V. Petr 20.12.2018 17:22

Re: Nikoli pane Vaňuro

O tom tady pořád píši! Otázka je, zda s dalším nárůstem obsahu CO2 bude teplota vůbec narůstat a když tak o kolik. NIKDO se tomu jaksi nevěnuje!

No a těch 280 ppm CO2 odpovídalo jak středověkému klimatickému optimu, tak i malé době ledové. A "předindustriální období" spadá do konce malé doby ledové, o tom se také mlčí! K tomu se rozhodně nechci vracet!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 20.12.2018 19:37

Re: Nikoli pane Vaňuro

Při konstantní koncentraci CO2 byl za vznikem malé doby ledové pokles sluneční aktivity (vymizení slunečních skvrn). Sluneční opět klesá již cca 60 let (poslední cyklus byl nejslabší) a teploty vesele rostou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.12.2018 14:19

Re: O tom tady vůbec není řeč?

Ještě na doplnění a pokus o vysvětlení. Ty obrázky spektrálních charakteristik sice jsou v pořádku - jsou nale normované. Ta chybka se v úvaze nejspíše vloudila právě přes opomenutou intenzitu jakési "svítivosti" vyzařované na základě původně normované charakteristiky ale v realitě už s vyšší intenzitou.

Zkuste si pro vytvoření představy někdy naladit slabou radiovou stanici a nejspíše zjistíte, že její signál lze zachytit v nějak širokém frekvenčním pásmu.

Pak udělejte totéž ale za situace kdy se ke stanici přiblížíte např na zlomeček vzdálenosti a znovu si ověřte v jak širokém pásmu se nově její signál vyskytuje. pravděpodobně zjistíte, že pásmo či lépe řečeno vyzařování vysílače se ve druhém případě jeví podstatně širší - tedy vyzařování je fakticky i intenzivnější.

Je to takto jasnější?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 20.12.2018 17:30

Ty spektrální čáry nejsou "normované" ale změřené!

Sám jsem to kdysi měřil v rámci nastavení "nuly" IR spektrometru.

Ten radiový signál, indikovaný v přijimači souvisí s jeho citlivostí a selektivitou! Čím blíže jste k vysílači, tím je signál, pochopitelně silnější a protože přijimač má nějakou šířku přijímaného pásma, bere i signál s trochu odlišnou frekvencí, ten ale s menší citlivostí! Zesílení je navíc, z části automaticky regulováno!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.12.2018 13:12

zabraňuje pane Vaňuro

možná to asi nevíte, ale ona se otepluje jen troposféra díky sníženému úniku tepla způsobenému rostoucím množstvím skelníkových plynů. Naproti tomu horní vrstvy atmosfery se ochlazují, protože tam teplo přestává unikat. Podívejte se na tento web satelitního měření teplot a nastavte si tam různé vrstvy atmosfery (channel):

http://images.remss.com/msu/msu_time_series.html

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 20.12.2018 13:02

Re: chce to víc studovat, pane Kolmane

O poměrech izotopů 12C/13C opravdu nic nevím, v tom máte pane Šejno pravdu.

Co je pane Šejno jedno poslední století z hlediska stáří planety Země? Vámi uváděné změny poměru izotopů uhlíku bych za nezvratný a nezpochybnitelný důkaz vlivu člověka (při vší úctě k vašemu vzdělání) na změny klimatu nepovažoval. Bylo tu už v předindustriální minulosti několik období, kdy bylo tepleji (a ovšem i chladněji), nežli dnes.

O skleníkovém efektu mě přesvědčovat nemusíte, fyzika patřila k mým oblíbeným předmětům :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.12.2018 13:12

Re: chce to víc studovat, pane Kolmane

Ano, vtip je ovšem v tom, že ZEMĚ NENÍ SKLENÍK. ;-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.12.2018 13:16

atmosfera je skleník

Země skleník není, ale její atmosfera ano.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 20.12.2018 22:44

Re: atmosfera je skleník

Atmosféra, na rozdíl od skleníku, umožňuje distribuci tepla z povrchu planety do vysokých vrstev atmosféry konvekcí. Tento jev má mnohonásobně větší efekt, než přenos tepla radiací, které může ovlivňovat nějaký skleníkový efekt. A konvekce vytváří zápornou zpětnou vazbu, protože přenos tepla je tím intenzivnější, čím je vzduch teplejší.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.12.2018 13:38

Re: chce to víc studovat, pane Kolmane

podívejte se na toto:

media.wired.com/photos/59372d07714b881cb296f23a/master/w_750,c_limit/RubinoCO2Isotopes.jpg

rád bych sem dal i odkaz na vysvětlení tohoto jevu od klimatologa Metelky, ale admin tento odkaz blokuje. Nejspíš je admin zatvrzelý klimaskeptik.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 20.12.2018 13:05

Re: Čím tepleji, tím lépe?

Souhasím s Vámi, že o vlivu člověka pochybují mnozí. Je to dokonce jeden z dnes nejintenzivněji studovaných problémů klimatu. Nedávnok právě jen o v vlivu lidské kultury na klima vyšla zajímavá publikace v českém překladu. Tam by jste mohl nalézt podněty na odpovědi i ke svým pochybnostem.

https://www.kosmas.cz/knihy/236455/jak-kultura-utvari-diskusi-o-klimaticke-zmene/

Důsledně bych pane Kolmane ale navíc varoval v přecenování racionality jako dominantního vlivu na jednání druhu homo s.s. To totiž bývá až tak samolibé, že se sám začal nazývat moudrým.

Většunu intelektuálního potenciálu který je sám o sobě skutečně naprosto anomálně rozvinut, totiž věnujeme především obelhávání sebe samého a na hledání cestiček k zintenzivnění emotivních požitků. Jsme například už dod dětství mistři výmluv. Zamilováváme si posléze systém stupidním způsoobem který se v běžných podmínkách vynecháváním otížných rozhodovacích procesů stává velmi úsporným ale naopak zejména v dynamicky se měnícím světě je až zcela neadaptibilní. např raději popíráme jev než abychom si k němu pracně nastudovali něco o jeho podstatě.

https://technet.idnes.cz/jak-si-zamilovat-system-0sw-/veda.aspx?c=A121204_153944_veda_mla

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 20.12.2018 13:59

Re: Čím tepleji, tím lépe?

Poznámka pod čarou:

Označení "člověk moudrý" míním ironicky. Slyšel jsem i bonmot(?), že: "Člověk je nejblbější ze všech zvířat."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 20.12.2018 13:45

Největší hurikán postihl Ameriku ještě za tzv. Malé doby

ledové! https://en.wikipedia.org/wiki/Great_Hurricane_of_1780

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 20.12.2018 9:57

Re: K poslednímu odstavci

Za prvé - jde o poznámku překladatele, ne autora.

Za druhé, ani El Niňo není jev prozkoumaný tak dokonale, abychom případné jeho kritické vyvraceče (tedy vyvraceče, kteří zpochybňují jeho zásadní vliv na popisované) mohli šmahem odsoudit jako vyznavače Zeměplacky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 20.12.2018 10:20

Re: K poslednímu odstavci

Měl jsem, samozřejmě, na mysli pana Zingu.

Co vám je nejasného na tom, že se s nástupem El Niňa skokově "globálně" oteplí a po jeho odeznění opět teploty poklesnou? Odehrává se to v oblasti Pacifiku a u nás se to na průměrné teplotě neprojeví.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 20.12.2018 10:49

Re: K poslednímu odstavci

Samozřejmě nikoliv - ve Vašem příspěvku píšete o autorovi. Měl jsem zato, že dáváte El Niňo do souvislosti s posledním odstavcem článku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.12.2018 10:04

Re: K poslednímu odstavci

No, skončilo na deset let a klimatičtí oteplovači začali sami od sebe blábolit cosi o "změně klimatu" místo o oteplování, takže opravdu nevím, kdo je větší hlupák. :-P

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 20.12.2018 10:31

Re: K poslednímu odstavci

Mě také nevadí, když u nás bude o trochu tepleji. Problém je právě v těch změnách - sucha, letní vedra okolo 35 stupňů, když v létě zabouří, tak to někde spadne jako přívalový déšť.....

Zkuste se podívat na CHMI.cz, je tam článek o počasí během vánoc s grafem s průměrnou teplotou v několika posledních dekádách. Třeba vám docvakne, že se opravdu něco mění.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.12.2018 10:34

Re: K poslednímu odstavci

No, a mě to tak nepřipadá.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Lenc 20.12.2018 10:52

Re: K poslednímu odstavci

Jistě pane Kavalíre.Problém je, že se počasí měnilo a to někdy velice rychle po celoui existenci planety Země a to dokonce v době takříkajíc historické.Osídlení Gronska v době raného středověku až do 14st. a náhlá tzv. malá doba ledová poté trvající prakticky až do konce 19st. je toho důkazem.O velice prudkém oteplení na konci poslední doby ledové nemluvě.Zvláštní, že?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Kavalír 20.12.2018 19:47

Re: K poslednímu odstavci

Problémem je právě ta "rychlost" při pohledu ze vzdálenosti stovek, tisíců nebo milionů let.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 20.12.2018 10:53

Re: K poslednímu odstavci

To nemusí nikomu složitě docvakávat - o klimatických změnách (které jsou v neustále se měnícím světě přirozené) nikdo nepochybuje. Jejich spojování s vlivem člověka také ne - jen jsou pochybnosti o zásadním vlivu člověka, nebo dokonce o fatálním vlivu člověka. A je téměř nepochybné, že vliv člověka na zvrácení těchto jevů je v oblasti komunistického "poručíme větru dešti!". Z čehož plyne nutnost, jako vždy v lidské historii, se přizpůsobit - nebo vyhynout...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Brzák 20.12.2018 10:56

Re: K poslednímu odstavci

A ještě - za Karla čtvrtého byly teploty ještě vyšší, než dnes. Rozdíl byl pravděpodobně pouze v množství zalesnění - které mohlo (ale nemuselo) být větší, než dnes (protože tehdejší svět dřívím topil, stavěl z něj - a lesy neobnovoval...).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 20.12.2018 11:43

Re: K poslednímu odstavci

.....že se opravdu něco mění.

A co má být? Všechno se neustále mění. A vůbec není zatím nezvratně a bez pochyb dokázáno, že všechny ty změny má na svědomí "člověk moudrý".

Daleko nebezpečnější je samovolný vzrůst počtu lidí na Zemi. To je opravdovým nebezpečím!

Stručně: Nežli sledování vzrůstu CO2 a kšeftováním s ním, bylo by přínosnější omezit stále vzrůstající počet lidí. Otázkou je jak.

Howgh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 20.12.2018 12:51

jo aha, pane Kolmane

takže bojovat proti růstu teplot je špatně, ale bojovat proti růst počtu obyvatel je dobře.

Kde chcete začít s tím bojem proti množení? Sterilizací můžů a žen? Vražděním nemluvňat už v porodnici? Atomovými bombami? Nebo sarinem, yperitem, či jinými "vonnými látkami"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 20.12.2018 13:14

Re: jo aha, pane Kolmane

Protože bojovat s počasím je naprostá hovadina, kdežto vyhladit polovinu obyvatel planety je v podstatě hračka. :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 20.12.2018 13:53

No, stačí i dnes kontroverzní čínská "politika jednoho

dítěte." Dokonce i to vraždění nemluvňat bylo v minulosti v Africe běžné, Evropané je totiž tehdy neživili na úkor vlastní reprodukce!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 20.12.2018 14:23

Re: jo aha, pane Kolmane

"Kynoucí" lidstvo je prů...švih, se kterým si zatím nikdo neví rady. Vámi zmiňované způsoby jsou dost nehumánní :-)

Zajisté rovněž nehumánním způsobem by bylo, zastavit zdravotnickou a jinou pomoc těmto krajinám.

Slyším hlasy, že jsem stvůra. Ale v důsledku přemnožení obyvatel Afriky (a dalších krajin s vysokou porodností) za čas i při dodávání potravinové, zdravotní a jiné pomoci začnou tamní obyvatelé umírat nedostatkem zmíněných komodit a vydají se houfně na pochod do "krajin zaslíbených" aby je vyjedli a vybydleli a posléze nastolili bídu a chudobu i v Evropě.

Je nás nyní cca 24x více, nežli za dob Ježíše Krista a neustále překotně přibýváme. Nechci vidět důsledky toho, až se začnou tenčit zásoby fosilních paliv.

• reagovat
• nahlásit příspěvek