Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
EKOLOGIE: Co vadí zeleným na jádru?
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
i.h. 27.8.2007 13:14Re: Fakt? Maslo stoji (u lacinejch) momentalne okolo eura dvacet. Prepocet si kazdy zaridi sam. |
|
|
Emp 27.8.2007 14:44Re: Fakt? máslo skutečně stojí tak od 1,2euro. A u těch 1,2 to není cena za 250g ale za 227g. |
|
|
i.h. 27.8.2007 9:30Pro priznivce biomasy opakuji uz po nekolikate vysledky prakticke studie a naslednych vypoctu z knihy Anaerobic Digestion, Stafford, Wheatley, Hughes (Eds.), ASP London, 1979. Jedna se o vyuziti biomasy na vyrobu elektricke energie, konkretne o zpracovani kukurice na bioplyn (v danych podminkach nejvyhodnejsi dle srovnavaci studie), Novy Zeland, 2 sklizne do roka. Produkovany bioplyn se cisti a spaluje v motoru nebo dodava jako zemni plyn. Sklidi se 20 tun susiny z hektaru, cili 4250 m3 methanu rocne z hektaru. Z 1 m3 CH4 se vyrobi 3 kWh elektriny a 6 kWh tepla (vyuziva se castecne pri vyhrivani digestoru). 1 hektar kukurice tak poskytne 12 MWh, neboli vykon 1 MW na pul dne. Na 1 MW celorocne potrebuju 730 hektaru. 1000 km2 kukurice tak poskytnou - v idealnim pripade, kdy se kukurice na vetsi vzdalenosti premistuje sama - 1000 MW po dobu 50 dni, je na to potreba 142 digestoru po 5600 m3. Vse za predpokladu 100 % spolehlivosti vseho. Na 1000 MW po cely rok tak potrebujeme neco pres 7000 km2 kukurice a 1000 digestoru. Ovsem pri dvou skliznich do roka, tedy v Evrope potrebujeme 15000 km2 kukurice na 1000 MW po cely rok. Zduraznuji, kukurice se na vetsi vzdalenosti premistuje sama a vsechno bezi bez poruch, a pomijim energeticke naroky skladovani kukurice mezi skliznemi a samovolny pokles jeji energeticke hodnoty v teto dobe. Z bilancniho hlediska je uplne jedno, jestli pestuju kukurici nebo nejake drevo, ktere pak spaluju primo, treba vrbove proutky. Oficialni bilance pro Nemecko pravi, ze kdyby Nemci vsude pestovali repku a delali z ni "biodiesel", pokryji si jenom 5 procent spotreby nafty. Proto taky Nemci (a ostatni Evropane, treba Svedove) drancuji a nici zivotni prostredi na celem svete tim, ze jsou ochotni platit vysoke ceny za "energeticke plodiny", tedy repku, soju ap. To vede ke kaceni destovych a jinych pralesu, vysouseni mocalu, vyhaneni a niceni drobnych zemedelcu velkoproducenty. Coz ovsem jinak strasne odsuzuji a nadavaji na zle emericke imperialisty a nadnarodni spolecnosti. |
|
|
Tokamak 27.8.2007 10:35Re: Pro priznivce biomasy opakuji Praktické srovnání, pokud osejeme 20 % plochy ČR, tak nahradíme 1 blok Temelína. Na druhou stranu bych dodal, že se sice část tepla spotřebuje na sušení, ale pro zbytek by se mělo zajistit využití a pak by to nebylo tak strašné. Každopádně jádro je prostě jádro a nic lepšího nemáme. |
|
|
solidago 27.8.2007 9:00malý detail Černobyl bouchl v roce 1986, to není 41 let! a nevěřím, že to bylo tak málo nebezpečné, jak pan autor uvádí. |
|
|
Vašíks 27.8.2007 9:04Re: malý detail přestože jsem příznivce JE (nic jiného nám nezbývá), doporučuju všech pochybovačům o "malé nebezpečnosti" Černobilu, aby se tam jeli podívat. Jde to. Přidávám alespoň odkaz na aktuální foto- dost síla. http://www.weber.cz/beba/200607_cernobyl/ |
|
|
Borek 27.8.2007 9:14Re: Re: malý detail V Černobylu jsem byl osobně 2x a částečně se ho týkala i má dizertační práce. To co píše autor článku je naprostá pravda. Lidé, kteří zůstali přes varování žít v tzv pásmu smrti (cca 30 km) kolem Černobylu, a je jich pokud si vzpomínám v řádu tisíců, tak mají v průměru lepší zdravotní stav a delší dobu života než srovnatelná populace Ukrajiny. Je to docela dobře zdokumentováno, protože se na nich provádní opakovaně celá řada zdravotních studií. http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/byzbys/717A734ACA406E26C1257093005CE947?OpenDocument&cast=1 |
|
|
Borek 27.8.2007 9:14Re: Re: Re: malý detail http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/byzbys/ 717A734ACA406E26C1257093005CE947?OpenDocument&cast=1 |
|
|
badaxe 27.8.2007 10:57Re: Re: malý detail to Vašíks no ony ty fotky "dokazují" celkem nejvíc jedno, do blízkosti elektrárny se dá celkem snadno dojít a řada fotek je zřetelně naaranžovaná (třeba ty vozidla na konci jsou na "špalcích" a tedy ne opuštěná jak by asi měla být aby vzbudila city) Pokud vím elektrárna (tedy dva její bloky) běžela dlouho po havárii (jeden blok byl zničen a druhý poškozen havárií) a Ukrajina ji odstavila až před pár letya (už běžel poslední blok) a sotva lze lidi co tam dělali podezírat ze sebevražedného počínání, nebo z neznalosti rizik (z toho lze podezírat naopak mnohé zelené) |
|
|
Borek 27.8.2007 9:04Re: malý detail Ano. Správně. Slova "věřit" "víra" "náboženství... k takovým názorům pasují nejlépe. Je prokázaným faktem, že vč. započtení Černobylské havárie, vč započtení těžby, dopravy surovin a vč. započtení externalit a demontáže - je jaderná elektřina ta co má nejmenší počet lidských obětí a zdravotních důsledků na jednu vyrobenou MWh. Málo se ví o tom, že už i větrné elektrárny mají oběti a přes 200 totálních havárií vč. požárů. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:07Re: malý detail Opravuji, samozřejmě, 21 let. To bych samozřejmě hlavně zestárnul sám sebe o 20 let, v roce 1986 jsem totiž maturoval. |
|
|
cb 27.8.2007 8:21Vykacejme amazonske destne pralesy. Dneska je nechavame zetlit, cimz se uvolnuje CO2, coz je ekologicky zlocin. |
|
|
hm 27.8.2007 10:32Re: Vykacejme Hm, jenže oni zároveň rostou takže ten CO2 zi zase vezmou zpátky. |
|
|
cb 27.8.2007 8:03Zajimalo by me jestli uz ma Bursik vyjednane misto v Gaspromu a jestli bude mit kancelar vedle Schredra. |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:11Re: Zajimalo by me To až podle toho, zda Schreder vymění ve všech kancelářích a na chodbách žárovky za odporné zářivky, aby krom Gazpromu a RWE měl kšeft ještě Osram. Z těch zelených by se jeden "osral". |
|
|
honzak 27.8.2007 9:44Re: Re: Zajimalo by me "dajte mi aj TUNGSRAM, ja si ju oseriem sam!" praví starý vtip o bačovi co sháněl žárovky OSRAM za socialismu. |
|
|
R 27.8.2007 7:57Zeleným na jádru nevadí nic. Zeleným na jádru nevadí nic. Zeleným se naopak libí, že takové téma jako jádro mají. Takové krásné téma, které nejde vysvětlit jednoduše a složité podrobné vysvětlení většina prostě nedoposlouchá až do konce. Krásně se na něm dají honit politické body, jak to dělají zelení politici, krásně se na něm dá tahat z lidí peníze, jak to dělají zelené organizace a krásně se na něm pořád ještě dá honit triko, jak to dělají různí demonstranti. |
|
|
hrouda 27.8.2007 9:14Re: Zeleným na jádru nevadí nic.
|
|
|
Petr Kohout 27.8.2007 7:48Serkej Lukjaněnko (mj. Noční hlídka) napsal ve svém posledním románu jednu větu. Ekologičtí aktivisté jsou agenti mimozemšťanů a snaží se zničit naší civilizaci. Minimálně v druhé části nepochybná pravda. |
|
|
Regan 27.8.2007 7:44Jo, dobré, Ale proč používáte hnusné slovenské slovo DOZAJISTA ? Jste v Česku, mluvte česky! |
|
|
Roman Šula 27.8.2007 9:16Re: Jo, dobré, Já su Moravák a určitou slovní zásobu mám už asi na furt... |
|
|
op 27.8.2007 19:59Re: Jo, dobré, Dozajista = určitě, ovšem (viz pravidla.cz). Slovensky to je nejspíš 'ozajstne'. Drobné výhrady bych měl možná faktické (havárie v Černobylu se udála v únoru 1986, tedy před 21 lety), ale jinak s článkem naprosto souhlasím. |
|
|
Rpuť 27.8.2007 7:11Zelené především nutno rozdělit na dvě skupiny: pragmatiky a jurodivé. Těm prvním jde jednoznačně o kšeft a každá kilowata mimo jejich šrajtofli je popudí. Skupina druhá pak se popouzí zcela programově tak nějak sama od sebe a vyznačuje se zejména tím, že uklidnit ji nelze. Kdybychom ji náhodou poslechli a začali obecně stavět domy ze dřeva a svítit loučemi, začnou ochraňovat stromečky, ze kterých se ty domy staví .... a budem zase "namydlení". Jejich myšlení je iracionální, ideje popletené a trpí zvláštním druhem hluchoty a slepoty, naprosto eliminujícím jakákoli fakta. Pak je ještě skupinka třetí, která zelená příležitostně a účelově a ty nutno rychle a při každé příležitosti nakopat do |
. Protože bez nich by si jurodivci zdaleka tolik netroufli.|
|
cb 27.8.2007 8:02Zelene je nutno rozdelit na dve skupiny Jadro, kterym jde o prachy a moc a pak ty blbecky okolo, co nevi ktera bije. |
|
|
kirast 28.8.2007 7:49Re: Zelené především nutno rozdělit na dvě skupiny: pragmatiky a jurodivé. Bez "užitečných idiotů" může sotva existovat jakékoliv (nátlakové) hnutí, které má potíže s přírodními zákony, logikou a výběrovým přístupem k informacím. |
|
|
divitel 27.8.2007 6:46(Skoro) plný souhlas 1. Absolutně souhlasím s autorem. Mám jedinou drobnou výhradu: mně se větrníky v krajině líbí. 2. Co se CO2 týká, věc je jednoduchá. Zdá se evidentní, že nárůst CO2 v atmosféře je významě ovlivněn spalováním fosilních paliv, která uvázala uhlík a uložila ho pod zem před miliony let. Takže je třeba udělat totéž. Uvázat uhlík v jiných sloučeninách než CO2 a deponovat. Tzn.: nepálit plasty, deponovat. Případně navíc deponovat i jinou biohmotu, např. odpadové dřevo, zbytky zemědělské výroby ap.. Plasty mohu skládkovat. Bioorganickou hmotu musím ukládat tak, aby rozklad neuvolnil CO2 do atmosféry. Třeba napumpovat do vytěžených dolů nebo ropných ložisek. Ale to by se asi ekologisti po.... . |
|
|
zk 27.8.2007 7:14Re: (Skoro) plný souhlas K bodu 1.. Nevím, jestli by se Vám ty větrníky ještě líbily, až byste přes ně neviděl vůbec nic, jen točící se vrtule ( s 10 % učinnosti |
|
|
Netřeba 27.8.2007 7:37Re: (Skoro) plný souhlas AD 1 ) Předpokládám, že v krajině daleko od vašeho bydliště event. rekreačního objektu. V opačném případě bych doporučil alespoň víkendově zastávat funkci strážce větrníku - obdoba strážce majáku. |
|
|
R 27.8.2007 8:24Re: (Skoro) plný souhlas Oxid uhličitý se zatím nijak zvlášť jednoduše deponovat nedá. Je to vlastně odpad z výroby energie - spalování. Když se s něčím sloučí na pevnou hmotu, která jde někde deponovat, obvykle musíme potom do té hmoty vrátit velkou část energie, kterou jsme z spalování předtím získali. Když se CO2 nacpe do dutin po těžbě plynu a ropy, je to sice lákavé řešení, ale málokteré dutiny nejsou porušeny zlomy a těžbou, takže během desítek a stovek let ten plyn zase unikne. Vázání do oxidů vápníku nebo hořčíku na uhličitany je sice snadno proveditelné, jenže tyto činidla se v přírodě vesměs nacházejí právě ve formě uhličitanů, vápence a dolomitu jako zůstatek po přírodní deponaci CO2, takže při jejich výrobě zas jiný CO2 vzniká. |
|
|
R 27.8.2007 8:26Re: Re: (Skoro) plný souhlas Deponování do organického uhlíku, dneska spíše jakoukoliv biomasu vzniklou deponováním CO2 do organického uhlíku vyhledáváme jako zdroj energie a pálíme než někde ukládáme. I tak ale pokud by se biomasa ukládala, stejně hodně uhlíku se z ní dostane do ovzduší v podobě metanu. Teoreticky existuje v zemské kůře hodně vápníků, hořčíku a jiných kovů, které ještě nejsou vázány s oxidem uhličitým jako uhličitany a tudíž by se daly k deponování CO2 využít. Jenže ty jsou vázány v hlavně vyvřelých horninách ve velice stabilní vazbě v křemičitanech, která se násilím rozbíjí těžko. |
