dalších ponurých místech, a svým způsobem má i jistou postkatastrofickou polohu. Naproti tomu můžeme postavit anekdotu Ondřeje Neffa či drsný kosmický (neb odehrávající se na Marsu) akční příběh Martiny Šrámkové, nebo černý humor Jiřího W.P. I další povídky stojí za přečtení, jakkoliv se pohybují někdy mezi a někdy i mimo rámec, které dříve jmenované povídky vymezují. Čistě poetický text mi tam však chyběl - možná proto, že autoři dávají přednost akčňárnám a anekdotám, které se přece jenom lépe píší.
Vlado Ríša pokračuje v tradici antologií české SFFH v nakladatelství MF, obratně vytěžuje své rozsáhlé znalosti žánru a jeho autorů u nás, a vždy dokáže vybrat spolehlivě kvalitní spisovatele, kterým téma antologie sedne. Čtenářský vkus je rozmanitý, a tak je dost pravděpodobné, že některá povídka vás nezaujme - ale zcela určitě tam najdete hned několik kousků, které vás potěší.
Hodnocení: 60 %.
Vlado Ríša, ed: Roboti a lidi
obálka: Milan Fibiger
Mladá fronta, 2009
311 stran, 249 Kč, brožované
ISBN 978-80-204-1993-4