Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
i.h. 27.8.2007 9:30Pro priznivce biomasy opakuji uz po nekolikate vysledky prakticke studie a naslednych vypoctu z knihy Anaerobic Digestion, Stafford, Wheatley, Hughes (Eds.), ASP London, 1979. Jedna se o vyuziti biomasy na vyrobu elektricke energie, konkretne o zpracovani kukurice na bioplyn (v danych podminkach nejvyhodnejsi dle srovnavaci studie), Novy Zeland, 2 sklizne do roka. Produkovany bioplyn se cisti a spaluje v motoru nebo dodava jako zemni plyn. Sklidi se 20 tun susiny z hektaru, cili 4250 m3 methanu rocne z hektaru. Z 1 m3 CH4 se vyrobi 3 kWh elektriny a 6 kWh tepla (vyuziva se castecne pri vyhrivani digestoru). 1 hektar kukurice tak poskytne 12 MWh, neboli vykon 1 MW na pul dne. Na 1 MW celorocne potrebuju 730 hektaru. 1000 km2 kukurice tak poskytnou - v idealnim pripade, kdy se kukurice na vetsi vzdalenosti premistuje sama - 1000 MW po dobu 50 dni, je na to potreba 142 digestoru po 5600 m3. Vse za predpokladu 100 % spolehlivosti vseho. Na 1000 MW po cely rok tak potrebujeme neco pres 7000 km2 kukurice a 1000 digestoru. Ovsem pri dvou skliznich do roka, tedy v Evrope potrebujeme 15000 km2 kukurice na 1000 MW po cely rok. Zduraznuji, kukurice se na vetsi vzdalenosti premistuje sama a vsechno bezi bez poruch, a pomijim energeticke naroky skladovani kukurice mezi skliznemi a samovolny pokles jeji energeticke hodnoty v teto dobe. Z bilancniho hlediska je uplne jedno, jestli pestuju kukurici nebo nejake drevo, ktere pak spaluju primo, treba vrbove proutky. Oficialni bilance pro Nemecko pravi, ze kdyby Nemci vsude pestovali repku a delali z ni "biodiesel", pokryji si jenom 5 procent spotreby nafty. Proto taky Nemci (a ostatni Evropane, treba Svedove) drancuji a nici zivotni prostredi na celem svete tim, ze jsou ochotni platit vysoke ceny za "energeticke plodiny", tedy repku, soju ap. To vede ke kaceni destovych a jinych pralesu, vysouseni mocalu, vyhaneni a niceni drobnych zemedelcu velkoproducenty. Coz ovsem jinak strasne odsuzuji a nadavaji na zle emericke imperialisty a nadnarodni spolecnosti. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:29Re: Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? Slovo "biomasa" nebo ještě lépe "biopaliva" nemůžu vystát. Z čeho asi vzniklo uhlí, ropa a zemní plyn? Z živých organismů, tedy z biomasy, tedy jsou fosilní paliva též biopaliva. Podobný podfuk jako "biopotraviny". Může člověk konzumovat něco jiného, než biomasu? Teoreticky může, ale ne moc dlouho (třeba sádru, písek apod.), v některých případech jen jednou (kyanid draselný např.). Geneticky modifikované kultury snad nejsou biomasa? A nezpracovávají se na biopotraviny? Zelení lidstvu vsugerovali, že ty jediné správné potraviny, ty "bio", jsou pouze ty, které jsou vyráběné středo až starověkým neefektivním a energeticky náročným způsobem. |
|
|
Talián 27.8.2007 9:20Re: Re: Sudy s odpadem Dodatek: Kontejnery Škodovka dodává pro GNB, který je držitelem licence a konstruktérem. GNB je vyráběla již dříve a později některé operace zadala Škodovce. Kontejnerů je více typů, podle rozměrů paliva, které mají skladovat. Sídlo fy GNB je v oblasti Esenu v Německu. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:16Re: Jo, dobré, Já su Moravák a určitou slovní zásobu mám už asi na furt... |
|
|
hrouda 27.8.2007 9:14Re: Zeleným na jádru nevadí nic.
|
|
|
Borek 27.8.2007 9:14Re: Re: Re: malý detail http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/byzbys/ 717A734ACA406E26C1257093005CE947?OpenDocument&cast=1 |
|
|
Borek 27.8.2007 9:14Re: Re: malý detail V Černobylu jsem byl osobně 2x a částečně se ho týkala i má dizertační práce. To co píše autor článku je naprostá pravda. Lidé, kteří zůstali přes varování žít v tzv pásmu smrti (cca 30 km) kolem Černobylu, a je jich pokud si vzpomínám v řádu tisíců, tak mají v průměru lepší zdravotní stav a delší dobu života než srovnatelná populace Ukrajiny. Je to docela dobře zdokumentováno, protože se na nich provádní opakovaně celá řada zdravotních studií. http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/byzbys/717A734ACA406E26C1257093005CE947?OpenDocument&cast=1 |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:11Re: Zajimalo by me To až podle toho, zda Schreder vymění ve všech kancelářích a na chodbách žárovky za odporné zářivky, aby krom Gazpromu a RWE měl kšeft ještě Osram. Z těch zelených by se jeden "osral". |
|
|
Talián 27.8.2007 9:09Re: Sudy s odpadem Z palivového článku je aktivní pouze část obsahující štěpný materiál. Výška skladovacích kontejnerů je tedy dána jeho délkou. Průměr kontejneru je zase dán kritickou hustotou paliva. Celkově to tedy vychází na výšku cca 6m a průměr cca 4m ( přiznám, že je to odhad, protože jsem líný hledat prospekt fy GNB, která kontejnery dodává. Před léty jsem po nich lezl, neboť jsem je zkoušel na těsnost heliem ). Kontejnery jsou silnostěnné z těžké šedé litiny a na povrhu mají vysoustružená chladicí žebra, asi jako válec motocyklového motoru. Žebra slouží k odvodu zbytkového tepla, vznikajícího dobíhající reakcí. Pro zlepšení přestupu tepla z článků do stěny kontejneru je prostor vyhořelého paliva zaplněn heliem. Kontejner nahoře uzavírají dvě silná víka. Zaplnění heliem má další efekt, neboť jeho obsah je výhodný pro kontrolu těsnosti. Celová těsnost proti atmosféře je asi 100× vyšší než zdravé automobilové pneumatiky. Vyhořelé palivo lze po přepracování znovu použít jako čerstvé palivo. Protože je palivo z uranových sloučenin levnější než palivo z přepracovaného vyhořelého, tak se vyhořelé palivo skladuje a nakupuje čerstvé. Tato výhoda bude trvat jen omezenou dobu. Až stoupne zájem o nové palivo, ceny vyletí nahoru a potom přijde na řadu palivo přepracované. Poznámka: Mít peníze, tak bych skoupil všechno dostupné vyhořelé palivo a v budoucnu ho s velkým ziskem prodal |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:07Re: malý detail Opravuji, samozřejmě, 21 let. To bych samozřejmě hlavně zestárnul sám sebe o 20 let, v roce 1986 jsem totiž maturoval. |
|
|
Delfin 27.8.2007 9:04Re: Re: Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? Leda ze by se ta biomasa nejak sama zasela/zasadila, pohnojila, ususila, zpracovala a pak sama naskakala do kotle. Neco mi ale rika, ze se tak nedeje. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:04Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat To jsem nikde nečetl, hledal jsem informace týkající se hlavně území tehdejšího Československa, kde bylo sice u pracovníků Dukovan tehdy paradoxně neměřeno větší záření při příchodu do práce než při odchodu z práce, ale jinak na našem území byl ten spad opravdu malý (a asi i v sousedním Rakousku), že o nějakém plošném ozáření se v podstatě nedá mluvit. Taková koncentrace izotopu cesia byla jen v jednom švédském jezeru nebo ve všech? |
|
|
Borek 27.8.2007 9:04Re: malý detail Ano. Správně. Slova "věřit" "víra" "náboženství... k takovým názorům pasují nejlépe. Je prokázaným faktem, že vč. započtení Černobylské havárie, vč započtení těžby, dopravy surovin a vč. započtení externalit a demontáže - je jaderná elektřina ta co má nejmenší počet lidských obětí a zdravotních důsledků na jednu vyrobenou MWh. Málo se ví o tom, že už i větrné elektrárny mají oběti a přes 200 totálních havárií vč. požárů. |
|
|
Vašíks 27.8.2007 9:04Re: malý detail přestože jsem příznivce JE (nic jiného nám nezbývá), doporučuju všech pochybovačům o "malé nebezpečnosti" Černobilu, aby se tam jeli podívat. Jde to. Přidávám alespoň odkaz na aktuální foto- dost síla. http://www.weber.cz/beba/200607_cernobyl/ |
|
|
solidago 27.8.2007 9:00malý detail Černobyl bouchl v roce 1986, to není 41 let! a nevěřím, že to bylo tak málo nebezpečné, jak pan autor uvádí. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 8:57Re: Re: Re: Re: S vetrniky je to trochu jinak, problemy jadra nebagatelizovat Bhópál je určitě blíž, než země bývalého SSSR, když zemřel Brežněl, přišla ta zpráva k nám za dva dny, když zemřela Indira Ghándiová, věděli jsme to do hodiny. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 8:53Re: Sudy s odpadem Tak, aby se do ně vešly palivové tyče dlouhé kolem tří metrů. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 8:51Re: (Skoro) plný souhlas Nejsem si jist, zda současná měření kolísání CO2 v atmosféře jsou v pořádku, ale o tom bude další článek. |
|
|
R 27.8.2007 8:27Re: Re: Re: (Skoro) plný souhlas A přírodní proces deponování CO2 nemá moc velkou rychlost, zvětrávání vyvřelých a magmatických hornin na oxid křemičitý, železa a jiné látky, které zůstanou v pevné hmotě a na sloučeniny vápníku, hořčíku a dalších kovů, které se vyplaví do vody a následně jsou v mořích nebo jezerech použity ve formě uhličitanů na stavku schránek živočichů, korálů a podobných, které po odumření klesnou na dno a tvoří časem vápence, dolomity a jiné uhličitanové horniny probíhá dost pomalu. |
|
|
R 27.8.2007 8:26Re: Re: (Skoro) plný souhlas Deponování do organického uhlíku, dneska spíše jakoukoliv biomasu vzniklou deponováním CO2 do organického uhlíku vyhledáváme jako zdroj energie a pálíme než někde ukládáme. I tak ale pokud by se biomasa ukládala, stejně hodně uhlíku se z ní dostane do ovzduší v podobě metanu. Teoreticky existuje v zemské kůře hodně vápníků, hořčíku a jiných kovů, které ještě nejsou vázány s oxidem uhličitým jako uhličitany a tudíž by se daly k deponování CO2 využít. Jenže ty jsou vázány v hlavně vyvřelých horninách ve velice stabilní vazbě v křemičitanech, která se násilím rozbíjí těžko. |
|
|
R 27.8.2007 8:24Re: (Skoro) plný souhlas Oxid uhličitý se zatím nijak zvlášť jednoduše deponovat nedá. Je to vlastně odpad z výroby energie - spalování. Když se s něčím sloučí na pevnou hmotu, která jde někde deponovat, obvykle musíme potom do té hmoty vrátit velkou část energie, kterou jsme z spalování předtím získali. Když se CO2 nacpe do dutin po těžbě plynu a ropy, je to sice lákavé řešení, ale málokteré dutiny nejsou porušeny zlomy a těžbou, takže během desítek a stovek let ten plyn zase unikne. Vázání do oxidů vápníku nebo hořčíku na uhličitany je sice snadno proveditelné, jenže tyto činidla se v přírodě vesměs nacházejí právě ve formě uhličitanů, vápence a dolomitu jako zůstatek po přírodní deponaci CO2, takže při jejich výrobě zas jiný CO2 vzniká. |
|
|
cb 27.8.2007 8:21Vykacejme amazonske destne pralesy. Dneska je nechavame zetlit, cimz se uvolnuje CO2, coz je ekologicky zlocin. |
|
|
AGO 27.8.2007 8:17Re: pravda kupecké počty a základy fyziky a chemie jsou největší nepřátelé zelených. Paní Kuchtová jednejte! |
|
|
cb 27.8.2007 8:17Re: Re: Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? Tak to nas ceka nepekna budoucnost. V zime a hladu. |
|
|
Fleischer 27.8.2007 8:14Re: Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? Samozřejmě, že se CO2 uvolňuje. Je přesně to samé množství, které se spotřebovalo při růstu této biomasy. Navíc se (do určité míry) jedná o biomasu, která se v současné době nechá zetlít, nebo se spálí bez užitku. Palivo v podobě zpracované biomasy - peletky - je obecně považováno za palivo budoucnosti a nejen v zemích západní Evropy, ale i severní Ameriky je tato cesta považovaná za jedinou správnou a možnou. |
|
|
cb 27.8.2007 8:09Re: Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? Rozhodne mene, protoze nemusime vozit vagony plne slamy, nemusime draze stahovat stovik zpod stozaru vysokeho napeti, jak navrhuji melouni. |
|
|
cb 27.8.2007 8:07Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? Pokud snizime pocet obyvatel zemekoule ne polovinu, jak navrhuje velky guru levicaku Keller, tak to bude stacit. |
|
|
Fleischer 27.8.2007 8:07Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? Kolik neobnovitelných zdrojů se spotebuje při těžbě a dopravě těch "neobnovitelých"? |
|
|
cb 27.8.2007 8:05Re: Re: Re: EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru? On se uvolnuje, ale to je ten spravny neskodny ekologicky CO2, ktery vyzaruje pozitivni vibrace. |
|
|
cb 27.8.2007 8:03Zajimalo by me jestli uz ma Bursik vyjednane misto v Gaspromu a jestli bude mit kancelar vedle Schredra. |
