V. Mokrý 10.12.2022 9:43

Čtvrtá = vyhnat zelený a jejich obdivovatele mimo civilizaci a bez současných vymožeností, technologií.

Povolena 1krabička sirek na osobu

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Petr 10.12.2022 20:35

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Diblík 10.12.2022 8:22

Už před mnoha leta napsal pan V. Vlk starší, že hlavním úkolem novinářů je nasírat lidi. (Tedy podle mé ubohé paměti. Jestli autora pletu, prosím o prominutí.)

Viz Radiožurnál a Život k nezaplacení.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 10.12.2022 8:21

Tak Aston měl a má ekologické uvažování, jen je to uvažování racionální a nehodlá skákat některým lidem na špek. Tak třeba podle údajů z roku 2014 žilo nejméně 15,3 milionu Američanů v okruhu jedné míle (1,609 kilometru) od některého z vrtů, které byly pro těžbu frakováním vyvrtány od roku 2000, aniž by jim z pomyšlení na kontaminaci pitné vody na jejich pozemku, jako našim odpůrcům frakování, vstávaly vlasy hrůzou na hlavě. Vrty pro těžbu v břidlicích totiž probíhají v poměrně velkých hloubkách, zpravidla kolem dvou až čtyř kilometrů. A vodu čerpáme, jak ví každý, kdo si nechal vrtat studnu, z hloubek desítek metrů, u minerálních vod zpravidla do kilometru (proto také nemáme zkušenosti s opravdu hlubokými vrty). Pak tedy i málo pravděpodobný únik znečišťujících látek při frakování by měl k pitné vodě daleko. Ale je třeba zde ještě podotknout, že vertikální vrt je nad nejbližší nepropustnou vrstvou izolován betonem a ocelovým pažením, aby se zamezilo kontaminaci spodní vody. A díky přísnější regulaci a dozoru se dnes nemusíme bát kontaminace, s jakou se odborníci ve Spojených státech v roce 2012 setkali v Pensylvánii, kdy odhalenou příčinou byla nedokonalá izolace vrtu. I když tehdy laboratoře rovněž uváděly, že škodlivou látku (organické rozpouštědlo) ve studnách tří domácností zachytily v koncentraci, která nepředstavovala pro obyvatele domů zdravotní riziko.

https://www.forbes.com/sites/quora/2014/03/24/how-many-people-are-affected-by-fracking/

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 10.12.2022 12:11

Nemá vaše ideologické uvažování, naštěstí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 10.12.2022 8:59

Jenže když někdo u frakování řekne A, měl by říci i B. Pročpak asi autor tohoto článku v případě břidličného plynu čtenáře neinformuje i o posledním vývoji? Tak třeba skupina britských manažerů a ekonomů už na jaře letošního roku zveřejnila otevřený dopis vládě, ve kterém ji vyzývá, aby se začal těžit zemní plyn z břidlicových ložisek, přičemž podle jejich odhadu uvolnění pouhých 10 % plynu z břidlic zajistí Spojenému království soběstačnost po dobu následujících 30ti let. Navíc by se tak výrazně ulevilo v cenách domácnostem i průmyslu. Britský ministr obchodu a energetiky Kwasi Kwarteng, okřikovaný zelenými aktivisty, tuto iniciativu tehdy podpořil. Proto byl také British Geological Survey požádán, aby prověřil, zda existují nové techniky frakování, které by mohly být vhodné pro použití ve Spojeném království, a jaká je pravděpodobnost otřesů způsobených těžbou břidlicového plynu v porovnání s jinými formami podzemní výroby energie. A James Ratcliffe, šéf britské petrochemické firmy Ineos, požádal Johnsonovu vládu, aby dovolila otevření testovacího vrtu pro hydraulické štěpení s tím, že by bylo absurdní nevyužít zásoby zemního plynu, které mají Britové doslova pod nohama. Zároveň chce prokázat, že zmíněná technologie může být dostatečně bezpečná a že k žádnému znečištění spodních vod nedoje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 10.12.2022 8:59

A další vývoj? Britská (dnes už bývalá) premiérka Liz Trussová už pár dní po svém nástupu do úřadu oznámila, že zruší zákaz hydraulického štěpení břidlic z roku 2019. A skutečně vláda Spojeného království ve čtvrtek 12. září 2022 formálně potvrdila, že ruší zákaz frakování při těžbě plynu z břidlic v Anglii s argumentem, že tento krok pomůže zvýšit energetickou bezpečnost země. Jacob Rees-Mogg, jenž byl 6. září 2022 jmenován státním tajemníkem pro obchodní, energetickou a průmyslovou strategii k tomu uvedl, že „vzhledem k invazi ruských vojsk na Ukrajinu je posilování energetické bezpečnosti Británie absolutní prioritou“ s tím, že Británie se do roku 2040 hodlá stát čistým vývozcem energií. Přičemž metodu frakování označil za bezpečnou: „Strašidelné historky byly opakovaně vyvráceny. Hysterie ohledně seismické aktivity podle mě nechápe, že Richterova stupnice je logaritmická. Lidé si zřejmě myslí, že je to přímá aritmetická stupnice, což samozřejmě není." V čemž má pravdu. Ostatně, kdo nemá zcela jasno v údajích o síle a stupních zemětřesení na vrtech, se může podívat na tuto TABULKU:

https://eprehledy.cz/sila_a_stupne_zemetreseni.php

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 10.12.2022 9:12

Tak ono to snad v článku popsáno je poměrně jasně, "Pohledem do mapy výskytu těžitelných zásob lze snadno odtušit, že v jejich oblasti je jak velká hustota osídlení, tak významné zdroje vod (nad i pod). Že kontaminace podzemních v případě frakování může být velký malér".

.Což se samozřejmě týká i Velké Británie.

Takže si prosím popřemýšlejte o tom jak by mohl pan A James Ratcliffe, prokázat, že "zmíněná technologie může být dostatečně bezpečná a že k žádnému znečištění spodních vod nedoje"? No vlastně nijak, prostě to chce risknout, Když se (nebo možná než se ) zrovna nic nestane, tak vydělá balík, když k nějakému tomu masivnímu znečištění dojde, tak on určitě náhradu škod garantovat nebude..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Wágner 10.12.2022 9:42

U nás Strana zelených a aktivisté z neziskových organizací v roce 2014, kdy došlo k zamítnutí žádostí o průzkum břidlic na Náchodsku a Trutnovsku, požadovali celostátně platný zákon, který by vysloveně zakazoval jak průzkum, tak jakoukoliv těžbu plynu z břidlic, tedy nikoliv pouze metodu hydraulického štěpení (frakování), která bývá hlavním předmětem diskuzí. U našich zákonodárců ale nenašli pochopení, neboť vláda tehdy vyslovila nesouhlas s návrhem zákona o zákazu používání metod frakování v České republice. Za podpory tehdejšího ministra životního prostředí Tomáše Chalupy totiž mezi zákonodárci převládl názor, že každá lokalita by měla být vždy posuzována konkrétně a zvlášť, v aktuální situaci s ohledem na přírodní podmínky a výtěžnost ložiska. To zahrnuje, kromě vyhodnocení vlivů na životní prostředí i další faktory, včetně ekonomické výhodnosti a stavu energetiky v kontextu mezinárodní situace. K těžbě plynu z břidlic, který bychom dnes potřebovali jako sůl, však u nás nedošlo, i když jeho zásoby pod Českou republikou, jak bylo již mnohokrát řečeno, by měly činit až 50ti násobek jeho roční spotřeby. Ovšem kolik ho tam ve skutečnosti je, nikdo neví. Neboť žádný průzkum se u nás (především díky aktivistům) nekonal.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 10.12.2022 9:45

Jistota je uran/JE

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Hatina 10.12.2022 11:18

Podívejte se, já samozřejmě souhlasím s tou první částí toho návrhu "..lokalita by měla být vždy posuzována konkrétně a zvlášť, v aktuální situaci s ohledem na přírodní podmínky "..

Jenže tím se dostáváme k tomu na co je upozorněno v článku - "pokud v jejich oblasti je velká hustota osídlení, nebo významné významné zdroje vod.

Jinak řečeno, toto pravidlo BY mělo být BEZPODMÍNEČNĚ SPLNĚNO - a v bezpečném okolí toho ložiska žádné lidské osídlení nebo zdroj pitné vody být NESMÍ. Jaká je ta bezpečná vzdálenost, aby je případná kontaminace ani v případě havárie nemohla narušit? To by odborníci měli vědět a říct to PŘEDEM, aby se to nedalo okecat. Rozhodně bych to odhadl tak aspoň na 50 km nebo více?

Pokud to splněno není (a to asi není u většiny evropských nalezišť), tak už diskuze o nějaké ekonomické výhodnosti nemá smysl. To se totiž vracíme obloukem k socialismu , kde se takhle "protože uhlí společnost potřebuje" zlikvidovaly Severní Čechy a Ostravsko, včetně všech obyvatel.

*** Což mne ale vede k další neveselé myšlence, předpokládám že ti těžaři frakovací metodou v Evropě nějaké emisní povolenky ani jiná drahá povinná eko opatření platit chtít nebudou, protože to by se jim to sakra prodražilo...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.12.2022 16:00

Ehm ...takže si prosím popřemýšlejte o tom, jak by mohli odpůrci těžby zemního plynu prokázat, že "zmíněná technologie nemůže být vůbec bezpečná, natož bezpečná dostatečně, a že k znečištění spodních vod zaručeně dojde"?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 10.12.2022 16:04

Hm ... ony investice by naopak měly cenu snížit.

Bylo by to furt lepší než tytéž prachy doslova prožrat v dotacích a podporách.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 10.12.2022 1:55

Jsou i jiné možnosti, stále jsou i v okolí EU zdroje plynu, který není z Ruska, a i v článku je uvedené jádro.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Hamet 10.12.2022 3:00

Jádro je JEDINÁ možnost, aspoň dokud nebude vyřešena jiná kvalitativně a bezpečnostně adekvátní alternativa. Což je otázka let. V lepším případě. Kdybychom nebyli obklopeni debilama typu Němců, Rakušanů a Francouzů, tak všechno funguje a nemáme se tu dneska vůbec o čem bavit, protože by nevzniklo ani téma.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 10.12.2022 6:14

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Mokrý 10.12.2022 6:15

Ono jich je docela dost i v ČR, zblblejch Západem/Bruselí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Novak 10.12.2022 8:03

Palivo do atomovek je take z Ruska. To od westinghousu se zkouselo ale byly s nim problemy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Diviš 10.12.2022 12:13

Už nejsou a palivo bude.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 11.12.2022 5:51

Nesmysl, neopakujte pořád tu blbost!

Projevily se drobné technické potíže, které byly následně odstraněny, a palivo od Westinghousu se několik let bez problémů používalo. Palivo z Rosatomu je ovšem kvalitní a LEVNĚJŠÍ, proto se dnes používá, ale umí je vyrobit hned několik firem na světě, naprosto bez problémů.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 11.12.2022 5:47

• reagovat
• nahlásit příspěvek