V. Braun 7.4.2023 13:56

Takže podle autora již nebudou žádné jiné zdroje, ani již existující jaderné? V jakém budoucím časovém horizontu tedy potřebnou kapacitu počítá a proč tedy iperuje se současnou spotřebou? Zajímavé otázky, že. Trofám si tvrdit, že takto autor neuvažuje, ale demagogicky vzal celkovou spotřebu a zanedbal všechny ostatní zdroje energie. Trochu velká nedbalost od někoho, kdo ostatní často obviňuje z technické ignorance.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 7.4.2023 14:18

Německo si jaderné zdroje zakázalo a zeleně zblblá EU/EK se k nim staví mírně řečeno rezervovaně. Pokud budou ZELENÍ IGNORANTI zakazovat spalovací motory a prosazovat povinnou elektromobilitu, tak se spotřeba el. energie bude jenom prudce zvyšovat, protože výroba v současném rozsahu není schopna nahradit stejný výkon, jaký představuje výkon spalovacích motorů v běžném silničním provozu. První zelenou ENERGETICKOU KRIZÍ právě procházíme a k další se řítíme vysokou rychlostí... Je mi jasné, že vám to nic neříká.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 7.4.2023 23:08

Inu, u nás existující jaderné pokrývají kolem 45% roční spotřeby. Přes polovinu pak zakazované uhelky. Fofrníky a fotovoltaika cca 3 procenta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.4.2023 11:13

Toť otázka. Jinde jsem četl, taky bez podrobnosti, že záloha by v našich podmínkách musela zvládat 29 dní. Takže těch Součkových 14 dní vypadá spíš optimisticky.

Ono je to ale dost jedno, když si spocitate, o kolika státních rozpočtech je řeč. Zvlášť když se i bez toho řeší spíš jak zaplatit stávající dluhy, než jak nadělat další.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 7.4.2023 13:53

Které máte na mysli? Jádro v Německu vypnuli a bezemisní už jsou kromě solárů a vrtulí jen vodní elektrárny. Ty toho u nás taky moc nevyrobí ani nepřečerpají.

Plynové a uhelné elektrárny jsou fuj a mají být zrušeny.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Braun 10.4.2023 18:32

Že by Souček mluvil o Německu? Pokud ne nechápu proč se Německo taháte. Souček se soustředil na ČR tak by diskuse měla být k ČR.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Kusák 7.4.2023 12:38

I já si myslím, že podstatou všech problémů, o kterých je tady řeč, je přemnožení našeho druhu a narážíme, resp. už překračujeme existenční limity.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 7.4.2023 13:30

Pravdou ale je, že díky tomu, že jsme přemnožení jako druh, především drancujeme světové zásoby nerostných surovin a sviníme ovzduší (bez ohledu na to, zda to MÁ nebo NEMÁ vliv na klima) nad únosnou míru, i přes veškeré snahy o efektivitu všech činností a snaho o minimalizaci nežádoucích odpadů z těchto činností. To, zda se ještě nějaký čas dokážeme uživit, je zatím irelevantní, protože teprve vymírání z hladu začne Planetu opět vracet do rovnovážnějšího stavu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Vorlický 7.4.2023 14:11

Zajímavé.

Drancovat mohu sousedovo pole, když tam nechám svůj dobytek ničit jeho úrodu, ale ne planetu (pokud z ní něco nevozím někam jinam).

Co můžeme a co děláme, měníme na ní něco na něco jiného. To nemusí být pro nás dobré, ale planetě je to vcelku jedno, si myslím. Ty řeči o její záchraně jsou nesmysly. Dají se tím však ovlivnit lidé, kteří se řídí emocemi - kdo by nechtěl něco zachránit, že ano?

Jsme-li jako druh přemnoženi, potom ten, kdo se řídí rozumem, musí nutně dát za pravdu tomu, kdo prosazuje způsob, jak snížit naše stavy, ať již přímo nebo nepřímo, a to globálně. Napadá mne, zda covid o to nebyl první velký pokus.

Co se týče Evropy, tak bychom měli podporovat co nejbláznivější snahy zelených, neboť o to dříve narazíme do té motivační zdi. Co nejvíce panelů, větrníků, pokud možno hned a odstavit co nejvíce elektráren, zase hned. Auta na benzín bych zatím nechal, jedno mám! Brdy bych navrhoval osázet celé, neboť to jsou stejně jen smrkové plantáže. Cementu u Berouna je dost, stavebnictví je v útlumu bylo by to levější a také tam fouká častěji než v nížinách. Dělám si legraci pochopitelně, ale nechal bych pana Radu + jeho kolegium rozhodovat, kam ty větrníky dát a kolik, a běda kdyby nesplnili úkol. Udělal bych z nich škůdce celé planety.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lapil 9.4.2023 11:17

Problém vidím spíš v tom, jak snadné je žít na dluh. A tím třeba topit i tam a tehdy, když to není úplně nutné.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Čeřovský 7.4.2023 11:36

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 7.4.2023 15:19

Akumulátory (nejen tužkové) mají smysl tam, kde zajišťují chod nějakého zařízení s nepatrnou spotřebou po dostatečně dlouhou dobu, kdy je nelze držet připojené k elektrické síti. Náklady rozpočítané na roky provozu jsou zanedbatelné. Běžně se s úspěchem používají i v ručním elektrickém nářadí všeho druhu, kde už samotná nezávislost na dlouhé šňůře/kabelu do elektrické zásuvky přináší vyšší produktivitu práce a ekonomická výhodnost takového řešení je zjevná.

Jakmile začnete pracovat s energetikou ve velkém, kde proudové zatížení a výkony jsou o mnoho řádů vyšší, ekonomické náklady na provoz dosahují ASTRONOMICKÉ VÝŠE, která po započítání do ceny el. energie přestane dávat smysl. Takže představa "zálohování" výpadků OZE obřími akumulátorovnami je jen jednou z mnoha FANTASMAGORIÍ zeleného náboženství...

Vždy je ekonomicky výhodnější mít v záloze další energetický zdroj s rychlým náběhem výkonu, než s vysokými ztrátami ukládat náhodné přebytky OZE do obřích akumulátorů...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. David 7.4.2023 12:04

Pan Šejna zapomíná na to, že tužková baterie je pouze jednorázovým zdrojem a pak se vyhodí.

Velké úložiště musí sloužit roky bez ohledu na to, jakým nesmyslem je jeho existence.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Šejna 7.4.2023 12:13

Píšu o nabíjecích tužkových bateriích.

Na to jste zas zapomněl vy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Kuča 7.4.2023 12:36

To není až tak relevantní, nepředpokládal bych že velikost jedné stavební jednotky takového úložiště se dramaticky změní. I kdyby vzrostla dvacetinásobně, poměr materiálu zajišťující samotnou akumulaci vůči materiálu s podpůrnou funkcí se už výrazně neklesne. Velkovýroba asi také moc nepomůže, i kdyby srazila cenu desetinásobně, což neočekávám - je tam vysoká cena vstupů, tak je požadovaný cíl stále finančně zcela nedostupný. Nehledě na šílený dopad takové výroby na životní prostředí. Jen by to nebylo na očích v Evropě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 7.4.2023 14:56

Ekonomicky negramotnému Šejnovi tohle nevysvětlíte.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 8.4.2023 2:12

MH "tužky" mají sice lepší kapacitu nežli NiCd, ale zato mají fujtajbl-velké samovybíjení. Pryč s nimi

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Sura 7.4.2023 13:19

Pane Šejno, znáte ten klip o čistě elektrickém Mercedesu AAA ?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 7.4.2023 14:11

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Novák 7.4.2023 15:45

Mercedes Benz třídy AA:

https://youtu.be/235iqr5ngRg

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Církva 7.4.2023 14:06

A ten závěr pane Šejna? Vy píšte, že 1MWh je za 10 až 20 milionů, Autor že za 13milionů. Chtěl jste tedy potvrdit že má autor pravdu?

Tužkové baterie se dnes požívají na dočasné nebo pomocné osvětlení, na hračky a na spotřebiče kdy dráty nedávají smysl, nebo je elektřina daleko. Nemají ale smysl pro pračku, ledničku a další spotřebiče větších výkonů připojené na síť.

Jinak v těch 13 milionech jsou invertory, regulátory a další součástky, proto jakkoliv by mohli být jejich články levnější než AA baterie, nakonec váš výpočet přes AA baterie autora botvrzuje, nebo se mýlím?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

F. Brnušák 7.4.2023 19:24

1.2x2 tedy podle mě neni 5 ale polovina. Nabijeci AA baterie maji jmenovite napěti 1.2 a využitelnou kapacitu cca 2000mA, pokud budu počitat napěti při max nabiti 1,45V tak to jsou stejně 3W

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Novák 7.4.2023 21:35

Pro lepší představu o ekonomice baterií si lze udělat listováním v katalozích dodavatelů dnes už výhradně používaných článků na bázi Lithia, konkrétně řady 18650. Na konci všemožných údajů bývá cena za cenu za jakou lze přes článek prohnat 1kWh. Nikdy zatím není pod 1000 US Dolarů, i když se někteří chlubí, že už toho dosáhli. Z toho je zřejmé, že toho nelze dosáhnout za dobu životnosti jednoho článku, ale dává konstruktérovi představu, kolik článků bude pro dosažení takové energie postupně třeba za dosloužilé vyměnit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Kolman 8.4.2023 1:55

To není tak jednoznačné a jednoduché.

V radiu, baterce atd... je ta "tužková" AA na správném místě a za přijatelnou cenu.

Napájet ale baterií "baterek" (správně "primárních galvanických článků") AA elektromobil, nebo třeba teplomet je kolosální nesmysl technický i ekonomický

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 8.4.2023 13:03

Naše vyspělá civilizace dospěla do stavu, který přeje neomezenému, technickým úvahám spolehlivě odolávajícímu fantazírování o překonávání skutečných možností jejího rozvoje. I pro fundované odborníky v oboru rozvoje naší energetiky musí být dosti obtížné nalézt hranici mez reálnými možnostmi využitelnosti bateriových úložišť na jedné straně a absurdními požadavky na vykrývání minutových, hodinových či dokonce dny trvajících výpadků dodávek energie ze sítě, napájené nespolehlivými zdroji EE. V kritickém stavu evropské energetiky se mezi námi co většinovou společností a bohužel i reprezentací ujala představa, že se energetika dá řešit silou odvážných myšlenek, vírou v rozvoj a případně i v revoluční překonání dosud poznaných přírodních zákonitostí, vírou v obsazení blízkého vesmíru a pod. Obávám se, že určitou vinu za pokles reálného, kritického a sebekritického uvažování nových generací přinesla doba sci-fi, nedostatků příležitostí k osvojení si praktické zručnosti mládeže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Majzlík 8.4.2023 13:55

Pěstování smyslu pro realitu všedního dne nebo pro fundované posuzování smyslu podobných projektů, jakým je bateriové ukládání energie rozhodně nemůže napomáhat představa o aplikaci AI v běžné školní výuce. S touto nehorázností jsem se setkal na vlnách českého, tedy koncesionářského rozhlasu. Zde si několik pedagogů pohrávalo s představou, že by memorování, výuku a některé další praktiky klasické výuky bylo možno doplnit nebo nahradit strojními prostředky. Tuto nehoráznost debatovali přizvaní kantoři ne jako dozvuky aprílového žertování, nýbrž jako předmět jejich seriózní debaty.

Není se proč divit, že naše nová doba, řekněme úděl kyne jednak velkými znalostmi a úspěchy ve velkém počtu lidských znalostí a dovedností a na druhé straně bezbřehými vizemi, halucinacemi o potenciálu nových, mlhavých objevů tam, kde by bylo záhodno sestoupit na pevnou zem.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 9.4.2023 5:59

Taková debata skutečně byla? To je fakt mazec. Bohužel to hodně vypovídá o inteligenci a znalostech současných pedagogů. Zřejmě to budou nějací Pivodovi studenti.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Langer 8.4.2023 5:52

Ano, je vidět, že jste prostě technický analfabet.

• reagovat
• nahlásit příspěvek