Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
KLIMA: Environmentalisté v pasti absurdity
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
M. Prokop 25.7.2017 12:28Re: Tenhle IVáneK je vskutku pilným šéfikovým žákem ! Ano, melouni se houfují. |
|
S. Lazárek 25.7.2017 12:32Re: Tenhle IVáneK je vskutku pilným šéfikovým žákem ! Dělejte si prdel z plastelíny....:-P |
|
K. Zelený 25.7.2017 12:36Re: Tenhle IVáneK je vskutku pilným šéfikovým žákem ! Ad rem, vy to ani jinak neumíte, že, ehm !? |
|
|
S. Lazárek 25.7.2017 12:44Re: Tenhle IVáneK je vskutku pilným šéfikovým žákem ! Pouze "možno-li",tak teď asi nemožno-li. |
|
|
P. Vaňura 25.7.2017 14:54Mezi zakladateli "Ryze německé" (nacistické) fyziky byli také nositelé Nobelovy ceny za fyziku Lenard a Stark. O jejich objevech se dodnes píše v učebnicích! např. https://cs.wikipedia.org/wiki/Stark%C5%AFv_jev, https://cs.wikipedia.org/wiki/Philipp_Lenard |
|
|
K. Zelený 25.7.2017 15:07Re: Mezi zakladateli "Ryze německé" (nacistické) fyziky A co ? To má snad opravňovat Klausova podržtašku k dehonestování vědců z nejlepších univerzit na zeměkouli ? Nebo Klause samotného k podpírání své žlučovité chiméry evidentními nesmysly ? |
|
|
P. Zinga 25.7.2017 20:23Re: Mezi zakladateli "Ryze německé" (nacistické) fyziky Pane Zelený, na těch univerzitách učí také vědci ze střízlivým názorem, jeden z nich byl před nedávnem v Praze. Tyhle univerzity prosluly poslední dobou hlavně genderem a salónním levičáctvím. |
|
|
R. Brzák 25.7.2017 10:36Pane Rado, "boj s přebujelou lidskou chtivostí... ...a egoismem..." je dle mého názoru právě jedním z faktorů, které omezují možnost lidstva v rozvoji na naší malé planetě - která ale není tak malá, aby na ní nemohlo žít i mnohem více lidí, než nás tu bude za sto let. Jenže nebude na ní možné žít po vzoru primitivů (bez urážky například k Afričanům), ani enviromentálních převzdělanců. Tím, že "bojujeme" s vlastní přirozenou touhou expandovat na bázi sobeckého zájmu - protože se obáváme, že toto naše sobectví vede nutně ke zničení oponenta (či jeho zotročení pro naše účely), odmítáme nutnou rekolonizaci právě těch míst na Zemi, kde se množství populace s naší technologií uživí. Miliardy Afričanů by mohli mít práci, rozvíjet společně s námi svou zemi (ona by byla jejich i naše, tak jak je to dnes třeba s USA) a s růstem jejich životní úrovně by přirozeně klesala podornost na Afričanku... Strach, se kterým hodnotíme svou přirozenost, nás vede k omezenému vnímání a uvažování. Díky tomu nakonec dosahujeme stejně fatálních následků, jako bychom skutečně byli sobecké svině. |
|
P. Rada 25.7.2017 10:53Re: Pane Brzáku ... Nechme raději stranou lidské vnímání světa skrze strach/subjektivitu. Dříve totiž býval člověk více bohabojný a to jeho potřebu strachu bohatě naplnovalo. Dnes si subjektivně tento pocit kompenzuje zas podle libosti. Zkuste se spíše věcně poptat na důvody Fermiho paradoxu - tedy proč život nepozorujeme jinde ve vesmíru když se nám jeví tak snadné ho udržet a rozvíjet?. Zkuste hledat optimum biologické výkonnosti biosféry neobydlené lanety - věcně - tedy zas bez lidského strachu. Pak si zkuste představit planetu na které by jste chtěl žít... Přitom na dynamicky se měnící budete nejspíše zažívat stejně strachu - jako v té idylcké - ale už v jinak velké společnosti a s docela jinými šancemi se jednou vznést ke hvězdám. |
|
|
R. Langer 25.7.2017 11:17Re: Pane Brzáku ... Bože, to jsou kydy... :o) |
|
T. Hraj 25.7.2017 14:52Re: Pane Brzáku ... Fermiho paradox je spíše paradoxem zdánlivým. Nezoholedňuje totiž adekvátně omezenost našich schopností projevy případného života detekovat (nepředstavitelnou velikost vesmíru). Na jakou maximální vzálenost jsme například schopni zjistit, že u hvězdy obíhá planeta? Řekl bych že to budou řádově tak desítky světelných let. Nejvzdálenější pozorované objekty jsou ale více než 10 miliard světelných let daleko. Jinými slovy, život možná nepozorujeme, protože toho moc pozorovat neumíme. |
|
|
J. Hanzal 25.7.2017 10:28Hezký a pravdivý postřeh. Mám, ale problém. Máme s manželkou tři dospělé děti a vzhledem k těm enviro bludům jsme s paní vlastně zločinci zásadním způsobem se podílející na likvidaci planety. Sakra musím se nad sebou zamyslet :-)) |
|
|
P. Rada 25.7.2017 10:39Re: Hezký a pravdivý postřeh? Pokud se budete zamýšlet jen nad sebou a egoisticky - tedy jen na cca desetiletí/dvě - vyjde Vám nejspíše potřeba zachování růstového spotřebního trendu kterým lze nejbližší problémy eliminovat. Zkuste se ale také zamyslet nad šancemi pro děti Vašich dětí a ve světě, který bude v česku pravděpodobně průměrně o cca 4C teplejší než dnes se průměrně dvěma měcíci teplot ve dne přesahujícími 30C a kde bude proto průběžně půdě chybět polovina dnešní vláhy a přes který budou postupovat migrační vlny neukotvených zoufalců se zemí ještě více postiženějších. |
|
|
J. Hanzal 25.7.2017 11:38Re: Hezký a pravdivý postřeh? Pane Rado bude to znít egojisticky, ale nevím proč bychom se měli zabývat tím co bude? Zabýval se snad J.Watt tím co bude za 100 let s jeho parním strojem? Nebo Diessel se svým nafťákem, určitě ne. Tak proč my, budou jiné technologie o kterých "nemáme" zatím ani "páru". Žijme přítomností, budoucnost nechme naši dětem a dětem jejich dětí tak jako dělali naší předkové. |
|
|
P. Rada 25.7.2017 13:48Re: Hezký a pravdivý postřeh? Nejen, že to zní egoisticky - ale to je právě o zdravém egu a dosahu jeho působnosti na emotivitu. Pokud jsou rozdíly v rozsahu nadhledu až propastné - pak si dva jinak stejný jazyk používající ledé nemusejí vůbec v otázce ohrožení rozumět. Jen s hlediska jedince a jeho přítomnosti je skutečně na pováženou zdali má v životě brát při rozhodování v úvahu i svou jedinou potenciální cestu k nesmrtelnosti - tedy i dopad na své potomstvo. Vědšina soudných a zdravých organismů si cestu biofilního postoje - udržení druhu - snaží přes řadu strategií co možná udržet a to mnohdy i s nasazením vlastního života. Vše živé ale podléhá i vlivům nekrofilních trendů které konec konců jednoho dne převládnou. Homo s.s. v tom není vzláštní vyjímkou. Vyjímečné je ale dnes tempo změny která jeho prostředí ohrožuje. Pokud jde o náhlý atak - nepř. válečný - jsou lidé schopni se semknout a nasadit veškeré své schopnosti k odvrácení hrozby. Naopak pokud jde o trend daleko pomalejší, s hlediska periody života až plíživý - např riziko vzniku rakoviny či kargiovaskulární které se napno projeví až za desetiletí a více - stává se s odhodlaného bojovníka bačkora. Klimatický dopad přitom dokonce překračuje období několika generací a i renomovaní znalci hloubky problému se pak né nadarmo ptají .... "Proč strkáme hlavu do písku když je nebezpečí tak zjevné"? https://echo24.cz/a/iTUm9/proc-strkame-hlavu-do-pisku-kdyz-je-nebezpeci-tak-zjevne |
|
|
P. Zinga 25.7.2017 14:06Re: Hezký a pravdivý postřeh? Pane Rado, ani Cílek není neomylný. Posledně jsem ho (v nepřítomnosti) nachytal, jak básnil o tání ledu v Grónsku a Arktice a pak jsem u Dánů četl o obrovském přírůstku ledu v Grónsku - v době tání. |
|
J. Böhm 25.7.2017 12:50Re: Hezký a pravdivý postřeh? Člověk bezesporu ovlivňuje "fungování" planety. To, že se sníží zátěž o zbytečně uvolňovaný CO2 je zcela určitě jen dobře. Nicméně jde vždy jen o uhlík v nějaké formě deponovaný v zemské kůře. Proto mne docela překvapuje, že sice omezíme uvolňování CO2, ale nějak vůbec se veřejně nehovoří o zlepšení "mechanizmu deponování" uhlíku zpět do zemské kůry. Primárně se to děje v oceánech, zásluhu na tom mají organizmy vytvářející si schránky z uhličitanu vápenatého, které po jejich uhynutí klesají na dno a vytvářejí sedimenty. Stav oceánů je v současné době, alespoň jak jsem se dočetl, poměrně tristní. Nicméně z oficiálních výstupů ze všech klimatologických konferencí jsem o tomto problému nezachytil ani slovíčko. Nebo špatně čtu? |
|
M. Šejna 25.7.2017 13:27Re: Hezký a pravdivý postřeh? oceány pohlcují lidstvem uvolňovaný CO2 ostošest. Kdyby tak nečinily, byla by koncentrace v atmosfeře mnohem vyšší. Aktuálně totiž přibývá CO2 nejen v atmosfeře, ale i v oceánech, a to přesto, že oceány se oteplují, takže by měly "sodovkový plyn" spíš uvolňovat, než absorbovat. |
|
|
J. Böhm 25.7.2017 13:39Re: Hezký a pravdivý postřeh? Pane Šejna, souhlasím. Nicméně jsem se dočetl, že planktonu ubylo za posledních 60 let 40%, což mi přijde docela dost. Vrátit se na původní stav by (podle mne) zcela jistě koncentraci CO2 v atmosféře mohlo docela pomoci. Chtěl jsem jen říci, že tento problém jakoby zůstává někde "za oponou". |
|
|
P. Rada 25.7.2017 14:01Re: Hezký a pravdivý postřeh? Planktonu ve smyslu korýšovitých kteří jsou potravou ryb a posléze lidí ubylo např ve Středozemním moři velmi razantně - nahradily je medůzovití. Požahaní turistés pláží se poté začali ptát co se to děje? Splašky s řek jim totiž přímo nevadily. Dnes už ale nejde jen o vnitrokontinentální moře které ztratilo svou úživnost. Přes veškerý poktok rybolovné techniky už druhé desetiletí stagnuje úlovnost volných oceánů. Naopak plastů tam přibývá ... a to už jsme u pohodlnosti lidí a dlouhodobých dopadů za které se nikomu nechce nést odpovědnost. Klimatická změna totiž není problém zdaleka osamocený a ty plasty jako ropný produkt ji provázejí i v oceánech kam se ale navíc splavuje i aktivní dusík, fosfor a řada látek které na planetě dokonce nikdy před příchodem člověka neexistovaly a tak si s nimi přírodní prostředí jaksi neví rady. https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/plasty-zamorily-planetu-za-tricet-let-umela-hmota-v-oceanech-prevazi-nad-rybami-34559?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp |
|
|
J. Ticháček 25.7.2017 20:22Re: Hezký a pravdivý postřeh? Plastů přibývá? Na tom není nic překvapujícího. Byly časy, kdy před tím někteří lidé hlasitě varovali. Vcelku dobře si pamatuji začátek devadesátých let, kdy ochránci životního prostředí vedli kampaň za používání plastů. Protože papírové obaly byly fuj, anóbrž trpěly lesy. Protože skleněné láhve byly fuj, anóbrž energie při výrobě, vyšší spotřeba při dopravě... Takže se nám kruh hezký uzavírá. Ta samá parta, která před lety problém způsobila, nedbaje varování, dnes volá po jeho řešení. Já bych jedno měl. Ploutve, neoprénu, flotilu lodí všech ochranářských neziskovém a ať si to tahák. Nebo ať mlčení. Chtěli to. Tak to mají. |
|
J. Václavíková 25.7.2017 15:34Re: Hezký a pravdivý postřeh? I korály si už dokážeme pořádně zdevastovat. |
|
|
P. Zinga 25.7.2017 13:53Re: Hezký a pravdivý postřeh? Co je na stavu oceánů tristního? |
|
|
P. Rada 25.7.2017 14:06Re: Hezký a pravdivý postřeh? https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/plasty-zamorily-planetu-za-tricet-let-umela-hmota-v-oceanech-prevazi-nad-rybami-34559?dop-ab-variant=&seq-no=3&source=hp Rybolov přitom od roku 2000 roste jen s pobřežních sádek. Na volném oceánu stagnuje a to i když se tam vylovuje kde co ... semelese to ... a krmí s tím ony sádky. |
|
|
J. Böhm 25.7.2017 14:08Re: Hezký a pravdivý postřeh? Pane Zinga, myslím, že pan Rada odpověděl dostatečně kvalifikovaně. |
|
|
P. Zinga 25.7.2017 20:11Re: Hezký a pravdivý postřeh? Ale my se tady bavíme o klimaalarmismu. Že jsou moře za.raná, to souhlasím. Ale to nemá s CO2 nic společného, právě naopak: kdyby se nevyhazovaly peníze na "boj proti klimatu" (To je blbost, co? Ale takhle jsem to taky slyšel.), byly by peníze i na očistu moří a možná i prevenci. Ale to už je z kulturní oblasti. |
|
|
S. Kneifl 25.7.2017 13:34Re: Hezký a pravdivý postřeh? Zamyslel jsem se. To, co popisujete, zhruba odpovídá přestěhování do Toskánska. Jen průměrné teploty by byly větší o 6 °C, ne o 4. To mi nepřijde jako nějaký zásadní problém. :-) |
|
|
M. Šejna 25.7.2017 13:41pane Kneifle pokud se ke zvýšeným průměrným teplotám přidají i zvýšené průměrné srážky, pak to problém opravdu nebude. Z Toskanska jsem se vrátil před měsícem. Letos tam zažívají mimořádné sucho, takže je ohrožena úroda vína, oliv a dalšího ovoce. Vysoké teploty jsou jim k ničemu, když jim to všechno uschne. |
|
|
M. Valenta 25.7.2017 13:49Re: Hezký a pravdivý postřeh? Možná, že jste to nezaznamenal, ale v Římě a na mnoha jiných místech Italie momentálně řeší, jestli jim zítra ještě něco poteče z kohoutku. |
|
|
S. Kneifl 25.7.2017 13:54Re: Hezký a pravdivý postřeh? Změně o 4 stupně tedy odpovídá přestěhování do Toskánska v polovině minulého století. S tím také nemám problém. |
