Článek původně vyšel na Sardenu 11. října 2000.

... tak obvykle to je chvíle, kdy diváci ještě kličkují mezi sedadly, s úklonou se vyhýbají jeden druhému či vytahují sáčky s bonbóny. Je to prostě takový oddychový čas, určený k tomu, aby se věci i lidé dostali na to správné místo.

Je Předehra k Duně: Atreidové takovou knihou?

Právě, kdy vyšla šestá kniha cyklu Duna, Frank Herbert předčasně zemřel. Bylo to v roce 1986 a jemu bylo šestašedesát. Jeho syn Brian již v té době byl uznávaným autorem, který rozhodně neparazitoval na popularitě svého otce. 

Brian vnímal složitost a problematičnost jakéhokoliv navázání na gordický uzel, který jeho otec postupně vyvázal. Práce na otcově životopisu (Dreamer of Dune, 1991) ho ale přivedla k analýze zápletek a motivů, které se objevily v cyklu. Ovšem stále ještě nebyl přesvědčen. Ed Kramer, známý editor, se do něj pustil. A navrhl mu jako možného spolupracovníka Kevina J. Andersona, autora bestselerů. Brian stále váhal a postupoval velmi opatrně - až došlo k téměř románové situaci - nebo se snad jedná o tvorbu nové legendy?

Oba pracně získali souhlas rodiny coby dědiců autorských práv na cyklus Duna, a začali přípravy k vlastnímu psaní. Brianovi se v tu dobu ozval rodinný právník - po mnoha letech byla nalezena trezorová schránka, do níž Frank Herbert uložil podklady k Dune 7. Dostaly se jim tak do rukou náčrty, které obsahovaly rozuzlení mnoha zápletek z Duny 5 i 6. To jim umožnilo dále zjemnit a zpřesnit příběh, který usadili nějaké čtyři desítky let před první Dunou.

I když se tato Předehra k Duně jmenuje Atreidové, najdete tam zatraceně moc Harkonnenů. Ale nakonec - je to v pořádku, objevují se tam totiž v situacích, které přímo ovlivňují (nebo v budoucnosti ovlivní) rod Atreidů. Setkáte se tam s mladičkým Duncanem Idaho, nahlédnete do tajemství navigátorů Gildy, budete svědky smrti Letova otce Paula Atreida či složitého početí budoucí Letovy lásky Jessicy - a že to souvisí s tím, proč později Vladimir Harkonnen musel nosit suspenzory (pozor, to je něco jiného, než kus spodního oblečení, obvyklý před nějakými padesáti lety). A také budete při tom, kdy sesterstvo Bene Gesserit pomůže Letovi - z pohnutek, které ale již znáte, pokud jste četli aspoň první díl Duny. Do poslední chvíle ale nebudete vědět, co a jak.

Kniha mne velmi příjemně překvapila, není to ani nastavovaná kaše, ani pohrobek lepších časů. Je samozřejmě jiná, než Duna, není z pera Franka Herberta. Ale autoři projevili tu pravou míru úcty k originální sérii spolu s dostatečnou mírou samostatnosti. A také zřejmě velmi dobře využili poznámek k nenapsané sedmičce, proto se k nám dostal román, který přesně zapadá do světa Duny, landsraadu, Gildy, CHOAM a imperátorského rodu, a je navíc velmi čtivý. 

Jediný červíček ve mne hlodá: jak asi chutná Předehra tomu, kdo ji četl jako první z celé série? A až potom Dunu 1? Najde se mezi vámi někdo takový, kdo by ještě navíc měl chuť napsat recenzi?

hodnocení toho, kdo dřív četl Dunu: * * * * (z 5 - nešustil jsem bonbóny, ba dokonce jsme neměl ani čas je hledat v pytlíku)

Brian Herbert, Kevin J. Anderson: Předehra k Duně: Atreidové
nakladatelství Baronet, Praha, 2000
překlad: Dominika Volhejnová
585 stran, 269 Kč
ISBN 80-7214-293-3

(V USA již vyšel i další díl Předehry - Harkonnenové)