Minulý týden přijel do Prahy Bernad Werber, jehož knihy vyšly i u nás. Dorazil u příležitosti premiéry své divadelní hry, kterou u nás uvádí divadlo Kalich pod názvem Vyvolení, a tak tisková beseda se nesla v předpremiérovém duchu. A protože Vyvolení je hra pro dva herce, za pult se vešel i celý ansámbl - Lenka Vlasáková a Pavel Dlouhý. Spolu s nimi tu byl samozřejmě autor, pak Julek Neumann, který hru pro české diváky objevil a přeložil, a také překladatelé Werberova cyklu o mravencích, Šárka Belisová a Richard Podaný.

Tiskovka se nesla v lehkém tónu, Bernard Werber líčil, jaké jeho hra měla v Paříži osudy, především jak představitel mužské role neustále zapomínal text a improvizacemi rozčiloval svoji jevištní partnerku, dotkl se ale také své tvorby. První knihu o mravencích psal krátce, pouhých dvanáct let, a aby získal co nejlepší představu o chování těchto malých tvorečků, pořídil si do pracovny velké mraveniště (samozřejmě za sklem). A protože lidé mnohem raději čtou o včelách či ještě větších tvorech, dalo mu práci najít nakladatele, který by byl ochoten knihu o tak nezajímavém tématu vydat. Dnes je z mravenců francouzský bestseler a z jejich autora hvězda. Jeho nejnovější román Les Thanatonautes vydává letos Knižní klub pod názvem Tanatonauti.

Předtím, než se plně věnoval beletrii, Bernard Werber pracoval jako komentátor a popularizátor vědy v různých časopisech, nyní ale je jedním z nejznámějších francouzských autorů. I když přiznává, že píše SF, raději svoji tvorbu označuje jako filozofickou. Divadelní hra Vyvolení (Nos amis les humains) vychází z jeho stejnojmenné knihy a popisuje příběh vědce a krotitelky lvů, kteří se náhle ocitnou v jakémsi teráriu a sami se stanou předmětem pozorování. Autor k tomu dodal, že velmi často my sami chováme (a párujeme) křečky nebo morčata, aniž by nás zajímal jejich citový život. A něco podobného se stane oběma hrdinům této hry...

Autogramiáda, která po besedě následovala, byla vlastně z větší části také besedou. Tentokrát tu byl Bernard Werber sám, a tak se otázky mnohem více točily okolo jeho literární tvorby. Werber ve svých příbězích často ukazuje čtenářům lidské bytosti z jiného úhlu pohledu, než na jaký jsme zvyklí. Ve své beletristické tvorbě hodně využívá svých rozsáhlých znalostí získaných v době, kdy pracoval jako publicista, i když je často bere jen jako inspirační rámec - o tom ostatně výmluvně svědčí sami Mravenci. Ve Tanatonautech zase literárně propátrává oblasti posmrtného života a psychoanalýzy.

Fotografie z tiskové besedy a autogramiády si můžete prohlédnout ve fotogalerii.