Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Kdo nema deti necht nema duchod z prubezneho systemu.

Re:

Na tom něco je. S nepřizpůsobivými je to však jinak.

Ono to má ještě další ukazatele, proč " není " na důchody.

Kde jsou všechny peníze, které byly z důchodového účtu ( či jak to budeme nazývat ), počínaje Klausem použity do státního rozpočtu ? Už se tam vrátili ? To samé se týká těch peněz, které polistopadoví " kapitalisté ", neplatili za svoje zaměstnance. Co kdyby ty peníze, které stát " vráží " do neziskovek ( které pracují proti němu ), vložil na důchody a kde jsou dividendy ze státních podniků, které měly též směřovat na důchodový účet ( jak bylo slibováno prvními polistopadovými politiky )? A to nemluvím o různých dávkách pro nejen nepřizpůsobivé ( tam se ztratí peněz ).

Re: Ono to má ještě další ukazatele, proč " "

Mnoho důchodců pracuje a bude pracovat, protože mnozí jsou, dá se říci nenahraditelní, někteří pro radost že života, protože jsou na tom fyzicky i psychicky dobře a nechtějí zblbnout na gauči u televize, ale je to jejich dobrovolnost.

Duchodci si jiste velice radi

''utrhnou od huby'', kdyz tec vedi, ze poslani costanou vetsi platy o nekolik tisic a pan president dokonce o 16 ooo. To zase bude Becherovky. A jakypak asi bude jeho duchod, a duchod panu poslancu, kteri ani nechodi do parlamentu.

Re: Duchodci si jiste velice radi

Lehce se pletete. Důchodci si neutrhnou od huby, jim utrženo.

Předpokládám, že to někdo řešil, jen nám to zapomněl říct.

O kolik se sníží nezaměstnanost, když lidé půjdou o deset let později do důchodu a co skutečně smysluplného nebo dnes chybějícího na trhu ti pětasedmdesátnící budou dělat? Když pominu připitomělý nápad s představou stařenek a staříků, celoročně kráčejících našimi městy za sekačkou na trávu.

Re: Předpokládám ...

No, ono tak ani nejde o to, co ti pětasedmdesátníci budou dělat. Ono jde o to, z čeho budou žít, pakliže se důchodový systém nějak sesype či bude reformován tak, aby byl rozumně ufinancovatelný.

Podle 1url.cz/mtduV nejvyššího schodku dosáhl důchodový účet v roce 2013, a to 49,7 miliardy. V minulém roce činil toliko 16,3 miliardy korun, neboť konjunktura; do penzijního systému lidé poslali 372,9 miliardy korun, vyplatilo se 389,2. Tedy deficit dělal takměř 4,2 procenta vyplaceného. Tedy i v tomto dobrém roce by, kdyby měl být systém nedeficitní, jeden každý důchod měl být nižší o 4,2 procenta.

Průměrný starobní důchod činil v minulém roce 11 460 korun. Muž měl v průměru 12 662 korun, žena 10 400 korun; tedy měl-li by být systém nedeficitní, musela by uvedená čísla být 10 978, 12 130 a 9 963 korun; v průměru tedy o 481 korun nižší (muži o 631, ženy o 436). Vše měsíčně.

Loni platilo odvody přes 5,17 milionu lidí - 4,49 milionu zaměstnanců a zhruba 677 400 živnostníků. Na konci roku 2014 to bylo celkem jen pět milionů lidí, neboť konjunktura. Ovšem loni taky přibylo cca 30 000 důchodců; tedy i přes konjunkturu přibylo víc důchodců než lidí, co jim důchody v průběžném systému platí. Demografie je neúprosná.

Podle důchodové ročenky měla v roce 2015 polovina seniorek a seniorů penzi pod 11 230 korun. Jen desetina dosáhla na důchod vyšší než 14 379 korun. Podle statistického úřadu se hranice příjmové chudoby pro samotného dospělého tehdy rovnala 10 220 korunám.

Zajímavé je,

že pana ministra nenapadla varianta "zdravý člověk by měl pokračovat ve svém povolání". Jeho vize se zde setkala s častým pohledem na "důchodce" jakožto odosobněné tentononc, které se dosažením určitého věkového limitu ocitá v pozici partiového zboží. (Výjimku tvořívají nenahraditelní řemeslníci.) Představa dirigenta, který už nevydrží stát celý večer před orchestrem, nebo policisty, který není schopen nočních akcí - ale bude celý den hrabat listí za 60 korun na hodinu, to se věru obtížně shoduje s heslem Ano- bude líp! Spíš by se chtělo připomenout nápis, který býval na hřbitovních vchodech, ale zcela tak dobře by mohl být mementem proneseným důchodci k produktivnímu obyvatelstvu: Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy!

Re: Zajímavé je,

No, varianta "zdravý člověk by měl pokračovat ve svém povolání" je celkem ošidná.

Co je to zdravý řekněme v sedmdesáti? Může dělat takový zdravý lékaře, řidiče autobusu, vývojáře software, stavebního dělníka tak, aby se vyrovnal o jednu až dvě generace mladším spolupracovníkům?

Asi to bude silně individuální a taky na profesi - učit filozofii lze dokud jste schopni jakž takž srozumitelně mluvit, dělat vývojáře software nebo konstruktéra už ani ne - nemyslí vám to už tolik a obor se dynamicky mění.

A ještě - dirigent, který už nevydrží stát celý večer před orchestrem, šofér, kterého už nepustí za volant kamiónu, pilot, co už nesmí létat, protože má na oku zákal, nebo policista, který není schopen nočních akcí, ale všichni budou celý den hrabat listí v parku za 60 korun na hodinu - to je nejen o těch šesti pětkách, ale taky o společenské degradaci.

Souhlas, až na tu demografii

"Na vskutku hrůzném demografickém vývoji se podepsal každý, kdo po sobě nezanechal alespoň dva potomky." To je nedostatečný popis. Na demografickém vývoji se paradoxně podepsal asi nejvíce zrovna diskutovaný důchodový systém. (Lidé se na stáři museli zajistit dětmi.) Takže k parametrickým změnám musí patřit také "zásluhovost" na tomto poli.

Re: Souhlas, až na tu demografii

No, pomohlo by, kdyby děti mohly jisté procento svého odvodu na důchod posílat adresně svým v důchodu již jsoucím rodičům navíc k jejich důchodu.

Při průměrné mzdě 27 000 (superhrubé 36 200 a čisté 20 670)takový pracovník posílá na důchod do průběžného systému cca 8 000 měsíčně. Kdyby z toho mohl adresně žijícím rodičům již v důchodě jsoucím poslat každému řekněme 2 000, tedy 25 procent, platil by sice do systému jen polovic, ale jeho rodiče by profitovali z toho, že vychovali daňového poplatníka.

Ovšem aby to vyšlo, důchody obecně by musely o něco poklesnout, aby se vyrovnal výpadek. O kolik nejsem schopen spočítat - řekněme plus mínus autobus o tisícovku.

Ergo rodiče vychovavší daňového poplatníka by si celkem polepšili každý o tisícovku na každého vychovaného poplatníka proti současnému stavu - pokud by dotyčný žil a pracoval. A čím líp by ho vychovali a on tím víc vydělával a platil daně, tím víc by profitovali. Z nemakačenka na dávkách by měli ovšem kulové.

A kdo si svého daňového poplatníka nevychoval, prostředky vložené do jeho výchovy ušetřil a mohl by je tudíž si šetřit na důchod.