30.4.2024 | Svátek má Blahoslav


Diskuse k článku

KLIMA: Malá úvaha o globálním oteplování

V nedávné minulosti jsme slýchali, že se globálně otepluje. Razantně, s hokejkovým průběhem. Hrozilo, že v brzké době, jak roztají ledovce, rychle stoupne hladina oceánů a způsobí nevratné katastrofy.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
V. Javora 17.8.2016 14:03

Re: Zdá se?

O neúměrných nárocích na vedení elektřiny, rozumujte, pane Rado, v souvislosti s potřebou přenášení výkonu větrníků od Baltického moře do Bavorska. Možná, že vás při tom napadne, z čeho financovat ty bariérové transformátory, které kvůli tomu budujeme za peníze našich poplatníků na přechodových místech elektrického propojení na naší hranici s Německem. Ostatně jsem zvědav, co si soudruzi v NDR počnou, až ta trafa začnou fungovat.

P. Rada 17.8.2016 16:52

Re: Zdá se?

Rozumování jste předvedl Vy ale moc příkladné to není - píšete totiž tématu dálkových rozvodů VVN - nikoli o přetěžování rozvodů NN když se večer sejde rodina a začne vařit a luxovat celý panelák...

Když už - tak co se týká přetěžování naší dálkové rozvodné sítě VVN tak ta sice skutečně má jednu s příčin časté nadbytky levné větrné energie od Baltu - ale ta druhá příčina už netkví tolik v Bavorsku ale v nedostatku energie s vodních elektráren na Balkánu. Takový jev kdy na severu fouká a Balkán je suchý a rád by levnou el koupil... však přeci jen může se změnou klimatu jako hlavního tématu souviset. Jen jste zas neuvedl jak.

Problém komplikuje výše zmíněná zbytečně vysoká míra spotřeby vzhledem k produktivitě - na což jsem výše reagoval. To ale nezhorší doporučení EU ohledně vysavačů a to Vám patrně přes předvedené "rozumování" uniklo.

Pozitivní snad zůstává, že alespon v té zbytečné náročnosti demonstrované na vysavačích se mnou souhlasíte.

L. Novák 17.8.2016 17:58

Re: Zdá se?

Blábolíte pořád stejné hovadiny, aniž byste čemukoliv rozuměl. Odkazujete často na texty, jejichž obsah neznáte a nebo ty vaše bláboly přímo vyvracejí.

Mám dojem, že byste měl navštívít Dr. Chocholouška...

J. Jurax 17.8.2016 22:05

Re: Zdá se?

"nikoli o přetěžování rozvodů NN když se večer sejde rodina a začne vařit a luxovat celý panelák" ... Vy fakt bavíte, bez urážky, prosím ... nejlépe by bylo, kdyby domovní důvěrnice udělala rozpis, kdy která partaj smí vařit, prát, luxovat a pouštět myčku, to by se ony NN rozvody vskutku mohly dimenzovat na míň ...

P. Rada 18.8.2016 0:34

Re: Zdá se?

Vám asi unikla i "jističová kausa" - že?

Byla to sice podlost ji prosazovat ale rozhodně nevzešla od domovnic a v odůvodnění původně stálo, že je třeba podle jistiščů dimenzovat rozvody.... a to prý něco stojí.

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/setrite-elektrinou-ale-mate-velky-jistic-priplatite-si-planuje-urad_369666.html

http://oenergetice.cz/elektrina/nova-tarifni-struktura-eru-platba-elektrinu-podle-jistice/

J. Jurax 18.8.2016 1:07

Re: Zdá se?

Ale neunikla - jenže to byl celkem průhledný pokus zdražit elektřinu; vydělal by na tom málokdo.

P. Vaňura 17.8.2016 15:08

Předpokádám, že je Vám jasné, že pokud by domácnosti

zapojily NAJEDNOU všechny spotřebiče, které mají, síť zkolabuje nebo si třeba vyhodí pojistky. Stejně, jako u počítačových sítí se počítá s nějakým rozložením spotřeby v čase.

Mimochodem, sáček do vysavače je dražší, než úspora elektřiny a vyměňovat ho zbytečně často je nehospodárné.

Ale ještě zajímavější jsou ty varné konvice, snad i Vám je jasné, že omezovat jejich výkon může jen blb, ignorant nebo eurokrat!

P. Rada 17.8.2016 16:59

Re: Předpokádám ...

Pane Vanuro jsem rád, že víte co je mi jasné. Vadí mi ale to co o mě nevíte a podsouváte mi to.

Sám na místo sáčků používám smeták s hadrem navlhčeným ve vodě nebo vysavač s vodní filtrací. Tam je pokles sacího výkonu s časem minimální. Pokud už uživatel těch klasických chce řešit jejich zanášení zvyšováním sacího výkonu protože se mu jeví pytlíky drahé jak píšete - pak si právě o něm myslím, že "blb a ignorant".

P. Vaňura 17.8.2016 20:36

To máte Rainbow za 85000 Kč?

P. Rada 17.8.2016 20:57

Re: To máte Rainbow za 85000 Kč?

Kdepak. Obyčejný za 1500.- Ale k němu předřazený barel ve kterém se to nasávané nejdřív nahrubo probublává/propírá.... Teprve ten zbyteček se dočistí běžně. Sáčky tak prakticky nepotřebuji a výkon to sníží jen minimálně i když jsou vysáty od psích chlupů celé závěje.

L. Novák 17.8.2016 23:08

Re: To máte Rainbow za 85000 Kč?

Potíž je v tom, že voda jako "filtr prachu" ze vzduchu moc účinná není. No ale vy si rád hrajete, tak máte alespoň zvlhčovač vzduchu napojený na vysavač. :-D

J. Jurax 17.8.2016 22:00

Re: Zdá se?

Aha, když budu mít eurovysavač, postačí mi přípojka desetkrát menší než na kilowaty, přesněji kilowatty :-)))

Š. Šafránek 17.8.2016 11:25

Hmmm :-)

Neotřesitelná logika: teplý vzduch stoupá nahoru - tedy do vesmíru. Jen mi nejde do hlavy, jaktože ještě existuje atmosféra, když každá její od povrchu Země vzdálenější vrstva je chladnější než ta pod ní. Ale na tom nesejde, vždyť jak se praví ve Švejkovi: uvnitř Zeměkoule je ještě jedna, mnohem větší...

L. Metelka 17.8.2016 11:29

Re: Hmmm :-)

Nemáte pravdu, ve stratosféře teplota s výškou roste.

Ale tenhle proces funguje, i když teplota s výškou klesá, pokud je ten pokles pomalejší než suchá adiabata (pro suchý vzduch) nebo nasycená adiabata (pro nasycený vzduch).

Ale to celkem nic nemění na faktu, že autor sepsal blábol...

L. Metelka 17.8.2016 11:35

Re: Hmmm :-)

... pardon. Má být "...tenhle proces funguje, když teplota s výškou klesá, pokud je ten

pokles rychlejší než suchá adiabata (pro suchý vzduch) nebo nasycená

adiabata (pro nasycený vzduch)."

t. peterka 17.8.2016 12:34

Re: Hmmm :-)

..a jak je to s výškou hladiny oceánu...pokud se autor plete, čekal bych její extrémní vzestup ?

L. Metelka 17.8.2016 12:38

Re: Hmmm :-)

Například http://www.ucsusa.org/sites/default/files/images/2015/08/gw-science-graphic-global-sea-level-rise-and-recent-causes.jpg

P. Rada 17.8.2016 13:42

Re: Hmmm :-)

K rychlejšímu vzestupu hladin dojde zejména až se sníží stabilizující vliv vysokohorských ledovců Antarktidy ale i Gronska. Celá oceánská cirkulace má také až několiksetletou odezvu a oceán přitom váže víc jak 90% naakumulovaného tepla.

Snižování rozsahu letní odtáté plochy kolem severního polu však asi urychlí odtávání Gronska a to pak začne být znát na grafu rústu hladin co uvrdl Metelka jako strmější vzestup. Tání G. ale asi trochu ochladí severní Atlantik a možná i trochu odsune oblasti pod vlivem Golfského proudu. Trochu to asi ochladí oblasti severního Norska a to do doby než se vodstva s různou salinitou a teplotou zas promísí.

Klimatický systém planety tedy má i své stabilizující prvky. Vliv skleníkového efektu to ale jen oddálí a pochybovačům o důsledcích to na čas nahraje. Typuji, že to ale v konečném důsledku pomůže promarnit čas na protiopatření.

V. Javora 17.8.2016 14:09

Re: Hmmm :-)

Marné sny a vidiny, Rebecco, pravil Bois de Guilbert. I vy zanechte planého snění, pane Rado.

t. peterka 17.8.2016 14:09

Re: Hmmm :-)

..jsem naprostý laik co se (nejen) klimatu týká...severní pól se zmiňuje často, o jižním se nemluví..zdá se, že netaje nebo se snad led hromadí více než na severu ?...řekl bych, že na globálním oteplování se např prodejem emisních povolenek získalo na protiopatření peněz dost..jak se používají netuším..

P. Rada 17.8.2016 17:28

Re: Hmmm :-)

Nedivím se, že k naprostému laikovi se donese jen to o čem se někde vedle něj mluví. Ti co je trochu zajímá fyzika atmosféry nebo alespon někdy popřemýšleli čím to, že mohou vidět s kvetoucí roviny zasněžené vrcholky hor snad vědí/tuší, že s výškou klesá tlak a tím i teplota. Níže proto srážky spíše vyprší - výše dokonce i celoročně namrzají.

Co se týká ledových čepiček planety tak ta severní leží v nadmořské výšce prakticky nulové kdežto ta jižní až v několika kilometrové. To vede k efektu, že na té jižní ještě místy led přibývá kdežto ta severní ho v ročních úhrnech už jen ztrácí ačkoli v globálu se otepluje. Vzniká tak zajímavý stabilizační efekt.

http://nsidc.org/arcticseaicenews/charctic-interactive-sea-ice-graph/

Na imisní povolenky odborník nejsem ale mám za to, že by serioznosti hodnocení dlouhodobých dopadů ekonomických kalkulací prospělo, pokud by do cen energií byly důsledně započítávány externality.

Na ty povolenky ze kterých se nejdříve investovala akce "Zelená úsporám" prý nejvíce přispělo Japonsko a posléze se za potlesku Klause tyto příjmy reinvestovaly naopak do ČEZU. Možná by bylo spravedlivější zavést celosvětově uhlíkovou dan aby ekonomický obraz nezvýhodnoval právě největší znečištovatele životního prostředí. Tomu se ale mnozí s řady někdy i pochopitelných důvodů brání.

V. Javora 17.8.2016 14:07

Re: Hmmm :-)

Nestačí umět číst. Je třeba přečtené i pochopit. Prouděním teplejšího vzduchu se ohřívá stratosféra a ta pak intenzivněji sálá teplo do vesmíru.

L. Metelka 17.8.2016 14:14

Re: Hmmm :-)

Pak je ale taky dobré podívat se na data a zjistíme, že stratosféra se naopak ochlazuje. Čím to??? :-)

J. Brožek 17.8.2016 17:47

Re: Hmmm :-)

Jednoduché - oteplování je totální blábol vymyšlený pár příjemci grantů, aby si zajistili další a vyšší příjmy. Mimochodem, jednou to je ochlazování, pak oteplování - hlavně že nám platí, že?

P. Rada 17.8.2016 19:14

Re: Hmmm :-)

"Jednoduše" - či spíše bezduše - jste spolil stratosféru s troposférou a jevy tam probíhající pomíchal tak aby Vám vyšlo co jste si přál. To udělat lze a momentální úlevičku to může přinést.

Smutné ale je to, že ve věku informatiky takto hloupě propásnete tolik potřebný čas na adekvátní reakci vůči realitě. Všiml jste si třeba jak je v ČR stále častější problém sucho?

http://hydro.chmi.cz/hpps/main_rain.php?mt=ffg

http://www.cmes.cz/sites/default/files/Roznovsky_Sucho.pdf

J. Brožek 18.8.2016 10:32

Re: Hmmm :-)

Ale já jsem nic nespojil. Zkuste si znovu přečíst ty dvě věty, které jsem napsal - tam žádná stratosféra, troposféra a pod. není.

Ale sucho na tomto území je problém naprosto stejný, jaký byl před 40ti, 70ti lety (mimochodem 1947 byl nejteplejí a nejsušší v historii meření), před 150 lety nebo 700 lety. Stačí si projít kroniky. Ne že bych to dělal já sám, ale opírám se o práce profesora Vondrušky, který to vše dělal a občas o tom píše a mluví.

Samozřejmě že se nyní hodí "boj se suchem" jako záminka pro zvedání daní, ale je to zase jen a jen blábol.

L. Metelka 17.8.2016 19:17

Re: Hmmm :-)

To je odpověď hodná dogmatického klimaskeptika... :-)

J. Brožek 18.8.2016 10:25

Re: Hmmm :-)

Odpověď příjemce těch peněz, že?

P. Rada 17.8.2016 18:04

Re: Hmmm :-)

Vy jste pane Metelko otázkami na místní publikum asi moc náročný - nikdo doposud neodpovídá - ale za úvahu to stojí. Někdy však i za pokoukání co se zajímavého stále častěji děje ještě o "patro výše".

Lze tam totiž zahlédout noční svítící oblaka zářící už nad stratosférou a jejich výskyt je vázán právě zas na teplotní minima... Ted už ale jejich sezona končí. Snad napřesrok. Letos jsem však dokonce s jižního okraje Prahy ulovil jejich timelaps movie.

https://cs.wikipedia.org/wiki/No%C4%8Dn%C3%AD_sv%C3%ADt%C3%ADc%C3%AD_oblak

http://ukazy.astro.cz/nlc-pozorovani.php

J. Krásenský 17.8.2016 11:22

Tak schválně

Zachycuje molekula CO2 vyzářené teplo (sálání) v celém rozsahu anebo ve většině anebo jen v úzkém, téměř bodovém spektru? Je závislost růstu teploty na růstu koncentrace CO2 (skleníkový efekt) lineární, exponenciální nebo limitní? Jaký podíl celkový má CO2 na přirozeném skleníkovém efektu Země? Kolik CO2 přidává člověk? Je nejvýznamnějším producentem CO2? Jaký vliv mají tropické deštné pralesy? Kladný nebo záporný? Jaký vliv má oceán?