Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ENERGETIKA: Když rozum nezůstane stát
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
P. Jaroš 11.5.2023 18:50Vynález "gravitační baterie"??? To jako vážně, dyť gravitační baterie mají i sto let staré kukačky |
|
|
J. Kostelanský 11.5.2023 18:47Fandím vám, ale na Neviditelném psu je pojem "zelená nebo obnovitelná energie" sprostým slovem. Zde se nic jiného neuznává než jádro a fosilní zdroje. |
|
|
J. Kostelanský 11.5.2023 18:45Když jste takový expert, tak to vypočítejte. Ale to bych chtěl asi moc, že jó? Polohová energie se počítá v joulech. Vzorec je E = hmotnost x výška x gravitační konstanta g=9,81. Polohová energie se také rovná práci W neboli energii, která je potřebná na vytažení daného tělesa do dané výšky. E = 100 tun = 100 000 kilogramů, v = 1000 metrů, g= 10. E = miliarda joulů. 1 kWh = 3 600 000 joulů. Energie je tedy 1 miliarda/tři miliony šest set tisíc = 277 kWh. přesněji pro g=9,81 = 272,5 kWh. |
Tak vám s tím pomohu.|
|
J. Jurax 11.5.2023 18:03To se pro sichr neříká, stejně jako kolik bude stát uložení 1 kWh ... :-) |
|
|
J. Jurax 11.5.2023 18:01Tak schválně - kolik? |
|
K. Wágner 11.5.2023 18:00S přispěvateli do dnešní diskuse se rozloučím tímto videem, které přináší řadu informací k tomu, aby si každý mohl udělat svůj vlastní názor na to, zda gravitační skladování energie má skutečný potenciál doplnit stále rostoucí objem přerušovaných obnovitelných zdrojů v energetických sítích, pokud se to dělá správným způsobem. Dvě společnosti, Energy Vault a Gravitricity, zaujaly radikálně odlišné přístupy k problému. Takže, kdo se dostane na vrchol?
https://www.youtube.com/watch?v=lz6ZB23tfg0 |
|
|
J. Jurax 11.5.2023 17:58981 MWs, což je bratru 0,2725 MWh. Tedy 272,5 kWh. |
|
|
K. Wágner 11.5.2023 17:55A to jste ještě neviděl tenhle nápad propojený s robotizací - Gravity Energy Storage https://www.youtube.com/watch?v=dQSOj-LfaSE |
|
|
J. Jurax 11.5.2023 17:50Ne tak docela - část lana odvinutého z bubnu je svou hmotností na celém procesu účastna. Nicméně v pro jednoduchou úvahu máte recht. |
|
|
P. Brich 11.5.2023 17:49Piráti pod vlajkou Antify, Niedermayer v EUlamentu a nepřehledné zástupy dalších |
|
M. Šejna 11.5.2023 17:48Mě říká elemetární fyzika, že kdybych měl vytlačit po kolejích 100 tunovou lokomotivu do kopce o kilometr výš, tak by mi na to rohodně nestačilo spotřebovat jen 194 kWh, upozorňuji, že valivý odpor kolejí je velmi malý. |
|
|
J. Jurax 11.5.2023 17:47Krucifixhergot nalevo, nejde o elektrárnu, nýbrž o úložiště elektrické energie předtím někde nějak vyrobené! ÚLOŽIŠTĚ!!! Akumulátor! Ergo aby tohle ÚLOŽIŠTĚ vydalo 2 MWh elektřiny, musí být předtím nakrmeno 2MWh elektřiny navýšeným ještě o ztráty systému. Ergo, tohle úložiště vydává jen elektřinu v něm uloženou! Neprodukuje - slovník cizich slov praví, že produkce je totéž co výroba - tedy nevyrábí žádnou elektřinu, leda tak její ztráty. |
|
|
P. Brich 11.5.2023 17:46Tak vyčůránci a paraziti, kteří se také chtěli živit dotacemi padli na ústa. Jen houšť a větší kapky |
|
|
R. Polášek 11.5.2023 17:45S těmi přečerpávačkami má ale pravdu. Spodní a horní nádrž přečerpávačky musí být horizontálně blízko sebe a vertikálně ve výškovém rozdílu aspoň pár stovek metrů, lépe víc než tisíc metrů, jako bývají přečerpávačky v Norsku nebo v Alpách. Pokud takhle nejsou, například přehrady vltavské kaskády, je díky malému výškovému rozdílu malá akumulované energie v kubíku vody a současně díky dlouhému potrubí vysoké ztráty, tudíž malá účinnost. Přitom cena - investice do takové přečerpávačky je podobná. |
|
|
V. Kučer 11.5.2023 17:44Jde o to kolik to bude stát. Lépe je investovat miliardy do JE. |
|
|
P. Brich 11.5.2023 17:42Je to zelená cesta vpřed končící u pazourků |
|
|
P. Brich 11.5.2023 17:37Zelené taškařice na pokračování |
|
|
P. Brich 11.5.2023 17:36Ale lano musí být nehmotné, abyste si při výpočtu vystačil jen se závažím |
Nehledě na další pohybující se hmoty, aby se mohlo to závaží pohybovat|
|
M. Šejna 11.5.2023 17:31Chcete nám sdělit, že na vytažení 100 tunového závaží do výšky 1 kilometru vám postačí spotřebovat 194 kWh? |
|
|
R. Polášek 11.5.2023 17:30Hm, pročpak tato fima neprosperuje a nestaví svá díla v Británii, kde je taky obrovské množství nevyužitých černouhelných hlubinných dolů. pročpak musí expandovat k nám do Česka? Navíc se jedná o mechanické zařízení, kde v podstatě nějaké nové technologie nikde nejsou. Všechno je poctivá strojařina, dávno mnohokrát ověřená.Tudíž se snadno jako nic spočítají i náklady na stavbu - investici i náklady na údržbu i kolik dokáže té energie uskladnit i vydat. Jenže nikde ta čísla nejsou uvedena. Čichám čichám fejkovinu a tučný dotační zelený tunel. |
|
|
J. Jurax 11.5.2023 17:20Jistě. Je však velmi důležité, jakým směrem se rozběhne. |
|
|
K. Wágner 11.5.2023 16:49Jenže žádné další Dlouhé stráně u nás nebudou. |
![[>-]](http://1gr.cz/u/disk/vlajkaCZ.gif)
|
|
K. Wágner 11.5.2023 16:40Pane Krajíčku, soustava vodních děl na řece Vltavě, sloužících k výrobě elektřiny, regulaci průtoku a obraně před povodněmi, o které mluvíte, vznikala postupně od roku 1934 až do 90. let 20. století. Na posledním stupni vltavské kaskády je nízkotlaká Vodní elektrárna Vrané, dále jsou to Vodní elektrárna Štěchovice I, Štěchovice II, Vodní elektrárna Slapy, Vodní elektrárna Kamýk, Vodní elektrárna Orlík, Vodní elektrárna Lipno I a plně automatizovaná, průtočná Vodní elektrárna Lipno II, která je nedílnou součástí elektrárny Lipno I. Původní přečerpávací elektrárna Štěchovice II byla vybudovaná v letech 1941–1947, přičemž v únoru 1991 byla odstavena a výstavba nové, moderní přečerpávací vodní elektrárny, se tu uskutečnila v letech 1991–1996. Ta využívá původní horní nádrž na Homoli, z velké části původní ocelové přivaděče i části elektrorozvodného zařízení. Přečerpávací vodní elektrárnu na vltavské kaskádě tedy už máme. Ale protože pane Krajíčku jako expert víte o dalších, které se tu budou nyní stavět, napište nám kde přesně to na vltavské kaskádě bude a kdy budou tyto projekty dokončeny, ať se tu všichni účastníci diskuse mohou poučit. |
|
|
L. Novák 11.5.2023 16:30
|
|
|
J. Majzlík 11.5.2023 16:28
|
|
|
J. Majzlík 11.5.2023 16:20Tak tady již začíná umění v jazyce ptydepe a končí technické uvažování. |
|
|
J. Majzlík 11.5.2023 16:16Teda, už je na čase. |
|
|
J. Majzlík 11.5.2023 16:15Omlouvám se, ale 700 000 000 Ws / 3600 = 194 kWh, bohužel. |
|
|
J. Majzlík 11.5.2023 16:00Hmotnost břemene, lano průměr 160 mm na mezi kluzu odpovídající třídy oceli. Kupecké počty. |
|
|
J. Majzlík 11.5.2023 15:54Viz níže několik příkladů, dávajících srovnatelné výsledky výpočtů energetického potenciálu tohoto zdroje el. energie. Nic moc. |
