vlasta.232 27.4.2009 9:47

ODPOVĚD PRO JURU

SMEKÁM PŘED VÁMI! 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

fery 27.4.2009 9:45

Je to tak, jak píšete.....

Také jsem v té době studoval střední školu a žádnou nabídku, vstupu do KSČ,  jsem nedostal. Později jsem při zaměstnání studoval vysokou školu a rovněž se to obešlo bez povinnosti být komunistou. A to i přes to, že o možnosti studovat nerozhodovaly jen mé znalosti, ale i stranická organizace v podniku, kde jsem pracoval. Ještě dnes si pamatuji na jejího předsedu (řidiče nákladního auta), který mi přinesl "doporučení" (spíše schválení) ke studiu a řekl, že jejich názor nebyl jednotný a že někteří členové poukazovali na to, že nejsem komunista a že ani moji rodiče se nijak neangažují pro budování socialismu. Nakonec prý je on přesvědčil, že to mé studium nikomu neublíží a podniku to pomůže. Ani tehdy nepřišla nabídka vstupu.....

Pak jsem nastoupil na vyšší místo, kde se vyžadovalo buď přímo členství v KSČ a nebo alespoň být kádrovou rezervou a mít za sebou VUML. To jsem také prošel bez ztráty kytičky. Za celou dobu jsem dostal jen dvakrát nabídku vstupu do KSČ a to na vojně a při přechod na vyšší pracovní post. Obě jsem odmítl a nic dalšího se nedělo.

Proto nesouhlasím s těmi, kteří se vymlouvají na to, že k tomu byli donuceni (strach o děti, rodinu,sebe) a nebo že by jinak nemohli studovat. Není to pravda. Čest vyjímkám. Pravda je spíše v tom, že ten kalkul (vstup do KSČ) byla lepší vstupenka ke kariéře...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Gaston 27.4.2009 9:34

Souhlas

Je to přesně tak, jak píšete. V 80.letech (přesněji po normalizaci) už nikdo alespoň se zbytkem jakéhosi charakteru nemohl do KSČ vstupovat. Osobně i s drtivou většinovou kolektivu jsme takovými lidmi opovrhovali. Myslím, že by takovíto lidé neměli být ve veřejných funkcích. Prokázali totiž všechno možné, jen ne charakter. Budou selhávat při každé příležitosti a budou náchylní ke korupci...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Štváč 27.4.2009 9:31

souhlasím

Ano, je to tak jak píšete. Kdyby totiž i byla pravda o "naivitě", pak by se jednalo o studenta mírně retardovaného, který nežije mezi svými vrstevníky, neslyší, nevidí a to u studujícího není možné. Poslední možnost je lehká debilita, kde zase nemůže chápat studium. Proto do strany mohl vstoupit jen přesvědčený komouš /třeba z rodinného prostředí/, nebo kariérista a ten zas nemá charakter. Ať tedy sedí schován na teplém místečku a nežene se do vlády. Jenom mi vrtá hlavou, že to nevadí takovému "pravičákovi", jako je náš pan prezident.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Jura 27.4.2009 9:22

Je to přesně tak.

Souhlasím s vámi pane Čermák. Já osobně jsem tyto nabídky dostával, čili rodiče jsou komunisté. S rodiči jsem se právě od dob studia gymnázia názorově rozešel a máme naprosto rozdílný pohled na svět - co se týká politiky. V profesním životě jsem byl za totality řadový projektant za pár šupů. Dnes se živím opět projektováním, což mě baví.Na gymplu jsem si poprvé přečetl Opožděné reportáže a pak už jsem si skládal z částečných informací reálný svět. Byl jsem v Jazzové sekci, takže jsem byl jednou nohou ve světě opravdu světové muziky, za což vyjadřuji panu Srbovi a Joskovi Skalníkovi velký dík. Souhlasím s tím, že ten kdo vstoupil do KSČ v době které popisujete byl pouhý a nechutný kariérista. A vůbec nelituji toho, že já osobně nejsem v té společnosti kamarádíčků, kteří mají dnes jako tehdy vystaráno. Naopak - můžu se mým dětem podívat do očí a mohu se s nimi o spoustě věcí bavit, což považuji za nejdůležitější na světě.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

JEROME 27.4.2009 9:19

Pane

Pane Čermáku, my snad-až na nepatrné výjimky - jiné lidi v politice nemáme. Jistě by se našli, ale od první chvíle vstupu na horkou půdu komory nahoře i dole by trpěli nauseou až do vyčerpání. A zůstává otázkou, kdo by je vůbec byl ochoten dát na kandidátku. Prostě jen odlišujeme zlé od poněkud lepšího. Jinou volbu - domnívám se - volič nemá. Tertium non est datur.....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A 27.4.2009 9:18

Vážený autore

Národ s mentalitou sluhů, jak tento národ charakterizoval TGM, se chová tak, jak se mu to po generace osvědčovalo. Proto lidé vstupovali do KSČ, v současnosti do ODS nebo ČSSD. S politickým přesvědčením to má jen pramálo společného. Držet se mocných, plavat mocnými tempy po proudu a přikrádat jak se dá. Proto také bylo naivní očekávat, že tenhle národ dokáže zatočit s komunisty a vypořádá se s vlastní neslavnou minulostí. To by musel popřít vlastní mentalitu. Dřív tu měl moc SSSR, dnes ji má USA. Tak se jen otočily modlitební koberečky  180 stupňů. TGM věřil, že bude stačit 40 let slabého Ruska a Německa, aby generace sluhů vymřela a byla nahrazena lidmi s páteří a sebevědomím. 20 let už uplynulo ale obávám se, že současní mladí se jen dobře učí krást od starých. 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ivan 27.4.2009 9:14

Jak se definuje a měří "mentální výkonnost"? Jistě produkt humánního oboru.

Nevím proč Štefan Füle vstoupil do KSČ, ale každopádně to byla jeho věc a jeho morálka. Nespáchal tím žádný zločin. Každý má mít právo na svůj politický názor a nemá být kvůli němu diskriminován.

Pokud autor učí na vysoké škole, je to jen svědectvím toho, jak hluboko české školství upadlo. Tím by se ovšem občané zabývat měli. Už jen to, jak hloupé má představy o vrcholu mentálních schopností. Jak ty mentální schopnosti definuje a jak je měří? Nebo jen papouškuje bez jakéhokoliv pochopení "závěry" nějaké obskurní studie?

V osmdesátých letech byla snaha KSČ získávat do svých řad mladé vzdělané lidi. Takže pokud dotyčný nebyl osloven, nebyl považován za kvalitního. Ze své vlastní zkušenosti naopak vím, že oslovováni byli takřka všichni kvalitní studenti. Výjimku tvořili jen ti, jejichž antikomunistické názory byly všeobecně známy.  Málokterý ale o členství v KSČ měl zájem. Další vlna náboru pak byla v době presenční vojenské služby.

Zaplést se s KSČ bylo stejně zavrženíhodné pro většinu kvalitních jedinců jako je teď zavrženíhodné zaplést se s ODS. Rudý bolševik stejný jako modrý bolševik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apea 27.4.2009 9:13

Dvě drobnosti

a) Fülle končil gymnasium v roce 1979/80. To byla doba dosti odlišná od druhé poloviny osmdesátých let, na které vzpomíná pražský gymnazista Čermák. Docela si myslím, že k odmítnutí kandidatury KSČ před přijímačkami na Vysokou školu bylo potřeba určité odvahy a jsem rada, že jsem si nemusela vyzkoušet, zda ji mám. Ono studium, ke kterému mi podobné odmítnutí může zavřít cestu a  touha mít byt v Praze jsou přeci jen věci různého řádu.      b) Po zkušenost s prvním rokem na Filosofické fakultě UK  - a byl to rok jedné nehezké sebevraždy studenta po trochu přesvědčivějším verbování

pro spolupráci s STB a také rok, kdy se táž STB vypořádávala s

ohrožením socialismu faktem, že studenti popírají na seminářích

nezbytnost diktatury proletariátu (bylo nutné preventivně

demonstrovat, že studenti jsou pod kontrolou. Není příjemné být pamětnice.) -  odešel Fülle na institutuci, o jejímž propojení s represivní mocí a s KGB nemohl nevědět. Dobrovolně a za kariérou. Tady omluva naivity opravdu platit nemůže - ale ono to projde, když novináři místo faktů pracují s emocemi a vyčítají Füllemu úplně jiného.    c) Možná to Čermák přehlédl, ale Füllemu se "smlouva s ďáblem" vyplatila. V roce 1989 byl díky této smlouvě slibný vyškolený adept karierové diplomacie s dobrými kontakty. O pár let později velvyslanec ve velké evropské zemi, pak přišli mezinárodní organizace.  Jen jedno nechápu, proč leze do té překlenovací vlády?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Ladislav 77 27.4.2009 9:00

Naivita nebo chytráctví?

Při čtení článku pana Čermáka jsem si vzpomněl také na jednoho takového podobného naivního mladíka z té doby.  A sice na pana Milana Kunderu, o kterém se v poslední době tolik psalo v našem tisku. Také se jeho jednání omlouvalo jeho tehdejší "naivitou". Ale může se člověk chovat naivně ještě ve 20ti letech?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Minutus 27.4.2009 8:57

V 18, ve třiceti

No, nevím, jak autor dospěl k poznání, že v 18 je člověk schopnější než ve třiceti. Třeba má i vyšší IQ, ovšem to mu absolutně nepomůže. Pokud nevidí rozdíl který dělají zkušenosti ve třiceti, dost mě tu udivuje. Já si ve třiceti říkal, že ve dvaceti jsem byl mladý a blbý. Teď, o dvacet let později, si říkám, že ve třiceti jsem byl stále mladý a blbý, ale byl to diametrálně jiný stav, než v 18, protože to už jsem nebyl před maturitou, ale 7 let živil rodinu a viděl, jak výsledky mojí tvrdé práce ze studií v praxi už pět let devalvují. Už jsem věděl dost dobře, v čem je komunismus pro technickou inteligenci ničivý. Asi tak.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dušan Streit 27.4.2009 8:52

Souhlasím

Vstup do KSČ jsem odmítnul 3x, ačkoliv jsem dělal vzhledem ke svým znalostem vedoucího oddělení programátorů velkého podniku. Moje nestranickost se probírala mnohokrát. Nakonec zvítězilo odborné hledisko a nechali mě být. Nikdy bych smlouvu s ďáblem neuzavřel, takovými jsem pohrdal už tehdy. K disidentovi jsem měl daleko. Jen jsem politiku ignoroval. Nezadat si, to mi stačilo k sebeúctě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek