P. Zinga 29.12.2020 10:51

Jo, ale mezitím studoval.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.12.2020 11:13

To jistě ano,

ale nic nového ohledně solární aktivity a klimatu nevymyslel.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 29.12.2020 14:19

Nebyl bych tak kategorický... Má zajímavé postřehy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.12.2020 14:44

konkrétně jaké ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 29.12.2020 16:01

Dobrá otázka.

Jsem rád, že jste se zřejmě rozhodl dílo tohoto génia nastudovat, takže Vám budu na konci tohoto procesu vděčný za stručnou rešerši

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.12.2020 10:32

Pane Klepetko když už se o mě otíráte tak jen konstatuji, že také neumím "napsat více méně přesný klimatický model"...

Podstatné je ale pro mě to, že už současné modely jsou dostatečně přesné a jejich spolehlivost dál roste. Jaksi "nepřesné" ale mohou být pro ty, kteří se na absolutní přesnost chtějí racionalizačně vymlouvat.

Už před 30lety např. predikovali vědci v IPCC prakticky přesně stejně velké GW jaké dnes pozorujeme (+1C). Pěkně to popsal Tolasz:

https://www.novinky.cz/pocasi/511507-klimatolog-pred-30-lety-se-vedcum-smali-ze-prehaneji-ted-se-scenare-naplnuji.html

To co je dnes nové až nečekané jsou jen konkrétní lokální dopady např. v podobě kůrovcové kalamity. I pravděpodobnost toho ale bylo možné predikovat už před 30lety, protže se i tehdy vědělo, že dynamika atmosférických procesů všestaně vzroste včetně do té doby neobvyklých projevů. To prostě proto, že se s odtáváním plárních oblastí začne proměnovat tvar globální cirkulace atmosféry a tedy distribuce životadárné vláhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 29.12.2020 10:49

Ty umíš jenom žvanit hlouposti. Nic víc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Klepetko 29.12.2020 16:00

Pane Rado, jistě uznáte, že definice "dobrého modelu" je více méně arbitrární, a vypadá to že se na ni neshodneme. Model, který neumí predikovat známý minulý vývoj systému z počátečních podmínek na počátku holocénu je pro mě zcela bezcenný, a nikdy neuvěřím žádným z něj pocházejícím projekcím do budoucnosti!

Představte si jaderný reaktor: keců kolem něj bychom zde na Psu mohli rozvádět mraky, ti políbení fyzikou se můžou předvádět před ostatními, jak tomu rozumí, ale k predikci jeho chování potřebujete přesné výpočty, založené na hlubokých znalostech fyzikálních jevů. No a současný stav našich vědomostí tyto výpočty umožňuje, takže si tu můžeme postavit dalších pár jaderných bloků. Naproti tomu klima spočítat zatím neumíme - takže stěží předvídame počasí na tři dny, ale klimatickou změnu? Tam jde spíše o predikce na základě pozorování minulosti, než na předpovědi, založené na poznání vnitřních vazeb, ty jsou totiž nelineární. Víme, že poslední dobou vždy po klimatickém optimu přichází další doba ledová, takže se ji zřejmě časem dočkáme. Nic lepšího nemáme - adekvátní modely zatím chybí, ale i když je vytvoříme, tak nelinearity v nich budou generovat spíše chaos než přehlídku primitivních, přímo úměrných vztahů typu více CO2 - vyšší teplota, v jejichž existenci v tak složitém systému může uvěřit snad jen nevzělaný idiot, nebo naopak až příliš ekonomicky vzdělaný požírač klimatických grantů, nebo nějaký ideologicky zmanipulovaný zelený Khmér. Pane Rado, doufám že vy tomu nevěříte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.12.2020 10:18

Může to tak trochu být. Slunce by totiž s principu relativně nízké teploty a tlaku ve svém nitru nemělo umožnovat tak snadné a rychlé slučování jader vodíku - jak se to překotně děje v termo-jaderné pumě.

Přesto k tomu dochází ale na základě kvantového tunelování. Přitom právě pravděpodobnost takové reakce může ovlivnovat i poloha barycentra.

To ale samo o sobě k vysvětleení ba navození cca 360leté periody zdaleka nestačí, protože cesta energetického fotonu s oblastí s nevyšší hustotou - a tedy i pravděpodobností fůzní reakce - je oproti těm 360 rokům extrémě dlouhá. Trvá totiž zhruba deset až stotisíc let. S povrchu Slunce k zemi pak jen 8.5 minuty.

Takže se v té mlýnici slunečního nitra vše pěkně energeticky průběžně shlazuje a to až tak, že takovou periodičnost prakticky nepozorujeme.

Toto zásadní ale při koncipování vyšinutých až spikleneckých teorií s cílem znevěrohodnit rostoucí teploty na naší planetě ... ale zřejměnevadí panu Zingovi a jemu podobným.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.12.2020 10:26

Tady jste ale úplně vedle.

Cykly Solární aktivity jsou řízeny magnetickým polem Slunce a nikoli změnami v jaderné fúzi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.12.2020 10:44

Nejsem úplně vedle - popsal jsem ale jen část. Proces tvorby energie na Slunci je nepochybně výsledek komplexní interakce. Nenapsal jsem, že magnetické pole se tam nemění, nepřepolovává.... nemá vazby na posun barycentra...

Jeden s klíčků k problému je totiž přeci jen v rukách planet. Ty mají v úhrnu sice podstatně menší hmotnost ale naopak podstatně větší hybnost.

Nepopsal jsem ani to všechno, pro které zatím věda neumí postavit dostatečně spolehlivý sluneční model, který by bylo možno zabudovat do už relativně spolehlivějších klimatologických předpovědí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.12.2020 9:56

Myslet si to můžete ale pro věrohodnost by bylo potřeba takovou předpověd umět doložit.

Doložitelné je dnes daleko spíše to, že problém nebude se samotným průměrem v otelování ale s narůstající dynamikou počasí, která v důsledcích odlesnování... urychlí degradaci půdy. To spolu s poklesem nerostných zásob fosfátů pravděpodobně povede k zásadnímu poklesu zemědělské produkce a tím k zostření mezilidských konfliktních situací. Pro tentio vývoj existují masivní předpoklady už dnes.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.12.2020 10:08

Ale já nic nepredpovidam, jen konstatuji, že pro Čechy, kteří žijí v klimatu, kde je asi o 6 stupňů nižší teplota než uznávané optimum (96% obyvatel země žije v teplejším klimatu), je oteplování příznivé. Lesů máme stále dvakrát více než za Marie Terezie. A s fosfaty nic neuděláme, už jsem slyšel za svůj život spoustu katastrofickych scénářů ohledně nedostatku nějaké suroviny, žádný se nevyplnil, takže v tom jsem v klidu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.12.2020 10:53

Odkud čerpáte 96% populace v teplejším?

S fosfáty budeme muset něco dělat alespon ve smyslu aby nám zbytečně moc neodtékali řekami. Viz eutrofizace vod.

https://www.zsch.cz/news/bude-nedostatek-fosforecnych-hnojiv-/

Osobně jsem na rozdíl od Vás nikdy před rokem 2000 neslyšel o možnosti katastrofické devastace našich lesů - a její nástup je tady!

https://www.zachranmelesy.cz/cs/clanky/clanky/lesni-katastrofa-v-cislech-zprava-o-stavu-lesa-za-rok-2019

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Rybenský 29.12.2020 11:19

prof. Karel Prach na to upozorňoval už asi v roce 1994, asi záleží na tom, kdo jsme potkal jaké odborníky

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.12.2020 11:31

To čerpám z Googlu. Zdá se vám to moc? Tak si najdete oblasti na zeměkouli, kde mají podle vašeho odhadu chladnější klima než my a sectete obyvatele a pak můžete napsat, jestli jste jich našel více než 300 milionů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.12.2020 14:51

Máteli zájem o pohled udržitelnosti, pak není rozuné vycházet s neudržitelných počtů populací vázaných na dynamiku podmínek jen k dnešnímu datu.

Zkuste si "vygoglovat" jak vypadala relativně ustálená lidnatost před nástupem průmyslové revoluce a tedy před nástupem dominance globálního transferu surovin a techologií.

Dnes jsou např pro produktivitu našeho intenzivního zemědělství klíčová ložiska fosfátů např v Maroku - ale fakticky je tam vlastní Čína.... Do 30let tam proto dojde k vytěžení....

Naposledy přitom bylo i relativně úživné česko zemědělsko-průmyslově zcela soběstačné za prvé republiky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.12.2020 17:50

Dnes jsou výnosy plodin nasobne oproti minulosti. Oteplení, covid, teď zase fosfaty. Pořád se něčím musíme děsit? Nás ty fosfaty dalece přežiji, stejně jako plyn, uhlí, ropa. Jestli něco bude lidstvo v dohledné době opravdu ničit, tak to podle mě bude ekonomická krize.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 29.12.2020 18:39

A Green Deal ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Moravčík 29.12.2020 13:09

Dobre, tak ak stúpne teplota o 6 stupňov, my budeme v optime a 96% sa bude pomaly opekať?! To je dvojsečný argument.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 29.12.2020 14:35

Optimum teloty pro produkci např ryb leží v polárních oceánech s teplotou vody blízskou nule. Naopak tropická moře jsou sice velice rozmanitá ale potravně velmi chudá.

Optimum vazby uhlíku at už ve stromech či půdě leží také v mírných až severních šířkách. Naopak tropické půdy jsou velmi neúživné. Dokonce je to tak, že půda pod pralesy je prakticky jalová.

Globální růstna 6C by jednoznačně znamenal civilizační konec.

https://www.martinus.cz/?uItem=784399

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.12.2020 17:45

To opravdu nehrozí, taky se stejně dobře může ochlazovat. Zajímavé je, že obyvatelé teplých oblastí se tím nezabyvaji, nesmyslná uhlikova neutrality je nezajímá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.12.2020 10:03

Pane Nevrklo,

nastudujte si něco o Maunderově minimu a o globálních teplotách. On totiž ten pokles teplot v Maunderově minimu byl v Evropě menší, než 1°C.

Moderní solární minimum začalo už před koncem 20.století. A místo toho, aby se začalo ochlazovat, tak se oteplování zrychlilo.

Jinými slovy: síla změny skleníkového efektu dnes už převyšuje sílu změny 360-letého solárního cyklu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.12.2020 10:14

Já těm cyklu moc nevěřím, pokud fungují, neměl by být problém dát je dohromady a namodelovat budoucí vývoj. Asi před čtvrt stoletím Al Gore, guru oteplování, předpověděl zaplavení Floridy v roce 2020, nestalo se vůbec nic, hladina moří se za třicet let zvedla asi o 8 centimetrů. Už je to porouceni větru, dešti a navíc teď teplotě dávno směšné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.12.2020 10:29

Předpověď poklesu sluneční aktivity pro první polovinu 21.století vyšla. Takže já těm cyklům narozdíl od Vás věřím.

Něvěřím ale tomu, že se bude díky tomu ochlazovat. Na to je tento 358-letý solární cyklus dost slabý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Nevrkla 29.12.2020 10:35

Myslím, že pokles sluneční aktivity má vliv zásadní a proto se teď ochlazení obávám daleko více než oteplení. Ale pokud těm cyklum věříte, tak predpovedte, jak to bude třeba do konce století probíhat.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 29.12.2020 10:42

pane Nevrklo,

sluneční aktivita klesá už od poloviny 20.století. V současnosti se nachážíme na konci nejslabšího 11-letého cyklu za posledních 180 let.

A ochlazování furt nikde.

Podívejte se na tento obrázek sluneční aktivity:

http://www.sidc.be/images/wolfmms.png

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mertan 30.12.2020 8:35

Na obrázku je 180 rokov slnečnej aktivity? To čo robíte je zavádzanie, alebo úmyselné klamanie.

• reagovat
• nahlásit příspěvek