28.4.2024 | Svátek má Vlastislav






ARCHIV: Měsíc čeká

21.7.2009 3:56

Mapa MěsíceTOPlistPrvní přistání na Měsíci považuji za nejvýznamější čin 20. století, za mezník ve vývoji lidstva. Tento čin měl mnoho aspektů. Aspektu technologického užíváme dodnes. Měsíční program znamenal rozvoj materiálů, počítačů, zpracování informací i nových způsobů řízení. Aspekt vojenský nebývá moc zmiňován, ale revoluční vývoj kosmické technologie umožnil později i velkolepé plány "hvězdných válek". Dnes víme, že se sice ve značné míře jednalo o zpravodajskou hru, ale právě úspěch programu Apollo dodával jejich virtuální hrozbě na věrohodnosti. A nakonec i vedl k pádu Říše zla.

Aspekt ideologický: takovou reklamu kapitalismus v té době potřeboval. V okupovaném Československu nám úspěch amerického přistání na Měsíci dávalo určitou míru zadostiučinění. Ale program Apollo vedl dokonce i k poznání Měsíce, to bylo jeho vlastním cílem!

Neil ArmstrongUž před prvním pilotovaným letem (Apollo 7, říjen 1968) se naše poznání Měsíce nebývale prohloubilo. Nejdříve týmy astronomů zpracovaly nové mapy Měsíce z pozemních pozorování, bylo to potřeba k naplánování míst přistání. Vybraná místa byla pak podrobně prozkoumána pěti Lunar Orbitery v letech 1966-67. (Všechny byly později navedeny k pádu na měsíční povrch, aby nepřekážely dalšímu provozu.) Ve stejné době přistávaly na Měsíci úspěšné Surveyory. Luně 9 s jejím "poloměkkým" přistáním patřilo prvenství, ale čtyři americké sondy přinesly důležité poznatky o soudržnosti a dalších mechanických vlastnostech povrchového regolitu, směsi kamínků a prachu. Panovaly obavy, že pro tlustou vrstvu prachu nebude přistání vůbec možné, ty byly vyvráceny. Ani nebezpečné vyrovnávací elektrostatické výboje se nekonaly. Apolla 8 a 10 přinesla ještě podrobnější snímky, které byly poprvé zaostřeny vybíravým okem lidského fotografa. Apollo 11 pak bylo bráno širokou veřejností jako vrchol celého projektu. Přivezlo poprvé 24 kg dokumentovaných vzorků, porazilo sovětskou automatickou Lunu 15, dokázalo nadvládu otevřené společnosti. Veřejnost se ještě tak zajímala o let Apolla 12. Zatímco na orbitě vyčkával Gordon, navedli Conrad a Bean svůj Interpid pouhých 200 metrů od Surveyoru 3 a kus z něj odvezli zpět na Zemi. Poprvé se v praxi předvedlo, že je možné provádět vícečetné výsadky. Astronauti instalovali funkční soubor přístrojů ALSEP, z těch prvních u Eaglu fungoval už jen koutový laserový odražeč. Jenže tehdy zkolabovala televizní technika a tak z Měsíce nebyly žádné zajímavé přímé záběry.

Edwin AldrinVeřejnost a poté i politici ztratili o měsíční projekt zájem. Pro ně skončil. Přitom první dvě Apolla na Měsíci byla vlastně jen technickými lety, které měly otestovat možnosti, než se začne s vlastním vědeckým výzkumem! Start Apolla 13 už v přímém přenosu nebyl. Až hrdinný boj Lovella, Heiseho a Swigerta o přežití přilákal opět zájem veřejnosti. Kdyby skončil neúspěchem, možná by skončil celý měsíční projekt. Chladnokrevnost posádky a obětavost pozemního personálu přivedly hrdiny zpátky, jediným vědeckým výsledkem mise bylo půlhodinové rozechvění Měsíce po dopadu vyhořelého třetího stupně nosné rakety SIV-B, zaregistrované seismometrem po Apollu 12. Program Apolla 13 program pak splnilo Apollo 14. Shepard a Roosa poprvé přistáli v hornatém terénu. Poprvé měli dvě vycházky na Měsíc, poprvé použili příručního vozíku, který jim umožnil sebrat větší množství materiálu. Mitchell na oběžné dráze zatím pilně fotografoval Měsíc z výšky.

Michael CollinsPrvním plně vědeckým letem bylo až Apollo 15, které dopravilo spolu se Scottem a Irwinem na Měsíc i elektromobil, který významně rozšířil akční rádius průzkumníků. Poprvé vypustil Worden z velitelského modulu na oběžnou dráhu kolem Měsíce subsatelit. Poprvé se snímala měsíční krajina čtveřicí synchronizovaných kamer ze servisního modulu. Poprvé vylezl pilot velitelské sekce do volného prostoru, aby z kamer vyňal kazety s kilometry nasnímaného materiálu. Stejně vytíženými misemi byly i Apollo 16 (Young z Apolla 10, Duke, Mattingly) a Apollo 17 (Cernan, také veterán Apolla 10, Schmitt, Evans).

A to bylo vše! Schmitt byl první a zatím poslední profesionální geolog, který se dostal na Měsíc. Mise Apollo 18, 19 a 20 byly škrtnuty z úsporných důvodů. Projekt stál 24 miliard dolarů, krom dříve jmenovaných automatů do něj patřily i všechny pilotované lety Gemini. Čtyři vlády a čtyři kongresy podporovaly dobytí Měsíce. Měsíc byl dobyt, každých dalších asi 400 tisíc dolarů na jednotlivý let bylo náhle mnoho. Byla vlastně uskutečněna jen polovina vědeckého výzkumu. Ušetřila se jedna a čtvrt miliarda dolarů. Pouhých...

Ze zbytků projektu se uklohnil báječný Skylab. A společný let se Sojuzem 19. Ale Měsíc zůstal na další desetiletí opuštěn. Mezinárodní výzkumná základna na Měsíci nevznikla. Bylo to, jako by po překonání mostu u Remagnenu spojenecká vojska opět ustoupila za břeh Rýna a podepsala kapitulaci.

NASA Nikon Moon detail 1Dnes se plánuje let na Mars. Neměl by být opět ojedinělým výkřikem, ale logickým vyústěním kosmické aktivity v blízkosti Země. Než vylezeme na vrchol Marsu, měli bychom se vrátit na pláně Měsíce. A už tam trvale zůstat. Měsíční kosmická základna by se mohla nazývat po inspirátoru svého založení: "Malina".

Lety Apolla k Měsíci mají i dnes ještě jeden aspekt: Na Zemi zuří vražedné války, diktátoři se chápou krutovlády, zdá se, že blbost kvete a brzo vydá plody. Ale tam, "v krásném, jasném, pronikavě chladném měsíčním dni", jak kdysi pravil Collins, trvají v měsíčním prachu na věky otištěné stopy po prvních návštěvnících.

Lidské stopy.

Poprvé vyšlo v Neviditelném psu 27. července 1999 - a Měsíc furt čeká...

Jan Kovanic










Přijďte si popovídat na nový Sarden
Denně několik článků s obrázky, které zde nenajdete. Denně mnohem více možností a zábavy. Denně diskuze s přáteli i oponenty. Denně možnost dám najevo redaktorům a ostatním čtenářům, které texty stojí za to číst... více... 

Členství vás nic nestojí, naopak můžete něco získat. Čtěte více...