16.6.2024 | Svátek má Zbyněk


Diskuse k článku

ENERGETIKA: Když rozum nezůstane stát

Podle zjištění britských odborníků je v různých zemích dnes evidováno zhruba 14 000 lokalit s podzemními prostorami, kterých lze pro vestavbu gravitační elektrárny či dlouhodobé skladování rozsáhlého obnovitelného výkonu využít.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Princ 11.5.2023 15:46

Cimrmanova stopa ve Švajcu.

https://www.youtube.com/watch?v=itbwXMMkBQw

L. Novák 11.5.2023 15:26

Co z BLBA jako ty může ;-O vypadnout jiného než BLBINA ve formě argumentačního faulu, že? ;-)

https://bezfaulu.net/o-nas/

V. Novak 11.5.2023 15:23

Že by vláda?

No, kdo věří vládě nebo reklamě, je stejně trouba dvojitý - jak Nord Stream.

L. Novák 11.5.2023 15:22

Jasně, ty tam půjdeš kopat větší jámu do kilometrové hloubky, že? ;-D

V. Novak 11.5.2023 15:22

Na to stačí elementární fyzika. S tou nenadělá nic ani celá univerzita techniků.

Ale možná EK stanoví a EP odhlasuje jiný vzorec pro potenciální energii - dokud tam budou sedět tři Piráti a Luděk Niedermayer, tak je možné všechno.

V. Novak 11.5.2023 15:18

Dobře, tak to nebude 10 tun, ale 100 tun - takže místo 25 kWh uskladní 250 kWh.

Hodláte zvedat 1000 tun? Lano na to máte?

M. Šejna 11.5.2023 15:00

Tak jo, vzdávám to.

Já jsem neveděl, že jste přímo zaměstnán v té firmě a máte přesné výpočty.

Jo a mimochodem. Kde prosím lže na vltavské kaskádě postavit přečerpávačky? Tedy jmenujte mi obce, které to mají ve svém uzemním plánu a je to tedy předem připravené.

M. Tuma 11.5.2023 14:47

Pocitejte se mnou - zavazi tak 100 tun, aby se netrhala lana, hloubka 1km. Berme to jako zavazi ve vysce 1km nad zemi, potom podle vzroce E=m*g*h - tedy E= 100000*9.81*1000 coz je 981 MJ, Nevim, kolik budou ztraty, budme optimiste, ze ne vice jak 30% a zavazi budeme spoustet treba 10 minut, tak dostanem asi 1MWh, to neni zase tak moc

I. Novák 11.5.2023 14:40

Ani bych se údaji na baterce nedivil. Dnes je totiž už dobrým zvykem na baterkách a reklamách na ně, udávat naprosté hovadiny. Jejich výrobci a prodejci totiž spoléhají na totální nevzdělanost kupujících podobně jako jiní šejdíři propagující svoje vynálezy vpravdě genitání.

J. Jurax 11.5.2023 14:39

Neztratil se v těch nulách.

Na 2 MWh je řekněme cca osmdesátkrát víc než 25 kWh z výpočtu páně Novákova. Takže závaží by muselo mít 800 tun. Tedy 800 m3 vody nebo cca 114 m3 železa. Což je krychlička o hraně 4,8 metru. To by docela šlo.

Na kolik by ovšem uložení těch dvou MWh přišlo v korunách se pro sichr moc neventiluje. A na kolik by přišla elektřina z kombinace soláry + gravitační úložiště za 1 kWh při dodávce přesně podle spotřeby (jako teď), aby podnikatel netratil a za půlstoletí životnosti se mu investice vrátila taky ne. Docela by mne to zajímalo.

D. Krajíček 11.5.2023 14:31

Kapacita je tak malá, že náklady na údržbu vysoce překročí jakékoliv případné výnosy.

Navíc zde není ani break even point, protože náklady na údržbu rostou s kapacitou téměř lineárně.

Další hovadinou z článku je to, že zde není místo na další přečerpávačky. Přitom máme Vltavskou kaskádu, kde jsou nádrže již připravené nad a pod sebou, stačí postavit vlastní budovy a spojovací potrubí. Tak se to ostatně dříve plánovalo.

Každá přečerpávací elektrárna je nesrovnatelně výhodnější v porovnání s šíleností Gravitrycity

L. Novák 11.5.2023 14:28

Nemel zase blbosti, Šejno. Tady jsi jako politruk bez čance uspět. :-P

J. Majzlík 11.5.2023 14:19

Dovolil jsem si níže na NP uvést základní rozměrové parametry navržené gravitační soustavy, jejíž potenciální energie dosahuje 5 GWs. V dalším pouze vyjmenuji předpokládané ztráty soustavy, vznikající třením v ložiscích, vnitřním třením a přechody z tahového namáhání na vzpěr na bubnu a brzdné síly generátoru. Prostě účinnost soustavy rovna stu procent vložené energie. Její předpokládanou realizační náročnost a provozní náklady jen letmo připomínám.

Je třeba vzít dále v úvahu zvýšení dynamického namáhání lana v etapě jeho závěrné decelerace v místě jeho upevnění na bubnu a po uplynutí intervalu, daného rychlostí běhu pružné vlny podél lana i v místě zavěšení břemene.

Na závěr uvažme užitné parametry této soustavy: připusťme rychlost pohybu břemene, nutně regulovaného vnějším agregátem v = 3,5 m/s, pracovní etapa cyklu T = 140 s, průběžný výkon, dodávaný spotřebiči po dobu 140ti sekund při počáteční energii soustavy E0 = 5 GWs roven Pg = 35 MW. Předpokládejme, že generátor napájí určitý počet domácností s žárovkami o spotřebě Pž = 100 W. Jejich počet je dán poměrem průběžného příkonu zdroje a jednotkovým výkonem žárovky:

n = Pg / Pž = 35 000 000 W / 100 W = 350 000.

Generátor je tedy schopen (naprosto hypoteticky) po dobu jeho jednoho pracovního cyklu, t. j. po dobu 140 sekund napájet celkem třistapadesát tisíc domácností po jednom 100 watt spotřebiči.

J. Jurax 11.5.2023 14:04

Jistě. Nanejvýš tak desetkrát. Ovšem odpor kapaliny a vztlak jí generovaný výrazně sníží kapacitu systému. Neboť závaží bude nadlehčováno silou rovnou váze kapaliny tělesem vytlačené.

J. Jurax 11.5.2023 14:00

Jistě. Nanejvýš tak desetkrát. Ovšem odpor kapaliny a vztlak jí generovaný výrazně sníží účinnost

J. Jurax 11.5.2023 13:57

... že technologie společnosti Gravitricity má vykazovat nižší náklady na skladování energie než lithium-iontové baterie všude tam, kde bude využívána déle než deset let. Přičemž životnost budované gravitační elektrárny by měla činit až padesát let, psáno v článku.

Jenže protože náklady na lithium-iontové baterie o příslušné kapacitě jsou astronomické, moc optimismu tohle tvrzení nevyvolává.

V. Kučer 11.5.2023 13:53

Kolik to bude stát?

V. Kučer 11.5.2023 13:52

Přečerpávací a gravitační elektrárny nebudou jako záloha pro OZE stačit. Dlouhé stráně vydrží dodávat elektřinu asi 6 hodin.

S. Komárek 11.5.2023 13:49

Ano, báňská legislativa je zakopaným psem. Nemělo by se tedy začít tam? Jinak je fotovoltaika na nic.

M. Šejna 11.5.2023 13:37

Té případné vody bych se nebál. Závaží bude mít několikanásobně vyšší měrnou hmotnost, než voda.

V. Novak 11.5.2023 13:37

Přečerpávací elektrárna přeměňuje levnou elektřinu vyrobenou stabilními zdroji v sedle na drahou špičkovou a může i na veledrahou "havarijní" - když vypadne nějaký větší zdroj a je potřeba rychle zareagovat. Čistě energeticky je to samozřejmě ztráta, i když menší než u jiných akumulátorů, ale ekonomicky se vyplatí.

M. Šejna 11.5.2023 13:34

Kapacita?

A kde je psáno že to závaží nemůže být větší, nebo že lze těch závaží vybudovat několik poblíž sebe.

M. Šejna 11.5.2023 13:32

Každá vodní elektrárna je v podstatě gravitační. Ale já chápu, že pro vás jsou vodní elektrárny naprostá hovadina. ;-D

V. Novak 11.5.2023 13:32

Kapacita.

V. Novak 11.5.2023 13:31

Petřín je doslova prošpikovaný starými důlními díly, samozřejmě bez plánů a teče tam spousta pramenů. V současnosti je snad většina podchycená, ale ten malér v 60., jak ujelo těleso lanovky, způsobil jeden z nich. Podmáčel půdu, ta se neudržela na svahu a sjelo tam, no už nevím kolik, ale spousta zeminy. Nové těleso je prakticky na estakádě zakotvené do skalního podloží.

M. Šejna 11.5.2023 13:30

Čím větší prostor, tím víc hmoty, která pak pádem dolů roztáčí generátory.

To je elementární fyzika.

M. Šejna 11.5.2023 13:28

Co vám připadá blbého na gravitační elektrárně?

Z. Lapil 11.5.2023 12:44

Ten jsem zkusil. Píše o 63Ah :-).

Mně jde o to co jsem viděl, protože coby technik s čísly běžně pracuju, tak se mi nezdá, že bych si tu nulu vysloveně vymyslel.

Teď mě ještě napadá, jestli jsem nepřehlídl desetinnou čárku, ale to je asi taky blbina. Co si budeme namlouvat - Zemana s jeho jistotou "vpravo dole" úplně chápu.

R. Langer 11.5.2023 12:10

Přesně tak. To jsou kraviny, které jsou třeba na zive.cz dávno po technické stránce rozcupované. Nemá to žádný smysl.

R. Langer 11.5.2023 12:08

Vzhledem k tomu, že voda moc do kopce neteče, to asi nebylo tak jednoduché... ;-)