M. Těhanová 31.7.2021 22:12

Civilizace nebyly založeny, ty se postupně vyvíjely. Někdy píšete hrozné nesmysly.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 0:28

Mě smysl dává, že založením pevného osídlení až měst byly fakticky položeny základy civilizace. To už s definice Tylora. Jen při pevném osídlení, které právě až po tisíciletích relativně stabilního klimatu umožnila dostatečně narostlá bonita půdy, mohlo vzniknout setrvalé zemědělství, stálo za to budovat pevná sídla... - a mohla se začít rozvíjet dělba práce i dělba moci.

U kočovných kmenů dodnes musejí umět prakticky všichni všechno a nakonec stejně málo. Zato jsou takové kmeny mobilní ale lokálně neukotvené tedy strukturně mocensky celkově neovladatelné = necivilizované.

Teprve v důsledku sídelního zakotvení, specializování... se civilizace mohly začít rychleji vyvíjet.

Je to takto srozumitelnější?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Paculová 1.8.2021 7:09

Výzkumné týmy nově identifikovaly čtyři různá období, kdy se mayská populace měnila v reakci na zvlášť suchá nebo zvláště vlhká období, která navíc dosud nebyla zdokumentována. Jde o letopočty 1350–950 př. n.l., 400–210 př.n.l. a 90–280 našeho letopočtu a 730–900 našeho letopočtu. "Je důležité, aby společnost obecně věděla, že před námi byly civilizace, které byly ovlivněny změnami klimatu a musely se tomu přizpůsobovat,“ říká biogeochemik Peter Douglas z McGill University. "Propojením důkazů o klimatu a změně populace můžeme vidět jasnou souvislost mezi srážkami a schopností těchto starověkých měst udržet svou populaci.“ Mayové, kteří žili v jižních nížinách, byli prvními, kteří se dostali do problémů v důsledku změny klimatu.

Každý žák základní školy dnes ví, že Mayové nejezdili žádnými auty, ktedrá by stála za emisemi škodlivého CO2....

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 1.8.2021 8:15

Pan PoRada Vám vysvětlí, že nemáte pravdu tím, že Vás buď bude ignorovat nebo Vám napíše, že už Vám poslal několik odkazů!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 8:28

Paní Paculová souhlasím s Vámi, že lokální klimatické výkyvy i dříve existovaly a byly limitující pro místní civilizace. To se dělo a může dít např v souvislosti s meandrováním mořských proudů nebo seismickou činností.

Odkud čerpáte informaci ..."ayové, kteří žili v jižních nížinách, byli prvními, kteří se dostali do problémů v důsledku změny klimatu" je nejasné.

Civilizace se globálně začaly nastupovat před cca 5tis lety v důsledku celkově vyrovnaného klmatu. Za celý holocénse např glob teplota měnila jen o +-0.5C.

https://faktaoklimatu.cz/infografiky/teplota-22000-let

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 1.8.2021 8:47

"Fakta o klimatu " je partička zelených magorů, jako jste vy!Lidé s humanistickým "vzděláním" enviromentálního druhu.Tedy žvanilové bez znalostí matematiky a fyziky!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 9:55

Znalosti i matematiky a fyziky si rád doplnuji. Nepředvedl by jste mi nějaké namísto pomluv?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 1.8.2021 10:35

Tak naposledy!Jak vysvětlíte teplotní a geomagnetickou anomálii v jižním Atlantiku?Jak vysvětlíte kyslík v atmosféře?Odkazy neberu!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 1.8.2021 10:38

To "doplňování" se vám nějak nezdařilo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 13:03

Ultimáta "naposledy!" neberu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 1.8.2021 13:53

Jak jinak!Když odpověď neznáte!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.8.2021 15:07

Na vámi zmíněných stránkách Fakta o klimatu je údaj s odkazem na studii ČSAV, že v ČR jsou větrná elektrárny schopné pokrýt až 29% spotřeby elektřiny (optimistický scénář). Celkem jednoduchý výpočet - počet větrníků (slušně definovaný, včetně jakéhosi kritéria "větrníky nemůžou být úplně všude) rozepsaný po krajích, krát instalovamý výkon krát skutečná výroba v procentech (rozepsáno po měsících - někdy fouká víc, někdy míň), vše vynásobeno a výsledek porovnán s aktuální spotřebou.

Neřeší to skutečnost, že nefouká pořád stejně, ale budiž.

JENŽE skutečná výroba, rozepsaná po měsících, tedy těch 20% až 30%, vznikla vynásobením instalovaného výkonu nikoliv průměrem jednotlivých měsíců, ale oněmi 30% nejlepšího měsíce. Neodhalil jsem, jestli je to chyba (klidně bych tu použil slovo lež, ale takhle snadno odhalitelná?) studie nebo "to" vzniklo až při zjednodušení na grafiku, která se vejde na jeden monitor, ale je to tam.

Nemluvě o tom, že i těch zhruba 25% skutečného výkonu proti instalovanému v celé ČR mi přijde skoro 2x víc, než považuju za správné, ale pravda - já po republice a anemometrem neběhal.

Jen ještě poznámka - optimistický scénář je evidentně fakt optimistický, o moc víc to nebude, i kdyby stály větrníky i na Václaváku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 9:03

Připouštím, že pro rozvoj civilizací sídelního typu by mohlo existovat více jak jedno "klimatické optimum". Složité egrodické systémy, protkané nelineárními zpětnými vazbami, obvykle dokáží v tomto ohledu překvapit... Ale i kdybychom se momentálně poblíž jednoho z nich opravdu nacházeli, naše klimatické teorie a modely by byly dostatečně adekvátní (jako že nejsou), a navíc bychom měli po ruce nějaké funkční a ekonomicky únosné nástroje, jak změnu klimatu ovlivnit - proč myslíte, že by to mělo být dobré pro další vývoj života na Zemi v časovém horizontu nikoliv příštích několika staletí, ale z delší (geologické) perspektivy? Je nebo není antropocentrismus zdrojem chybných vývojových strategií z hlediska oprávněných potřeb ostatních druhů, se kterými se dělíme o omezené zdroje? Existuje podle vás pro Zemi nějaký optimální rozměr lidské populace, a pokud ano, proč myslíte, že k jeho dosažení je dobré být poblíž jednoho z "klimaticky optimálních" bodů z hlediska "úživnosti"? Například v mém bazénu jsem zajistil dlouhodobě udržitelný rozvoj pro zelené řasy: udržuji jejich populaci na takové úrovni, že po celou sezónu společně prosperujeme. Kdybych jim ale nastavil "optimální" PH, tak to pro ně po pár dnech zdánlivé prosperity ve finále dobře nedopadne, a nebudu spokojen ani já

A na závěr ještě jedna otázka. Dobrá, podle vás je status quo klimaticky optimální. Já si naproti tomu myslím, že by byl lepší návrat k paleocen-eocennímu teplotnímu maximu. Proč si myslíte, že je etické mocensky prosazovat váš názor na úkor toho mého, i kdyby byl menšinový, a plýtvat našimi společnými zdroji bez mého souhlasu? Aktivní zásah do přirozeného vývoje vyžaduje konsensusuální přístup, nemyslíte? Zemi sdílíme, a máme ji jen jednu, a já s vaším klimatickým aktivismem nesouhlasím, je to strategická hrozba pro naši sdílenou budoucnost!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 9:07

oprava: "konsensuální"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 10:25

K širším otázkám. " .. proč myslíte ......perspektivy?...."

Souhrně. Obecně dobré ve smyslu "perspektivy" rozvoje života považuji snižování entropie v prosředí živého systému - růst uspořádanosti. Viz definice života. Takto ve zdravých biotopech kterým byla pro člověka planeta ještě donedávna, roste jak jeho biodiverzita tak i odolnost k nepříznivým fluktuacím. Prodlužuje se také časový prostor pro intenzifikační vývoj a to v situaci kdy je rozměrový a zdrojový prostor fakticky uzavřený a cesta extenzifikace proto nutně selhává. Uzavřený systém pracující ale s vnějšími dodávkami sluneční energie - neporušuje 2 větu termodynamiky. Otevřený takto může být s hlediska potenciálu budoucího rozvoje.

Obecně zlé je naopak uvěřit falešnému a konat podle toho. Např. uvěřit, že klima se nemění a když tak zanedbatelně a proto není na zvyklostech až zlozvycích potřeba nic měnit a je možné si prostředí dál a víc užívat....

Vyjímky s tohoto pravidla co možná znát pravdu a jít jejim směrem přesto existují ale jen podobně, jak může být např ohleduplnější neznát neodvratnou diagnozu. Obávám se přitom, že klimatická diagnoza už se stává hraniční.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 11:00

Vaše úvahy jsou zajímavé, ale diskuse má smysl jen tehdy, když se snažíte odpovídat na otázky oponenta.

Jsem z toho smutný - dozvěděl jsem se vaše další spekulace, tentokrát o "zdravých biotopech", ale na co se ptám, to vůbec neřešite.

Je to intelektuálně poctivé?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 13:43

Intelektuálně poctivé je přiznat si omezené možnosti diskusního rámce. Proto jsem odpověděl nikoliv detailně ale obšírněji. Rád bych někdy a třeba i jinde navázal ale na druhou stanu obtížně hladám čas a cesty - tak to ponechme na pokračování někdy příště - např další den kdy ubude spamujícího hluhu..

Zkusím zatím konkrétnější odpověd - polemiku - na jednu z Vašich zajímavých otázek.

"Je nebo není antropocentrismus zdrojem chybných vývojových strategií z hlediska oprávněných potřeb ostatních druhů, se kterými se dělíme o omezené zdroje?"

Antropocentrismus považuji za významný zdrojem chybného uvažování. Člověk sám totiž už s podstaty sestává s řady geneticky odlišných buněk které mu však umožnuní trávení, posilují imunitu, ovlivnují nálady, emoce... - tedy život v širším pojetí.

Na své těle neseme zhruba jen 10% geneticky označených lidských buněk přes které ale organismus transformuje 99% výměny energií a které žijí v nejpeciznější až bleskové koordinaci. Tato mocenská převaha nás pravideně mate.

Jiný pohled však říká, že v sobě a na sobě neseme 99% i zásadně odlišných genetických informací právě v celé plejádě dalších vesměs sybioticky zařaditelných mikroorganismů. Lze sice přeživat ve sterilitě a na kapačkách... ale rozvoj života by to nepřineslo. K tomu je třeba naopak daleko širší komplexita a větší nadhled.

Nejen tedy antropocentrismus ale nelze ale ani doložit, že by inteligence - která nás významě charakterizuje - byla sama o sobě jen výhodnou vývojovou strategií života. Tedy, že by automaticky naplnovala dlouhodobou strategii poklesu entropie v biosféře. Sebezničení v jaderné válce, přemnožení až do infekčně neúnosné zranitelnosti nebo egoistické přečerpání zdrojů a možností prostředí jsou snad dost zřejmá lidskou inteligencí navozená vývojová rizika.

Pěkný den.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 15:09

I Vám...

Opustíme-li ovšem ten antropocentricsmus - jaký význam má v tom případě usilovat o klima, "optimální" například pro primáty, když prokarioti by třeba uvítali zcela jiné klimatické poměry?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Těhanová 1.8.2021 18:50

Tak vy si to jistě pamatujete i jaké bylo klima, pravděpodobně jste v té době žil. proto tak fundovaně o tom mluvíte. Drahý pane, víte prd!

A nevím, proč mě vysvětlujete samozřejmé věci o vývoje civilizace. To snad ví každý aspoň průměrně vzdělaný člověk.

Myslím, že svoje výplody po sobě ani nečtete, takže si neuvědomujete, jaké fantasmagorie z vás občas padají.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Milan 1.8.2021 10:02

Ne někdy.

Vždy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Ganaur 1.8.2021 10:44

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 1.8.2021 13:49

Více potravinové zdroje samozřejmě dovolovaly. Jen nikdo "zatím" nepřišel na to, že je třeba kořínky nejenom chroupat, ale i sázet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 2:40

Se vší úctou, pane Rada, omyl bude spíše na vaší straně...

Již několik let sledují vaše diskuzní příspěvky, a myslím, že jsou založeny na dvou hypotézách, které se jeví jako zajímavé, ale neprokázané, a podle mě se jedná o chybné spekulace:

1) Nebýt člověka, tak už tu dávno máme dobu ledovou, její nástup byl "zrušen" jen díky antropogenním vlivům v době neolitu. Sám musíte uznat, že sice se to píše ve vaší oblíbené knížce z pera jakéhosi excentrického klimatologa, ale žádný "vědecký konsensus" na tomto není. Nebo snad je?

2) Údajně existuje jakési "optimální klima", které zajišťuje "nejlepší úživnost" biosféry, tento optimální stav je vázaný na existenci polárních zmrzlých čepiček, nyní jsme teplotně už lehce nad optimální hodnotou, člověk vhodnými zásahy dokáže tento optimální stav udržet a proto je to po naší povinností a závazkem před budoucími generacemi.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 2:41

To celé je ale věc názoru. Já si například na rozdíl od vás myslím, že nástup nové doby ledové by lidstvu příliš neprospěl, takže pokud by snad člověk mohl nějak klima ovlivnit, pak zaplať Pánbůh za každý další ppm CO2 a stupeň Celsia průměrné globální teploty navíc! Dokonce jsem přesvědčen o tom, že pokud by to bylo možné, je načase skoncovat s tím už milión let trvajícím kolotočem glaciálů a interglaciálů s periodou cca 100.000 let... Za optimální klimatický stav a doslova požehnanou dobu pro život na Zemi považuji to vzácné a nádherné paleocen-eocenní teplotní maximum, které potkalo Zemi před 56 miliony let...

V době tohoto ráje tu byla průměrná teplota asi o 10 stupňů vyšší, koncentrace C02 minimálně ŠESTInásobná (sic!) proti dnešku, oceány sice zabíraly větší plochu, ale pevnina byla krásná, užívná a skvělá pro život! Žádné masové vymírání se nekonalo, pod tlakem klimatických změn některé druhy zanikly, ale právě tehdy se objevily první sudokopytníci! A lichokopytníci! A první primáti! Těch 200 tisíc požehnaných let bylo asi tím nejkrásnějším obdobím na Zemí od kambrické exploze života, a existuje dokonce hypotéza, že tento zázrak je stopou dávné nehumánní civilizace, která si takto zajistila svůj optimální udržitelný rozvoj:

https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Paleocenn%C3%AD-eocenn%C3%AD_teplotn%C3%AD_maximum

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 8:19

Pokud někde píšete "ve vší úctě" - tak prosím zároven "ctěte", že nevíte co si myslím - ale jen to co píši. V takovém případě by jste totiž nemohl napsat např:

... "Já si například na rozdíl od vás myslím, že nástup nové doby ledové by lidstvu příliš neprospěl"...

Pro připomenutí tedy znovu už po několikáté během posledních let co mě špatně sledujete... v souhrnu opakuji, že planeta Země je nyní v klimaticky metastabilním stavu (s celoročními polárními čepičkami a permafrostovou pokličkou). Ten je zároven křehkým životadárným optimem. Viz druhvá rozmanitost.

Problém klimatu dnes ale tkví právě v kombinaci teplotně klimatického optima a nestability situace distribuce vláhy s hlediska skleníkových plynů v atmosféře kde optimum bylo 280 až 300ppm CO2.

Dnes už jsme během století s 415ppm jaksi o 10 mil let zpět v třetihorách. Tehdy sice panovala daleko stabilnější míra glob. teploty a tak nehrozily propady do dob ledových ale byla i menší úrodnost půd a menší úživnost oceánů. To pro vyšší erozní potenciál dynamiky podnebí na půdy a menší úživnost teplých vod.

PETM můžete považovat za co chcete. Při věcně diskusním poměřování by ale bylo třeba hodnotit podle kriterií. Např druhová rozmanitost, celková masivnost biosféry atd. Každopádně ale byl gradient nástupu i sestupu o oněch cca 5C řádově pomalejší protože trval cca 20tisíc let a tato menší strmost méně ohrožovala adaptační možnosti živých systémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 1.8.2021 8:37

"nevíte co si myslím - ale jen to co píši"

Pokud si něco jiného myslíte, než sem píšete, tak se s tím psaním ani nenamáhejte...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 1.8.2021 10:49

Pane Wágnere mám za to, že jste natolik erudovaný, že dokážete odlišovat pohnutky nevědomé, podvědomé, vědomé, vize ... od už cílených spekulací, taktik, etiky, morálky až věcných skutků. Skutkem je zde to napsané za kterým si jiní obvykle trochu něco jiného zas představují... a diskuse to posléze může vytříbit.

I pokud kdokoliv zprvu důkladně nerozlišuje, diskuse se zůčastnit může a prvotní najasnost nemusí nutně být na škodu. Já se zde "namáhám" i proto, abych se něco naučil.

Pomůžete "skutkem"? Např vysvětlením proč věcně dominantní projevy změny klimatu jako je teplotní gradient či teplotí posun bagatelizujete vágní frází "klima se vždy měnilo"?

Ptám se takto proto, že mám důvodné podezření, že i Vy si něco jiného myslíte - než co sem píšete. Tím důvodem je, že jste pravděpodobně člověk - nikoliv stroj.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 11:45

Takže jsem si to dohledal. Propagujte zde opravdu velmi okrajové, sporné a diskutabilní hypotézy....

Člověk že by svou zemedelskou činností prodloužil holocén a oddálil nástup doby ledové? Hlavním zastáncem této kontroverzní teorie je paleoklimatolog William Ruddiman z Virginské univerzity, a jedná se skutečně o spekulace na úrovni nadvlády "reptiloidů" v politice nebo chemtrails:

"Ruddimanova hypotéza je dodnes nesmírně populární, mimo jiné i u nás díky českému překladu jeho knihy Pluhy, nemoci a ropa z roku 2011, ale vzbudila i velkou vlnu kritiky. Nejpádnější argumenty zazněly stran samotné možnosti srovnávat ledovcový záznam trendů v jednotlivých interglaciálech. Kritici poukazují na výpověď z antarktického ledovcového vrtu EPICA (2004), který obsahuje také záznam interglaciálu označeného jako MIS 11, což by údajně měl být z hlediska vlivu parametrů oběžné dráhy Země na klima naší planety (viz výše) nejbližší analog interglaciálu současného – holocénu. Tento interglaciál trval 28 000 let a koncentrace CO2 i metanu v něm zůstávaly průběžně vysoké a začaly klesat až s příchodem nové ledové doby. Kritici z řad odborníků na klimatické modelování (např. Joos a kol. 2004) zase vypočítali, že rozsah odlesňování by musel být několikanásobně vyšší, aby se vůbec mohl projevit nárůstem oxidu uhličitého v atmosféře." (Petr Pokorný, David Storch a kolektiv: Antropocén, Academia, dotisk 2021)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 9:15

Takže teď už vím, co si myslíte, i když nepíšete, díky!

Proč vlastně zavrhujete ten PETM, jako jedno z optimálních řešení těch našich rovnic?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 1.8.2021 10:53

P. S. Naše záznamy o gradientech teplotních změn před 56 milióny let jsou jen velmi kusé, kdežto od průmyslové revoluce máme velmi přesný záznam, takže s tím gradientem bych operoval opatrně...

Jinak - během PETM se během cca 20 tisíc let dostalo do atmosféry takové množství uhlíku, jaké by člověk dodal při současné úrovni průmyslných aktivit až za více než 1000 let! Takže bych to klidně ještě pár set let pozoroval, tisíc let je doba dlouhá, a kdy se vlastně vyčerpají zásoby těžitelných fosilních paliv, nebude to řádově dříve? Možná že je to škoda - před těmi 56 milióny let právě v průběhu PETMu se prosadili savci a vznikli primáti!

• reagovat
• nahlásit příspěvek