POLITIKA: Zase ty řeči o naivitě
Ministerský kandidát Štefan Füle musí být velmi hloupý člověk. Buď proto, že v osmdesátých letech, v době normalizace, vstoupil "z naivity" do komunistické strany. Anebo proto, že si myslí, že mu to dneska budeme věřit.
Učím na vysoké škole a svým studentům říkám, že být chytrý v osmnácti nebo ve dvaceti není žádná přednost. Že to umí každý. Není to jen bonmot bez obsahu. V tom věku jsme skutečně na vrcholu duševních schopností. Možná nám chybí zkušenosti, ale intelekt a jasnost myšlení jsou na maximu. Neurologové tvrdí, že nedávné průzkumy zcela jasně prokázaly, že mentální schopnosti začínají ochabovat u lidí už mezi dvacítkou a třicítkou. Konečně ne nadarmo se říká, že kdo v matematice nepřijde na nějaký významný objev do sedmadvaceti, tak už na něj nepřijde nikdy.
Kariérní diplomat a pravděpodobně budoucí ministr pro evropské záležitosti vstoupil v tomto věku do komunistické strany. Ne proto, že by mu to poradili rodiče nebo že by mu to usnadnilo kariéru. Prý nabídku na kandidaturu dostal už na konci gymnázia coby "nejlepší student" a "ve své naivitě" ji přijal.
Byl bych rád, aby se tohle jednou provždy ujasnilo. Také jsem studoval v osmdesátých letech a dobře si tu dobu pamatuju. Ať sklapnou o naivitě. Myslí snad naivitou to, že si mysleli (tak jako ostatně většina z nás), že husákovský socialismus bude trvat ještě mnoho let? Pardon, ale to nebyla naivita, ale obyčejný kalkul, který nevyšel.
Z mé generace nebyl nikdo, kdo by si o dekadentním normalizačním režimu mohl dělat nějaké iluze. A už vůbec to nebyli nejlepší studenti. Mimochodem, studoval jsem v té době na dobrém pražském gymnáziu a nepamatuju se, že by nějaký nejlepší student dostal takovou nabídku. Dostali ji ti, o kterých se vědělo, že ji přijmou. Děti komunistických papalášů, případně ti, kteří se ani mezi námi netajili tím, že mají namířeno na velkou kariéru. Neopovrhovali jsme jimi, prostě jsme to vzali na vědomí. Taková byla doba.
Nikdy jsem ty lidi neodsuzoval, po převratu mi jich spíš bylo líto. Podepsat smlouvu s ďáblem těsně předtím, než sám ďábel vyletí komínem? Taková smůla! Měl jsem pár takových smolařů i mezi známými či bývalými kolegy. Nikdy bych jim to sám nepřipomněl a ani na to nezavedl řeč. Ale jsem citlivý na to, když někdo v téhle souvislosti mluví o naivitě. K čertu s vámi, zatracení lháři! Naivní lidé v naší generaci v té beznadějné a perverzní době chodili do kostela, podepsali Chartu nebo aspoň odmítli vstoupit do SSM. Tak to prostě bylo.
Nemám rád laciné moralisty. Dávám si pozor, abych se nad někoho vyvyšoval jen proto, že jsem měl to štěstí, že minulý režim skončil dřív, než jsem se s nim stačil zaplést. Nevím, co bych dělal později, až bych začal žít skutečný život a řešit opravdová dilemata. Ale vím jistě, že kdybych si s režimem začal v tom věku jako Štefan Füle, tak bych dnes mlčel a v duchu se propadal hanbou. A určitě bych nahlas nemluvil o naivitě.
Není to nějaká malá lež, ale nestoudnost a projev nedostatku vkusu. Takový člověk by neměl být ministrem, a to ani v tak slabé a bezvýznamné vládě, jakou bude ta budoucí česká.
