J. Vintr 17.4.2020 11:53

To jestli prší vůbec nesouvisí s teplotami, ale jen s prouděním vzduchu. A místní teplota u povrchu země také souvisí mnohem víc s prouděním vzduchu než s intenzitou slunečního svitu, nota bene ještě méně s nějakým vymyšleným skleníkovým efektem. Třeba v posledních pár dnech jste se o tom mohl velmi názorně přesvědčit. Mimochodem, v tropech prší mnohem víc než u polárního kruhu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.4.2020 9:30

K tezi: ..." Není celý boj proti CO2 jen hloupý výmysl potřeštěných zelenáčů ?"

Pokud na problém pohlížíte takto jak "zelenáč" - tedy osoba s neznalosti pomíjející podstatu, která vypovídá o optimu úživnosti planety za podmínek průměrné gob teploty cca 14 až 15C a ustálenosti koncentrací biogenních prvků, pak se to jako potřeštěnost může jevit.

Zkuste si ale dát do souvislosti oteplení jen o 1C a už dnešní sucho u nás. Přitom ukutně do konce století hrozí další +4C. Sucho u nás které je letos už v dubnu anomální za stavu kdy vegetace vodu enormě potřebuje. Je to tedy už nyní faktor oslabující a časem až devatující zemědělskou činnost.

"Potřeštěností" je tedy spíše si myslet, že na planetě můžeme dlouhodobě a bez dopadů sytit atmosféru uhlíkem tempem které už skoto půlstoletí cca 100x převyšuje průměrnou sopečnou činnost. Ta totiž vracela onen zmíněný na vápník vázaný uhlík po miliony let zas zpět do atmosféry tak, že na planetě donedávna panovala dlouhodobá relativní rovnováha nezbytná pro vývoj a udržení života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 17.4.2020 13:00

"100x převyšuje průměrnou sopečnou činnost" už jednou jsem Vás uporoňoval, že to je max. 10x více. Najděte si to v Odumovi 1968. Celkově to je 1,8% celkového obsahu CO2 v atmosféře Země. J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 17.4.2020 16:18

Lháře a podvodníka můžete upozorňovat na cokoliv, ale on bude lhát a podvádět neustále. Ale mohlo by se tady na Psu ujmout rčení "Lže jako Rada!". :-D

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.4.2020 2:26

Někde jste četl? Nejste a nebudete to nejspíš schopen doložit. Leda tak bulvárním článkem který sám napíšete. Proto ty součastné koncentrace doložím za Vás:

https://scripps.ucsd.edu/programs/keelingcurve/wp-content/plugins/sio-bluemoon/graphs/mlo_two_years.png

Pokles zde znát není. Takže to vyznívá, že si jen vymýšlíte pejorativní fantazie typu ..."soudruzi klimaalmističtí vědci udělali někde ve svých výpočtech"... Není divu, že posměváčkům vycházejí namísto věrohodností pomluvy a hlouposti zároven.

Realita koncentrací ve vzduchu je přeci nejen o aktuálních omisích ale souhrnu řady vlivů v uhlíkovém cyklu. V zimě přeci celá severní polokoule hlavně topí... Mimo to i o dlouhodobém antropogenním uvolnování dříve fosilního nejen od atmosféry ale i oceánů zároven a o zpětném uvolnování s oceánů.... Toho uhlíku, který má jiné radioizotopické složení kterým se odlišuje od toho s čím pracoval běžný uhlíkový cyklus ještě před staletími. Intenzita jen antropogenného vlivu je asi 10GtC ročně do prostoru biosféry která ale sama sestává s 550GtC.

https://www.google.com/search?client=firefox-b&q=trnka+bilance+uhl%C3%ADku Tento dlouhodobý cyklus je tedy už tak významě narušen, že jej žádné krátkodobé vlivy podtatně neovlivní. Podstatná je spíše i akumulační schopnost oceánů, změny jejich prodů... s obměnou až stovek let, měnící navíc svou teplotu a tedy i schopnost vázat/uvolnovat zde pozdržený uhlík který se chová jak bájný nepolapitelný džin nerozumě vypuštěný s láhve.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vintr 17.4.2020 3:39

Všechno to s tím oxidem je naprostá pitomost a věří tomu jen blbci. Takže kulové záleží na tom, kolik ho je nebo není. Příroda si dělá co chce a lídé jsou proti ní tááákhle maličcí i kdyby se na hlavu stavěli. Větru a dešti stejně neporučí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.4.2020 8:38

"Bbci" věří jen svým momentálním afektům - jak to ppěkně předvádíte.

Věda je o aplikaci vědění a "věří" přírodním zákonům a přičemž jejich platnost znovu a znovu prověřuje na pravdivosti předpovědí - aby nedopadla jak "věřící blbci".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Pakosta 17.4.2020 7:40

Pane Rado! Pročetl jsem Vámi odkazovaný materiál Mendelovy univerzity o uhlíkové bilanci. Stručně se v něm uvádí kolik gigatun uhlíku je uloženo ve fosilních palivech, ale nikde jsem nenašel zmínku o tom, že všechen tento uhlík pochází z atmosféry, protože rostliny uhlík jinak než fotosyntézou nepřijímají. A taky sa Trnka a spol. nezmiňuje, že vápence jsou sedimenty biogenního původu, vzniklé činností mořských organismů, které absorbovaly oxid uhličitý z vody, potažmo opět z atmosféry. Nebo mi něco uniklo? V článku je jen stručná zmínka, že v druhohorách bylo v atmosféře oxidu uhličitého více než dnes, ale bez kvantifikace. Podle mne je největším průs.r.m odlesňování, jak globálně (Amazonie-plíce planety), tak i lokálně u nás (kůrovcová apokalypsa způsobená Bursíkem a jeho spřízněnci). Pouze výrazný globální nárůst zelené hmoty rostlin dokáže oxid uhličitý z z atmosféry "odsát". A co se týká omezování lidských emisí oxidu, nikdo vůbec neřeší námořní dopravu! Ani Trnkův článek se o ní nezmiňuje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Lukavsky 17.4.2020 8:19

"Pouze výrazný globální nárůst zelené hmoty rostlin dokáže oxid uhličitý z z atmosféry "odsát". Problém je, že les, pole, moře ve dne CO2 pohlcují a O2 vylučují pomocí fotosyntézy, v noci ale je to naopak. Rostlina dýchá, čili vydechuje CO2 a spotřebovává O2. Pravda, část CO2 se váže do biomasy, ale odtud se opět uvolní při jejím rozkladu, spalování atd. Čili Boubín i Amazonský prales jsou CO2 neutrální. Stejně tak naše Národn park Šumava, kde se rozkládají souše a uvolňuje se CO2. Jediný kdo může CO2 vytáhnou z koloběhu je moře, kde část biomasy řas klesne na dno a může být překryta dalšími sedimenty. Lesy mohou CO2 vytáhnout z cyklu když jsou stromy pokáceny a zpracována na trámy a prkna a z nich se postaví domy a nábytek, to pak vydrží staletí, ale nekonec skončí stejně v kamnech. Čili sázet lesy a pak je nechat "přírodním silám" je jen krátkodobý pokles CO2. To by se musela nějak obnovit tvorba uhlí. To jsou Vańku paradoxy! J.L. end

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Rada 17.4.2020 9:39

Pane Pakosto ten studijní mat./článek Trnky a kol. má omezené téma i rozsah. Lze na něj ale navázat. Nedávno vyšla souborná práce různých vědců s celé ČR kde je toho i v odkazech různě koncipovaných oborových pohledů uvedeno podstatně více a přesto zas nikoliv všechno:

https://www.academia.cz/vek-nerovnovahy--cilek-vaclav--academia--2019

• reagovat
• nahlásit příspěvek