Ondřej Neff o víkendu oslavil nádherných pětašedesát let. Blahopřejeme. Atmosféru z oslavy připravené nakladatelstvím Albatros si můžete vychutnat na fotografiích Jirky Wágnera níže. Ještě níže nám Ivo Fencl popsal své zážitky nejenom ze samotné veselice, ale přidal také zajímavosti z cesty na ní. Aston se rozpovídal o Vernovi a jeho výmyslech a omylech, což pro generace dnešní i příští zachytil Jirka Wágner zde. Nezapomeňte, že ve středu 30. června si můžete užít křest knižního rozhovoru I. Fencla s O. Neffem.

Tento text naleznete i na www.sarden.cz, kde je také bohatá fotogalerie z oslavy...

Zážitky nejenom z oslavy Astonových narozenin

Byl jsem tam. Ve vlaku se mi stala předtím zvláštní příhoda.

V rychlíku. V kupé seděli kromě mne i dva mladíci a po chvíli jeden začal cosi vypočítávat a vystřihávat ze čtverečkovaného bloku.

Ten druhý (později se představil jako ONDŘEJ Thoř a cestoval z Konstantinových Lázní do svého bydliště v Ústí, kteréžto město opěvoval. Cesta trvá českým drahám přes 5 hodin) se nudil a jak byl zvědavý, nechal si vysvětlit, že ten s těmi čtverečky prý "včera" dostal nápad na zvláštní zasunování krychlí, na jehož principu by se jednou - třeba - mohly i budovat domy. Připomnělo mi to sci-fi povídku Postavil si domeček... Pak na tom chvíli oba pracovali.

Skoro určitě šlo v případě toho vynálezce o jakéhosi blouznivce, i když kdopak ví. Vyměnili si adresy a ten výstřední kluk vystoupil ve Zdicích, pokračoval domů do Příbrami.

Nevydržel jsem to a začal se s Ondřejem Thořem bavit taky a asi dělat chytrého, ukázal mu i právě pozvánku na oslavu Neffových narozek v Bresto Baru ve Štěpánské.

Je pravda, že Neffa dvacetiletý Ondřej Thoř zatím skoro nezná, ale podivnou náhodou se narodili jak on, tak i Thořův otec ve stejný den jako Neff, což mě nebulíkoval, vždyť gratulace z mobilu přijímal už od začátku cesty.

Můj názor je, že podobná příhoda je víc než náhoda, i když samozřejmě netuším, co to mohlo znamenat..

Na oslavě bylo hodně fotografů, hlavně ze začátku, a číhali na přicházející. Uhnul jsem před nimi reflexivně v poslední chvíli do vozovky, a nepřišel tedy po ostřelovaném chodníku.

Na oslavě jsem se zprvu cítil nesvůj. Ředitel Albatrosu krátce promluvil v tomto smyslu: "Už když jsem se před čtyřmi lety ujal vlády, Ondřej Müller mi Ondřeje Neffa představil jako nejlepšího autora, a čekáme jeho nejintenzivnější éru!"

Bavil jsem se např. s Františkem Novotným nebo Veisem. Milý byl Ivan Adamovič, už rok dělá pro Reader´s Digest a stěžoval si na vytíženost: "Nikdy jsem tolik nechodil do práce!" Přišel se synem a ten mě teprve rozmrazil. Děti mám rád! A jediný jsem tam toho kluka bral vážně. A když přišla řeč na Iva Pechara, doporučil jsem Adamovičovu synovi tátovi oblíbené komiksy Profesor Dugan a Pavouk Nephila.

Setkání už nějakou dobu probíhalo, když si Neff pojednou stoupl poblíž mne a počal s projevem. K mému překvapení řekl, že končí se sci-fi, a počne psát psychologickou prózu. Mluvil neobyčejně věrohodně, vlastně to asi četl, a taky já uvěřil! (i když jaksi nechápal...)

Najednou se několik statných chlapů vč. šéfa Ikarie Ríši na Neffa vrhlo a odvleklo ho do onoho sklepa, který tedy nebyl otevřený náhodou. Neff až pozoruhodně věrohodně křičel a nakonec vyběhl ze sklepa na hlavě s maketou Vetřelce. Celé to jistě bylo filmováno a nepůsobilo to naprosto amatérsky, ale jako by to precizně nacvičili.

Ivo Fencl

autorem fotografií je Jiří Wágner. Autorem koláže aTeo.