Neviditelný pes

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lidové noviny

27.6.2024 | Svátek má Ladislav

Diskuse k článku

POLITIKA: Zelená energie

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času

J.Bubla 6.6.2009 22:36

Re: pane Janouch

Tak,tak. Všichni ti alternativové by si měli postavit ty alternativní zdroje za své a být závislí jen na nich. A to nejméně po garantovanou dobu 20 let. To by se ušetřilo energie z dnešních zdrojů!

emersonskej 7.6.2009 0:39

Re: pane Janouch

Zrovna mě to taky napadlo - a je to věru krásná představa - nahnat všechny melounisty na jedno uzavřené území a nechat je tam - obehnané vysokou zdí - žít dle svých pomatených zelených představ....

hlava22 6.6.2009 22:04

Re: pane Janouch

Opravdu by mne zajímala energetická bilance alternativních zdrojů. On to asi nebude žádný zázrak i u vodních, zvláště malých elektráren, o větrnících raději nemluvit. A jak je to u nich s ekologií?

P.S. I "úsporné" světelné zdroje prý na tom nejsou zrovna dobře.

Stoura 6.6.2009 22:31

Re: pane Janouch

Malé vodní elektrárny se vyplatit mohou - ale vzhledem k tomu, že je lze spouštět na vyžádání, má jejich elektřina výrazně vyšší hodnotu, než ze zdrojů, které jsou regulovat hůř, nebo si dokonce vyrábějí jak samy chtějí. Problém je spíše to, že vodní elektrárny ovlivňují vodní režim daného toku a také to, že konkrétně v naší republice je jejich potenciál už dost malý. Proti případným přečerpávacím elektrárnám (což je u nás asi jediný možný směr významější vodní energitiky) se okamžitě postaví Zeklení - vzpomeňmě jak protestovali proti Dlouhým stráním.

hlava22 6.6.2009 22:53

Re: pane Janouch

a protože tady v poslední době máme dost vody pár dní v roce, tak má efekt pouze vodní elektrárna s pořádnou nádrží, jinak je na tom stejně jako ty větrníky.

R 7.6.2009 7:57

Re: pane Janouch

Všechny potoky v krajině se zatrubnily, napřímily, zmeliorovaly, různé bažinaté lesíky kolem pramenišť potoků se odvodnily a vykácely. Kde dříve bylo v průměru měsíc, dva měsíce v roce málo vody a plno mlýnů kolem řeky, je dneska málo vody 6 - 10 měsíců v roce. Pořádně zaprší dva dny a v řece je hned velká voda, ale za týden je to už zase troška uprostřed koryta. Zatímco dříve z celé krajiny tekly vody do řeky ještě dlouho po větším dešti a celá krajina tak plošně přispívala k vodnatosti řek, dneska po trochu delším suchu k vodnatosti řek přispívají jenom horské oblasti s nedotčenou krajinou, v zkultivované krajině k vodnatosti řek přispívají maximálně odpadní vody z čistíren odpadních vod nebo přímo z odpadních kanálů.

Stoura 7.6.2009 8:31

Re: pane Janouch

Mohl byste prosím své tvrzení podpořit odkazem na nějakou odbornou studii. Rád bych si ověřil především takové Vámi tvrzené (a IMHO nepravdivé) údaje, jako že všechny potoky jsou zatrubněny nebo ten poměr suchých a vlhkých období.

R 7.6.2009 9:10

Re: pane Janouch

Studií na téma zrychlení odtoku srážkové vody z kulturní krajiny najdete určitě plno. Za sebe můžu říct, že když vezmu kružítko a udělám kilometr, dva kolem svého baráku, tak tam můžu z fleku vypočítat nejméně 10 hektarů plochy, která byla okolo roku 1970 bažina, bažinaté rybníčky s přílušnými biotopy nebo široké meandrovité toky potoků s příslušnými vlhkými pobřežními porosty a nyní to jsou rovná pole, kde potok teče v tubkách pod zemí nebo rovné toky v vybetonovaném korytu nebo uvnitř vesnice suché travnaté plochy s občasnými poklopy kanálů podél asfaltky. A to nemluvím o plošných melioracích udělaných v 70 letech na všech polích, trubky co 30 - 50 metrů, které stahují vodu z každého trochu vlhkého kousku pole.

Když vezmu blízkou řeku (udávaný průměrný průtok ve 30 letech 300 litrů za sekundu ) tak v ohruhu 5 kilometrů bylo podle soupisů vodních děl z roku nějak 1925 na náhonech na pravé i levé straně asi 5 mlýnů a pil o udávaném výkonu od 1 do 6 kilowatt, průtoku vody na náhonu od 100 do 300 litrů za sekundu a výšce na vodní kolo od 1,5 do 4 metrů. Dneska je jen v řece po 8 - 10 měsíců v roce menší průtok než 100 litrů za sekundu, tudíž pro jakékoliv vodní dílo nepoužitelný. Přitom do říčního koryta se vejde voda o průtoku více než 100 metrů krychlových za sekundu, jak prokázala povodeň v roce 1997.

MPL 6.6.2009 22:46

Re: pane Janouch

Pokud je někde u malé obce provozována VE, tak si myslím, že je to především proto, aby obec do svého rozpočtu potom dostávala část zisku od firmy, která tu VE provozuje. Obcím přitom přece vůbec nejde o nějaké úspory el. energie. Je známo, že malé obce dostávají od státu výrazně menší příspěvek na jednoho obyvatele než velká města. Proto stavbu VE pragmaticky povolují a peníze ze zisku z provozu VE pak využívají na zlepšení základního vybavení pro své občany (ČOV, kanalizace, osvětlení, chodníky, atd.). Jinak by na to neměli, protože bohužel systém přesunu peněz od státu do obcí není a ani nikdy nebude ideální. Vnímám to tak, že je vlastně úplně jedno, jestli ty peníze jdou do obce jako dotace přímo nebo přes dotované zisky z provozu VE. Dotace jako dotace, všechny ty peníze jsou stejně z vybraných daní. Samozřejmě, že se na tom i někdo napakuje, žijeme přece v Česku. To tvrdím přesto, že VE v české krajině se mi nelíbí, snesitelné mi ty stavby přijdou např. v liduprázdném prostoru někde v Meklenbursku. Celkově mi to ale vadí výrazně méně, než když si např. pražští radní vymyslí ptákovinu s názvem olympiáda v Praze a rozeberou si mezi sebe na "přípravné práce" desítky milionů korun. Taky z našich daní.

Stoura 6.6.2009 22:50

Re: pane Janouch

Otázkou je je no, kolik procent ta část je. Opět by to chtělo demonstrovat na nějakém praktickém příkladu.

MPL 6.6.2009 23:48

Re: pane Janouch

Starosta je od toho, aby se staral. Takže se musíte zeptat nějakého starosty, který takto pro svou obec peníze získává. Ty peníze získané pro obec navíc jsou totiž jediná věc, která dokáže lidi přesvědčit, aby povolili stavbu VE v blízkosti své vesnice. Myslím, že jinak o tu příšeru nikdo nestojí. A určitě je to lepší cesta než dát vylepšit občanskou vybavenost, přitom vesnici zadlužit a potom mít problémy se splácením. A dostat se až do situace, kdy se musí prodat budova např. obecního úřadu či školy nebo se připravit na exekutora. A další příklad - v nějakém malém městě si postaví třeba zimní stadion, nebo krytý bazén apod. Ta stavba se pořídí, samozřejmě pomocí DOTACÍ ! , bez nich ti nejde, ale potom se musí i za vlastní provoz zaplatit nějaký ten milion ročně (bez dotací se to zařízení samo neutáhne). No a zase mi přijde dost fikané, když k zaplacení provozu se použijí dotované zisky z provozování třeba VE. Jak říkám, o úspory el. energie tu vůbec nejde.

Stoura 6.6.2009 23:52

Re: pane Janouch

Takže příklad žádný, konkrétní údaje žádné, jen Vaše osobní plané spekulace.

MPL 7.6.2009 0:01

Re: pane Janouch

Nechápu, proč by to měly být plané spekulace. Až pojedete kolem nějaké VE, tak se stavte za starostou.

Stoura 7.6.2009 0:09

Re: pane Janouch

Spekulace to jsou proto, že jste neuvedl jediný konkrétní a doložený údaj.

Šel jsem jednou kolem VE u Mravenečníku, ale nevím, kde bych tam měl hledat starostu. Třeba mi poradíte odkazem na konkrétní webovou stránku, kde je uvedeno, kolik kdo komu za ty vrtule pratí

Další údaje, které jsem si našel, byly z VE v Jindřichovicích pod smrkem. Ty zaplatily starostově firmě asi 30 milionů za stavbu, dalších 30 milionů přilil stát. Prodává teď proud asi za milion ročně. Při životnosti vrtulí 20-30 let je to nejspíš obchod století . Jistě mi zde vypočítáte jejich zisk. A můžete jej porovnat se ziskem starosty.

Stoura 7.6.2009 0:26

Re: pane Janouch

Hmm - tak se omlouvám za špatné údaje - milion je zisk (ze tří milionů, které obec tržila - dalšími dvěma splácí úvěr).

Takže pokud stát zaplatí vesnici polovinu ceny vrtulí a donutí elektrárenskou společnost platit za vyrobenou elektřinu dvoj- až trojnásobek běžných cen, pak vesnice skutečně může vykázat zisk. Účinnost vynaložených prostředků je tedy následující :za 30 let stát zaplatí 30 milionů za vrtule přímo, dalších 60 milionů ve formě dotací na odkup proudu. Za to se postaví vrtule (- 60 milionů) vyrobí elektřina (ve skutečné ceně asi 30milionů), zaplatí úroky (-10 milionů). Vesnici zůstane 50 milionů, pokud ty vrtule vydrží stát bez údržby. Do ceny jsem nezapočetl vícenáklady na regulaci (cca 10-30 milionů, podle metodiky výpočtu).

R 7.6.2009 8:08

Re: pane Janouch

Tady v Severomoravském kraji se pokoušela jakási firma provozující větrníky je postavit v jakési obci na severovýchodním úpatí Jeseníku někde u Vítkova. za instalaci několika větrníků o instalovaném výkonu řádově megawaty slibovala obci tuším 400 tisíc Kč ročně. Podrobnosti už nevím, tehdy jsem to je zběžně přelétl. Někdy loni na podzim o tom proběhly v tisku zprávy, naštěstí to neprošlo. Musím vyzdvihnout bývalého hejtmana moravskoslezského kraje Tošenovského, který kde mohl, tak se stavěl proti větrníkům ( pokud si pamatuji, má technické vzdělání a v oboru taky předtím pracoval ), i když kdyby se rozhodla obec pro větrníky, asi by to kraj moc neovlivnil. Uvidíme, jak se k tomu bude stavět Palas. Jinak podobně naslibovala statisícové částky obcím firma, která chtěla postavit větrníky někde ve východní části Krušných hor kdesi blízko Ústí. To se naštěstí povedlo zarazit díky tomu, že v místě uvažovaných staveb větrníků žijou jacísi chránění ptáci, kteří by byli větrníky zdecimováni.

JS 6.6.2009 19:57

Pane Janouchu, mluvíte mi z duše,

Ty větrné elektrárny jsou výhodné jen pro příjemce dotací z našich společných peněz na jejich výstavbu. Bez dotací by byla doba návratnosti investic delší, než životnost zařízení, a to i při státem vynucené výkupní ceně 8 Kč za kWh, jak se prý říká. Připoměl bych, že tento stát svého času ponechal zcela bez pomoci ( patrně na zásah elektrárenské lobby ) a odsoudil tak k zániku malé vodní elektrárny, které by jistý, i když samozřejmě ne podstatný význam mít mohly.