P. Brich 11.5.2023 17:36

Ale lano musí být nehmotné, abyste si při výpočtu vystačil jen se závažím Nehledě na další pohybující se hmoty, aby se mohlo to závaží pohybovat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.5.2023 17:50

Ne tak docela - část lana odvinutého z bubnu je svou hmotností na celém procesu účastna. Nicméně v pro jednoduchou úvahu máte recht.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.5.2023 17:58

981 MWs, což je bratru 0,2725 MWh. Tedy 272,5 kWh.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.5.2023 18:03

To se pro sichr neříká, stejně jako kolik bude stát uložení 1 kWh ... :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.5.2023 13:28

Co vám připadá blbého na gravitační elektrárně?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 13:32

Kapacita.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.5.2023 13:34

Kapacita?

A kde je psáno že to závaží nemůže být větší, nebo že lze těch závaží vybudovat několik poblíž sebe.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 11.5.2023 14:28

Nemel zase blbosti, Šejno. Tady jsi jako politruk bez čance uspět.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Krajíček 11.5.2023 14:31

Kapacita je tak malá, že náklady na údržbu vysoce překročí jakékoliv případné výnosy.

Navíc zde není ani break even point, protože náklady na údržbu rostou s kapacitou téměř lineárně.

Další hovadinou z článku je to, že zde není místo na další přečerpávačky. Přitom máme Vltavskou kaskádu, kde jsou nádrže již připravené nad a pod sebou, stačí postavit vlastní budovy a spojovací potrubí. Tak se to ostatně dříve plánovalo.

Každá přečerpávací elektrárna je nesrovnatelně výhodnější v porovnání s šíleností Gravitrycity

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.5.2023 15:00

Tak jo, vzdávám to.

Já jsem neveděl, že jste přímo zaměstnán v té firmě a máte přesné výpočty.

Jo a mimochodem. Kde prosím lže na vltavské kaskádě postavit přečerpávačky? Tedy jmenujte mi obce, které to mají ve svém uzemním plánu a je to tedy předem připravené.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 15:22

Na to stačí elementární fyzika. S tou nenadělá nic ani celá univerzita techniků.

Ale možná EK stanoví a EP odhlasuje jiný vzorec pro potenciální energii - dokud tam budou sedět tři Piráti a Luděk Niedermayer, tak je možné všechno.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 16:16

Teda, už je na čase.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 11.5.2023 17:48

Mě říká elemetární fyzika, že kdybych měl vytlačit po kolejích 100 tunovou lokomotivu do kopce o kilometr výš, tak by mi na to rohodně nestačilo spotřebovat jen 194 kWh, upozorňuji, že valivý odpor kolejí je velmi malý.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 11.5.2023 20:10

Inu, stačilo by Vám čistě teoreticky 272,5 kWh, pakliže zanedbáme veškeré odpory.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 20:50

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 22:58

Máte zde k disposici několik výpočtů. které se v rámci jejich počátečních podmínek ve výsledných datech energetického výnosu díla vcelku shodují.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 11.5.2023 16:40

Pane Krajíčku, soustava vodních děl na řece Vltavě, sloužících k výrobě elektřiny, regulaci průtoku a obraně před povodněmi, o které mluvíte, vznikala postupně od roku 1934 až do 90. let 20. století. Na posledním stupni vltavské kaskády je nízkotlaká Vodní elektrárna Vrané, dále jsou to Vodní elektrárna Štěchovice I, Štěchovice II, Vodní elektrárna Slapy, Vodní elektrárna Kamýk, Vodní elektrárna Orlík, Vodní elektrárna Lipno I a plně automatizovaná, průtočná Vodní elektrárna Lipno II, která je nedílnou součástí elektrárny Lipno I.

Původní přečerpávací elektrárna Štěchovice II byla vybudovaná v letech 1941–1947, přičemž v únoru 1991 byla odstavena a výstavba nové, moderní přečerpávací vodní elektrárny, se tu uskutečnila v letech 1991–1996. Ta využívá původní horní nádrž na Homoli, z velké části původní ocelové přivaděče i části elektrorozvodného zařízení.

Přečerpávací vodní elektrárnu na vltavské kaskádě tedy už máme. Ale protože pane Krajíčku jako expert víte o dalších, které se tu budou nyní stavět, napište nám kde přesně to na vltavské kaskádě bude a kdy budou tyto projekty dokončeny, ať se tu všichni účastníci diskuse mohou poučit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Polášek 11.5.2023 17:45

S těmi přečerpávačkami má ale pravdu. Spodní a horní nádrž přečerpávačky musí být horizontálně blízko sebe a vertikálně ve výškovém rozdílu aspoň pár stovek metrů, lépe víc než tisíc metrů, jako bývají přečerpávačky v Norsku nebo v Alpách. Pokud takhle nejsou, například přehrady vltavské kaskády, je díky malému výškovému rozdílu malá akumulované energie v kubíku vody a současně díky dlouhému potrubí vysoké ztráty, tudíž malá účinnost. Přitom cena - investice do takové přečerpávačky je podobná.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 15:18

Dobře, tak to nebude 10 tun, ale 100 tun - takže místo 25 kWh uskladní 250 kWh.

Hodláte zvedat 1000 tun? Lano na to máte?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 16:00

Hmotnost břemene, lano průměr 160 mm na mezi kluzu odpovídající třídy oceli. Kupecké počty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 23:08

Hmotnost břemene 1000 tun, d = 160 mm. Pardon.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 11.5.2023 15:54

Viz níže několik příkladů, dávajících srovnatelné výsledky výpočtů energetického potenciálu tohoto zdroje el. energie. Nic moc.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 12:00

Drsně narazili troubové, kteří mu naletěli.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 11.5.2023 12:02

Hm, a kdopak že tu kampaň tak podporuje?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Novak 11.5.2023 15:23

Že by vláda?

No, kdo věří vládě nebo reklamě, je stejně trouba dvojitý - jak Nord Stream.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 11.5.2023 16:30

Jurečka s Hladíkem (KDU-ČSL)

• reagovat
• nahlásit příspěvek