Mejlová přeprška péefek potkala také Sarden. Tohle pour féliciter Zdenka Páva si zaslouží, abychom se o ně s vámi podělili. Pro ty, kterým jeho jméno nic neříká, připomínáme, že jde o plzeňského fana a navíc a především i jednoho z úspěšných účastníků CKČ - v letech 1985 a pak 1988 - 1991 se dostal mezi oceněné autory, v roce 1989 zvítězil v kategorii krátká povídka. A že krátké útvary mu jdou stále ještě dobře, dokazuje i tahle jeho novoročenka.

Pan trpný opatrně otevřel oči a rozhlédl se. Snažil se být co nejopatrnější a na nic nemyslet, aby neaktivoval všudypřítomná čidla pro automatizované uspokojování potřeb a tužeb.

Lehce zakroutil pravou rukou a rozvolnil svou konektivitu s absolutní celosvětovou sítí vědomostí, znalostí, schopností a dovedností - samozřejmě v mezích možných konvencí, slušnosti a společenské únosnosti.

Sáhl pod stůl, kde měl schovaný starý tlustý spis.

Otevřel ho. Ucítil podmanivý pach zatuchlé kůže a starého papíru.

Superhygienická čidla se rozkmitala a otěhotněla dezinfekčním roztokem. Pan trpný je mávnutím ruky zahnal, alespoň na čas.

Otočil pomalu, téměř s posvátnou úctou, několik stránek a zadíval se na barevný obrázek.

Byla to mapa. Mapa, kterou v šestnáctém století nakreslil a vytiskl holandský kartograf Abraham Ortelius a kterou zařadil do svého atlasu Teatrum Orbis Terrarum.

Byla na ní oblast severní části Atlantického oceánu ohraničená Skandinávií a Grónskem.

V této oblasti, jižně od Islandu, byl zakreslen ještě jeden ostrov - Frisland. Báječný, do všech podrobností vyvedený ostrov, který nikdy neexistoval a neexistuje. Pan trpný se usmál, a rukou přejel něžně po obrázku.

Pak se znovu připojil k síti a s nemalou jízlivostí si objednal dovolenou na neexistujícím ostrově Frisland. Se zadostiučiněním vnímal, jak se mezi čidly pro automatizované uspokojování potřeb a tužeb šíří panika,vybuchovala přebytkem zbytečných informací a zoufale se napojovala na další a další segmenty znalostních bází, kde marně hledala vhodný formát dovolené pro svého klienta.

Pan trpný se vítězoslavně ušklíbl, když se mu v hlavě objevil elektronický poslíček, spáchal rituální sebevraždu a řekl: "Omlouváme se, váš požadavek není možné splnit".

Otočil se na bok, knihu zavřel, přitiskl si ji na prsa, přimhouřil oči a začal zcela bezostyšně snít o výletech do neexistujících měst, o tůrách po neexistujících horách, o místech, která nejsou podrobně zmapována v databázích a na webech, o fotkách z těchto míst, které nejsou v žádném elektronickém archivu.

O měsíc později propadl pan trpný beznaději a nekonečné depresi.

Dozvěděl se, že Frisland byl podle orteliovy mapy uměle vytvořen, a že největší cestovní agentury již zařadily zájezdy na tento ostrov do své nabídky.

Lepší další rok s nadějí, plný snů, tužeb a dlouhých, příjemných a nikdy nekončících cest k jejich uskutečňování!!