L. Harvánek 11.5.2023 10:12

I bez všech výpočtů (vzorec už jsem před mnoha lety zapomněl) mi vychází, že tahle gravitační elektrárna bude dodávat elektřinu jen do doby, než závaží nedojede na dno jámy. Už si to nepamatuji přesně, ale když jsem v době svých studií si přivydělával na šachtě a fáral pod zem, klec s lidmi se pohybovala rychlostí cca 5m/sek. Tady by mohle být i 5x nižší, ale 1000 m hluboká jáma by dodávala elektřinu přibližně čtvrthodinu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 10:20

On je to stejně jen horní odhad, protože jsem to pojal jako úlohu pro fyziku na základní škole - nezapočítal tření v ložiskách, rotační moment, prostě žádné ztráty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 10:55

Jeden blok gravitační elektrárny by měl vyprodukovat 2 MWh energie. Obecně je kilowatthodina (kWh) jednotkou spotřeby elektřiny a je také základní jednotkou kapacity baterií. U malých slunečních elektráren se používá baterie o kapacitě 5-15 kWh, ta stačí pokrýt spotřebu domácnoti na 1 den. Jedna kWh je jen tisícina megawatthodiny. Megawatthodina je jednotka větší spotřeby elektřiny, kterou se udává například roční spotřeba domácnosti - rodinného domu nebo bytu. Jedna megawatthodina (MWh) je 1 000 kilowatthodin (kWh) a udávané 2 MWh z gravitační elektrárny jsou tedy 2 000 kilowatthodin (kWh).

Dospěl jste sice ke skvělému výsledku, ale asi jste se v těch nulách úplně ztratil. Nebo si snad myslíte, že by vedení státního podniku Diamo nebo VŠB-Technická univerzita Ostrava mohlo uvažovat o využití úložiště energie britské firmy Gravitricity (které je možné chápat i jako velikou baterii), kdyby to stačilo jen „pro 10 žárovek na 1 den“ ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 11.5.2023 11:04

Dají se na to od hloupých vládních úředníků jako je Jurečka s Hladíkem získat "zelené dotace"? Ano? Tak jdeme do toho! To je přece stará obehraná písnička i na ty největší nesmysly, které si dokážemě představit!

***

Pana autora si dovolím upozornit, že jím zmíněné stroje žádnou elektřinu nevyrábí, jenom ji dokážou pro energetiku v nepatrném množství ukládat (přeměnit na potenciální energii) a se ztrátami vrátit do oběhu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Potenci%C3%A1ln%C3%AD_energie

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Strakoš 11.5.2023 11:28

Pane Wágnere, tohle je další článek, kdy mám pocit, že jste naletěl na PR a obhajujete ji (naposledy to byl vodík).

O pokusech v Paskově se hovořilo už dávněji, ale vždy se jednalo o prototyp, který měl zařízení ověřit. Rozhodně ne zařízení schopné provozu.

Takže ano, VŠB může uvažovat o zprovoznění, které se může ukázat jako nevýhodné - od toho je to akademická organizace, která chce objevovat cesty (i slepé).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 11:42

Vždyť o tom to celé je. Nejprve se musí vůbec první projekt realizovat. Jde ale o to, že z hlediska naší báňské legislativy k tomu vůbec nemusí v ČR dojít...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 11.5.2023 12:06

No, tak když to někdo zaplatí z vlastní kapsy...

I ty slepé uličky je potřeba objevit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 11.5.2023 12:10

Přesně tak. To jsou kraviny, které jsou třeba na zive.cz dávno po technické stránce rozcupované. Nemá to žádný smysl.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 11.5.2023 11:38

Úplně klidně, i kdyby to rozsvítilo jednu žárovku, tak to s dotacemi postaví! Protože nesmysl jako nesmysl. Temelín má výkon 2000 MW, tak si to porovnejte. Dlouhé stráně "uskladní" 3700 MWh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 11:58

Co hodláte řádově zvětšit, abyste docílil 2 MWh, tedy 7200 MWs 7200000 kWs 7200000000 J?

Poučte troubu, KDE se v těch nulách ztratil?

Jsem jedno ucho a 4 voči!

A váš argument je opravdu hoden Zeleného Khméra - ještě jste neslyšel o dotacích a grantech? Prachy nesmrděly ani Vespasiánovi - a to byl císař a ty prachy byly ze "chcanek", jak se sám zemitě vyjádřil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 14:19

Dovolil jsem si níže na NP uvést základní rozměrové parametry navržené gravitační soustavy, jejíž potenciální energie dosahuje 5 GWs. V dalším pouze vyjmenuji předpokládané ztráty soustavy, vznikající třením v ložiscích, vnitřním třením a přechody z tahového namáhání na vzpěr na bubnu a brzdné síly generátoru. Prostě účinnost soustavy rovna stu procent vložené energie. Její předpokládanou realizační náročnost a provozní náklady jen letmo připomínám.

Je třeba vzít dále v úvahu zvýšení dynamického namáhání lana v etapě jeho závěrné decelerace v místě jeho upevnění na bubnu a po uplynutí intervalu, daného rychlostí běhu pružné vlny podél lana i v místě zavěšení břemene.

Na závěr uvažme užitné parametry této soustavy: připusťme rychlost pohybu břemene, nutně regulovaného vnějším agregátem v = 3,5 m/s, pracovní etapa cyklu T = 140 s, průběžný výkon, dodávaný spotřebiči po dobu 140ti sekund při počáteční energii soustavy E0 = 5 GWs roven Pg = 35 MW. Předpokládejme, že generátor napájí určitý počet domácností s žárovkami o spotřebě Pž = 100 W. Jejich počet je dán poměrem průběžného příkonu zdroje a jednotkovým výkonem žárovky:

n = Pg / Pž = 35 000 000 W / 100 W = 350 000.

Generátor je tedy schopen (naprosto hypoteticky) po dobu jeho jednoho pracovního cyklu, t. j. po dobu 140 sekund napájet celkem třistapadesát tisíc domácností po jednom 100 watt spotřebiči.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.5.2023 14:39

Neztratil se v těch nulách.

Na 2 MWh je řekněme cca osmdesátkrát víc než 25 kWh z výpočtu páně Novákova. Takže závaží by muselo mít 800 tun. Tedy 800 m3 vody nebo cca 114 m3 železa. Což je krychlička o hraně 4,8 metru. To by docela šlo.

Na kolik by ovšem uložení těch dvou MWh přišlo v korunách se pro sichr moc neventiluje. A na kolik by přišla elektřina z kombinace soláry + gravitační úložiště za 1 kWh při dodávce přesně podle spotřeby (jako teď), aby podnikatel netratil a za půlstoletí životnosti se mu investice vrátila taky ne. Docela by mne to zajímalo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.5.2023 17:47

Krucifixhergot nalevo, nejde o elektrárnu, nýbrž o úložiště elektrické energie předtím někde nějak vyrobené! ÚLOŽIŠTĚ!!! Akumulátor!

Ergo aby tohle ÚLOŽIŠTĚ vydalo 2 MWh elektřiny, musí být předtím nakrmeno 2MWh elektřiny navýšeným ještě o ztráty systému.

Ergo, tohle úložiště vydává jen elektřinu v něm uloženou! Neprodukuje - slovník cizich slov praví, že produkce je totéž co výroba - tedy nevyrábí žádnou elektřinu, leda tak její ztráty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 21:44

V případě největší přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně "nejde o elektrárnu, nýbrž o úložiště elektrické energie předtím někde nějak vyrobené!" A jak říkáte: "Ergo, tohle úložiště vydává jen elektřinu v něm uloženou! Neprodukuje - slovník cizich slov praví, že produkce je totéž co výroba - tedy nevyrábí žádnou elektřinu, leda tak její ztráty."

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 23:29

Vědomě triviální poznámka: O užitečnosti přečerpávacích elektráren není možno pochybovat. Pokud se však jeden pracovní cyklus elektrárny analyzuje z hlediska jeho energetické výtěžnosti, pak se nutně dospěje k zápornému výsledku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 11.5.2023 12:05

Je to pitomost. To je FAKT.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 23:06

Po dobu pohybu závaží, vyvolaného gravitačními silami; dle konstrukce díla odhadem v rozsahu 100 - 500 sekund.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 11.5.2023 11:08

Potíž je, že náklady se stavbou spojené nejspíš nejsou úměrné výnosům, které z nich ČEZ má. Ale zase je to nejspíš lepší řešení pro krátkodobé odběrové špičky, než super drahé "baterkárny" s krátkou dobou života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 11:30

To samé pak platí pro gravitační úložiště - zase je to nejspíš lepší řešení než super drahé "baterkárny" s krátkou dobou života.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 12:00

Základem je fyzika.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 13:37

Přečerpávací elektrárna přeměňuje levnou elektřinu vyrobenou stabilními zdroji v sedle na drahou špičkovou a může i na veledrahou "havarijní" - když vypadne nějaký větší zdroj a je potřeba rychle zareagovat. Čistě energeticky je to samozřejmě ztráta, i když menší než u jiných akumulátorů, ale ekonomicky se vyplatí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Pokoutný 11.5.2023 9:18

Touché!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 9:48

"přečerpávací a gravitační elektrárny vyrovnávají nabídku a poptávku el. energie"

Proto je energetici při narůstajícím počtu fotovoltaik potřebují

Bohužel, ty přečerpávačky u nás už ale nikdo nevybuduje, jak píše V. Novak 11.5.2023 9:22

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 11.5.2023 13:52

Přečerpávací a gravitační elektrárny nebudou jako záloha pro OZE stačit. Dlouhé stráně vydrží dodávat elektřinu asi 6 hodin.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 16:49

Jenže žádné další Dlouhé stráně u nás nebudou.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kučer 11.5.2023 17:44

Jde o to kolik to bude stát. Lépe je investovat miliardy do JE.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 19:26

To je samozřejmě pravda, o tom žádná. Ale další JE máte kde? V nedohlednu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 23:12

Za což mohou především zelení magoři.

• reagovat
• nahlásit příspěvek