J. Vintr 17.2.2023 13:16

Dokud měli Rusi normální vztahy s ukrajinskou vládou, tak nebyl s Krymem žádný problém. Rusi měli s Ukrajinou dlouhodobou smlouvu na využívání Sevastopolu jako základny své černomořské flotily. Po majdanském puči, kdy se politika ukrajinské vlády stala vůči Rusku otevřeně nepřátelskou, bylo pro Rusy nemyslitelné nechat Krym pod vládou Kyjeva.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 17.2.2023 13:02

Mníchov, ale voči komu?

„V roce 2015 měly Německo a Francie hrát neutrální roli, měly přimět Ukrajinu a Rusko k dodržování pravidel. Ale neudělaly to, a důvod, proč to neudělaly, odhalila Angela Merkelová v rozhovoru 7. prosince. Merkelová řekla: „Minská dohoda z roku 2014 byla pokusem dát Ukrajině čas. Dala také čas na to, aby se stala silnější, jak je dnes vidět. Ukrajina z let 2014 a 2015 není současnou Ukrajinou“. V podstatě všichni tři partneři minských dohod lhali a zradili Rusko.

https://www.topcz.net/uvedeni-pravou-miru-fakta-ktera-byste-meli-vedet-ukrajine/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 17.2.2023 13:01

P. Urban: Nacionalizmus nie je nacizmus. v Poľsku, Česku, Srbsku sa nacistom nestavajú pomníky, na rozdiel od Ukrajiny. Iba na Ukrajine sa masovo na uliciach hajluje, vojaci sa chvália tetovaním a vlajkami s nacistickou symbolikou a je to spoločnosťou a súdmi akceptované. Skúste niečo také urobiť v Česku.

Čiže sa mýlite.

No a k príčinám vojny asi toľkoto:

16. února 2022, celý týden předtím, než Putin vyslal na Ukrajinu bojové jednotky, zahájila ukrajinská armáda těžké bombardování oblasti (na východě Ukrajiny) osídlené převážně etnickými Rusy. Úředníci z pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se v té době nacházeli v okolí a vedli záznamy o probíhajícím ostřelování. OBSE zjistila, že ostřelování se v průběhu týdne dramaticky zintenzivňovalo, až dosáhlo vrcholu 19. února, kdy bylo zaznamenáno celkem 2 026 dělostřeleckých úderů. Nezapomeňte, že ukrajinská armáda ve skutečnosti ostřelovala civilní oblasti podél linie dotyku, které byly obsazeny jinými Ukrajinci.

Chceme zdůraznit, že úředníci OBSE působili v rámci své profesionální činnosti a shromažďovali důkazy o ostřelování v oblasti z první ruky. Z jejich údajů vyplývá, že ukrajinské síly ostřelovaly a zabíjely vlastní lidi. To vše bylo zdokumentováno a nebylo zpochybněno.

„V roce 2015 měly Německo a Francie hrát neutrální roli, měly přimět Ukrajinu a Rusko k dodržování pravidel. Ale neudělaly to, a důvod, proč to neudělaly, odhalila Angela Merkelová v rozhovoru 7. prosince. Merkelová řekla: „Minská dohoda z roku 2014 byla pokusem dát Ukrajině čas. Dala také čas na to, aby se stala silnější, jak je dnes vidět. Ukrajina z let 2014 a 2015 není současnou Ukrajinou“. V podstatě všichni tři partneři minských dohod lhali a zradili Rusko.

https://www.topcz.net/uvedeni-pravou-miru-fakta-ktera-byste-meli-vedet-ukrajine/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 17.2.2023 12:59

Což, zrovna tenhle bod chtěli asi všechny zúčastněné strany, ale to je vedlejší. Jenže něco jiného je to, co se staví na odiv na mezinárodní scéně a něco jiného je to, co se děje pod rukou. Vážně si představujete, že separatisti o svých vlastních zásobách munice vydrželi těch 8 let? A celou dobu měli na svých zbraních neopotřebovávající se hlavně ze superslitiny?

Pokud připouštíte že jo, že si to i nějak sami vyrobili, či získali od záhadné 4.strany, tak budiž, za každou cenu se do opozice stavět nebudu... Nechť si to každý přebéře sám.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Boháček 17.2.2023 12:56

Tak to sa mýlite. Krym daroal Ukrajine Chruščov. A potom to potvrdil opilec Jeľcin.

SEVASTOPOĽ, BRATISLAVA. O rozhodnutí vtedajšieho sovietskeho lídra Nikitu Chruščova v roku 1954 sa komunistický denník Pravda zmienil len v jednom odseku.

„Dekrét Prezídia Najvyššieho sovietu ZSSR presúva provinciu Krym z Ruskej republiky do Ukrajinskej republiky, berúc do úvahy vnútorný charakter ekonomiky, územnú blízkosť aj ekonomické vzťahy...“ vyšlo podľa amerického rádia NPR 27. februára 1954 v Pravde.

Sovietske socialistické republiky nemali žiadne významné právomoci. Nikita Chruščov mal ukrajinský pôvod a k Ukrajine mal blízko. Ako mladý tam pracoval v baniach, mal ženu Ukrajinku, viedol miestnych komunistov.

Po sérii vojen sa ruská kráľovná Katarína Veľká rozhodla Krym v roku 1783 anektovať, vrátila mu pôvodný starogrécky názov Taurica, ktorý sa však neujal. Postupne tam stúpal počet Rusov, pred druhou svetovou vojnou už tvorili polovicu obyvateľstva.Ich podiel narástol najmä potom, čo v máji 1944 počas troch dní Stalin vysídlil všetkých krymských Tatárov do strednej Ázie, ako trest za kolaboráciu časti etnika s nacistami. Tatárov, ktorým povolil návrat až Michail Gorbačov, dnes žije na Kryme 12 percent (sčítanie 2001).

Podľa prieskumu z roku 2009 sú najmä mladí ľudia za nezávislosť od Ukrajiny.

https://svet.sme.sk/c/7121461/krym-odovzdali-chruscov-a-jelcin.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 17.2.2023 12:22

Na Krymu proběhlo regulérní referendum a nebylo tam absolutně žádné násilí. Ruská armáda vstoupila na Donbas až po osmi letech neustálých útoků kyjevského režimu proti tamním civilistům a nepřišla toto území okupovat, ale chránit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 17.2.2023 12:18

Kdyby dali každému člověku na výběr, jestli se "chce vzdát nějakého území", nebo zemřít, tak si minimálně 99,999% vybere tu první možnost. Jenže o těchto věcech rozhodují politici, kterým většinou vůbec nehrozí, že by za toto rozhodnutí zaplatili životem.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 12:05

Když někdo zahájí válku proti separatistům, de facto se tohoto území vzdává. Zajímavý právní výklad. Tohle nenapadlo ani nacisty v souvislosti s vojenským potlačováním vzbouřených ordnerů v září 1938.

Ale pokud tenhle výklad platí, nevzdalo se Rusko Krymu de facto už devíti lety, když tam poslalo přestrojenou armádu? A nevzdalo se nyní de facto Donbasu, když tam poslalo svoji armádu zcela bez přestrojení?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 17.2.2023 12:04

Hitler měl v plánu společně s Polskem napadnout SSSR. Jeho plán byl připojení Rakouska k Německu a obsazení Čech, jako zbrojní a průmyslové země. Po připojení Rakouska a obsazení Čech mu plán vycházel. Jenže Polsko kategoricky odmítlo se na něčem podílet s Německem a urychleně podpesalo dohodu s v. Británii o společné obraně a k tomu se připojila Francie. Hitler byl v koncích, jeho plán se zhroutil a v tu dobu mu podal pomocnou ruku Stalin a SSSR. Kdyby to neudělal druhá světová válka nevznikla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 17.2.2023 11:58

Chrušov nemohl nic darovat Ukrajině, protože v té době nebyl u moci. U připojení Krymu jednalo několik vlád a parlamentů, než došlo k připojení. Krymu k Ukrajině. Byl připojen z důvodu, že byl válkou zničen, byl poloprázdný, protože Stalin stihnul vystěhovat zbytek původních obyvatel Tatarů za údajnou poporu nacistů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 11:55

To ovšem dělali Češi kdysi taky. V 10. století. Dnes se k tomu nikdo vracet nehodlá.

Podle Vás je důležité, co kdysi Tataři dělali, zatímco v případě Ruska stačí, že někde něco dobylo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 17.2.2023 11:54

Dne 15. září 1938 Beneš tajně vyslal do Paříže svého osobního emisara – ministra sociálních věcí v Hodžově vládě Jaromíra Nečase s nabídkou, že Československo je ochotno postoupit území čtyř až šesti tisíc čtverečních kilometrů asi s půl druhým až dvěma miliony obyvatel. Proč to Beneš udělal??? Snažil se vyhnout válce s Německem nikoliv kvůli porážce, ale proto, že ani čs. vítězství nedávalo záruku, že republika bude obnovena v původních hranicích. Podle Beneše bude lepší, když se to (tj. ztráta území) stane bez války. Zvlášť nastane-li situace tak, že za ni bude možné svalit odpovědnost na cizí vlády. V memorandum pro ministra Nečase prezident psal “ Je nebezpečí, že ve chvíli, kdy připustíme princip, nakonec oni ustoupí Hitlerovi a dají všecko. “ Tedy místo čtyř až šesti tisíc kilometrů čtverečních veškerá území, na kterých žije více jak 50 procent německého obyvatelstva

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 17.2.2023 11:54

Vedli jsme válku s Německem. Jenže ne z území kde se nedala vyhrát, ale z Anglie

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 17.2.2023 11:49

Tataři lovili Evropany do otroctví. Až na Moravě. Chtěl byste být otrokem ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kindl 17.2.2023 11:47

Je to malej rozdíl . Ve smlouvě s Francií nebyla žádná obranná doložka, protože si ji Beneš nepřál z důvodu, že taková doložka nebyla ve smlouvě s V. Británii.Dne 15. září 1938 Beneš tajně vyslal do Příže svého osobního emisara ministra sociálních věcí v Hodžově vládě Jaromíra Nečase, že Československo je ochotno postoupit území čtyř až šesti tisíc čtverečních kilometrů. asi s půl druhým až s dvěma miliony obyvatel. Dne 21 září na nátlak V. Británie svolává Beneš vládu. Hodžova vláda ve 14: 00 hod přijímá všechny Hitlerovi požadavky. Nikdo z politiků nebyl schopen národu oznámit postoupení našeho území Hitlerovi. Pověřili proto herce Národního divadla Zdeňka Štěpánka a ten 21. září v 19:00 hod. do rozhlasu řekl, že vláda se rozhodla v bezvýchodné situaci postoupit naše území. Byla to čistá kapitulace. Mnichově byl už dojednáno to, co dohodl dne 15. září 1938 v Oberzlasbergu Chamberlain s Hitlerem a dne 19. září schválila britská a francouská vláda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 17.2.2023 11:47

Ono se tak stalo. Hned vedle byla poražená německá Říše, pardon republika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 17.2.2023 11:43

O tom "napadení" lze s úspěchem polemizovat. I v současnosti se válčí prakticky jen na územích, kterých se Kyjevská vláda de facto vzdala už před devíti lety, když proti nim zahájila válku. Ta území už nikdy k Ukrajině patřit nebudou. A nelze to sice doložit, ale zřejmě to, co vyprovokovalo evidentně předem nepřipravený ruský vojenský zásah, byl bezprostředně hrozící útok ukrajinské armády na "separatistické republiky" a možná i na Krym....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 11:42

Je-li tomu tak, neměl by být Krym spíše tatarský?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 11:41

To měla být odpověď na reakci p. Wintra:

"Je docela možné, že kdyby spojenecké smlouvy Francie a Británie s Polskem nevedly k vyhlášení války těchto zemí Německu, tak by se Hitler spokojil s tím Polskem a druhá světová válka by se třeba vůbec nekonala..."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 17.2.2023 11:40

Krym byl dobyt 1774 carevnou Kateřinou stal se částí Ruska. Až o 180 let později ho ožralý mužík Chruščov "daroval" Ukrajině. Takže Krym byl ruský a je ruský. To darování se nedá brát vážné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 17.2.2023 11:39

Jana Masaryka jsem zmínil v souvislosti s oslavou Sovětského svazu, a to je fakt, to lze jednoduše najít v jeho poválečných projevech. Argumentujete nesmysly a ani si to nepřečtete. Vás nezajímá názor druhého, Vy máte ten svůj. To je v dnešní době typické.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 11:39

To jistě nebylo o nic nepravděpodobnější než možnost, že Hitler dostane Československo a víc už chtít nebude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 11:37

Patrně dosud. Možná by se nebojovalo na Donbase, ale v Haliči a na Volyni. Tam UPA vzdorovala Sovětské armádě ještě několik let po 2. světové válce. Ačkoli ji zvnějšku nepodporoval vůbec nikdo.

A možná by se válčilo na Dněpru. Koneckonců, první ruský útok odrazila Ukrajina vlastními silami.

Kdyby se německá armáda dostala v roce 1938 tak daleko, jako ruská v roce 2022, nebylo by v československém případě už moc co bránit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 17.2.2023 11:31

Nic takového jsem neřekl, to je prostě nesmysl. A pokud jste četl můj názor na lidi, co odešli z vlasti a bojovali proti Němcům, tak být Vámi, odpustil bych si ty hrubosti. Já se jen snažím pochopit tehdejší uvažování normálních lidí i politiků, kteří nesli obrovskou odpovědnost, třeba za to, aby vůbec někdo z českého národa přežil. S těmi hrdiny na gauči, kteří rádi moralizují, když už ví, jak to vše dopadlo, a kteří nenesou žádnou odpovědnost, s těmi ani nemá smysl se bavit. Takových a podobných laciných názorů jsem za svůj život slyšel tisíce

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 17.2.2023 11:29

Naše armáda stála za starou bačkoru, protože naši politici a generálové se shlédli ve francouzském vzoru. Zvláště budování statických opevnění byl naprostý nesmysl. Francouzům byly také na kočku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 11:29

O ukrajinském nacionalismu nemá cenu si dělat iluze. Podobně jako o nacionalismu českém, polském, srbském, chorvatském... Jenže když jste vojensky napadeni, jdou tyhle věci stranou. Když se válčilo s nacistickým Německem, tak se humanismus Stalinova SSSR taky moc neprobíral.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ptáček 17.2.2023 11:29

Málokterý příspěvek je tak plný nepravd jako tento. Autor záměrně míchá Mnichov (a Versailles) se současnou Ukrajinou. Výraz "nelegitimní územní požadavky v teritoriích, která s ním byla historicky státoprávně dlouhodobě propojena" je vrchol demagogie. Stačí vzpomenout dělení Polska, vždy Rusko jedním ze zlodějů s krvavou dohrou v Katyni. Nebo třeba dnešní ruský Kaliningrad našeho Přemysla Otakara II. Sibiřská magistrála obsazená Čechy nám patří? Krym tu řecký, tu tatarský, pak turecký, nakonec ukrajinský, je opravdu ruský? A co bývalá čínská území (Amur, Vladivostok) nebo japonské Kurilly. Autor mohl napsat," kam jednou vstoupila smradlavá ruská bota, je to pro vždy ruské". Pokud jsme byli s někým propojeni, pak s habsburským Rakouskem, ale východními mužiky ani omylem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Němec 17.2.2023 11:26

Tady je to samé kdyby. Takže kdyby to byla jen rusko-ukrajinská válka...no zkuste si představit, jak dlouho by asi trvala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 17.2.2023 11:25

Je docela možné, že kdyby spojenecké smlouvy Francie a Británie s Polskem nevedly k vyhlášení války těchto zemí Německu, tak by se Hitler spokojil s tím Polskem a druhá světová válka by se třeba vůbec nekonala. První světová válka také vznikla z úplné banality jen proto, že se všichni hrnuli splnit své "spojenecké závazky ".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Urban 17.2.2023 11:24

Představme si, že by Československo v roce 1919 obsadilo své pohraničí armádou proti vůli většiny zdejších lidí. A že by se přitom střílelo, a to nejen do vzduchu. A hned vedle by byla nějaká velká Německá říše. Samozřejmě, že každé srovnání kulhá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek